Vrchlabí (dříve Hohenelbe), Spolek Němců v Čechách, návrh opony s postavami z germánské mytologie, pohledem na město a okolní hory, autor Franz Schallud, 1903, Krkonošské muzeum Vrchlabí

Postavy německé mytologie, město a okolní hory

návrh na oponu - výjev z germánské mytologie v ornamentálním rámu (mytologické postavy, uprostřed Vrchlabí), akvarel na papíře, dat. 1903 dle návrhu ak.mal. Schalluda, Vídeň

Entwurf zum Vorhang der neuen Bühne in Schütenhaus

VRCHLABÍ, okres Trutnov
Návrh opony s postavami z germánské mytologie
a vedutou Vrchlabí uprostřed vytvořil vídeňský akademický
malíř a scénograf Franz Schallud v roce
1903 jako akvarel na papíře. Z datace i ikonografie
návrhu vyplývá, že šlo nejspíš o zakázku zdejšího nacionálního
Spolku Němců v Čechách, který za předsednictví
továrníka Willyho Jerie ml. provozoval mj.
ochotnické divadlo. Hrál na Střelnici, kde bylo po
roce 1903 postupně budováno stálé divadelní zařízení.
Z opony se dochoval pouze její návrh, který je
ve fondu Krkonošského muzea ve Vrchlabí, i. č. U 849.
Cit. textu z knihy: Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 395

---

Spolek Němců v Čechách si v roce 1903 budoval ve Vrchlabí na okr. Trutnov v sále na Střelnici stálé jeviště včetně všeho potřebného vybavení. Vídeňský akademický malíř Franz Schallud (spoluautor např. opony pro znojemské divadlo a autor jedné z opon pro hořické pašije) pro ně vytvořil návrh opony, zachovaný dnes ve sbírkách vrchlabského muzea. Opona představuje zatím neidentifikovaný výjev nejspíš z germánské mytologie v ornamentálním rámu. Hodující postavy v popředí oslavují hrdinu, zjevujícího se v čele zástupu v oblacích, to vše na pozadí veduty Vrchlabí a siluety okolních hor.
O Schalludovi toho příliš nevíme, je ale jisté, že to byl zkušený divadelní malíř a dekoratér. Zatímco jeho zatím známé realizace z konce předchozího století jsou zcela poplatné opulentnímu vídeňskému historismu, na návrhu pro Vrchlabí se objevují i ohlasy modernějších forem, zejména v ornamentálním rámu, ve kterém jsou starogermánské vzory přetavené do secesní podoby.
Není jasné, zda byla opona podle Schalludova návrhu vůbec provedena. Dnes o ní není nic známo, a pokud byla namalována, vzala nejspíš za své buď při některé z modernizací budovy, nebo možná i bez souvislosti se stavební činností jen pro svůj výrazně nacionální tón.

(Mgr. Jiří Bláha, červenec 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)

Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s.395

pro nové jeviště ve Střelnici

fond muzea