Databáze českého amatérského divadla
Soubory: Melantrich, pěvecký spolek / pěvecko-div. jednota / SDO / ZK Cukrovar / ZK Strojobal
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1872
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1974
Působení: 187x, 188x, 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x, 196x, 197x
Založení / první zpráva: 1872
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1974
Působení: 187x, 188x, 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x, 196x, 197x
1872 z popudu účetního cukrovaru Marjánky zahájil činnost Pěvecký spolek Melantrich,
který byl pojmenován po slavném rožďalovském rodákovi Jiřím Melantrichovi z Aventina, významném českém tiskaři a nakladateli (1611–1580).
Původně byli členy pěveckého spolku Melantrich pouze muži. Od listopadu roku 1880 se na činnosti podílely i ženy, takže vedle sebe fungoval sbor mužský, ženský i smíšený.
Někteří členové spolku současně hráli i divadlo.
1884 bylo proto na valné hromadě rozhodnuto, aby se obě uskupení sloučila a vytvořila Pěvecko-divadelní jednotu Melantrich.
Před 1884 – Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta.
1884 – Karel Bendl: Starý ženich, též 1886 (1887?).
1886 byly dosavadní stanovy pozměněny a 2. května t. r. bylo sloučení úředně potvrzeno a Pěvecký spolek Melantrich se přeměnil na Pěvecko-divadelní spolek Melantrich.
Z repertoáru např.:
1889 – Vilém Blodek: V studni,
1895 – Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta,
1897 – J. A. Fredro: Jediná dcera,
1899 – Alexandre Bisson: Kontrolor spacích vagonů.
Spolek měl 192 členů, z toho 165 činných.
1905 dle návrhu doktora Boublíka došlo k přestavbě radnice a bylo zbudováno stálé jeviště.
1905 - 10. 12.- B. Viková-Kunětická: Cop.
Do 1906 sehrál Melantrich 154 představení, mj. – Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, Václav Štech: Deskový statek, A. Jirásek: Lucerna, A. Jirásek: Kolébka. Zde se představil v roli apotečníka František Horák, který v té době působil v rožďalovském divadle již čtyřicet let. Nejenže divadlo hrál a po určitou dobu i řídil, ale obstarával díky výtvarnému nadání i všechny divadelní dekorace. (Vojtíšková).
1906 - 5. 8. – Melantrich – slavnost otevření stálého jeviště účastnil se i nejstarší ochotník, Fr. Paclt, Proslov pronesl Ad. Wenig, Potlesk po živém obrazu, který vypravil akad. malíř J. Wenig. Provedním Zvíkovského raráška, režie Adolf Wenig, byl program vyčerpán. Zejména se líbila výprava i masky, zásluha hosta – Jana Frankla.
Opona Josef Wenig, bratr spisovatele Adolfa Weniga. Kulisy z dílny malíře Čeňka Jandla z pražských Nuslí. Dekorace nákladem přibližně 4000 K.
V této době byl duší spolku jeho dlouholetý předseda Josef Nehyba.
1906 - 8. 9. Uvedena hra Karel Havlíček Borovský. 1. 11. - Karel Leger: Buková, drama o 3 aktech.
1908 - 19. 1 - valná hromada spolku - v roce 1907 hráno: Tři halíře, Štědrý večer, A. Jirásek: Lucerna, J. Vávra: Konkursy pana notáře, J. Balák: Terna; za předsedu zvolen opět ředitel cukrovaru Jos. Nehyba.
1909 - 25. 3. - uvedena Jiráskova Kolébka na oslavu 40leté činnosti režiséra Fr. Horáka.
1909 společně s pěveckým odborem uváděny i opery, např:
Karel Bendl/Karel Sabina: Starý ženich; Vilém Blodek: V studni, B. Smetana: Prodaná nevěsta.
1910 - 26. 12. Lad. Stroupežnický: Zkažená krev.
1914–1918 v době 1. světové války byli v sále radnice ošetřováni ranění vojáci. Úmyslně prý poškodili rekvizity i někteří místní odpůrci Melantrichu.
1918 obnova spolku, 125 členů.
1920 prodal spolek zbytek dochovaného zařízení jeviště ve veřejné dražbě žitovlickým ochotníkům. Bylo poškozeno tehdejším nájemcem radnice, který z něho chtěl získat plachtu na vůz.
Na nové vybavení jeviště pak přispěla místní jednota Sokol.
1922 členem ÚMDOČ.
1922 – výročí padesáti let existence spolku. Uvedena Jiráskova Vojnarka. Záštitu nad představením měla mít městská rada. Představení se však zúčastnili pouze národní demokraté a lidovci, neboť socialističtí radní nepovažovali Melantrich za pokrokový spolek. (Vojtíšková)
Spolek Melantrich měl 46 členů v pěveckém sboru a 20 divadelních ochotníků.
Do jubilejního roku 1922 stáli v čele Melantrichu:
1872–75 Václav Vítek; 1875–76 Antonín Vízek; 1876–80 Václav Nechánský; 1880–81 opět Václav Vítek; 1881–82 Mat. Šimáček; 1882–83 Karel Vávrovský; 1883–84 Václav Šoltys; 1884–86 Josef Vaníček; 1886–95 Antonín Vízek; 1895–1909 Josef Nehyba; 1909–11 Karel Šavrda a 1911–25 Josef Egert.
1923 začali socialističtí radní usilovat o zabavení divadelních rekvizit Melantrichu. Ochotníci však tento postup odmítli a písemně radním sdělili, že sami budou rozhodovat o zapůjčování svého majetku za podmínek, které sami stanoví.
1924 u příležitosti oslavy nedožitých 100. narozenin Bedřicha Smetany uspořádal Melantrich dva koncerty.
Ve spolku se začala vytvářet opozice, kterou představovali vyznavači církve československé. Společně se socialisty usilovali o převzetí Melantrichu. Podle zápisu dochovaného v pamětní knize si chtěli údajně představeními opatřovat peníze pro své účely. Tyto tendence však byly ostře odsouzeny a bylo usneseno: „…za žádných podmínek divadlo organisacím politickým a náboženským nepropůjčovati.“
1924 šest členů poté z Melantrichu vystoupilo, jmenovitě Josef Mojžíš, Josef Kebl, Boh. Stýblo, Fr. Vorel, Fr. Vorlová a p. Sadílková. Rozhodli se založit si vlastní divadelní spolek pod názvem Pokrok (viz).
Ve snaze předejít sporům propůjčil Melantrich Pokroku rekvizity. Díky převaze socialistů v městské radě byl Melantrich za starosty Antonína Tůmy zbaven jeviště, které bylo v majetku obce. Proti tomuto rozhodnutí se nakonec postavili pouze lidovečtí členové rady. Podle socialistických radních byl Melantrich spolkem zpátečnickým a klerikálním. Ochotníci toto konstatování odmítali.
Mezi Melantrichem a Pokrokem se poté i nadále šířila řevnivost, a to dokonce i prostřednictvím tisku. Někteří členové hráli v obou spolcích. Je tedy pravděpodobné, že hlavních střetů se všichni členové neúčastnili. (Vojtíšková)
Melantrich ve své činnosti pokračoval i po odluce. V repertoáru např.:
J. K. Tyl: Paní Marjánka, matku pluku, Strakonický dudák,
Gabriela Preissová: Její pastorkyňa,
Alois Jirásek: Lucerna,
František Langer: Miliony.
1939 po příchodu pana řídícího Horáka z pohraničí zabíraného Němci došlo jeho zásluhou k opětovnému sloučení obou spolků, společně vytvořili Divadelní a pěvecký spolek Jiří Melantrich Rožďalovský z Aventina.
1939 – Ferdinand Šamberk: Josef Kajetán Tyl,
Jiří Verner: U pokladny stál,
1940 – Balák, Sedlmaier: U naší kapličky.
1873–1943 oba spolky uvedly 375 her, mj. i opery.
1944 – J. K. Tyl: Paličova dcera.
Sál zabrán pro „národní hosty“, jimiž byli prchající Němci z východu.
Po skončení války divadlo stagnovalo.
1946 – J. K. Tyl: Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka, poté čeští dramatikové (Nerudova Malostranská humoreska, Světlé Kříž u potoka...) či Ibsenova Nora, Lope de Vega, ale také hry poplatné době, např. Karel Stanislav: Dům na rozcestí, ruské a ukrajinské hry.
Ve 40. letech se hrálo divadlo také v přírodě Na Žiďáku (U bílého koníčka).
Na začátku 50. let po zrušení spolků se stali Divadelním odborem Melantrich Závodního klubu ROH Cukrovaru Rožďalovice, později Strojobalu Rožďalovice.
1959–1960 – Henrik Ibsen: Nora, režie Václav Lekeš.
1967 – J. B. Thomas: Charleyova teta, velmi úspěšná hra, tři reprízy a zájezdy: Seletice, Oskořínek.
1972 – k 100. výročí existence spolku – J. K. Tyl: Paličova dcera, v režii Jaroslava Malého.
1973 sehrála mládež Pohádku o Honzovi.
1974 – Karel Čapek: Matka, poslední představení.
V sedmdesátých letech patřili mezi poslední členy spolku Melantrich mj. Jaroslav Malý, Ing. František Sedláček, Jaroslav Štolovský, Josef Tvrdý, Emilie Štefanová, MUDr. Václav Lekeš, Alois Lošek, František Láska, Pavel Hančar, Josef Bečvář, Karel Waschinger, Václava Svobodová a další.
Atmosféra doby však nebyla amatérskému divadlu nakloněna. Nejen obavy z případných nevhodných narážek, které by zazněly z jeviště, ale i postupující vliv médií činnost spolku umrtvily.
Za dobu trvání spolku bylo uvedeno přibližně 400 divadelních her, 50 koncertů, dále byly nastudovány opery i operety a spolek také pořádal plesy a Cecilské zábavy. (Vojtíšková)
který byl pojmenován po slavném rožďalovském rodákovi Jiřím Melantrichovi z Aventina, významném českém tiskaři a nakladateli (1611–1580).
Původně byli členy pěveckého spolku Melantrich pouze muži. Od listopadu roku 1880 se na činnosti podílely i ženy, takže vedle sebe fungoval sbor mužský, ženský i smíšený.
Někteří členové spolku současně hráli i divadlo.
1884 bylo proto na valné hromadě rozhodnuto, aby se obě uskupení sloučila a vytvořila Pěvecko-divadelní jednotu Melantrich.
Před 1884 – Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta.
1884 – Karel Bendl: Starý ženich, též 1886 (1887?).
1886 byly dosavadní stanovy pozměněny a 2. května t. r. bylo sloučení úředně potvrzeno a Pěvecký spolek Melantrich se přeměnil na Pěvecko-divadelní spolek Melantrich.
Z repertoáru např.:
1889 – Vilém Blodek: V studni,
1895 – Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta,
1897 – J. A. Fredro: Jediná dcera,
1899 – Alexandre Bisson: Kontrolor spacích vagonů.
Spolek měl 192 členů, z toho 165 činných.
1905 dle návrhu doktora Boublíka došlo k přestavbě radnice a bylo zbudováno stálé jeviště.
1905 - 10. 12.- B. Viková-Kunětická: Cop.
Do 1906 sehrál Melantrich 154 představení, mj. – Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, Václav Štech: Deskový statek, A. Jirásek: Lucerna, A. Jirásek: Kolébka. Zde se představil v roli apotečníka František Horák, který v té době působil v rožďalovském divadle již čtyřicet let. Nejenže divadlo hrál a po určitou dobu i řídil, ale obstarával díky výtvarnému nadání i všechny divadelní dekorace. (Vojtíšková).
1906 - 5. 8. – Melantrich – slavnost otevření stálého jeviště účastnil se i nejstarší ochotník, Fr. Paclt, Proslov pronesl Ad. Wenig, Potlesk po živém obrazu, který vypravil akad. malíř J. Wenig. Provedním Zvíkovského raráška, režie Adolf Wenig, byl program vyčerpán. Zejména se líbila výprava i masky, zásluha hosta – Jana Frankla.
Opona Josef Wenig, bratr spisovatele Adolfa Weniga. Kulisy z dílny malíře Čeňka Jandla z pražských Nuslí. Dekorace nákladem přibližně 4000 K.
V této době byl duší spolku jeho dlouholetý předseda Josef Nehyba.
1906 - 8. 9. Uvedena hra Karel Havlíček Borovský. 1. 11. - Karel Leger: Buková, drama o 3 aktech.
1908 - 19. 1 - valná hromada spolku - v roce 1907 hráno: Tři halíře, Štědrý večer, A. Jirásek: Lucerna, J. Vávra: Konkursy pana notáře, J. Balák: Terna; za předsedu zvolen opět ředitel cukrovaru Jos. Nehyba.
1909 - 25. 3. - uvedena Jiráskova Kolébka na oslavu 40leté činnosti režiséra Fr. Horáka.
1909 společně s pěveckým odborem uváděny i opery, např:
Karel Bendl/Karel Sabina: Starý ženich; Vilém Blodek: V studni, B. Smetana: Prodaná nevěsta.
1910 - 26. 12. Lad. Stroupežnický: Zkažená krev.
1914–1918 v době 1. světové války byli v sále radnice ošetřováni ranění vojáci. Úmyslně prý poškodili rekvizity i někteří místní odpůrci Melantrichu.
1918 obnova spolku, 125 členů.
1920 prodal spolek zbytek dochovaného zařízení jeviště ve veřejné dražbě žitovlickým ochotníkům. Bylo poškozeno tehdejším nájemcem radnice, který z něho chtěl získat plachtu na vůz.
Na nové vybavení jeviště pak přispěla místní jednota Sokol.
1922 členem ÚMDOČ.
1922 – výročí padesáti let existence spolku. Uvedena Jiráskova Vojnarka. Záštitu nad představením měla mít městská rada. Představení se však zúčastnili pouze národní demokraté a lidovci, neboť socialističtí radní nepovažovali Melantrich za pokrokový spolek. (Vojtíšková)
Spolek Melantrich měl 46 členů v pěveckém sboru a 20 divadelních ochotníků.
Do jubilejního roku 1922 stáli v čele Melantrichu:
1872–75 Václav Vítek; 1875–76 Antonín Vízek; 1876–80 Václav Nechánský; 1880–81 opět Václav Vítek; 1881–82 Mat. Šimáček; 1882–83 Karel Vávrovský; 1883–84 Václav Šoltys; 1884–86 Josef Vaníček; 1886–95 Antonín Vízek; 1895–1909 Josef Nehyba; 1909–11 Karel Šavrda a 1911–25 Josef Egert.
1923 začali socialističtí radní usilovat o zabavení divadelních rekvizit Melantrichu. Ochotníci však tento postup odmítli a písemně radním sdělili, že sami budou rozhodovat o zapůjčování svého majetku za podmínek, které sami stanoví.
1924 u příležitosti oslavy nedožitých 100. narozenin Bedřicha Smetany uspořádal Melantrich dva koncerty.
Ve spolku se začala vytvářet opozice, kterou představovali vyznavači církve československé. Společně se socialisty usilovali o převzetí Melantrichu. Podle zápisu dochovaného v pamětní knize si chtěli údajně představeními opatřovat peníze pro své účely. Tyto tendence však byly ostře odsouzeny a bylo usneseno: „…za žádných podmínek divadlo organisacím politickým a náboženským nepropůjčovati.“
1924 šest členů poté z Melantrichu vystoupilo, jmenovitě Josef Mojžíš, Josef Kebl, Boh. Stýblo, Fr. Vorel, Fr. Vorlová a p. Sadílková. Rozhodli se založit si vlastní divadelní spolek pod názvem Pokrok (viz).
Ve snaze předejít sporům propůjčil Melantrich Pokroku rekvizity. Díky převaze socialistů v městské radě byl Melantrich za starosty Antonína Tůmy zbaven jeviště, které bylo v majetku obce. Proti tomuto rozhodnutí se nakonec postavili pouze lidovečtí členové rady. Podle socialistických radních byl Melantrich spolkem zpátečnickým a klerikálním. Ochotníci toto konstatování odmítali.
Mezi Melantrichem a Pokrokem se poté i nadále šířila řevnivost, a to dokonce i prostřednictvím tisku. Někteří členové hráli v obou spolcích. Je tedy pravděpodobné, že hlavních střetů se všichni členové neúčastnili. (Vojtíšková)
Melantrich ve své činnosti pokračoval i po odluce. V repertoáru např.:
J. K. Tyl: Paní Marjánka, matku pluku, Strakonický dudák,
Gabriela Preissová: Její pastorkyňa,
Alois Jirásek: Lucerna,
František Langer: Miliony.
1939 po příchodu pana řídícího Horáka z pohraničí zabíraného Němci došlo jeho zásluhou k opětovnému sloučení obou spolků, společně vytvořili Divadelní a pěvecký spolek Jiří Melantrich Rožďalovský z Aventina.
1939 – Ferdinand Šamberk: Josef Kajetán Tyl,
Jiří Verner: U pokladny stál,
1940 – Balák, Sedlmaier: U naší kapličky.
1873–1943 oba spolky uvedly 375 her, mj. i opery.
1944 – J. K. Tyl: Paličova dcera.
Sál zabrán pro „národní hosty“, jimiž byli prchající Němci z východu.
Po skončení války divadlo stagnovalo.
1946 – J. K. Tyl: Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka, poté čeští dramatikové (Nerudova Malostranská humoreska, Světlé Kříž u potoka...) či Ibsenova Nora, Lope de Vega, ale také hry poplatné době, např. Karel Stanislav: Dům na rozcestí, ruské a ukrajinské hry.
Ve 40. letech se hrálo divadlo také v přírodě Na Žiďáku (U bílého koníčka).
Na začátku 50. let po zrušení spolků se stali Divadelním odborem Melantrich Závodního klubu ROH Cukrovaru Rožďalovice, později Strojobalu Rožďalovice.
1959–1960 – Henrik Ibsen: Nora, režie Václav Lekeš.
1967 – J. B. Thomas: Charleyova teta, velmi úspěšná hra, tři reprízy a zájezdy: Seletice, Oskořínek.
1972 – k 100. výročí existence spolku – J. K. Tyl: Paličova dcera, v režii Jaroslava Malého.
1973 sehrála mládež Pohádku o Honzovi.
1974 – Karel Čapek: Matka, poslední představení.
V sedmdesátých letech patřili mezi poslední členy spolku Melantrich mj. Jaroslav Malý, Ing. František Sedláček, Jaroslav Štolovský, Josef Tvrdý, Emilie Štefanová, MUDr. Václav Lekeš, Alois Lošek, František Láska, Pavel Hančar, Josef Bečvář, Karel Waschinger, Václava Svobodová a další.
Atmosféra doby však nebyla amatérskému divadlu nakloněna. Nejen obavy z případných nevhodných narážek, které by zazněly z jeviště, ale i postupující vliv médií činnost spolku umrtvily.
Za dobu trvání spolku bylo uvedeno přibližně 400 divadelních her, 50 koncertů, dále byly nastudovány opery i operety a spolek také pořádal plesy a Cecilské zábavy. (Vojtíšková)
Bibliografie:
LADECKÝ, Jan: Seznam předmětů divadelního oddělení Národopisné výstavy českoslovanské roku 1895. In Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, Div. odbor NVČs 1895, s.180–193. Vystaveno: Divadelní cedule Starý ženich pěvecko-divadelní jednoty Melantrich v Rožd'álovicích ze dne 14/4 1884 a jiné.
Fotografie skupiny členů pěvecko-divadelní jednoty Melantrich v Rožďalovicích v Prodané nevěstě. Následné uložení exponátů nezjištěno.
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s. 407.
MENČÍK, Ferdinand: Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, ČAVU 1895. 169 s.
PĚVECKO-divadelní jednota Melantrich v Rožďalovicích. Divadlo, roč. 7, 1909, s. 305–306.
RUDOLF, Jaroslav: Starý pan Ferda z Rožďalovic, in: Almanach českých divadel, roč. 2, 1907, s. 42–48.
SMÉKALOVÁ, Jana: Ochotnické hudební divadlo. Opera a opereta v letech 1862–1918. Rkp. Kabinet dějin českého divadla DÚ.
STOLETÁ tradice ochotnického divadla. Praha, SČDO s. a., s. 28.
VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 315.
VOJTÍŠKOVÁ, Jana: Pěvecko-divadelní spolek Melantrich v Rožďalovicích. 5 s. Rkp. Muzeum Rožďalovice.
VONDRÁČEK, Jan: Přehledné dějiny českého divadla. Praha, F. Svoboda 1926 (část I. a II.), s. 191, 241.
ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1937. Seznam spolků a odborů sdružených v ÚMDOČ, s. 78.
České divadlo 1939, č. 10, s. 99; 1940, č. 4, s. 71, č. 10, s. 195.
Československé divadlo 1925, č. 14, 2. str. ob.
Divadelní listy 1881; 1883, č. 35, s. 299.
Divadlo, roč. 4, 1905-1906, č. 5, s. 125.
Divadlo roč. 5 , 1906-1907, č. 1, s. 31, č. 3, s. 83.
Divadlo (Rozhledy po světě divadelním), roč. 2, 1909, č. 15, s. 385–386; 1909, č. 14, s. 362; č. 15, s. 386;
Divadlo roč. 6, 1907-08, č. 8-9, s. 210.
Divadlo roč. 7, 1908-09, č. 15, s. 388. Foto účinkujících 25. 3. 1909 ve hře Kolébka na oslavu 40leté činnosti režiséra Fr. Horáka.
Divadlo, roč. 5, č. 10, s. 241.
Thalie 1896–7, č. 5, s. 74; 1897–8, č. 5, s. 39; 1898–9, č. 13–14, s. 110; 1899, č. 4, s. 32, č. 20, s. 160.
Vlastivědný zpravodaj Polabí 1961, č. 4–5, s. 71.
LADECKÝ, Jan: Seznam předmětů divadelního oddělení Národopisné výstavy českoslovanské roku 1895. In Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, Div. odbor NVČs 1895, s.180–193. Vystaveno: Divadelní cedule Starý ženich pěvecko-divadelní jednoty Melantrich v Rožd'álovicích ze dne 14/4 1884 a jiné.
Fotografie skupiny členů pěvecko-divadelní jednoty Melantrich v Rožďalovicích v Prodané nevěstě. Následné uložení exponátů nezjištěno.
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s. 407.
MENČÍK, Ferdinand: Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, ČAVU 1895. 169 s.
PĚVECKO-divadelní jednota Melantrich v Rožďalovicích. Divadlo, roč. 7, 1909, s. 305–306.
RUDOLF, Jaroslav: Starý pan Ferda z Rožďalovic, in: Almanach českých divadel, roč. 2, 1907, s. 42–48.
SMÉKALOVÁ, Jana: Ochotnické hudební divadlo. Opera a opereta v letech 1862–1918. Rkp. Kabinet dějin českého divadla DÚ.
STOLETÁ tradice ochotnického divadla. Praha, SČDO s. a., s. 28.
VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 315.
VOJTÍŠKOVÁ, Jana: Pěvecko-divadelní spolek Melantrich v Rožďalovicích. 5 s. Rkp. Muzeum Rožďalovice.
VONDRÁČEK, Jan: Přehledné dějiny českého divadla. Praha, F. Svoboda 1926 (část I. a II.), s. 191, 241.
ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1937. Seznam spolků a odborů sdružených v ÚMDOČ, s. 78.
České divadlo 1939, č. 10, s. 99; 1940, č. 4, s. 71, č. 10, s. 195.
Československé divadlo 1925, č. 14, 2. str. ob.
Divadelní listy 1881; 1883, č. 35, s. 299.
Divadlo, roč. 4, 1905-1906, č. 5, s. 125.
Divadlo roč. 5 , 1906-1907, č. 1, s. 31, č. 3, s. 83.
Divadlo (Rozhledy po světě divadelním), roč. 2, 1909, č. 15, s. 385–386; 1909, č. 14, s. 362; č. 15, s. 386;
Divadlo roč. 6, 1907-08, č. 8-9, s. 210.
Divadlo roč. 7, 1908-09, č. 15, s. 388. Foto účinkujících 25. 3. 1909 ve hře Kolébka na oslavu 40leté činnosti režiséra Fr. Horáka.
Divadlo, roč. 5, č. 10, s. 241.
Thalie 1896–7, č. 5, s. 74; 1897–8, č. 5, s. 39; 1898–9, č. 13–14, s. 110; 1899, č. 4, s. 32, č. 20, s. 160.
Vlastivědný zpravodaj Polabí 1961, č. 4–5, s. 71.
Archivy:
Nymburk, Státní okresní archiv Nymburk:
Divadelní a pěvecký spolek Jiří Melantrich Rožďalovský z Aventýna (1880–1942).
Praha, Národní archiv:
Fond ZÚ 1912-1915, i. č. 367/3073/1913, Pěvecko div. jednota Melantrich.
Fond ZÚ 1924-1926, i. č. 384/5091/1924, Pěvecko div. jednota Melantrich (stížnost).
Fond ZÚ 1938-1940, i. č. 415/8567/1939, Dramaticko pěvecký spolek Jiří Melantrich.
Nymburk, Státní okresní archiv Nymburk:
Divadelní a pěvecký spolek Jiří Melantrich Rožďalovský z Aventýna (1880–1942).
Praha, Národní archiv:
Fond ZÚ 1912-1915, i. č. 367/3073/1913, Pěvecko div. jednota Melantrich.
Fond ZÚ 1924-1926, i. č. 384/5091/1924, Pěvecko div. jednota Melantrich (stížnost).
Fond ZÚ 1938-1940, i. č. 415/8567/1939, Dramaticko pěvecký spolek Jiří Melantrich.
Mapa působení souboru - Melantrich, pěvecký spolek / pěvecko-div. jednota / SDO / ZK Cukrovar / ZK Strojobal
Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná. Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
