Databáze českého amatérského divadla
Geografické celky: Lnáře
Úplný výčet souborů působících v této obci (o kterých víme) naleznete v odkazech níže pod textem. První zpráva: 1776
1776 klášter bosých augustiniánů se zabýval i divadlem, i když v té době byly komedie v církevních zařízeních, která je kdysi zaváděla, zakazovány.
Členy řádu i některými hospodářskými úředníky-ochotníky provedena velká tragédie O sv. panně Barboře (čtyřhodinové představení).
Velká účast šlechty, duchovenstva, hospodářských i vojenských úředníků.*
----
1850 poč. českého ochotnického divadla, hráli především studenti a kantoři z okolí.
20.8.1871 - Ochotníci lnářští uspořádali veselohru "Posvícení v Malčicích".
27.8.1871 - dávala školní mládež "Král liliputánský". Obě hry nastudoval Josef Kalina.
Národní listy 28.9.1871.
Po 1880 hrála Národní jednota pošumavská, především učitelé.
Hrálo se na Panské.
1915 i U Mašků, průměrně 8x za rok, r. R. Janál, Ad. Arnošt.
V 1. pol. 90. let 19. stol. nová opona St. Lolka (1873-1936) a Ad. Kašpara (1877-1934).
1918 poprvé po 1. svět. v. Láska si nedá poroučet, Vojnarka.
"Mnoho návštěvníků jistě nevědělo, že kdysi s našimi ochotníky spolupracovali i význační a slavní lidé. Slavný český ilustrátor Adolf Kašpar potřeboval pro nějakou svoji práci vzory loutek. Jelikož se doslechl, že kdesi na Lnářsku hostuje s loutkami Arnoštka Kopecká, zajel si do Lnář a s Arnoštkou se sešel v hostinci na Panské. V té době působil na lesním úřadě na lnářském panství jako myslivecký mládenec později slavný malíř Stanislav Lolek. Rukou společnou se pustili do malování opony pro lnářské ochotníky. Lolek maloval hlavní část opony (krásný pohled na Lnáře od západu s vrchu Nesvině), Kašpar potom draperie ohraničující obraz. Jelikož se Kašparovi z počátku jaksi nedařilo - nebyl zvyklý na tak velké rozměry obrazu - trochu se s Lolkem poškorpili. Nakonec ale vše dobře dopadlo, opona byla k plné spokojenosti ochotníků namalována a dlouhá léta sloužila svému účelu."
Ze zprávy OÚ Lnáře, příhodu zaznamenal L. Stehlík v knize Země zamyšlená.
1919 zal. DrO Sokola.
Od 1921 též DTJ a Orel.
Všechny tři spolky hrály v zájezdním hostinci Panská. Bohatá činnost. 1922 první opereta, další hry Bělohorská mračna, Lešetínský kovář, Lumpacivagabundus, Oblaka, Minulost pana rady, Podskalák, Obnažené duše, Macíčkova dovolená.
Náboženská obec církve Československé
1923 Návrat českého legionáře,
1924 Svědomí.
Od 1923 do 30. let 20. stol. hráli žáci Obecné školy Lnáře.
Od 1925 loutkové divadlo.
1937 - Lolek a Kašpar malují ochotníkům oponu. "Ve Lnářich byl divadelní ochotnický spolek. K jejich chudičkým rekvisitám chyběla opona. Přišli nás jednou prosit, zdali bychom jim nějakou nevymalovali. To se ví, že jsme ochotni byli, ne za plat, ale zadarmo, jen aby nám dali materiál. Tedy natáhli objemné plátno, koupili olej, barvy, štětce. A my se dali do práce. Na oponu si ochotníci přáli pohled na Lnáře. A nám se to líbilo. Kašpar však nějak brzy ochabl. Přestalo ho to bavit, a jak by ne; já zvyklý velkým štětcům jsem si s prací jen hrál, kdežto on s malými pinzlíčky v práci vázl. Pořád na to huboval. A tak jednou, zrovna jsme malovali třásně u draperie, já si s tím hraju a zpívám si, když tu najednou zařve Kašpar: Co se směješ, jestli myslíš, že nic neumím, tak si to udělej sám. A praštil pinzlíčkem a šel domů. Na oponu už nesáhl a musil jsem všecko udělat sám."
Moravský deník 19.1.1937.
1941 byl registrován Spolek divadelních ochotníků.
1945 hrál v někdejším klášteře Spolek katolické mládeže, posléze klášter zrušen (psychiatrická léčebna).
1959 ČSM Černá vlajka (Pavlíček).
1957-1976 DDS pionýrské skupiny.
Divadelní činnost přenesena do zámeckého sálu, a to po dlouho trvajících jednáních a komisích, neboť získati povolení ke hraní v zámeckých prostorách nebylo snadné a tehdejší činitelé s tím měli spoustu starostí a práce. Nakonec bylo povolení získáno, i když zámecký sál nebyl příliš ideálním místem. Vynikal především zimou, těžko se vytápěl při představení. Zkoušky se konaly v teplém oblečení a hercům šla často pára od úst, protože divadlo se hraje především v zimním období. Z obecní kroniky.
V souboru hrály většinou rodiny (Maškovi, Míkovi, Ražkovi, Petříkovi).
1971 nový KD, zah. operetou V tichém domě na Čertovce, r. J. Starý. Další repertoár především operety, s nimi i účast na přehlídkách Volyňské jaro, kde získali ocenění.
Bibliografie:
DĚJINY TJ Sokol Lnáře 1919-1946.
HANKOVEC, Milan, SLANAŘ, Václav: Soubor informací o amatérském divadle dle materiálů SOkA Strakonice. Rkp. pro MČAD 1999. PC ART.
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 449, 450.
RON, Vojtěch: O nejstarších teatrálních produkcích. Souhrny informací o jednotlivých místech a odkazy na prameny. Zpracováno pro Místopis. Rkp. 1998. Obsahují též excerpce ze studií jiných badatelů. kART.
VONDRÁČEK, J.: Ve služách Thalie, 1944, s. 13.
Archivy:
Praha, Národní archiv:
Fond ZU Spolky 1941-1947, i. č. 426/2444/1941, SDO.
Státní okresní archiv Strakonice:
Pamětní kniha obce Lnáře do roku 1973.
Obecná škola Lnáře - kronika 1896-1925, 1924-1946.
Pionýrská skupina Lnáře: kronika 1957-1976.
Související Geografické celky
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.