ZOUBEK, Václav: Hořice na Šumavě / Höritz, Passionsspiele, opona Ukřižování a nanebevstoupení Ježíše Krista, autor Franz Schallud, 1893, neexistuje, doložena výtvarným návrhem a dobovou pohlednicí

Pro novou divadelní budovu proslulých hořických pašijových her roku 1983 navrhl oponu dekoratér Franz Schallud. Hry tehdy provozoval v oblasti, kde převažovalo německé obyvatelstvo, Spolek německé Šumavy, proto pozval špičkového divadelního výtvarníka z Vídně, který pro Němce v Čechách pracoval i později, jsou známy jeho opony z Vrchlabí a Znojma.
Vlastní hořická opona se nezachovala, údajně byla zničena spolu s divadelní budovou v padesátých letech minulého století. Původní hry ale zanikly už roku 1938 po záboru Šumavy německou říší, kdy toto území Československa předala Hitlerovu Německu Velká Británie, Francouzská republika za asistence Mussoliniho Itálie.
Podobu opony známe z malovaného návrhu, který v prosinci 1894 věnoval Schallud šéfovi
spolku Taschkovi, a ze soudobé černobílé pohlednice. Plocha opony je orámovaná páskem květinového ornamentu, dole iluzivně malovanými střapci, dále střed vyplňuje prořezávaný ornament napodobující předlohy zaalpského manýrismu, který lemuje tři medailony s figurálními výjevy. Vlevo kruhový s narozením či spíš s holdováním tří králů, uprostřed ovál s nanebevstoupením a vpravo kruhový s ukřižováním. Ve figurálních kompozicích, mimochodem velmi dobře namalovaných (jen postava ukřižovaného je trochu z proporcí), jsou užity předlohy kvalitní středoevropské křesťanské náboženské malby devatenáctého století.
Nahoře vlevo je štítek s datem 1816 a vpravo 1893. Rok 1816 je datum z textové knížky tkalce Paula Gröllhesla, které je považováno za počátek hořických her (i když hry jsou asi důsledkem mnohem starších rekatolizačních snah krumlovských jezuitů). Vročení 1983 je rok dostavění divadelní budovy. Nahoře jsou ještě dva neohraničené medailony s bohoslužebnými
předměty. V dolejší polovině jsou štítky s pětilistou růží (znakem Hořic), smrkovou ratolestí (znakem šumavského spolku) a německými nápisy spojenými s biblickým líčením ukřižování. Výtvarnou zvláštností jsou detaily zdůrazněné čistou bělobou, ornamentální stuhy a svatozáře zpodobených svatých osob. Celek opony je působivým vyjádřením religiózního obsahu, podporujícího pojetí hořických her jako nacionální a náboženské pouti.

(Akad. malíř Václav Zoubek, srpen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
STROTZER, Milan (ed.): Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Václav Zoubek, s. 74-75