Texty: FALTEJSEK, Rudolf: Kapitoly z historie amatérského divadla v okrese Hradec Králové, 2. část

Chlumecko

CHLUMEC nad CIDLINOU
Město s výraznou ochotnickou tradicí, ve městě se zrodila přehlídka Klicperův Chlumec, která se kupodivu udržuje od založení v roce 1937 dodnes. Spolek divadelních ochotníků pracoval v létech 1871 – 1907. Uvádí se, že za dob Klicperových se hrávalo ochotnické divadlo už kolem roku 1830. Tato činnost zanikla , 1861 bylo vydáno provolání k občanům podepsané sládkem Daňkem, MUDr.Dlouhým, a ještě toho roku bylo divadlo založeno. 1981 se sešli ochotníci U staré brány a vzpomínali dvacátého výročí založení.. Nové stanovy byly schváleny hejtmanstvím v Novém Bydžově 1.4. 1982. Ve výboru pracoval Ed. Pázler,Fr. Tísek, Jan Šafránek,učitel, Hynek Vaníček . Hrávalo se v měšťanské škole čp.50 do roku 1886, kdy byl sál zabrán pro rozšíření třídy. Od té doby se představení konala v hotelu Liverpool.Postupně dochází k ochabnutí činnosti, scéna je půjčována kočovným společnostem, pohostinsky zde vystupují Seifert, Mošna. Spolek se r.1902 rozchází.

Pěvecko-ochotnická jednota Klicpera byla založena r. 1902. Na přelomu století dochází k ochabnutí činnosti spolku, a proto se jednalo o sloučení s se spolkem divadelních ochotníků a s pěveckým spolkem Cidlina, ale vzájemná nedůvěra a nedorozumění bylo příliš veliké.Byl reorganizován výbor, předsedou zvolen Kozelka, starosta města, jednatelem Žabka.. Výbor pracoval až do roku 1913 a uvedl na 50 představení za pět let. Od roku 1905 měli ochotníci svou scénu v novém okresním domě, po 1. sv. válce se činnost opět zaktivizovala. Po výstavbě sokolovny, našla zde svůj stánek i jednota Klicpera.. Od roku 1937 se založila tradice přehlídek Klicperův Chlumec. Z herců hrávali např.J.Vosáhlo, J.Stoklasa, J.Nováková; B.Klenka, V.Klemens, F.Betlach, Dr.J.Kryže, Dr.O.Makeš, O.E.Lesk, A.Lauterbach, E.Bénová, S.Barvinová, V.Hodonická, V.Sehnoutková, M.Vaňousová, Sl.Cón, B.Poupa, A.Dařbuján, F.Vamberský, F.Voborský, M.Liška, R.Ježek.Hrávalo se v hotelu Liverpool, dále se užíval okresní dům, dělnický dům, sokolovna, přírodní divadlo
LUČICE jsou dnes součástí Chlumce, ale v letech 1926 –1960 tu působil spolek divadelních ochotníků.Prvním předsedou byl učitel Aleš Hlava, jednatelem Josef Šimák.Divadlo to bylo skromné a museli si vydělat na jeviště. Za okupace hráli vlastenecké hry, po roce 1945 hráli 3 představení ročně, v roce 1958 činnost ochabuje, a v roce 1960 končí posledním představením Na letním bytě.
V obci KÁRANICE pracoval spolek divadelních ochotníků v letech 1929-1951
KLAMOŠ je vesnička s bohatou divadelní tradicí.Spolek divadelních ochotníků Vojan byl založen 1889, nacvičil na 248 divadelních her.Pořádal přehlídku „Měsíc divadel“ od r. 1942 a ta dosáhla 26 ročníků do roku 1983. Výrazně pomáhal v závěru činnosti Karel Křepelka z okresního kulturního střediska.V souboru výraznými představiteli byli učitelé Cvrček, Cabicar a Karel Přibyl, Holický, Hájek, dále Fr.Chára, Vác.Chára, Vrat.Chára Hrávalo se v hostinci U Chárů
KOSICE měly spolek divadelních ochotníků Klicpera již od r.1908.Soubor se pokouší o aktivní činnost v šedesátých letech s dobrým repertoárem. Má podporu místního národního výboru a okresního kulturního střediska. Zakládajícím členem a dlouholetým režizérem byl pan Fr. Obešlo,dále pan Jos.Kohout. Hrávalo se v hostinci U Štuplů, později U Hatlů
I v obci KOSIĆKY se hrálo divadlo. Ochotníci byli v osvětové besedě a hráli v letech 1930 – 1955. Hrávali namátkou: Paličovu dceru, Děvče z přstavu, Psohlavce apod. Význačnými členy byli: Kříž, Dymeš, Petr, Kvasnička, Chladová, Dymešová . Hrávalo se v hospodě U Novotných, v kulturním domě.
KRATONOHY měly dokonce čtyři ochotnické soubory. Nejstarší byl zpěvácko ochotnický spolek Jiří Volný 1905 – 1919. Hlásí se k památce místního básníka, vznikl z iniciativy místního řídícího učitele Jiřího Suchého a jeho tří mladších kolegů v prosinci 1904. Měl 38 členů. Spolek měl výborné vedení, nehrál žádný brak. Začínali Vodním družstvem od Josefa Štolby . V roce 1907 si pořídili nové jeviště, hráli 3 - 4 hry ročně.za 1.sv.války skončila činnost úplně. V roce 1919 začal pracovat divadelní soubor Sokola. Hrají dobrý repertoár, Jan Výrava, Psohlavci, Maryša . Z herců vzpomínají na jména: Jánský, Pavelka, Voženílek, Klapková, Bezděz, Kycelt, Klapka, Nováková, Vítěz, Kuře, Váňa, ...Hrávalo se v hostinci U Křepelů. V roce 1939 je evidován samostatný spolek divadelních ochotníků a v roce 1926 divadelní odbor DTJ
LIŚICE měly soubor s názvem Spolek divadelních ochotníků v Lišicích a v Lišičkách a hrával v letech 1920 – 1944. Soubor se věnoval operetám, nejúspěšnější Na tý louce zelený. V hostincích U Velichů, U Kvasničků, U Mejstříků hrávali: A.Polák, F.Král, J.Tuček, J.Mejstřík, M.Janatová, J.Baťka, M.Kučerová, J.Herman, E.Benešová, F.Kopecká, V.Hladík, R.Podnecká, J.Myšková, L.Myška
LUČICE v letech 1926 – 1960 měly spolek divadelních ochotníků. Prvním předsedou byl učitel Aleš Hlava, jednatelem Josef Šimák.Divadlo to bylo skromné a museli si vydělat na jeviště. Za okupace hráli vlastenecké hry, po roce 1945 hráli 3 představení ročně, v roce 1958 činnost ochabuje, a v roce 1960 končí posledním představením Na letním bytě.
MICHNOVKA je dnes součástí obce Kratonohy , ale i zde je znám divadelní ochotnický kroužek 1926
V OBĚDOVICÍCH 1909 založena jednota divadelních ochotníků. Brzy si postavili jeviště a začali hrát klasický repertoár a lidové hry. 1933 se část souboru osamostatnila a teprve za několik let jednota dosáhla původní úrovně. Do 1943 sehráli 139 her a měli 30 činných členů.Poslední členská schůze 30.122.1950 činnost ukončila.


Libčansko

DOBŘENICE Zde pracoval div. odbor Sokol 1927, později spolek divadelních ochotníků 1939. .Pamětníci uvádějí jako nejvýznamnější herce Jar. Málek, Fr. Žižka. Hrálo se v hostinci U Nosků.
HŘIBSKO mělo divadelní odbor Sokola 1927.
KRÁSNICE - Kroužek divadelních ochotníků 1927
LHOTA pod LIBČANY měla spolek divadelních ochotníků 1895 – 1914 a mezi válkami za první republiky hrály dramatické odbory Sokola a DTJ. Významnou roli sehrál spolek divadelních ochotníků Maják 1943 – 1953. Po dlouhou dobu se pravidelně hrála školní představení 1886 - 1974 . Významnými činiteli byli: řídící V.A Slavíček , otec malíře V.Sedláčka , K.Čech, K.Morávek, J.Bízek, J.Voženílek, F.Semenec, V.Voltr; M.Voženílková, M.Šabatová, M.Holá, J.Horký, M.Vlachý, M.Kalenský, M.Veselý, M.Pelikánová, J.Dařbuján ...
Hrávalo se v hostinci U Vodičků, zde hrával Sokol a spolek divadelních ochotníků , kdežto U Vitvarů hrávaly soubory DTJ a Maják.
V LIBČANECH je znám soubor Sokola již v roce 1911 a hrával tu i dorost rep. strany 1927, až v roce 1941 je založen spolek divadelních ochotníků Tyl V době své činnosti to byl velmi výrazný soubor s bohatou činností. Založil významnou tradici divadla v přírodě s velkolepou organizací, množstvím účinkujících. Inscenace měly obrovskou návštěvu, která v přírodě dosahovala tisíců! Do roku 1960 sehráno více než 100 představení, převážně české klasiky Jánošík,Její pastorkyňa, Maryša, Oblaka, Lidé na kře, Vojnarka, Jan Výrava aj. Například v roce 1955 představení v přírodě u Libušiny studánky zhlédlo přes 5 tisíc diváků. Tento soubor si často zval na hlavní role hosty z Národního divadla, a tak v Libčanech hráli: Glázrová, Waleská, Vítová, Klenová, Vojta, Holub, Doležal, Kohout, Švorc, Steimar. Mimořádnými osobnostmi byli režizéři a výborní herci Karel Morávek, Jiří Paukert, Karel Michálek
PRASKAČKA byla na soubory bohatá. Divadelní odbor Sokola hrával jistě po r. 1921,dále to byl divadelní odbor čtenářsko ochotnické besedy 1922 a dělnický kroužek ochotnický 1926. V letech 1965 - 1970 hrály děti pod vedením p.učitele Pácala pohádky. Místní Vzpomínají na herce: Nekvinda, J.Bulíček, J.Šimůnek,Mir. Pácal; Chudomský, Vl.Henžlíková, Julie Králová, Em.Pluhlovská, Věra Zímová, Jan Horák, Jindř.Hamáček, Kar.Lapka, H.Košťálová, J.Brzková, J.Věcek, hrávalo se v sokolovna s jevištěm.
SEDLICE měly kroužek div. ochotníků Rovnost 1925 a Sokol 1927.
STĚŽERY Nejstarším spolkem byl zpěv. ochot. spolek Mladota 1876 - 1924, obnoveno 1940,
v němž na začátku účinkovali především mladí lidé. 1920 se spojili s TJ Sokol. 1940 se opět osamostatnili. Do 1943 sehráli na 200 her převážně klasického českého repertoáru. Měli 98 členů. Spolek divadelních ochotníků Vlastimil začíná v r. 1920, ale mnoho o něm nevíme. Spolek Dobroslav pracoval v letech 1939 - 1953 Vznikl po rozpuštění FDTJ a jeho divadelního odboru. Kryl činnost mnoha komunistických funkcionářů, zde byla bašta místních komunistů. Repertoár nebyl nijak vypjatý, naopak převažovaly tehdy konfekční operetky.V roce 1950 uvedl spolek adaptaci románu Zápotockého Vstanou noví bojovníci. Poté zrušen a převeden do JZD Stěžery, činnost tím skončila. Dále v obci hrávaly sporadicky divadelní odbory DTJ 1927, FDTJ 1927.
STĚŽÍRKY V této kdysi samostatné obci byl založen ochotnický soubor Vlastimil 1905 , obnoven 1920 „Ochotnický spolek Vlastimil hraje u Půzlerů hru Výměnkář“, píše se ve zprávách ragionálního tisku
V URBANICÍCH hrával dorost republikánské strany
VLČKOVICE měly odbor hasičské jednoty 1927


Nechanicko

BOHARYNĚ , o.Hradec Králové Studentské divadlo je doloženo v letech 1875 – 1881. Učitel Bohumil Jahelka vzpomíná jak s Janem Šimákem z Puchlovic se domluvili, aby sehráli o prázdninách divadlo. 30. srpna 1875 v pondělí o posvícení se v nové školní budově (ještě nevysvěcené) sehrála veselohra Naši maloměšťáci od A. z Kotzebue. Jeviště bylo vypůjčeno od odchotníků libčanských. Čistý výnos věnován školní knihovně (22 zl. 65 kr.) Později s učitelem Janem Schrimpem sami si jeviště pořídili. Nakoupili plátna a sami dekorace dosti vkusně namalovali.. Postupně sehráli každým rokem jedno divadlo, vždy ve prospěch školních pomůcek. - I učitelský sbor se školními dítkami sehráli hru Učitel ve francouzském zajetí. V roce 1881 divadelní činnost utichá. Zpěvácko-ochotnický spolek vznikl z iniciativy místních učitelů Macha ,Bednáře, Kolářského 23.2.1913 . Během dvou let se prosadil jako výrazný kulturní činitel. Pořádal zábavy, divadlení představení pořídil si vlastní jeviště. Snažil se o kladnou odezvu mezi občanstvem a proto pravielně střídal místní tři hostince tak, aby žádný z hostinských nepřišel zkrátka.Místní farář Jan Vítek byl členem spolku. Po vzniku samostatného státu došlo k roztržce s farou, (spor školy a fary) , pokus zapojit do činnosti sousední Homyli se nepodařilo. Počátkem 30. let dochází ke konsolidaci spolku , i když repertoár je zase brakový. Nástup okupace vede k výrazné orientaci na českou klasiku Tyl, jirásek, Stroupežnický - konec 1944.Pokusy o obnovení činnosti končí likvidací 1951
HRÁDEK měl spolek divadelních ochotníků Tyl 1922
V JANATOVĚ pracoval spolek divadelních ochotníků Osvěta 1932
KOBYLICE - Dětský div. soubor 1973. Hráli:Cerman, Klimt, Žák, Pozler, Knytlová v hostinci U Klimtů
KUNČICE Zde pracoval odbor hasičské jednoty 1917
LODÍN měl dram. odbor 1926
LUBNO Tady se pokoušeli o divadlo především mladí ochotnické sdružení dorostu 1910 a dorost republikánské strany 1927
NECHANICE - na přání veřejnosti hráli v místě poprvé divadlo místní studenti. Aktivní roli přitom hrál místní farář, za něhož si ochotníci postupně zakoupili potřebné vybavení. Hráli především obrozenský repertoár. 1850 divadlo vyhořelo a také aktivní kněz odešel. Po určité přestávce získali ochotníci divadelní vybavení od šlechtice Harracha,který měl divadlo v Konarovicích a tam se nehrálo. Výtěžky činnosti věnovali na sociální a kulturní účely. 1868 provedli tehdy velmi hranou operetu Josefa Illnera Kvas krále Vondry . V tisku se tehdy psalo:“ V Nechanicích k novému životu vzkříšeno bylo divadloI letos si česká Thálie svůj skromný chrámek rozbila , v němžto tamější ochotníci k dobrému oučelu několik her na prkna přivedli. Nemohu však mnoho chvalitebného o provozování her povědět, anto dílem nečetně shromážděné obecenstvo, dílem pak nechutě před prázdnými lavicemi si počínající hercové příčinu k tomu podali.“ 1860 v Nechanicích provedli řadu představení mnohdy zdařilých, návštěva však byla malá. Lumír konstatuje, že v Nechanicích nastala k divadlu jakási chladnost, ... jest třeba k divadlu přízně a větší podpory u předních města. 1869 koupil starosta města Ed. Matějovský grunt za 5200 zl. a za vydatné pomoci hraběte Harracha ji dal přebudovat na centrum kult. života. („šenk v rathause“ .. „šathaus“) .. 30.8. 1873 vystoupila na nechanickém jevišti Otylie Sklenářová - Malá ve hře Na rozcestí. ... Desetiletí rozkvětu je spojeno se jménem nově ustaveného notáře JUDr. Josefa Štolby. Ten hry nejen psal, ale i režíroval, sám hrál a herce vychovával. .... Několikrát ustavený spolek Kollár svou činnost končí 1938 operetou Odtroubeno ...Hrávalo se i v Sokole, ale mezi spolky byla zřejmě velká řevnivost, neboť „došlo k velkému sporu spolku divadelních ochotníků a Sokola. Ochotníci nechtěli půjčit Sokolu pro hraní divadla kulisy , dokonce jim zavřeli divadlo. Musel zakročit městský úřad, „ jak informoval tisk.
K výročí 100 let od narození J. Štolby, 60 let Ústřední matice divadelních ochotníků českých – ÚMDOČ , 100 let výročí založení ochot. spolku v Nechanicích byl sjezd Klicperova divadelního okrsku 23.6.1946, v přírodě se hrálo J. Štolba Na letním bytě. V režii Vacka, Staňka a Řešátka hráli členové och. spolků Malšovice, Plotiště, Kukleny, Hradec Králové, Svobodné Dvory, Třebeš a Nechanice.... Oživení divadla 1955 - 1966 a potom život och. divadla ustává. Významnou osobností byl režizér p.J.Ondráček. Spolek Kollár tak byl několikrát zakládán –1886, 1896, 1946 a v roce 1964 činnost ustává.

PRASEK měl spolek divadelních ochotníků Hviezdoslav od r. 1919
Vznik je podle zápisů 10.1.1919, vedoucí postavou a režizérem byl učitel Jaroslav Machač. Jako první představení byl sehrán Václav Hrobčický z Hrobčic. Spolek při produkci střídal hostince, aby dal vydělat všem jejich majitelům. Brzy se dostal do finančních potíží, spolek se vzdal samostatnosti a stal se odborem místního Sokola.Osobnosti: V.Mikulka, režizér, Lud.Bulková, Jar.Hron, Jos..Drábek, Jar.Drábková, B.Černíková, B.Berná,, M.Drábková, E.Tučková, V.Líkař. Hrálo se střídavě v hostinci U Machů, U Mikulků

ROUDNICE u NECHANIC Zde pracovala postupně řada souborů: dorost republikánské strany 1927 , Sokol 1919 , jednota divadelních ochotníků 1927 , čtenářsko ochotnická beseda 1938 - 1942 a divadelní kroužek místní osvětové besedy 1955 – 1959. Hrávali : Jos.Zeman, Jos.Hušek, Vinc.Březina, Fr.Menccák, Fr.Hrubý, Jos.Mrštík, Fr.Víšek, Bř.Rousek, Fr.Široký v hostincích: Na kopečku, Na sále, U Matějovských.

SOBĚTUŚ - dramatický odbor hospodářsko čtenářské besedy Havlíček 1911
STARÉ NECHANICE - jednota divadelních ochotníků Svornost 1927
SUCHÁ - jednota divadelních ochotníků 1925
TĚCHLOVICE Zde pracovaly soubory: ochotnický soubor Kollár 1919 – 1925, divadelní odbor hasičské jednoty 1927, Sokol 1927
TRNAVA , dnes součást obce Boharyně měla ochotnické divadlo v divadelním odboru dorostu republikánské strany strany 1925
TŮNĚ mají registrován spolek dělnických divadelních ochotníků 1925
Ve ZVÍKOVĚ pracoval divadelní odbor vzdělávacího spolku 1920


Novobydžovsko

V obci BABICE jsou doloženy dva soubory spolek divadelních ochotníků Vrchlický 1918 a spolek divadelních ochotníků v r. 1923. Hrálo se v dělnickém domě a dekoracemi vybavila jeviště firma Fr. Petránek
BYDŽOVSKÁ LHOTKA je dnes součástí obce Měník, ale ochotnický spolek Jirásek začal činnosti v roce 1921. Spolek navazoval na činnost staršího spolku, který po první válce neobnovil činnost. Předseda Rudolf Kožíšeek, převzal majetek zaniklého spolku: knihovnu a jeviště, uložené ve škole.Spolek měl 60 činných členů, z toho 40 přispívajících. Tento počet neustále klesal.Činnost zahájena veselohrou Diblíkova dceruška. Teprve dramatizace Kříž u potoka byla finančně úspěšná.Hlavním zdrojem financí byly taneční zábavy . V roce 1923 si mohl ve spolupráci s místními hasiči zakoupit vlastní jeviště.Oživení nastává v době okupace, zároveň přechází na český klasický repertoár. Po válce činnost stagnuje ,po roce 1961 už o něm nejsou zprávy.
HLUŠICE měly dva spolky: sdružení republikánského dorostu 1920 a divadelní sdružení 1861.Významnými postavami byli p.Šmejda, p.Prokop, učitelé místní školy. Hrávalo se v hostinci U Solfronků a v přír.divadle Bažantnice.Poslední představení 1956 Psohlavci.
LUŽEC nad CIDLINOU měl div odbor hospodářské besedy již v r.1883 . Hrálo se v hospodě na sudech, velmi zajímavý repertoár: Prodaná láska, Fidlovačka, Strakonický dudák, Naši furianti. Od r.1909 hraje spolek divadelních ochotníků Tyl. Ochotnické divadlo se zde hrálo již dříve. Ale teprve 1909 zal. Jednota divadelních ochotníků z popudu místního učitele Norberta Ulvera a Jana Ryšavého .Hráli na nevyhovujícím jevišti po předešlých souborech. Postupně si vytvořili finanční zdroj, z něhož si postavili nové moderní jeviště a pořídili osvětlení. Do 1943 realizovali 94 hry z klasického repertoáru. Tehdy měla jednota 43 členy, z nich 24 byli účinkující.
NEPOLISY :Divadlo se zde hrálo patrně už v 19.století. Podle dochované dokumentace zahájil po určité přestávce 1901 Spolek divadelních ochotníků "Máj". Do 1943 realizovali 120 her soudobého i klasického repertoáru, měli 50 členů, z toho 26 činných. Spolek vedl archiv.
NOVÝ BYDŽOV býval sídlem hejtmanství a byl významným kulturním centrem.Počátky ochotnické činnosti jsou spojeny se studenty, ti prokazatelně hráli již v roce 1845. Soudní archívní materiál té doby dokládá, že čeští ochotníci zde hráli už před 1848. Byla to nahodilá herecká seskupení. Zpočátku se hrálo německy, později česky. U modrého lva a U Kupců. 1845 je v Květech zpráva, že se zde česky hrálo divadlo. 1866 jsou datovány stanovy ochotnického spolku, který tedy existoval už dříve. 1868 ochotníci provedli Donizettiho Marii, dceru pluku, 1870 Fausta a Markétku. Někdy v tu dobu zde hráli žáci školy tehdy oblíbenou hru J.Neudörfela Budečské jesličky. 1870 spolek zanikl. Ochotnické divadlo se dále provozovalo v jiných spolcích, na př. v občanské a řemeslnicko-dělnické besedě, hasiči.Existoval i spolek Bratrství, jako dramatický odbor sociální demokracie, ten hrával v hostinci U čtyř lipek jistě kolem roku 1900.
1884 ochotníci provedli Prodanou nevěstu, 1885 V studni, 1887 nastudovali scénicky Bendlovu kantátu Švanda dudák. Hrávalo se v zasedací síni radnice až do 1888,kdy bylo v hostinci Na kopečku postavené nové jeviště. 1905 byl obnoven spolek ochotníků Divadelní jednota Jirásek, původně registrován v r. 1885. Téhož roku první představení - Žně od Fr.Šuberta. 1918 se přejmenovali na Spolek divadelních ochotníků Jirásek. 1924 byla budova Na kopečku přestavěna na dnešní divadlo. Téhož roku se ochotníci přejmenovali na Divadelní jednota Jirásek. Téhož roku založen konkurenční Spolek J.K.Tyl. O úspěšné činnosti je dochovaný ve spolkovém archívu materiál, m.j. korespondence s Al.Jiráskem, další zajímavé autogramy. 1941 se soubor zúčastnil Jiráskova Hronova s Nezbedným bakalářem. Osobitá dramaturgie. Do 1943 sehráli 720 divadelních představení. Jednota měla tehdy 230 členů, z toho 68 činných. Za veřejnou činnost řada členů prožila válku v německých koncentračních táborech či byla popravena. Činnost však bohužel stále slábla a po 60. letech je zcela sporadická.
PUCHLOVICE měly divadelní odbor hasičské jednoty 1927 a jednotu divadelních ochotníků Rozkvět 1922
SLOUPNO Spolek divadelních ochotníků byl zal. 1893 a vyvíjel činnost až do 1914, kdy předal majetek hospodářsko-čtenářské besedě. Od té doby hrál pod jejím jménem. Znovu se osamostatnil 1918. Do 1943 sehráli 142 představení. Měli 25, z toho 10 činných členů.
STARÁ SKŘENĚŘ měla spolek divadelních ochotníků Jirásek 1920
STARÝ BYDŽOV - Zde se ochotnická činnost soustřediala v divadelním odboru Sokola1913 - 1974
S malými přestávkami poměrně bohatá činnost. S Třetím zvoněním reprezentoval na družbě v Bánské Bystrici.
Významnými ochotníky byli : R.Šindler, V.Žitný, E.Emanovský, M.Patková, J.Laifr, R.Hartmanová, R.Patka, L.Koutová, J.Říha, B.Matoušová, V.Tomášek, J.Pacáková, D.Lánský, M.Lánská. Hrálo se v sále místního
hostince


Smidarsko

CHOTĚLICE : Divadelní soubor Sokola se plně staral o kulturní život v obci v letech 1930 - 1952 . Hrávali:Olga Kopalová, Václav Brodský, Jan Brodský, Josef Zajíček, v hostinci U Procházků
KŘÍČOV , dnes součást obce Smidary , měl spolek divadelních ochotníků1931 – 1941. Divadelní ochotníci - od roku 1931, v roce 1941 se stali součástí místní osvětové komise. Měli za okupace výraznou konkurenci v souboru Národního souručenství, kkterý si nevybíravým způsobem osoboval právo na jeviště, a tak v roce 1941 jsou poslední zmínky o souboru.V hostinci U Rodrů hrávali zejména Cerman, Záveský, Žampa.
LOUČNÁ HORA - Spolek divadelních ochotníků Havlíček vzniká 1912; předsedou byl zvolen Fr. Bureš., první režizér Josef Záliš. Divadlo dostali (koupili?) od ochotníků z Ohnišťan a Chomutic, zbytek byl zakoupen z výnosů prvních představení. Za 1. světové války nehrají, v listopadu 1918 hrají první představení na počest vzniku republiky. V roce 1926 se spolek přejmenoval na spolek Havlíček. Mezi válkami nastalo velké zkvalitnění repertoáru, hrají se hry Tylovy, Jiráskovy , Šamberkovy. Za okupace byl předsedou Stanislav Hošek,- hrají Se srdcem divno hrát, Naši furianti, Pasekáři. Zřejmě poslední představení se konalo v dubnu 1947.
PETROVICE V obci byl založen spolek divadelních ochotníků v r. 1897, od r. 1927 hraje i divadelní soubor Sokola. Divadelní činnost byla vlastně trvalá, ale hrálo se pod různými názvy, prakticky se stejnými herci. Celkem nacvičili na 173 her. Významné bylo vybudování přírodního divadla V hájku. Podle projektu J.Štambachského bylo vybudováno hlediště pro 1000 diváků. Osobnostmi se stali: Jos. Kvoch, Jindř. Štambachský, Rud.Matys, Frant. Brauner, Vác.Pour, Frant. Šaroun. Hrávalo se U Šedivých, od 1929 U Vačounků.
PODOLIBY Spolek divadelních ochotníků byl založen 1906 a měl 29 členů.. Organizátorem byl místní učitel Josef Stránský. Členy byli obyvatelé i okolních vesnic Kobylic a Myštěvsi. Většina členů byli živnostníci . Členy bylo i 5 dělníků, 8 rolníků a petrovický kaplan Jan Josef Zíb. V roce 1913 měl soubor 34 členů., V letech 20 - 21 dokonce i 60 členů. Ochotníci zůstali v činnosti i v době okupace,Po osvobození se hrálo až do roku 1949 . Zbytky ochotníků ještě se pokoušeli hrát pod místní osvětovou besedou.
SKŘIVANY - Vznik ochotnického divadla je spojen se jménem Josef Veselý. Pokusil se s přáteli nacvičit kolem roku 1900 divadlo v továrním hostinci. Jeviště neměli, tak si je na zkouškách malovali křídou na podlaze. Sloupenští jim jeviště nepůjčili, tak se obrátili na novobydžovský soubor Bratrství. Představení bylo velmi nadšeně přijato – hrála se Paní představená od Tekly Náhlovské. Díky ochotníkům byla otevřena Lidová knihovna již v roce 1903 a ochotníci na ni dali starostovi Josefu Malému 35 zlatých.. Spolek oficiálně založen r. 1903 s názvem Tyl. Nadšení a pilná činnost byla zasažena ředitelstvím cukrovaru. Dostali okamžitou výpověď z hostince, na vystěhování měli jen dvě hodiny, a 22 zaměstnanců oznámilo dobrovolné vystoupení ze spolku, a tak 5.4.1914 hráno poslední představení. Za dobu své existence sehráli 85 představení. - Po válce se ochotníci shromáždili kolem TJ Sokol v r. 1919. V roce 1924 byl postaven prostorný sál v novém dělnickém domě s pevným jevištěm. Ochotnická činnost rozkvétá, hrají i sociální demokraté a komunisti. V roce 1930 se ustavuje znovu spolek divadelních ochotníků Tyl a hraje s přestávkami až do r. 1975, kdy odchodem posledního organizátora, učitele, režizéra Adolfa Kouteckého činnost končí. Dlouhé řady divadelníků jmenujme alespoň: pana Josefa Veselého,Hlušičku, Regála, brtary Chvojkovy,Hanela, Šilharta, Hájka, Kykala, Šetka, Česáka, z dam potom Prokopovou, Diewokou, Hrudovou, Chvojkovou, Česákovou, Kalouškovou, Kůckovou,Vrkoslavovou, Papouškovou
SMIDARY - Obec s čilou divadelní tradicí. 1864 založen spolek divadelních ochotníků Vrchlický. Hybnou pákou byl obchodní příručí František Řehoř. S přestávkami se hrálo stále, původně v hotelu Radnice, po jistou dobu i v Sokole , kde bylo důstojné jeviště. V závěru potom hráli pod různými „krycími“ názvy :pod osvětovou besedou ba i jako divadelní kroužek při výboru žen .V hostinci u Zajíčků hrávalo i dělnické divadlo v letech 1925 – 1944. Hráli studenti i hasiči. Spolek Vrchlický sehrál na 500 představení . Společensky byly důležité ochotníky organizované silvestrovské večery. Končí spolu s ochotnickou činností v 70. letech. Paměti sepsal PhDr. Fr.Vaníček a uvádí podrobný repertoár i mnoho ochotníků. S hrdostí upozorňuje na rod Drbálků, z nichž pochází velký loutkářský režizér Jan Dvořák i dnešní pracovník okresního úřadu PhDr Jan Dvořák, jinak vynikající amatérský divadelník.Z dlouhého seznamu jmenujme alespoň: Fr.Řehoř, Ad.Drbálek, později i Fr.Drbálek jako ředitelé; MUDr. Fr.Babák, MUDr. Jan Tomáš, Jan Vacek, Ad.Just, Fr.Drbálková, M.Javůrková; Fr.Zejdl, K.Janda, C.Blažek, V.Kubánek, F.Simon, O.Samler, F.Vaníček, F.Němec, L.Babáková, B.Lorencová, E.Stránská,J.Škávová, K.Stádníková
ŠAPLAVA v obci pracoval nejprve kroužek divadelních ochotníků 1924, od roku 1932 se ustavuje spolek divadelních ochotníků Jirásek. Hrávalo se v hostinci U Macáků, pamětníci vzpomínají především na učitele, kteří v obci působili, zejména na paní učitelku Hlaváčovou.



Smiřicko

ČERNOŽICE - spolek divadelních ochotníků Bída 1910 – 1928. Spolek vznikl v hostinci u Štanderů, úředně neohlášený, členy byli ponejvíce úředníci místních továren. Jako odznak nosili na klopě jednohaléřovou minci. Hrával hodnotné kusy, pěstoval kabaret. Zanikl prodejem cukrovaru
Spolek divadelních ochotníků 1878- zanikl asi 1950 Režizérem byl nadšený ochotník, kovář, Václav Desenský. Hrávalo se v hostinci pana Berana v č.45 , v přírodě - ve stodole cukrovarského statku č. 24, nejprostornější jeviště bylo postaveno v Dělnickém domě 1935, ale po jeho prodeji v r.1939 bylo zbouráno. Hrálo se tedy na kozách a prknech u Beranů, jeviště však zničili němečtí vojáci za války tam ubytovaní..
Po válce se pokusili činnost obnovit, leč mládež se všem pracem vyhýbá - jak si posteskl místní kronikář.. Hráli mimo jiné Její pastorkyni v režii p. Augustina Vašulína.
HOLOHLAVY Spolek navázal na činnost spolku založeného 1870. Jako zakladatel je uveden učitel Jos.Mikeš, kulisy a jeviště maloval Jos.Jaroš. Hrál se Selská krev, Vojnarka, Otec byl uveden na návsi, hrávalo se i na ve školním parku - operety. Jednou z posledních her byla hra , kterou napsal kronikář obce Vojt. Prokop - Soumrak. Pojednávala o bouřlivých letech 1775, která končila popravou dvou holohlavských sousedů Špringra a Víznara oběšením..Herci: Mikeš, Prokop, Jambora, učitel Krejčí, Šafránek,Pultr, J.Sehnoutka; Andrýs, Maršálková, Melgrová, Tvrdá, Martínková, Němečková, Bohdanecký, Říha Hostinec p.Tučka, později U Nechanických byl místem představení. Pan Andrýs zpracoval celé bohaté dějiny loutkářského souboru, bohaté na práci uměleckou i technickou. Postupně si zařídili krásné bohatě vybavené jeviště. Končí smutně poznámkou: Holohlavské loutky přežily fašistickou okupaci, ale nepodařilo se jim přežít svobodu socialismu.
LOCHENICE Čtenářsko- ochotnická jednota Jirásek 1858 Tento spolek zanikl ještě před koncem století. Jednota Jirásek byla založena 1908 a brzy se prosadila.Činnost přerušila až světová válka. Spolek divadelních ochotníků Jirásek obnoven 1912 , znovu 1939 Největší rozmach činnosti spadá do dob předmnichovské republiky, kdy navíc ještě v obci jednota organizuje večírky a zábavy.Vlastnila velikou knihovnu, spolupracovala s pěveckým spolkem Slavjan. Ve vzájemné spolupráci provedli několik operet. Za režie Al. Kudelky byla hrána opereta Perly pannz Serafinky. Úspěch byl veliký, dvakrát vyprodaný sál. Sbormistr J. Pácalt. Úspěšný vývoj přerušila hospodářská krize 1934 . V době okupace se v Lochenicích zřejmě divadlo nehrálo. Po roce 1945 nastupuje nový rozmach. V padesátých letech působí jsko součást místní osvětové besedy a činnost konnčí asi v polovině 50. let. S ochotníky tu začínal budoucí člen Národního divadla Luděk Munzar, s ochotníky hrála i Marie Vávrová. Hostinec U Panenků, U Novotných byl místem představení.
PŘEDMĚŘICE nad LABEM mají pestrou přehlídku souborů: spolek divadelních ochotníků Kollár, založený v roce 1904, zajímavý je název divadelní jednoty Maksim Gorkij z roku 1922 – včetně nezvykle psaného jména Maxim, divadelní soubor DTJ 1927 i ochotníci Sokol 1927. Místní vzpomínají na jména J.Budka, Fr.Jandík, Fr.Jirek, O.Klusák, řed.školy pan Perný jako na významné představitele ochotníků. Místem, kde se hrálo byl hostinec U Bajerů, Tylšovy sady, park Budín
RODOV Když byl ustavován spolek Jirásek v roce 1925, mělo ochotnické divadlo za sebou desetiletou tradici. Sídlo měli v hostinci pana Františka Fejgla. Hostinec byl v roce 1925 přestavován a toho místní nadšenci využili k vybudování jeviště. Celkový náklad byl 14.000 korun, ochotníci si museli 13.000 vypůjčit u místního spořitelního spolku. .Nové dekorace maloval v hostinci sedmdesátiletý Alois Sucharda z Červeného Kostelce po tři měsíce. Volba her nebyla valné úrovně, výjimku tvořila hra L. Stroupežnického Václav Hrobčický z Hrobčic v roce 1931. Doba ukončení činnosti není známa, pravděpodobně v roce 1943.
SENDRAŽICE „u Tomášků se hraje Podvodnice“Začátky och. činnosti je pravděpodobně před 1. sv. válkou. Znovuzahájení asi 1920 jako jednota divadelních ochotníků Palacký . Soubor měl víc než 100 členů, z toho 40 činných. Úroveň dramaturgie nevalná, zcela ve styluu tehdejší převážné činnosti.S pomocí Sokola uvedli Jana Výravu v přírodě 1922, rok na to Jedenácté přikázání a zase návrat k běžné činnosti. Ukončení činnosti asi 1927.Hrálo se v hosticích: p.Duška, p.Tomáška, p.Černého, v přírodě u Kadečkovy chalupy, významní byli V.Hrubý, Jar.Firkušný, Vác.Tomek.
SMIŘICE , o. Hradec Králové
V roce 1866 přišel do Smiřic nový učitel 25 letý Petr Pavel Skořepa, člověk velkého rozhledu, nadaný hudebník, pod jeho vedením se odehrávaly hudební dýchánky, 1867 stanovy, v roce 1868 ustaven spolek divadelních ochotníků Hanka , měl členů. Vyslali delegaci k položení základního kamen pro stavbu Národního divadla.Od roku 1870 začínají pravidelná divadelní představení.Později převládla činnost pěvecká a spolek prodal své jeviště do Všestar Divadlo postupně hráli: 1898 - 1901 Studentský spolek Krakonoš -1898 Zvíkovský rarášek. --1904 - 1947 divadelní. později dramatický kroužek jednoty sokolské, 1907 - 1910 pěvecká jednota Hanka, 1910 - 1913 žáci obecné a měšťanské školy , 1911 dámská pěvecká jednota Zora, 1924 - 1927 dramatický odbor DTJ,1924 - 1960 ? divadelní ochotnický spolek Jirásek, později jednota divadelních ochotníků Jirásek,1924 příležitostně Skupina katolické mládeže pro Smiřice a okolí, 1931 - dosud Sokolské loutkové divadlo V Kašpárkově říši , několikrát bylo nuceno změnit pro veřejnost název . Ve Smiřicích nebylo divadlo zdaleka tak úspěšné jako hudba.Za války se pokoušeli dál hrát, ale spolkovou místnost jim zabrala NSDAP =Německá dělnická strana s hnědými košilemi- Nationalsozialistische Arbeits Partei Detschlands..Po odchodu učitele Krejčího a Pacáka asi v roce 1956 znamená ukončení činnosti.
SMRŽOV Při založení 1909 měl spolek divadelních ochotníků Tyl 26 členů a uvedl s velkým úspěchem Jiráskovu Vojnarku. Spolek založil svou odbočku v Lejšovce, ale vedlo to k řadě sporů. Po vzniku samostatného státu pořádána představení ve prospěch poškozených válkou, odbočka v Lejšovce zrušena.Tradice ochotnických plesů, hraje se i v přírodě. Spolupráce s odborem Malburg Smiřice ; v roce 1948 ustaven akční výbor. Nebyl nikdo vyloučen, ale poslední představení je doloženo v roce 1950



Třebechovicko

BĚLEČ nad ORLICÍ . V obci pracoval Divadelní odbor čtenářské besedy 1913
BLEŠNO V obci pracoval odbor hasičské jednoty 1917
V JENÍKOVICÍCH byla založena jednota divadelních ochotníků již v r. 1875 a její činnost končí. 1906. Zábavně vzdělávací spolek Palacký byl založen 1900. Zaregistrovány jsou i divadelní odbory hasičské jednoty 1917 a Sokola 1927.
NEPASICE měly jednotu divadelních ochotníků Havlíček 1908
V POLÁNKÁCH ustavující valná hromada jednoty divadelních ochotníků Alois Jirásek proběhla
v listopadu 1919 Prvním představením byla Vojnarka., jeviště bylo postaveno v hostinci J.Kánského. Pokračovali Janem Výravou, zahájili dlouhou tradici ochotnických plesů, Morální i finanční úspěch byl značný.. Podstatou repertoáru byly hry Jiráskovy. Teprve na počátku 30. let dochází k poklesu dramaturgie. Posledním představením byla zřejmě Jiráskova Lucerna 28. prosince 1939.
ŠTĚNKOV měl jednotu divadelních ochotníků 1921
TŘEBECHOVICE pod OREBEM , o. Hradec Králové
Město s velmi starou divadelní tradicí doloženou již na počátku 19. století , s výraznými pokusy hudebními jistě i vlivem buditele Jana Theobalda Helda. První hra snad r. 1802 Tepličtí kováři od P.Šedivého pak 1806 i náboženská představení, až do r.1818 nejsou zprávy.
Spolek divadelních ochotníků byl ustavován několikrát, vždy s jinými osobami. Hrál jistě v roce 1850 Tylovu Tvrdohlavou ženu ve Starém rathouse, další spolek byl ustaven 1885. V tisku je zajímavá zpráva z r. 1898: „Na oslavný večer na paměť K.H.Borovského se dostavilo z Jeníkovic 8 občanů, z města jen 5. To je výsledek vlády staročeské strany na radnici.“ Hrálo se později v hostinci p.Stonka, významnými členy byli: Janko, Michálek, Borovec, Prokeš.
Mezi světovými válkami se divadelní činnost značně rozrůzňuje a ve městě hrají: dělnický ochotnický spolek 1922, dramatický kroužek studujících 1923, FDTJ 1927, odbor lidové strany 1927, odbor hasičské jednoty 1927, odbor Sokola, až v roce 1942 vzniká spolek divadelních ochotníků Předchůdce budoucího Symposionu. Vzniká za války s výrazně vlasteneckým repertoárem. Mimořádnou událostí byla inscenace Smrt Hippodamie - Vrchlický – Fibich- ve spolupráci s hradeckou filharmonií, původně sokolskou. Významnými osobnostmi byli: J.Souček, A.Simonová, J.Vik st., V.Šafář, bratři Mrázové, bratři Pittermannové, A.Martinec, J.Krystýnová, E.Klepárníková, J.Grusová,B.Souček, V.Cihlářová-Hladíková .
V roce 1945 vznikl soubor Symposion spojením souborů města. Organizačně je vznik spojen se jménem učitele Rudolfa Kilingra, ideově byl hlavou MUDr. Stanislav Simon, mimořádná osobnost renesančního typu. Soustředili kolem sebe plejádu vynikajících herců i lidí, kteří chtěli divadlu pomáhat . Repertoár byl náročný a odpovídal názvu souboru:  - označovalo ve starém Řecku hostinu, setkání moudrých a duchaplných pánů při dobrém jídle a pití za účelem duchaplného besedování o věcech především duchovních - jakousi duchovní hostinu.. Soubor se skutečně pokoušel po celou dobu své existence vytvářet duchovní hostinu pro své diváky i pro své členy. V prvním desetiletí existence výrazně pracoval spolkovým životem, sháněl a soustřeďoval majetek, kostýmy, dekorace, nábytek, rekvizity. Přechod na systém podřízenosti ZV ROH přežil s jistými ztrátami - ale konec spolkového života přece jen soubor poznamenal, zůstali jen ti, kteří chtěli hrát divadlo a postupně jich ubývalo. Spolek doplatil na desetiletou nucenou přestávku 1970- 1980, kdy ztratil nejen kontinuitu, ale i mladou generaci.
V souboru se pěstovalo divadlo v přírodě na Bědovicích se značným úspěchem - ztráta přívodu proudu na jeviště v roce 1965 tuto činnost zakončilo . V roce 1990 se pokusili o divadlo v přírodě za divadlem inscenací Lucerny . Po celou dobu existence patřily inscenace souboru ke špičce východočekých ochotníků. Význačnými členy byli: L.Ambrožová, r.Lukášek,R.Faltejsek, J.Faltejsková, Jar.Vik, K.Bořková, J.Vondráček, Vl.Černý, K.Černá, E.Metzl, R.Lukášek, J.Skalický, F.Štorek, J.Králová, F.Jaroš, Jiří a Mir. Vik, Ivan Vik, Věra Lhotská,Martin Černý, J.Fiala, Jos.Pražák,, B.Mach, K.Bělohoubek, . Hrávalo se v sokolovně, později si sami upravili býv.DTJ na kulturní dům se slušným jevištěm- deset členů souboru odpracovalo na přestavbě divadla víc než dva a půl tisíce hodin každý. Soubor hrál dvakrát na Jiráskově Hronově: 1949 Gorkij : Matka a 1965 Čapkové: Ze života hmyzu. 1995 převzal štafetu tzv. Malý Sympozion, který studuje hry pro děti.



Velký Hradec

BŘEZHRAD . V obci pracoval spolek divadelních ochotníků Havlíček 1893 ... 1943 Spolek divadelních ochotníků Havlíček. Spolek pravidelně hraje divadlo, repertoár ochotnický brak . v roce 1939 se dobrovolně rozešel. Někteří členové spolku se pokusili utvořit divadlení odbor TJ Sokol, z toho sešlo, proto obnovili činnost spolku v roce 1941 - v roce 1944 končí Po roce 1945 se asi činnost neobnovila. Později hrával i divadelní odbor DTJ 1927.V tisku oznámeno: V restauraci U Čejků hráli DTJ veselou taškařici Kačka vomáčená s velkým úspěchem a u Zábrodských hrají Havlíček veselou taškařici Kosti, hadry, kůže
Obec KLUKY dnes zcela zmizela, přesto měla spolek divadelních ochotníků 1948
KUKLENY Zde od roku 1872 pracovala jednota divadelních ochotníků Tyl a v roce 1919 založena jednota divadelních ochotníků Havlíček. . Věnovala se divadlu a sociálním akcím. Do 1943 sehráli přes 500 divadelních představení, repertoár měli novější i současný. Jednota měla 62 členů, z toho 43 hrajících . V Kuklenách bylo poprvé na Hradecku osvětleno jeviště plynem.V roce 1897 oznamoval tisk že pěvecké jednoty Libuše a Vlastimil provedly novinku ředitele zpěváckého spolku ve Mšeně Pavla Režného operetu Na samotě.
MALŠOVA LHOTA měla jednotu divadelních ochotníků Jirásek 1920a o divadelní představení se starala i lidová strana 1926.
MALŠOVICE nejstarším spolkem v obci byla čtenářsko ochotnická beseda pro kraj královéhradecký Havlíček 1884 – 1938 , divadlo dále hráli členové DTJ 1906 – 1944 a lidová strana 1927 a Beseda.
NOVÝ HRADEC KRÁLOVÉ Nejstarší záznam hovoří o založení ochotnické jednoty v r.1868 a do roku 1897 uvedli na 77 představení. První dělnickém ochotnické divadlo hraje v roce 1891, a od roku 1896 až do války pracovala jednota divadelních ochotníků Klicpera. V průběhu 1.světové války hráli novohradečtí studenti. 1919 – 1945 hráli divadlo příslušníci Orla. V roce 1922 se v obci představuje dělnické divadlo. Po válce se ochotníci sdružili pod osvětovou besedou a hráli asi do roku 1965. Významné bylo divadlo v přírodě.
PLÁCKY V roce 1921 zde hrál divadlo dělnický ochotnický spolek a v roce 19477 ochotnická scéna Petra Bezruče
PLAČICE měly spolek divadelních ochotníků Máj 1912
V PLOTIŠTÍCH se jako první ustavil spolek divadelních ochotníků Vesna 1897. Za první republiky hrály soubory DTJ od roku 1920 a Sokola od 1927 V místě existovala Katolická národní jednota a její divadelní odbor, založený 1920. Z něho 1943 Lidová scéna 1943 – 1957. Zjímavé je, že v roce 1943 prošlo německé cenzuře, že nesla jméno Karla Čapka. Vzniká v době nejtvrdšího útlaku za okupace v roce a začíná Tylovým Pražským flamendrem, spolek hrál i v roce 1944. Po osvobození zahajuje Jiráskovou Lucernou. Nastudovali Matku, znovu Pražského flamendra. V roce 1951 v rámci reorganizace se přesunuli pod místní hasičskou jednotu. Soubor s dobrým repertoárem Jirásek, Drda, Gogol, Moliére.Tyl. Poslední činnost je doložena ještě v roce 1957. . Sdružovala 55 členů, z nich 35 činných.
Na POUCHOVĚ byla nejstarším kulturním spolkem čtenářsko ochotnická beseda Turinský 1890 – 1919. V období první republiky se hraje divadlo i v DTJ 1927 a v Sokole 1927, o slovo se hlásí i i hasičská jednota. Dílčí pokusy byly provozovány i po roce 1945, ale v padesátých letech činnost končí.
PRAŽSKÉ PŘEMĚSTÍ žilo dlouho jako samostatná obec s velmi živým společenským ruchem. Dělnická jednota ochotnická je první zaregistrovaným divadelním spolkem v roce 1885 a v témže roce je zaznamenána činnost živnostensko čtenářské besedy. Postupně se utvářely další spolky: spolek divadelních ochotníků Limanovský 1906, jednota divadelních ochotníků Šimanský 1906, dámský soubor Ústřední matice školské 1924, akademický spolek Dobroslav 1925, divadelní odbory FDTJ a Sokola 1927, Dělnické divadlo 1930, spolek divadelních ochotníků Mladé studio 1936.
SLEZSKÉ PŘEDMĚSTÍ mělo jako první soubor čtenářsko ochotnickou jednotu Kollár 1894, potom byl ustaven spolek divadelních ochotníků 1921 a konečně jednota divadelních ochotníků Jirásek po roce 1925. O něm psali v místním tisku, že: „hrají Rokokovou princeznu ve Stoleté hospodě a hostuje p .J. Huňáček z Klicpery“
SVINARY měly odbor hasičské jednoty 1908
SVOBODNÉ DVORY mají divadelní činnost velice různorodou, převážně však za první republiky.V roce 1881 hráli studenti v hostinci p. Smetany U bílého koníčka. Jako první se hlásí jednota divadelních ochotníků Probuzení 1919 a po něm se hlásí velmi rozdílné soubory: jednota divadelních ochotníků Kollár 1922, Dělnické divadlo 1922 – soubor komunistické strany, po zákazu 1938 členové přešli do jiných souborů, FDTJ 1927, Sokol 1927, DTJ 1927.
TŘEBEŠ měla jednotu divadelních ochotníků Jirásek 1898 – 1962, s přestávkami hráli stále , v roce 1943 sehráli 39 představení. V roce 1937 se o činnost pokoušel dramatický a vzdělávací kroužek mladých .




Všestarsko

BŘÍZA , dnes součást obce Všestary , o.Hradec Králové měl spolek divadelních ochotníků již v roce 1896. Působením vysokoškolských. studentů Fr. Polívky - později prof. botaniky, autor Názorné květeny, bot. klíče. V Olomouci je po něm pojmenována ulice- a Old. Součka sestaven ochot. soubor a sehrál těžkou hru Paličova dcera. V této hře poprvé vystoupil jako dvcetiletý František Fejgl v úloze řezníka Martina Toužimského. Po svatbě Přesídlil do Rosnic.
Na památku prvého sehrání divadla v obci sehrána opět Paličova dcera. Pan Fejgl měl jako 70 letý hrát opět roli řezníka Martina Toužimského. Avšak náhlý reumatismus mu v tom zabránil. Byl mu udělen čestný diplom. Později vznikla jednota divadelních ochotníků Tyl 1930 , obnovena 1947
ČISTĚVES , o. Hradec Králové. V této obci působil spolek divadelních ochotníků Havlíček 1920 – 1944. Spolek po založení vykazoval bohatou činnost, sehrál do r. 1945 na 36 her Z herců a režizérů připomeňme alespoň Jan Hruška, Fr.Cingr, Fr. Ulrych, Hlavatý, Klazar, Skvrna,Zykl, Havrda, Blažek, Vecek, hrávalo se v hostinci p. Vojtěcha, později p.Ulrycha.
HABŘINA, o.Hradec Králové ,v obci hráli divadlo členové občanské besedy 1922 - 1924, 1934 – 1940. Její činnost kolísala, hráli s přestávkami. Místní vzpomínají na : J.Skořepa, Al.Čapek,V.Černý, A.Šejvl, Tuláček, Klimplová, Andrejsová, Andrejs, Runkas, Murdych, Bubačová, Francová, Čuda, Papšová, Horník. Hrálo se v hostinci Na nové, Hluboký důl - příroda
CHLUM Div. soubor hasičů hrál hru Chudý písničkář v roce 1927. Nejstarší byl spolek divadelních ochotníků Kolár, založený v r. 1906, po roce 1927 hráli i v Sokole Největší proslulosti však obec dosáhla přírodním jevištěm. Hostovala na něm řada souborů a návštěvy bývaly mnohatisícové.
LÍPA měla svůj spolek divadelních ochotníků Vojan 1920 a v regionálním tisku o něm v roce 1925 byla zmínka „Místní jednota ochotnické jednoty Vojan hraje veselohru Podivné milování“.
MÁSLOJEDY měly spolek divadelních ochotníků 1892 Spolek ustaven po příkladu sousedních obcí, po dvou letech se stal odborem hospodářsko čtenářského spolku. Režizérem byl učitel Vyhnal. Jeviště si vypůjčovali z Hněvčevse, Nedělišť a pod., což působilo nepříjemnosti. Fr.Sax, nájemce Kadečkova hostince, koupil opotřebené jeviště od ochotníků z Třebechovic.
NEDĚLIŠTĚ Je doloženo, že 1830 - 1850 zde hráli česky divadlo.Zlákáni úspěchem divadla v Sověticích a na naléhání Jana Valáška, kováře z Neděliště, rozhodli se ochotníci sovětičtí hráti divadlo v Nedělištích, k čemuž rodák z této obce Jan Česák propůjčil své jeviště. Jan Česák ponechal jim jeviště několik roků Za velkého ohně v Nedělištích jeviště Česákovo shořelo, z čehož i sovětickému divadlu vznikla několikaletá přestávka v činnosti. Z čistého zisku měla být opravena socha Umučení Páně. Jen dva herci někdy viděli divadlo, přesto hry měli úspěch, že diváci si nosili do světnice kameny, aby viděli na jeviště.- Po válce doplnili řady za padlé členy souboru, hráli i v zámeckém parku . Asi od r. 1927 hráli pod hlavičkou Sokola.Vvrcholem bylo úspěšné , bohužel poslední představení Jak šla basa do nebe 1950. V r.1950 byl J.Němeček propuštěn z práce za extemporovanou píseň Šup s ním do hrobu.Hrávali :Jan Kraus, J.Česák, Fr.Holštejn, V.Láša, J.Valášek,A.Pilnáček, J.Hönig,M.Prášilová, J.Němeček, M.Loučková, J.Ryba, kapelník Středav místním hostinci, divadlo v zámeckém parku.
RAČICE nad TROTINOU Prvý spolek založen 1865, ačkoliv již dříve se tu několikrát ochotníky divadlo hrálo.
Divadlo má starou tradici sahající do poloviny 19. stol, doklad je z roku 1906, spolek se stal členem ÚMDOČ Stará se nejen o divadlo, ale i o jiné kukturní a dobročinné aktivity.Jirásek, Tyl, Sokol- tůma základní rysy repertoáru. Hrálo se i v přírodním divadle, činnost pokračovala i v době okupace.Existence je doložena ještě v roce 1952.. Nevýznamná činnost pokračovala pod hlavičkou osvětové besedy.
ROSNICE
odbor hasičské jednoty 1927
Přičiněním nadšence Fr. Fejgla založen soubor spolek divadelních ochotníků Jirásek 1894
, p. Fejgl se stal nadšeným režizérem. Na památku 35 leté rež. Práce Fr. Fejgla roku 1929 sehráli ku poctě oslavencově představení a p. režizér dostal diplom.
Divadlo si půjčovali v Bříze, nádherné dekorace byly časté, kostýmy vypůjčovali i z Vídně. V r. 1906 došlo k těžkostem a p.Fejgl rozhořčen nevděkem odstoupil z funkcí a řídil divadlo ve Všestarech, ale brzy se vrátil. Zajímavé je, že v Lucerně hrál vodníka Jar.Suchánek, zastřelený okupanty v Lidicích.“Sušárník“ „táta“ Fejgl umírá 1934.Jednota provozovala svou činnost, i pod hlavičkou hasičské jednoty, až do 1951, kdy předává svůj majetek místnímu ČSM, a tím činnost ochotníků končí. Před uzavřením činnosti měl spolek 46 členů. Nejvýznačnější činovníci a herci byli: Fr.Pešek, Jos.Rejchrt,, Fr.Tichý, Fr.Černý, Jos.Pánek,
V ROZBĚŘICÍCH působil divadelní odbor hasičské jednoty 1927
SVĚTÍ Spolek zde založen působením nadšeného režizéra z Rosnic Fr. Fejgla, asi kolem roku 1900, později se proměnil na jednotu divadelních ochotníků Jirásek 1922 založen asi v roce 1922, hrál 3 x ročně, většinou brak nejhoršího kalibru. V době ohrožení republiky a za okupace změna repertoáru návratem k české klasice. Poslední představení doloženo 1950. Významnými herci byli: J.Němeček,J.Pakosta, J.Morávek, L.Novotný; B.Červinková, A.Morávková, A.Očenášová, A.Cyranovská, R.Nálevková, J.Holeček, J.Havrda, J.Dus, V.Koníř, V.Horčičková, hrávalo se v hostinci Na zavadilce, v přírodě na Holečkově zahradě.
VŠESTARY V obci byl založen Sokol 1912 a hned hrál divadlo; hrávalo i divadelní sdružení hosp. čten. besedy 1927 .a založení souboru inicioval nadšený režizér Fr. Fejgl .Po druhé světové válce 1952 – 1960 hrával divadelní odbor osvětové besedy. Z herců se vzpomíná na : F.Fejgl, J.Vaněček, Jan Janko, Pavel Šandera; M.Šerponová, B.Šmatolánová, A.Jonáková, L.Ryba, V.Janák, F.Baráková, M.Bártová, L.Kudrna, L.Novotný, J.Gracík, J.Morávek ...
ŽIŽELEVES
spolek divadelních ochotníků 1922