Hořice na Šumavě / Höritz, Pašijové hry, opona Ukřižování a nanebevstoupení Ježíše Krista, autor Franz Schallud, 1893, neexistuje, doložena výtvarným návrhem a dobovou pohlednicí

výjevy z Ukřižování a Nanebevstoupení Ježíše Krista

Základní informaci o podobě opony podává obraz (výtvarný návrh) uložený v Muzeu Pašijových her a obce Hořice na Šumavě.
Obrazek opony (originál ?) je zasazen do hluboké pasparty ozdobené v levém rohu obrázkem stavby divadla.
Kaligrafická ozdobně provedená dedikace je na dolním okraji: " Herrn Josef Taschek, Obmann des deutschen Böhmerwaldbundes zur freundlichen Erinnerung. Franz Schallud. Wien im Dezember 1894."
Podoba opony je též zachována na obrázku z pohlednice " Gruss vom Böhmerwald. Passionsspiele in Höritz. Vorhang."
Originál opony byl zničen údajně v 50.letech 20. století.

Popis opony:
Výrazným upoutávajícím centrem opony je zobrazení Nanebevstoupení Ježíše Krista. V postranních medailonech vlevo Zmrtvýchvstání, vpravo Ukřižování. Obrazy jsou zdobeny malovanou aplikací vyřezávaných ozdob, v levém rohu znak s letopočtem 1810, v pravém rohu 1893. Pod medailony pásy nápisů: "Ehre sei Gott in der Höhe:". - "Es ist vollbracht !" Dole dva znaky: vlevo města Höritz, vpravo Deutscher Böhmerwald-bund 1884
Obrazová část opony lemována úzkým pruhem stylizovaných květin.

Okolnosti vzniku opony :
Ex: FRANZ BARTL: Hořice na Šumavě a jejich pašijové hry.
http://www.kohoutikriz.org/zvyrazni.php?Soubor=data/w_bartl.php&Nazev=divad
Tehdejšímu řediteli budějovické městské scény (Budweiser Stadttheater) Ludwigu Deutschovi, Židovi, velmi nadanému divadelnímu dramaturgovi a režisérovi, byla svěřena scénografie a výprava, kostýmy, obsazení rolí, vedení zkoušek s herci i režie inscenací. Deutsch znal nejúspěšnější firmy, zabývající se v Rakousku vybavením divadel a jeho inscenace pašijových her v Hořicích měla úroveň, která by na velkoměstském jevišti nedopadla lépe. Tak dal např. oponu vytvořit vídeňským divadelním malířem Zaludem, umělcem bohaté fantazie a značných schopností, jehož dekorace byly obdivovány i kolegy s akademickým diplomem. Deutsch zvolil i elektricky osvětlenou scénu namísto tak u pašijových her oblíbených představení pod širým nebem. Tehdy se ještě spokojovalo mnohé rakouské divadlo osvětlením plynovým. Světelné efekty, které umožňuje elektrická instalace, byly tehdy i pro velkoměstské scény podivuhodnou novinkou. Deutschových inscenací hořických pašijových her se v podstatě přidrželi všichni jeho následovníci a omezili se jen na nepodstatné obměny a přídavky. Bohužel měl talentovaný Deutsch i mnohé slabiny. Byl úskočný a pletichářský, měl korupční sklony a prohospodařil značné obnosy, takže se stal nakonec neúnosným i pro své obdivovatele v Böhmerwaldbundu.

---

Pro novou divadelní budovu proslulých hořických pašijových her roku 1983 navrhl oponu dekoratér Franz Schallud. Hry tehdy provozoval v oblasti, kde převažovalo německé obyvatelstvo, Spolek německé Šumavy, proto pozval špičkového divadelního výtvarníka z Vídně, který pro Němce v Čechách pracoval i později, jsou známy jeho opony z Vrchlabí a Znojma.
Vlastní hořická opona se nezachovala, údajně byla zničena spolu s divadelní budovou v padesátých letech minulého století. Původní hry ale zanikly už roku 1938 po záboru Šumavy německou říší, kdy toto území Československa předala Hitlerovu Německu Velká Británie, Francouzská republika za asistence Mussoliniho Itálie.
Podobu opony známe z malovaného návrhu, který v prosinci 1894 věnoval Schallud šéfovi
spolku Taschkovi, a ze soudobé černobílé pohlednice. Plocha opony je orámovaná páskem květinového ornamentu, dole iluzivně malovanými střapci, dále střed vyplňuje prořezávaný ornament napodobující předlohy zaalpského manýrismu, který lemuje tři medailony s figurálními výjevy. Vlevo kruhový s narozením či spíš s holdováním tří králů, uprostřed ovál s nanebevstoupením a vpravo kruhový s ukřižováním. Ve figurálních kompozicích, mimochodem velmi dobře namalovaných (jen postava ukřižovaného je trochu z proporcí), jsou užity předlohy kvalitní středoevropské křesťanské náboženské malby devatenáctého století.
Nahoře vlevo je štítek s datem 1816 a vpravo 1893. Rok 1816 je datum z textové knížky tkalce Paula Gröllhesla, které je považováno za počátek hořických her (i když hry jsou asi důsledkem mnohem starších rekatolizačních snah krumlovských jezuitů). Vročení 1983 je rok dostavění divadelní budovy. Nahoře jsou ještě dva neohraničené medailony s bohoslužebnými
předměty. V dolejší polovině jsou štítky s pětilistou růží (znakem Hořic), smrkovou ratolestí (znakem šumavského spolku) a německými nápisy spojenými s biblickým líčením ukřižování. Výtvarnou zvláštností jsou detaily zdůrazněné čistou bělobou, ornamentální stuhy a svatozáře zpodobených svatých osob. Celek opony je působivým vyjádřením religiózního obsahu, podporujícího pojetí hořických her jako nacionální a náboženské pouti.

(Akad. malíř Václav Zoubek, srpen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
STROTZER, Milan (ed.): Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Václav Zoubek, s. 74-75.

BARTL, FRANZ: Hořice na Šumavě a jejich pašijové hry. http://www.kohoutikriz.org/zvyrazni.php?Soubor=data/w_bartl.php&Nazev=divad

STROTZER, Milan (ed.): Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Václav Zoubek, s. 74-75

http://www.ckrumlov.info/docs/cz/region_histor_pasije.xml

Pašijové hry Hořice na Šumavě (Höritzer Passionsspiele)

opona neexistuje, obraz v expozici muzea