Osobnosti: PAUKERT, Jiří, Libčany

Datum narození: 31.7.1922
Datum úmrtí: 21.11.2003

Jiří Paukert vyrůstal v obci Staré Ždánice a divadlo ho okouzlilo již jako malé dítě, když do obce zajížděli kočovní komedianti, nejčastěji rodina Kopeckých a Kolderů.
Když bylo Jiřímu 5 let, v roce 1927, dostal loutkové divadlo. V roce 1928, když začal chodit do školy, již provozoval své loutkové divadlo v divadelním sále, které si vybudoval s pomocí babičky ze starého chléva. Hrál tehdy známé hry jako Doktor Faustus, Jan za chrta dán, celou řadu pohádek s Kašpárkem, pohádky si i vymýšlel.

V roce 1932 se rodina přestěhovala do Libčan a Jiří Paukert začal chodit do školy v Hradci Králové, každoročně se zúčastňoval recitačních soutěží.

V roce 1937 se zapojil do činnosti velkého loutkového souboru, které patřilo místnímu Sokolu v Libčanech. Divadlo bylo umístěno v hostinci u Řehounků. Loutky byly více jak metr vysoké s hlavičkami od známého řezbáře a sochaře Suchardy. V režii se střídali řídící učitel Kozel (sám také napsal hru o založení Libčan) a učitel Michálek. Divadlo hrálo v zimě každou neděli, většinou velmi výpravné hry. Zkoušelo se dvakrát až třikrát týdně. Když v roce 1939 přišla okupace a Němci Sokol zakázali divadlo se přestěhovalo do Hvozdnic, do hospody ke Končickým a hrálo pod hlavičkou hasičů.

V té době Jiřího Paukerta oslovil režisér ochotnického divadla v Libčanech Karel Morávek s nabídkou spolupráce na přípravě hry A. a V. Mrštíků Maryša pro divadlo v přírodě s použitím velkého komparsu a koní.

Jiří Paukert se aktivně zapojil do ochotnického života v Libčanech, hrál, režíroval. V roce 1941 byl v Libčanech založen samostatný ochotnický spolek s názvem J. K. Tyl. Jiří Paukert byl spolu s Josefem Michálkem, Karlem Morávkem a p. Havlíčkem jmenován režisérem.

V letech 1944-1948 Jiří Paukert (povoláním železničář) a v té době již vůdčí osobnost ochotnického divadla v Libčanech, byl přeložen mimo Libčany. Poté se vrátil se zpět.

V 50. letech se Jiří Paukert zapojil i do organizace amatérského divadla v okrese i kraji. Byl předsedou poradního sboru v okrese i kraji, jezdil po celém kraji jako kritik a lektor. V září 1952 absolvoval čtrnáctidenní školení divadelníků v Hoříně u Mělníka, kde přednášeli profesoři z akademie Sergej Machonin a František Černý.
V touze po dobré současné satiře se Jiří Paukert pustil i do psaní, napsal divadelní hru Převrat, která ale nikdy nebyla.

V roce 1955 se Jiří Paukert oženil s členkou libčanského souboru a herečkou Mílou Kohoutkovou..

V roce 1960 se manželé Paukertovi přestěhovali do Hradec Králové. Jiří Paukert se okamžitě zapojil do činnosti divadelního kroužku při kulturním klubu ZV ROH (dříve Koruna) ZVÚ (dříve Škodovka), kde byl vedoucím dlouholetý přítel Luděk Jirotka, který pohostinsky hrával i v Libčanech.
V krizových letech 1968-1969 soubor nehrál. Luděk Jirotka z politických důvodů musel odejít. Nový vedoucí klubu Pelant v roce 1970 Jiřího Paukerta oslovil ke spolupráci, ten ale po seznámení se záměry nového vedení spolupráci odmítl. Až v roce 1972 se opět zapojil do činnosti souboru po oslovení režisérem Emilem Trnkou.
V roce 1973 zde Jiří Paukert režíroval A. P. Čechov: jednoaktovky Medvěd, Námluvy, Jubileum. Inscenace byla zdařilá, ale byla to jeho poslední režie. "Neměl jsem už sil k tomu, abych neustále překonával nesmírné potíže a znovu a znovu učil hrát nové herecké tváře. Sen, který jsem kdysi měl o spolupráci s lidmi, kteří budou takoví jako já, žít jenom pro divadlo, se rozplynul a já jsem už v dalších letech vždy jen hrál jako herec."
V sezóně 1976-77začal hostující režisér Vladimír Kettner připravovat Šamberkovo Jedenácté přikázání. Ale protože se Jiřímu Paukertovi s režisérem Kettnerem špatně spolupracovalo, nabízenou roli odmítl. Po odchodu Kettnera se soubor proměnil, zaměřil se pouze na pohádky a Jiří Paukert ze souboru odešel.

V roce 1975 obdržel Jiří Paukert Diplom Okresního kulturního střediska v Hradci Králové za dlouholetou, obětavou a záslužnou práci v amatérském divadle.

V roce 1980 oslovil Jiřího Paukerta jeho herecký kolega Rudolf Faltejsek z divadla ZK ROH ZVU v Hradci Králové, který po desetileté pauze působil v souboru Symposion Třebechovice pod Orebem. Nabídl mu roli Falstaffa ve hře Veselé paničky Winsdorské V. Shakespeara. Jiří Paukert přijal.
V souboru Symposion si manželé Paukertovi zahráli řadu krásných rolí.
V sezóně 1985-86 v souboru vrcholila krize, panovala značná nekázeň. "Jednoho večera jsem řekl Faltejskovi, že mně zkoušky připadají trapné, zatímco já při první aranžovací zkoušce znal text nazpaměť, ostatní role četli i na generálních zkouškách. Faltejsek s tím nesouhlasil, a tak jsme se rozešli a já udělal definitivní tečku za svou divadelní kariérou."


Herecké role a režie Jiřího Paukerta v Libčanech:

1940 - Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša, r. Karel Morávek, role Francek, divadlo v přírodě
1941 - František Adolf Šubert: Jan Výrava, režie K. Morávek, scéna a produkce Jiří Paukert, role Jeroným Výrava, divadlo v přírodě.
1941- Alois Jirásek: Vojnarka, režie Karel Morávek, role dohazovač Hruška
1942 - F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl, r. Karel Morávek, komická role měšťana a vlastence Buchty
1942 - J. K. Tyl: Strakonický dudák, role Kalafuna
1942 - F. F. Šamberk: Palackého třída 27, r. Šafránek.
1942 - B. Polách: Vrah jsem já, r. J. Michálek, role Fleming.
1942 - V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů, režie a role Soběbor.
1942 - pouliční muzikant Slavík: Ulice zpívá
1943 - Frank Tetauer: Zpovědník, r. Karel Morávek, role Král Václav IV.
1943 - Jan Bor: Zuzana Vojířová, r. J. Paukert a K. Morávek, role Petr Vok, divadlo v přírodě.

V letech 1944-1948 byl Jiří Paukert (železničář), v té době již vůdčí osobnost ochotnického divadla v Libčanech, přeložen mimo Libčany.
1948 - Janov u Děčína - v rámci lesní brigády nacvičil divadelní představení V. V. Štech: Třetí zvonění.
Poté se vrátil zpět do Libčan.

1949 - František Langer: Jiskra v popelu, r. Michálek, role Toník
1949 - N. V. Gogol: Revizor, režie a role Hejtman.
1949 - A. P. Čechov: jednoaktovky Medvěd, Námluvy, Něžný tvor, režie a role Ženich v Námluvách
1949 - H. Ibsen: Paní z námoří, režie

1950, březen F.X. Svoboda: Na Boušínské samotě, r. J. Paukert, role starého dědečka
1950 J. K. Tyl: Lesní panna, J. Paukert nastudoval s patnáctiletými dětmi, účinkovalo 40 dětí - i ze 4 okolních obcí, velký ohlas.
1950 Alois Jirásek: Psohlavci, r. K. Morávek, scéna J. Paukert, role Lomikar, divadlo v přírodě
1950, 29. října - Suchovo-Kobylin: Svatba Krečinského, r. J. Paukert a titulní role.
1950 - Suchovo-Kobylin: Svatba Krečinského, režie a titulní role
1950 - V. K. Klicpera: Zlý jelen, r. J. Michálek, role Mladý myslivec, milovník

1951 J. B. Molière (překlad E. A. Saudek): Jíra Danda neb Chudák manžel, r. Jiří Paukert, role Klitander
1951 - Lope de Vega: Vzbouření na vsi (Fuente Ovejuna), režie a role Kastilský král Fernando
1951 - A. Jirásek: Pan Johanes, režie K. Morávek, role student Vagant
1951 13. října Carlo Goldoni: Sluha dvou pánů, r. Jiří Paukert;

1952 - A. N. Ostrovskij: Výnosné místo, režie J. Paukert a role A.V. Višněvský,
1952 - Alois Jirásek: Lucerna, r. K. Morávek, role Mlynář
1952 N. V. Gogol: Revizor, r. J. Paukert, role Čubkin;
1952 Gabriela Preissová: Její Pastorkyňa, r. Karel Morávek, role Števa
1952 František Kožík: Přátelství, r. Ota Bílek (dojížděl z Hradce Králové), role lékaře
1952 Howard Fast: Třicet stříbrných, r. Jiří Paukert
1952 - Spolek divadelních ochotníků Dobřenice - divadlo v přírodě - Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, r. Paukert z Libčan a role Buška

1953 - Spolek divadelních ochotníků Dobřenice - Fráňa Šrámek: Léto, r. Jaroš, role redaktor Perout
1953 - Alois Jirásek: Skaláci, jubilejní 250. režie K. Morávka. role Baltazar Užďan, divadlo v přírodě
1953 - Spolek divadelních ochotníků Dobřenice - Alois Jirásek: Lucerna, režie a role Mlynář
1953 - V. Krylov: Šest havranů, režie

1954 - DS Klicpera Chlumec nad Cidlinou - A.N. Ostrovskij: Výnosné místo, r. Antonín Lauterbach, role Višněvský.
1954, 1. května Ion Luca Caragiale: Ztracený dopis, r. Jiří Paukert
1954 - J. K. Tyl: Jan Hus, režie, divadlo v přírodě
1954 - K. Čapek: Bílá nemoc, režie

1955 - A. N. Ostrovskij: Pozdní láska, režie, role Nikolaj
1955 - K. Čapek: Loupežník, režie, role Otec, divadlo v přírodě, poprvé večer při umělém osvětlení
1955 - A. Jirásek: Pan Johanes, režie
1955 - L. Stroupežnický: Paní mincmistrová, Zvíkovský rarášek, režie a role Mikuláš Dačický.

1957 Jozef Gregor Tajovský: Hřích, režie, s ní se Jiří Paukert rozloučil s ochotnickým spolkem J. K. Tyl Libčany.

1958 - Mládežnický soubor SČM - František Spitzer: Broskvový květ. Jiří Paukert. Hráli v ní mladí herci, pár z nich kolem roku 1950 hrálo v dětském školním souboru, který Paukert vedl.
1959 - Mládežnický soubor SČM - J. K. Tyl: Jiříkovo vidění - nastudováno se zpěvy a tanci
-----------------------

Divadelní kroužek ZK ROH ZVÚ Hradec Králové
režie a herecké role Jiřího Paukerta

1960 František Hrubín: Kráska a zvíře, režie

1961 Alois Jirásek: Jan Roháč, r. Josef Vavřička, role Roháč, účast na JH 1961, zvláštní cena za roli Roháče.
1961 Jan Drda: Dalskabáty, hříšná ves, r. Václav Válek, role Kovář.

1962 Pohádka Sestra a růže uvedena společně s dětmi, režie Jiří Paukert

1963 Hynek Matuška: Chvála zdravého rozumu, režie a role Ředitel.

V dalších letech divadelní kroužek v Koruně často uváděl pohádky, které Jiří Paukert často režíroval.

1964 Alejandro Casona: Stromy umírají vstoje, r. Václav Válek, role Dědeček

1965 A. P. Čechov, Švédská zápalka, r. Václav Válek, role Generál.

1966 H. Ch. Andersen, Jan Werich: Cínový vojáček, režie a role Král

1973 A. P. Čechov: jednoaktovky Medvěd, Námluvy, Jubileum, režie a role ve dvou aktovkách, neboť v průběhu zkoušení někteří herci roli odmítli. Inscenace byla zdařilá, účast na celostátní přehlídce ruských a sovětských her ve Svitavách. Poslední režie Jiřího Paukerta.

1973-74 Valentin Katajev: Den odpočinku aneb Ztřeštěná neděle, režie Vladimír Kettner, role ?

1974-75 Eduardo De Filippo: Neapol, město milionů, r. Vladimír Kettner, role Genaro Jovine, Miloslava Paukertová Amalie, jeho žena.

1975 Jürgen Fricke: Druhá tvář, r. Emil Trnka, role Vyšetřující komisař.

-----------------------

Divadelní soubor Symposion Třebechodice pod Orebem, režie Rudolf Faltejsek
role

1981 - V. Shakespere: Veselé paničky Winsdorské, r. Rudolf Faltejsek, role Falstaff.

1982 - Scarnicci-Tarabusi: Kaviár nebo čočka, r. Rudolf Faltejsek, epizodní role Baron

1983 - V. K. Klicpera: Ženský boj, r. Rudolf Faltejsek, role Halák.

1984 - Aristofanes: Mír, antická komedie, r. Rudolf Faltejsek, hlavní role.

1985 - J. Voskovec, J. Werich: Nebe na zemi, r. Rudolf Faltejsek, role Jupiter.

1986 Valerij Petrov: Mušketýři po třiceti letech aneb Čestné mušketýrské, r. Rudolf Faltejsek, role Mušketýr

1987 - E. A. Longen: Můj drahý strýček aneb C. K. Polní maršálek, r. Rudolf Faltejsek, role?

Bibliografie:
FURIANTI SOBĚ aneb ochotnický příběh z Libčan na Hradecku. Paměti Jiřího Paukerta. Vydal Tomáš Paukert (syn) Blahousty, 2014

Poznámka:
Jiří Paukert svůj divadelní život podrobně popsal ve svých pamětech, viz Bibliografie.
Vydal 2014 jeho syn Tomáš pod názvem Furianti sobě.
Kapitoly:
1922 Malý herec a režisér
1932 Ochotnické divadlo
1939 Válečné roky na divadle
1948 Socialistická kultura
1954 Velkolepá scéna v podání ochotníků
1960 Ochotnický divadelní soubor v Hradci Králové
1980 Symposion v Třebechovicích pod Orebem
1986 Au revoir