Třeboň, Právovárečné divadlo, opona, Apoteóza múz, František Skála, 1871, re. 1918
Zdroj: Foto: Archiv Muzea Třeboň
Třeboň, Právovárečné divadlo, opona, Apoteóza múz, František Skála, 1871, re. 1918
Zdroj: Časopis Třeboňský svět 11/2022. Snímek z titulní stránky v úpravě Aleše Motejla.
Třeboň, opona, detail Hradčany
Třeboň, Právovárečné divadlo, opona, Apoteóza múz, František Skála, 1871, re. 1918
Autor: František Skála, re Milan Schiller a František Mayerhofer
Vročení: 1871, re 1918, re 1959
Opona právovárečného divadla v Třeboni, vytvořená roku 1871 malířem Františkem Skálou.
Malba na oponě představuje let Apollóna v čele Múz z Prahy do Třeboně. (Jiří Hilmera)
František Skála pojal oponu s námětem múz vznášejících se nad Prahou, mytickým centrem národního obrození v podobě barokních vizí apoteóz světců. Návaznost na barokní konvence dokládá i nezvyklé rozhrnutí opony k jedné straně bez ohledu na divadelní praxi roztahování opony ze středu do strany. Barokní souvislosti dokládá i vznášející se andělíček, který oponu roztahuje. Vzestup múz na nebe je sekularizován. Místo božské emanace, skupinu múz zastupujících jednotlivé uměny nesou na nebe letící labutě. Primitivní provedení opony převádí ambiciózní tématiku z kontextu vysoké kultury do roviny lidové.
doc. Tomáš Vlček:
Skálova opona je jednou z nejstarších zachovaných opon na našem území a patrně nejstarší funkční oponou u nás. Právovárečné divadlo (zal.1833) bylo v době vzniku opony přestavěno a rozšířeno. Pod vznášejícími se alegorickými postavami ztělesňujícími Divadlo, Hudbu a Malbu se otevírá pohled na panoráma Prahy. Praha je zde patrně připomenuta jako příklad a vzor bohatého kulturního života.
Milan Kreuzzieger, komentář z výstavy fotografií divadelních opon Múzám, městu, národu (2003)
1959 rekonstruováno jeviště. Zároveň proběhly restaurátorské práce v hledišti, na nichž se podíleli Milan Schiller a František Mayerhofer (opona), Jan Holešínský (nástropní malba) ...... Znovu bylo divadlo otevřeno 25. listopadu 1962 Čapkovou Bílou nemocí v provedení místního ochotnického spolku.
http://www.theatre-architecture.eu/cs/internetove-museum.html?personId=229&theatreId=84
Písecký malíř František Skála je autorem krásné opony, která je nejdéle používanou divadelní oponou v Čechách a na Moravě.
Jiřina Psíková: Ke 175. výročí třeboňského divadla, rkp. přednášky 2008
Malba na oponě představuje let Apollóna v čele Múz z Prahy do Třeboně. (Jiří Hilmera)
František Skála pojal oponu s námětem múz vznášejících se nad Prahou, mytickým centrem národního obrození v podobě barokních vizí apoteóz světců. Návaznost na barokní konvence dokládá i nezvyklé rozhrnutí opony k jedné straně bez ohledu na divadelní praxi roztahování opony ze středu do strany. Barokní souvislosti dokládá i vznášející se andělíček, který oponu roztahuje. Vzestup múz na nebe je sekularizován. Místo božské emanace, skupinu múz zastupujících jednotlivé uměny nesou na nebe letící labutě. Primitivní provedení opony převádí ambiciózní tématiku z kontextu vysoké kultury do roviny lidové.
doc. Tomáš Vlček:
Skálova opona je jednou z nejstarších zachovaných opon na našem území a patrně nejstarší funkční oponou u nás. Právovárečné divadlo (zal.1833) bylo v době vzniku opony přestavěno a rozšířeno. Pod vznášejícími se alegorickými postavami ztělesňujícími Divadlo, Hudbu a Malbu se otevírá pohled na panoráma Prahy. Praha je zde patrně připomenuta jako příklad a vzor bohatého kulturního života.
Milan Kreuzzieger, komentář z výstavy fotografií divadelních opon Múzám, městu, národu (2003)
1959 rekonstruováno jeviště. Zároveň proběhly restaurátorské práce v hledišti, na nichž se podíleli Milan Schiller a František Mayerhofer (opona), Jan Holešínský (nástropní malba) ...... Znovu bylo divadlo otevřeno 25. listopadu 1962 Čapkovou Bílou nemocí v provedení místního ochotnického spolku.
http://www.theatre-architecture.eu/cs/internetove-museum.html?personId=229&theatreId=84
Písecký malíř František Skála je autorem krásné opony, která je nejdéle používanou divadelní oponou v Čechách a na Moravě.
Jiřina Psíková: Ke 175. výročí třeboňského divadla, rkp. přednášky 2008
Bibliografie:
záznamy o oponě jsou v kronice Pravovárečných ochotníků, SOkA Jindřichův Hradec (384 321 209)
Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 54, 55
Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 54, 55
Výstavy:
Výstava fotografií divadelních opon Múzám, městu, národu (Státní opera Praha 2003)
2007-2008 Putovní výstava Malované opony, realizované Muzeem českého amatérského divadla v Miletíně. Scénář Jiří Valenta, grafik Martin Taller.
2007-2008 Putovní výstava Malované opony, realizované Muzeem českého amatérského divadla v Miletíně. Scénář Jiří Valenta, grafik Martin Taller.
Majitel/umístění:
Právovárečné divadlo
Právovárečné divadlo
Fyzický stav:
existuje, funkční
Tematická skupina:
Múzy obecně
Múzy a místo
Múzy a místo
http://www.theatre-architecture.eu/cs/internetove-museum.html?personId=229&theatreId=84
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.