Texty: Vamberk, Barbora, Komedie o sv. Barboře - heslo a bibliografie, Vojtěch Ron 2000

leden 2000
KOMEDIE O SV. BARBOŘE z Vamberka
konec 18. stol.
Příběh sv. Barbory se řadí k oblíbenýmn legendám ženských mučednických postav (Dorota, Kateřina). V pobělohorském Vamberku byl živý svatobarborský kult, jehož projevem byla také komedie o mučednici Barboře, zdramatizovaná nejspíše v 2. půli 18. století, především dle písně z Kancionálu... Š. >Lomnického z Budče, z níž jsou v textu použity i doslovné nebo upravené citace. Třeba též předpokládat i jiné prameny náboženské literatury. O inscenacích hry není nic známo, ale je pravděpodobné, že jejím producentem mohlo být místní \"Bratrstvo svaté Barbory...\", které působilo při hřbitovním kostele z r. 1698 a pořádalo svou slavnost některou červnovou nebo červencovou neděli. Kdo je autorem komedie není známo. V rukopise je uveden Franc Wišek, otec pozdějšího majitele dramatických textů, Dominika Víška. Nejspíše nevznikla ve Vamberku, protože v textu na místě, kde by mělo být přesně jmenováno město, je použita obecnější značka \"N.\". Nepochybně text byl připravován k úvaham o inscenaci.
Komedii začíná Služebník, křesťan, který vypráví svůj sen o smrti Barbory. Barbora vyznala před svým otcem Dioscorem, pohanem, svou křesťanskou víru a utekla z domova. Je nalezena v jeskyni. Otec ji najde a \"táhne ji za ucho\" domů, do vězení. Je předvedena před pohanského císaře Marcyána, před nímž vyzná, že je hotova trpět pro Ježíše. Směle odmítá nabídky k milosti. Má být svlečena a její tělo trýzněno. Anděl ji přináší štolu, která ji osvobodí od všech bolestí a přikryje ji. Týrání se Katům nedaří, Barbora se usmívá. Konečně je svým otcem sťata. Za zpěvu Andělů je Dioscor zasažen bleskem a odnesen Čerty. Komedie je zakončena výzvou, aby \"patronka naše\" vyprosila pro nás u Ježíše smilování.
Hra je psána v párových verších a rozdělena na 6 výstupů, účinkuje v ní 12 až 15 postav. Jeviště nevyžadovalo oponu, stála na něm simultánní scéna s věží s třemi okny, několika interiéry, vězením, poravištěm a loukou s pasoucími se ovcemi.
Hru o Barboře je připomínána i v sousedském pojizerském divadelnictví (J.Kochánek). J. Fürst upravil text Komedie o sv. Barboře pro inscenaci předvánočních lidových zvyků Starý český Mikuláš. V pořadu České vánoce ji provedl Český soubor písní a tanců v r. 1990.

Pramen
France Viška Komedie o S. Panni Mučedlnici Barboře, Národní muzeum Praha, sign. MS V G 57. Darováno J.F.Králem 22.3.1898. [V jednom svazku s >Hrou o s. Janu Nepomuckém.]

Edice
Král, J.F.: Komedie o sv. panně mučedlnici Barboře, Lidová hra z Vamberka z konce 18, století, Český lid, roč. 6, 1897, s. 68-70, 154-156.

Židlická, A.: Lidové divadelní hry z Vamberka, rigor. práce 1971, kat. etnografie a fokloristiky FF UK, sign. Ž 1, s. 240-252.

Fürst, J.Vl.: Starý svatý Mikuláš (Scény ze života našeho lidu), Naše scéna, Sbírka lidových divadelních her, č.116, Praha 1933, 1. Na svatou Barboru s. 38-49. [Úprava vamberské hry.]

Zíbrt, Č.: Veselé chvíle v životě lidu českého, Praha 1950, s.454-458

Literatura
Kochánek, J.: Hra o Narození Pána Krista, Světozor, roč. 11, č. 52, 29.12.1877, s.618.

Kopecký, J.: České lidové divadlo barokní, Dějiny českého divadla, I., 1968, red. F. Černý - A. Scherl, s. 315-317, 320, 378.

Král, J.F.: Komedie o sv. panně mučedlnici Barboře, Lidová hra z Vamberka z konce 18. století, Český lid, roč. 6, 1897, s. 68-70, 154-156.

Týž: Památník ochotnického divadla ve Vamberku, Vamberk 1903, s.178-182.

Týž: Paměti města Vamberka nad Zdobnicí, Vamberk, 1927.

Lomnický z Budče, Š.: Kancionál aneb písně nové historické na dni obzvláště sváteční po celý rok..., Praha 1595, 1642, s. 53, 1808.
Píseň o svaté panně Barboře, mučedlnici boží a o divích, kteříž se dály při utrpení jejím i kterak pro Krista Pána krev svou vylila a mučedlnickou smrt podstoupila, vytištěná v Litomyšli u Jána Arnolda, léta 1663. [Kramářská píseň], otiskl: Jiří Horák, České legendy, Praha 1950, s. 204-218, píseň byla otištěna i v Božanově Slavíčku rajském, 1719, s.603.

Pospíšil, J.: České vánoce, Lidová demokracie, 18.12.1990.

Průvodce k blahoslavené věčnosti vedoucí; aneb sv. panna a mučedlnice Barbora. Všem milovníkům jejím obojího pohlaví a všelikého obchodu lidi v kapli jménu jejímu nákladem a štědrostí vysoce urozeného pána, pána Jana Adama hrab. Záruby z Hustířan etc etc. vyzdvižené a duchovníma milostmi od Svatosti papežské Innocentia toho jména XII. nadané, k uctění představená léta 1697. S povolením duchovní vrchnosti. Vytištěný v Praze v impressi Karlo- Ferdynandské v koleji tovaryšstva Ježíšova u S. Klymenta léta 1697. [Zatím nezvěstná, v r. 1950 byly staré archiválie a knihy odvezeny z vamberské fary do sběru starého papíru.]

Šťovíčková, H.: Barokní lidová hra o sv. Barboře z Vamberka - barokní lidové divadlo ve Vamberku, Východočeská duchovní a slovesná kultura v 18. století Sborník příspěvků ze sympozia konaného 27.- 29. května v Rychnově nad Kněžnou, vyd. V. Petrbok, R. Lunda, J. Tydlitát, Boskovice 1999, s. 301-305.

Židlická, A.: Lidové divadelní hry z Vamberka, rigor. práce 1971, kat. etnografie a folkloristiky FF UK, sign. Ž 1, s. 77-81, 109-110, 240-252.
Vojtěch Ron