Soubory: Tyl / DS OB / DS ZK Lira / ZK ROH Rolana

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1941
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1983
Působení: 194x, 195x, 196x, 197x, 198x

Nejstarší zmínky o ochotnickém divadle v Libčanech se objevují počátkem 2. poloviny 19. století.
Ve 30. letech v Libčanech nebyl samostatný ochotnický spolek. Ale místní ochotníci byli aktivní, často se zapojovaly celé rodiny.
Hrálo se, když si některá organizace potřebovala přivydělat. Většinou to bylo pod hlavičkou Sokola a hasičů, ale i DTJ - Dělnické tělovýchovné jednoty, a agrární dorost.
Na přelomu 30. a 40. let byly v Libčanech tři frakce. V první byl učitel Josef Michálek se Šrajerem a bývalými Sokoly. ve druhé pánové Havlíček a Mareš, kteří si libovali v operetách, ve třetí Karel Morávek a Jiří Paukert spolu s hasiči.

Po velkém úspěchu inscenace František Adolf Šubert: Jan Výrava, režie K. Morávek, titulní role herec ND Jaroslav Vojta v červenci 1941.
nastal mezi ochotníky čas porozumění. Učitel Josef Michálek inicioval sjednocení, po několikerém jednání byl v Libčanech založen samostatný ochotnický spolek s názvem J. K. Tyl.
Předsedou zvolen Jaroslav Macháček, jednatelem Josef Šrajer, a hospodářem 19letý J. Paukert. Režiséry byli jmenováni: Josef Michálek, Karel Morávek, Havlíček, Jiří Paukert.

1942, 8. března - první představení - F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl, r. Karel Morávek; 5. dubna J.K. Tyl: Strakonický dudák, r. Karel Morávek, J. Paukert v roli Kalafuny; F. F. Šamberk: Palackého třída 25, r. Šafránek; Axel Breidahl: Vzbouření v ústavu šlechtičen, r. K. Morávek;
Ve spolupráci Jiřího Paukerta a Karla Morávka začala příprava dalšího představení v přírodě Jan Bor: Zuzana Vojířová. Heydrichiáda a následné stanné právo přerušilo všechny plány.
1942, září - v sále u Jeriů - Bohumír Polách: Vrah jsem já, r. J. Michálek, v níž jakoby se napětí heydrichiády zrcadlilo; 15. října V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů, r. Jiří Paukert, role Soběbor, hudba Vláďa Kozel, hra inscenována jako kouzelná pohádka o prastarých zašlých časech; vánoce - Ulice zpívá pouličního muzikanta Slavíka. r. Josef Michálek.

1943, 25. dubna - Frank Tetauer: Zpovědník, r. Karel Morávek; Jan Bor: Zuzana Vojířová, r. J. Paukert a K. Morávek - divadlo v přírodě.

1944, 11. června činnost zakázána.

1946 Alois Jirásek: Otec, r. Jan Janč z Třebše j.h..

1949 František Langer: Jiskra v popelu, režie Michálek.

1949, 6. listopadu - N. V. Gogol: Revizor, režie a role Hejtmana J. Paukert, velký úspěch, v Libčanech hrána ještě 2x a pak ještě v okolních obcích, celkem 9x, což bylo v té době neobvyklé; 10. prosince A. P. Čechov: jednoaktovky Medvěd, Námluvy, Něžný tvor, r. J. Paukert, role Ženich; o vánocích Henryk Ibsen: Paní z námoří, r. J. Paukert, v titulní roli nadaná a svědomitá pí Soňa Tichá.

1950, březen - F.X. Svoboda: Na Boušínské samotě, r. J. Paukert, role starého dědečka; J. K. Tyl: Lesní panna, J. Paukert nastudoval s patnáctiletými dětmi, účinkovalo 40 dětí - i ze 4 okolních obcí, velký ohlas.

1950, 2. července - divadlo v přírodě U Libušiny studánky - Alois Jirásek: Psohlavci, dramatizace (pozn. red.: V textu Pamětí uvedeno, že šlo o úpravu Tumlířovu ale na předchozí str. je na kopii plakátu: "podle románu Aloise Jiráska napsal A. Fencl"). Režie K. Morávek, scéna J. Paukert, v roli Koziny Jiří Steimar j.h. Hrálo celkem 150 osob a 15 koní. Hra v této době vyzněla jako agitace proti zakládání družstev, což si ochotníci při zkouškách ani tolik neuvědomovali, ale zato 3000 diváků v hledišti to zvedlo ze sedadel a aplaus nebral konce. Další představení bylo naplánováno a lístky vyprodány ve velkém amfiteátru v Chlumu u Všestar 9. 7., ale OV KSČ v Hradci Králové je nechtěl povolit. Po vyčerpávajícím jednání soubor dostal povolení s podmínkou, že text hry bude silně proškrtán, což si soudruzi pohlídají. Představení na Chlumu navštívilo více jak 3 000 diváků a úspěch byl obrovský.

1950, 29. října - Suchovo-Kobylin: Svatba Krečinského, r. J. Paukert a titulní role; o vánocích veselohra V. K. Klicpera: Zlý jelen, r. J. Michálek.

1951 Vzhledem ke zrušení ochotnických spolků a rozpuštění Matice českých divadelníků se zřizovatelem spolku Tyl stala bývalá továrna Oty Včeláka Rolana. Soubor tak nadále vystupoval pod hlavičkou ZK ROH Rolana, kde měl vstřícné a materiálově výhodné podmínky.
.
1951 - J. B. Molière (překlad E. A. Saudek): Jíra Danda neb Chudák manžel, r. J. Paukert, role Klitander, scéna J. Papík, v titulní roli Fr. Hýsek. Účast na IX. Měsíci divadel v Klamoši 1951, úspěšná komedie, opět asi 8x v okolních obcích; velikonoce - Alois Jirásek: Pan Johanes, r. K. Morávek; Alexandr Nikolajevič Ostrovskij: Nemá kocour pořád posvícení, r. J. Paukert;
1951 7. července - divadlo v přírodě - Lope de Vega: Fuente Ovejuna (pod názvem Vzbouření na vsi), r. J. Paukert, asistent režie Karel Morávek, v hlavních rolích Eduard Kohout v roli zpupného komtura, Eva Klenová v roli zneuctěné rychtářovy dceru, "do úlohy králových a komturových dvořanů a kmánů zaangažoval strůjce davových skrumáží Karel Morávek dobré dva tucty vojáků z hradeckých Žižkových kasáren, a tak nás pravidelně osvobozoval z hradeckého pevnostního execíráku a v rámci regulérních divadelních zkoušek proháněl a zašíval v praktikáblech rozhozených v areálu letního kina." Ze vzpomínky Josefa Rodra.
1951 13. října - Carlo Goldoni: Sluha dvou pánů, r. Jiří Paukert; A. N. Ostrovskij: Výnosné místo, režie J. Paukert a role A.V. Višněvský, účast v KP v Hradci Králové; 25. prosince Alois Jirásek: Lucerna, r. K. Morávek.

1952 - N. V. Gogol: Revizor, r. J. Paukert, role Čubkina; Gabriela Preissová: Její Pastorkyňa, r. Karel Morávek, v titul. roli Eva Klenová j.h.; František Kožík: Přátelství, r. Ota Bílek (dojížděl z Hradce Králové); Howard Fast: Třicet stříbrných, r. Jiří Paukert

1953,12. července - již pod názvem Dramatický odbor Tyl ZK ROH Lira v Libčanech - divadlo v přírodě U Libušiny studánky - A. Jirásek: Skaláci, r. Karel Morávek (Morávkova jubilejní 250. režie), v hlavní roli Miroslav Doležal j.h., repríza na Chlumu; 13. října Carlo Goldoni: Sluha dvou pánů, r. J. Paukert, v titulní roli Luděk Jirotka; na vánoce Ivan Andrejevič Krylov: Šest havranů, r. Jiří Paukert.

1954, 1. května - Ion Luca Caragiale: Ztracený dopis, r. Jiří Paukert, v okr. soutěži lidové umělecké tvořivosti.

1954, 4. července - divadlo v přírodě - J.K. Tyl: Jan Hus, r. Jiří Paukert, asistent r. Karel Morávek, v hlavní roli Václav Švorc, j.h.
Podle J. Paukerta se jednalo o největší divadelní projekt, který ve svém životě vytvořil. Gigantická scéna (50 m široká, 30 m hluboká, s věží vysokou 5 m a na ní kalich), kterou postavil výtvarník Koptík-Maren z materiálu, který zdarma poskytl ředitel podniku Zadrev, pan Vaněk, který divadlu fandil. Účinkovalo přes 200 lidí a 16 koní. Hráno v Libčanech, na Chlumu a v Pardubicích. Rozpočet v nové měně činil 60 000, celkový příjem 65 000 (vstupné 10 Kčs), vydání 56 000 Kčs. Na přípravě tohoto představení bylo odpracováno 8 000 brigádnických hodin zdarma. "Při závěrečném čtení dopisu, ve kterém Hus vzkazuje Čechům, aby se milovali, násilí druhému nečinili a pravdy každému přáli, lidé v hledišti plakali a potlesk byl nekončící, obrovský."


1954, vánoce - Karel Čapek: Bílá nemoc, r. Jiří Paukert. Účast na Klicperův Chlumec 1955.

V té době byl libčanský soubor znám v celém východočeském kraji a na základě celkového uměleckého hodnocení byl vybrán, aby na Jiráskův Hronov nastudoval hru. Organizátoři (ústředí zastupoval s. Kubr) libčanskému souboru k nastudování přidělili hru od Viktor Michajlovič Gusev: Sláva, která vypráví o skvělých vlastnostech sovětských důstojníků. Jiří Paukert tuto hru odmítl nacvičit. A tak se libčanský soubor do Hronova nedostal.

1955 - A. N. Ostrovskij: Pozdní láska, r. Jiří Paukert, v hlavních rolích Jiří Paukert a jeho novomanželka Míla Paukertová; 24. července - U Libušiny studánky, poprvé večer při umělém osvětlení - Karel Čapek: Loupežník, r. Jiří Paukert, z Národního divadla hostovali Václav Švorc a Blanka Waleská; 13. srpna - U Libušiny studánky - A. Jirásek: Pan Johanes, r. Jiří Paukert, Jiří Steimar j.h. Smolná inscenace, Steimar si nepamatoval text a muselo se mu velmi napovídat a posléze od bengálových efektů chytla dekorace a muselo se hasit. Od té doby se již v libčanském přírodním divadle nikdy nehrálo.

1956 - Alois Jirásek: Vojnarka, r. Jiří Paukert, role Vojnar, Miroslav Vlachý (Antonín), Soňa Tichá (Vojnarka). Po zhlédnutí Vojnarky se o libčanském představení vyjádřil ředitel a renomovaný režisér Milan Pásek z hradeckého divadla, že je lepší než jejich, dávali tehdy Vojnarku také.

Po úspěchu Vojnarky "přišla na libčanské ochotníky pohroma jako na jiné ochotnické spolky. Továrna změnila výrobu i ředitele. Nastoupili tam lidé, kteří neměli pro divadlo pochopení a trvali na stávajících předpisech. Veškerý majetek, který jsme od roku 1940 poctivě nabyli, jsme museli odevzdat továrně, včetně všech peněz. A veškerý příjem i vydání musely procházet přes Rudý koutek Závodního výboru ROH. Tím prakticky zanikl libčanský ochotnický spolek J. K. Tyl, který jsme s tak velkou láskou a houževnatostí 15 let budovali." (J. Paukert)

1957, březen - Jan Říha: Polibek královský, poslední režie a představení Karla Morávka vůbec.
1957 - Jozef Gregor Tajovský: Hřích - hra pro 4 postavy - s ní se Jiří Paukert rozloučil s ochotnickým spolkem J. K. Tyl Libčany.

Slavné období libčanského ochotnického divadla skončilo rokem 1960. Za tu dobu, tedy 1918-1960 bylo sehráno více než 100 divadelních her. Největší podíl na činnosti souboru měli tři režiséři: Karel Morávek (48 režií), Jiří Paukert (27 režií) a František Michálek (11 režií), přičemž Karel Morávek a Jiří Paukert hráli jako herci prakticky ve všech svých hrách a vesměs hlavní role.

Po několikaleté přestávce soubor obnovil svou činnosti.

1972 J. K. Tyl: Fidlovačka, r. Miloslava Zelená. Na plakátě uveden soubor pod hlavičkou Osvětové besedy a Tělovýchovné jednoty Vertex.

1975 Jaroslav Janovský: Velký komediant (o životě loutkáře Matěje Kopeckého), r. Jarmila Vondráčková. Účast na okresní přehlídce vesnických divadelních souborů.

1976 Alejandro Casona: Jitřní paní, r. Josef Joska a Miloslava Zelená. Účast na okresní přehlídce vesnických divadelních souborů.

1979 jako Divadelní soubor Osvětové besedy, Teréze Dávidová: Načasované štěstí, r. J. Vondráčková ve spolupráci s Františkem Bahníkem, režisérem Divadla Vítězného února v Hradci Králové. Účast na OP vesnických divadelních souborů, Klamoš, účast v krajské přehlídce v Meziměstí.

V letech 1975-1979 byly pro školy sehrány hry: Hans Christian Andersen: Sněhová královna, Jarmila Hanzálková: Zapomenutá studánka, Jarmila Hanzálková: Vánoční růže a Dagmar Jandová: Soví princezny v režii učitele p. Včeláka..

1980 A. N. Ostrovskij: Nemá kocour pořád posvícení, r. Jiří Včelák ml. ve spolupráci s Františkem Bahníkem, režisérem DVÚ v Hradci Králové. Účast na Okresní přehlídce městských divadelních souborů v Novém Bydžově, Krajské přehlídce vesnických divadelních souborů v Bystrém u Poličky, Klicperův Chlumec 1980.

Po tomto úspěchu nastala stagnace, teprve po dvou letech soubor začal připravovat k Roku českého divadla hru Ina Hermanová: Babičky druhé generace.

1983 činnost skončila v souvislosti i s úmrtím pana Josefa Vondráčka, který od 50. let pro soubor zajišťoval technickou stránku inscenací a provozu divadla.

Bibliografie:
FALTEJSEK, Rudolf: Kapitoly z historie amatérského divadla v okrese Hradec Králové. 2.část. (viz Texty)

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 427.

PAUKERT, Tomáš: Furianti sobě aneb Ochotnický příběh z Libčan na Hradecku (Paměti Jiřího Paukerta). -- Blahousty : Tomáš Paukert, 2014. -- 97 s.

Archivy:
Hradec Králové, Státní okresní archiv, Hradec Králové, Okresní úřad, Povolování akcí, 1950 - 1954

Kolín, Státní okresní archiv:
Žiželice nad Cidlinou, Tyl, i.č. 28
Klamoš, IX. Měsíc divadel - plakát, 1951 - viz Obrázky.
Klamoš, IX. Měsíc divadel - program, 1951 - viz Obrázky.

Praha, Praha, Národní archiv:
Fond ZU Spolky 1941-1947, i. č. 426/3431/1941, SDO J. K. Tyl.

Mapa působení souboru - Tyl / DS OB / DS ZK Lira / ZK ROH Rolana

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.