Třeboň

Div. tradice v Třeboni je jednou z nejstarších v českých zemích.

Od pol. 16. stol. v augustiniánském klášteře hry kněží a žáků s biblickými náměty.
1568 kněží a žáci hráli před kostelem, později na náměstí, např. O synu marnotratném, 1569 O chudém Lazarovi, 1572 Nešťastná Jenovéfa, 1577 O bohatém sedlákovi, O třech králích...
(Podrobněji Dějiny čes. divadla I., s. 112; Táborský? Hadač?)

1587-1855 zámecké divadlo, v horní části zámku Petra Voka.
1587 zde uv. hra Šimona Lomnického z Budče Triumf aneb Komedie kratičká o přeslavném Syna Božího nad smrtí, peklem a ďáblem vítězství.
Od 1603 každoročně div. produkce na zámku Petra Voka - např. O svaté Dorotě, O Meluzíně, O Řehoři, O potrestaném lakomci aj.
1796 zasláno z Vídně bohaté vybavení pro jeviště na zámku.

Po Bílé hoře teprve 1722 a častěji od 1730 div. představení kláštera v Opatovickém mlýně.

1797 po předchozích ojedinělých pokusech (od 1781?) začali měšťané hrát divadlo v tzv. redutním sále (později právovárečném sále Besedy) bývalého pivovaru, vybaveném přenosným jevištěm se 6 scénami.

1831 česky zde poprvé hrál loutkář Matěj Kopecký.
Městští a zámečtí “diletenti” pak v častých společných produkcích hráli několik desetiletí německy.
1832 lesní adjunkt Hönig malovali s farářem Janem Syrovým dekorace pro zámek a 1838 dekorace pro hru Štěkavec. (Port)

1832 Jan Syrový, farář novosedlský maloval oponu pro pravovárečníky „Anděl drží věnec", 5 prospektů a 44 kulis,
pro zámecké úředníky oponu „Oslava potomků panujícího rodu".

1832 rozkol mezi ochotníky ”zámeckými” z řad schwarzenberských úředníků (postavili si jeviště v zámku) a městskými.
1832 zahájena stavba nového městského divadla na místě dnešního divadla s bohatým vybavením sálu a jeviště.
1833 zde zahájili dvoujazyčným programem - německý prolog, německá aktovka Der Theaterunternehmer, česká aktovka Já se nikdy nemejlím aneb Vrchnik Petrovských, český epilog. Střídali se zde ochotníci a kočovné společnosti.
1841 Gernitz Hynek, herec , namaloval pro Třeboň žalář a 4 kulisy po 20 zl. (Port)
1855 se rozpadlo zámecké ochotnické sdružení a českému divadlu připadlo jeho vybavení včetně jeviště.
(Dějiny českého divadla I; Hadač, Václav: Z historie Třeboňského divadla.)
1861 - V Třeboni dávali ochotníci během několika neděl tři hry a sice dne 12.října 1861 "Študenti na svátcích a feriální švingulace". Představení bylo dobré. potom bylo uvedeno "Vrahové ve městě" a 26.prosince 1861 "Lakomec". Divadelní cedule byly tištěny u Gothmanna v Budějovicích a vyznamenávaly se 42 pravopisnými chybami.
Národní listy 5.1.1862.

--------------------------------
1865 -1878 zal. nový ochotnický spolek zásluhou Ad. Buzka, V. Chocholky, Jos. Rabase a Jos. Volence.
Spolupráce s Pěveckým spolkem Pěslav h. opery, hudebně-deklamační večery.

1870-1871 péčí ochotníků divadlo přestavěno do dnešní podoby. (Konečná rekonstrukce je z roku 1924.) Oponu a dekorace maloval ak. mal. F. Skála z Písku.
1952 (1955?) divadlo pro rekonstrukci uzavřeno.

1872, 198x, 200x Gymnázium.

1878, 191x ODi i Sokol.

1886 - 1896 SDO Lužnice.

1902-1972 SDO J. K. Tyl, velká aktivita členů, velký podíl na ní studenti gymnázia, malá jeviště hostinců, do Kuftova hostince u zastávky a hl. zač. hrát na provizorním jevišti v sále Besedy, sálu hostince Na sadech, r. K. Exner, Fr. Martínek a hl. mladý h. a r. Rud. Anthon (1913 za zásluhy o třeboňské ODi zvolen prvním čestným členem spolku), r. Endris. Spolupráce s Pěveckým spolkem Pěslav a Třeboňským symfonickým orchestrem (hudebního odboru SK).

1903 Národně sociální jednota Havlíček.

1904-1918 divadlo z bezpečnostních důvodů uzavřeno.

1911 - 1925 Jednota pracujícího lidu, 1912 člen SDDOČ.

1909 Jednota katolických tovaryšů nenabízela zajímavý repertoár a brzy se odmlčela.

1910 zal. Družstvo pro zřízení div. budovy v Třeboni.

Po 1. svět. v. také DO SDH, Spolek paní a dívek, Dámský odbor, Pracující ženy aj.

1925 sloučení SDO Tyl se všemi místními DrO v jeden celek.

1902-1925 ochotníci 99 her, z toho 67 českých. Český repertoár tvořila klasika, ale i soudobí autoři, např. Čapek, Svoboda, Štech, z cizích i Wilde, Bjørnson, Ibsen, Shakespeare.

1921-1924 sál Na sadech přestavěn na kino.

1924 Sokol, LS, v hostinci Na sadech členové H. Jeník, J. Vaněk, J. Ullmann a Ullmannová. Hrávalo s vypůjčeným fundusem po lidovém loutkáři vždy v neděli odpoledne v hostinci Na sadech, r. K. Kostinec a Jos. Vaněk.
1926 se LD přestěhovalo do letní verandy hotelu U zlatého hroznu.
1938 ved. Zd. Endris, spolu s K. Brůhou prosadili modernější způsoby práce a zdokonalení techniky.
1939 přistavěno moderně vybavené jeviště s dvoulávkovou konstrukcí. Marionety dle návrhů P. Martínka a V. Kubíčkové, J. Vavříka-Rýze.
Za heydrichiády popraven člen soubor J. Navrátil, v Terezíně zahynul H. Jeník.
1945 hrálo pravidelně v Městském divadle, ved. LS K. Brůha.
1947 se soubor přestěhoval do kreslírny ZŠ.

1925 -1946 Dr0 Orla.

1931 vystavěn samostatný dřevěný pavilon pro LS na dětském hřišti, hlediště pro 50 diváků.
Od 1934 se zde hrálo.

1942 Národní souručenství.

Ve 40. a 50. letech 20. stol. ve školní kronice Mladošovic zaznamenána divadelní představení žáků Měšťanské školy, později Osmileté střední školy v Třeboni.

1955 -1976 LD - ZK ROH Pivovary.

1957 ONV, LD.

1968 zah. pravidelný festival historických her Divadelní Třeboň, přehlídka DS Jihočeského kraje.

1973 - 1888 ZŠ I. r. J. Podolák a V. Šimeček.

V 80. letech DS gymnázia, DDS LŠU, DDS 1. ZŠ, DDS MŠ, DDS 2. ZŠ.

80. léta LS MěKS .

1986 - 1993 MěKS LD.
1989 pod názvem Pekuf, středoškolský soubor, vůdčí osobnosti Marie (r., v.) a Mir. (autor hudby, h., scénograf) Poesovi.

1988 Dětský divadelní soubor Mateřské školy Třeboň.

1988 TS, LS.

1993 IKS, LS, M. Poesová, ved. E. Svobodová,

1998 první ročník div. festivalu Čochtanova Třeboň uspořádalo občanské sdružení Werichovci na nádvoří třeboňského zámku.
Pohádková Třeboň, přehlídka DS hrajících pro děti, ale bez vystoupení místních ochotníků.

2003 Po rozsáhlé rekonstrukci bude v listopadu slavnostně otevřeno Divadlo J.K. Tyla v Třeboni.

2003 DS Kajetán.

2006 Tradici loutkářství v Třeboni připomíná výstava, která byla od 25.2. otevřena v tamním sále Pod věží.

2006 Informační a kulturní středisko města Třeboně připravilo tříměsíční Třeboňský divadelní festival.

2006 Spolek třeboňského loutkového divadla.


1963 JH - DS J. K. Tyl OB, Čapek: Bílá nemoc

1955 LCH - LS ZK Pivovaru, Puškin: Kamenný host
1956 LCH - LS ZK Pivovaru, Endris: Krčín a třicet hastrmanů
1957 LCH - LS RK ONV, Skupa - Wenig: Jirka mezi broučky
1963 LCH - LS RK ONV, Drda - Anthon: Zapomenutý čert
1987 LCH, 1988 FEMAD - LS MěKS, Vodička: Asagao
1988 LCH, 1989 KDL - LS MěKS, Dyk - Poes: Krysař
1989 LCH, KDL - LS Pekuf MěKS, Rilke: Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka
1992 FEMAD, 1993 LCH - LS Pekuf MěKS, Starosumerský epos, Kohoutová: Čas pro muže jménem
Gilgameš
1994 LCH - LS IKS, Svobodová: O kalifu čápovi

Zahraniční reprezentace
LS MěKS: 1989 Japonsko: Toyama.

Almanach Město Třeboň. Třeboň 1969.

AMATÉRSKÉ divadelní a loutkářské soubory Jihočeského kraje k Roku českého divadla 1983. České Budějovice, KKS 1984.

ANTHON, Ivan; zprac. Informace pro MČAD dle pamětí R. Anthona. Rkp. 2001. 2 s. kART.

ANTHON,Ivan; zprac. Informace pro MČAD. Rkp. 2001. 1 s. kART.

ANTHON, Ivan: Loutky Pravoše Martínka. ČsL 1980, č. 2.

ANTHON, Ivan: Odešel Karel Brůha. ČsL 1977, č. 6.

ANTHON, Rudolf: Vzpomínky na loutkářství v Třeboni. Loutkové divadlo Třeboň 1924-1969. In: Almanach Město Třeboň. Třeboň 1969

BURIAN, Miroslav: Svaz dělnických divadelních ochotníků československých. DDOČ. Prameny k dějinám českého divadla, sv. 7. Praha, DÚ, spoluvyd. Národní muzeum v Praze 1972, s. 77.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 21, 47, 64, 119, 148, 149, 224, 226, 230, 232, 342, 375, 380, 384, 391, 397, 403; obr. s. 64: F. Skála: Dekorace lesa pro ochotnické divadlo v Třeboni, 1871; obr. s. 224: A. S. Puškin: Kamenný host, LS Třeboň, r. Karel Brůna, loutky Ivan Anthon; obr. s. 341: Autorská úprava Dykova Krysaře M. Poesové a souboru PEKUF MěKS Třeboň 1988.

DĚJINY českého divadla. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968-1983, I. díl, s. 112, 317.

DĚJINY českého divadla. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968-1983, II. díl, s. 291, 296.

DĚJINY českého divadla. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968-1983, III. díl, obr. s. 184. Dekorace lesa pro ochotnické divadlo v Třeboni. F. Skála 1871; s. 186: Dekorace gotického sálu; s. 187: Dekorace vězení.

HADAČ, Václav: Z historie Třeboňského divadla. Třeboň, OB 1962. 17 s. kART.

HILMERA, Jiří: Česká divadelní architektura. Praha, Divadelní ústav 1999, s. 21, 35, obr. s. 198.

JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl I. Divadla, s. 291.

KRÁL, Miroslav: 80. výročí založení třeboňského loutkářství, Loutkář 55, 2005, s. 82 n.


LOUTKOVÉ divadlo v Třeboni. In: Almanach, Třeboň 1941.

MATOUŠ, František: Třeboň. (Zde reprodukce opony V. Skály z roku 1872.) Praha 1972, s. 96.

MELIŠ, E.: Průvodce hudební a divadelní. Seznam ochotnických divadel v Čechách a na Moravě. Praha, Mikuláš a Knapp 1868, s. 102. A DS Miletín. Kopie kART.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS ARTAMA 2002, s.565-569.

NOVÁK, Jan, s. 34-36. Nejstarší amatérské loutkářské soubory v ČSR. Praha, SAL SČDO 1983. 67 s. kART.

PFEIFEROVÁ, Mária: Volnočasové aktivity spojené s římskokatolickou církví v třeboňské farnosti v letech 1900-1938.Bakalářská práce. České Budějovice, JČU, Teologická fakulta, katedra pedagogiky.

PORT, Jan: Jihočeská theatralia. Jihočeský přehled 1931-32, příloha Věstník Vlastivědné společnosti jihočeské 1931, č. 2, s. 9-12; č. 3, s. 17-24; č. 4-6, s. 25-38 (zde s. 31-38 mnoho o třeboňském pravovárečném divadle, mj. reprodukce 4 dekorací z r. 1871).

PORT, Jan: Třeboň. Strojopis studie z cyklu Šlechtická divadla. Divadelní odd. Národního muzea . Pozůstalost Jan Port, Ka 15, č.118 viz Obrázky

POESOVÁ, Marie: Třeboňské loutkové divadlo. Diplomová práce. České Budějovice, PF 1978. 104 s.

PROCHÁZKA, Fr.: Loutkové divadlo v Třeboni. L 1939, č. 5.

RICHTER, Luděk: 50 Loutkářských Chrudimí. Praha, DDD a IPOS-ARTAMA 2001, s. 48, 133. (LS Třeboň, Pekuf, Karel Brůha, Marie Poesová, Miloslav Poes.)

RON, Vojtěch : O nejstarších teatrálních produkcích. Souhrny informací o jednotlivých místech a odkazy na prameny. Rkp. 1998. kART.

SEZNAM LD Sokola, 1929–1930. Rkp. 9 s. Národní archiv: Sokol, ka 183. Kopie kART

SMÉKALOVÁ, Jana: Ochotnické hudební divadlo. Opera a opereta v letech 1862-1918. Rkp. Kabinet dějin českého divadla DÚ.

SRBA, Bořivoj: České loutkářství v tzv. Protektorátu Čechy a Morava 1939-1945. Též bibliografie. Otázky divadla a filmu 2. Brno, MU 1999, s. 150.

ŠESTSET let královských práv města Třeboně. Třeboň 1976, s. 148-153.

TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 270-274.

TŘEBOŇSKÁ loutkářská květena. Podepsáno C. ČsL 1947, č. 1.

VAVRUŠKA, E.: Mladý pětačtyřicátník. ČsL 1970, č. 7.

VONDRÁČEK, Jan: Přehledné dějiny českého divadla. Praha, F. Svoboda 1926 (část I. a II.) s.182.

VONDRÁČEK, Jan: Dějiny českého divadla. Doba obrozenecká 1771-1824. Praha. Orbis 1956, s. 507, 562.

VONDRÁČEK, Jan: Dějiny českého divadla, 2. Doba předbřeznová. 1824-1846. Praha, Orbis 1957, s. 110.

WEBER, J.: Před padesáti lety. Příspěvek k dějinám divadelních ochotníků třeboňských. Jihočeský obzor 1917, č. 7, s. 4; č. 8, s. 4; č. 12, s. 4; č. 14, s. 4.

WEBER, J.: Dějiny dramatického odboru Všeodborového spolku jednoty pracujícího lidu v Třeboni. Jihočeský obzor 1917, č. 37, 39, 40, 43, 44.

ZAVŘELOVÁ, Marta: Jihočeské loutkové amatérské divadlo. České Budějovice, Jihočeské muzeum 1982. 7 s. kART.

ZVONAŘOVÁ, Alexandra: Historie a současnost loutkového divadla v Třeboni. In: Kapitoly z historie loutkového divadla na Jindřichohradecku. Acta historica Novodomensia II. Hradec, Okresní muzeum 1999. Jindřichův

Zprávy Loutkářského soustředění 1939; 1940, č. 8, s. 1; 1941, 1945.

ZPRÁVY o činnosti Jednot čs. Orla v jednotlivých župách. Zprac. Petr Hlaváček. Archiv Ústředí Orla, Brno. rok. 1946.

Divadelní listy 1902-3, č. 18, s. 326.
Listy Jindřichohradecka, 11.10.2003
Lidové noviny, 25.02.2006
Listy Jindřichohradecka, 31.08.2006

Chrudim, Státní okresní archiv, Soudobá dokumentace, i.č LCH 40N

Pelhřimov, Státní okresní archiv:
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny 1942, i.č. 186 -193, č. knihy 176

Praha, Národní archiv:
Sokol, ka 183. Kopie kART.

Praha, Národní muzeum:
Kartotéka Dr. Jana Porta, 195x, badatelna, zásuvka 69, oddíl Divadla
DNM: C 4863-7, 5 Pl DrO Jednoty pracujícího lidu, 1912-1913.

Praha, SÚPP (nyní Národní památkový ústav - NPÚ):
Ústřední seznam kulturních památek, ev. č. 33014/3-2335: Budova městského divadla čp. 146.

Třeboň, Státní oblastní archiv – digitální archiv:
Mladošovice, kronika školní (pamětní kniha) 1933–1976,
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=3&id=120046&page=1&search=Mladošovice&sst=1&dates=&searchtype=0&searcharch=&allwords=

VALENTA, Jiří – JEDLIČKOVÁ, Juliana – ŽÁČKOVÁ, Eva: Soupis podání českých ochotnických divadelních spolků uložených ve Státním ústředním archivu v Praze 1856-1948. Bibliografická pomůcka pro Místopis českého amatérského divadla. Praha, IPOS-ARTAMA 2001-2002. Rkp. 223 s. kART, Národní archiv, DNM.