Texty: Poříčí u Litomyšle, Z historie ochotnického divadelnictví v Poříčí, 2007, Boštík Josef , kronikář obce Poříčí u Litomyšle:

11 listů rukopisu z historie ochotnického divadelnictví v Poříčí.

Centrem národního, společenského a kulturního dění byla v Mladočově byla katolická farnost, od níž se odvíjelo nadšení, smysl pro ideály a chuť posunovat společnost dopředu.

1920 založili Jednotu Orla československého pro Mladočov a okolí, starostou zvolen Josef Klusoň z Poříčí, který v této funkci zůstal až do roku 1938. (Po něm zvolen Josef Kučera starší ze Zrnětína, v letech 1942-1943 Orla vedl Jan Boštík z Mladočova a dále Václav Klusoň, syn prvního starosty.)
1923 čítala jednota Orla 157 členů, výroční a volební schůze konány u Boštíků v Mladočově čp. 4.

1919 vznikla Skupina mládeže později psaná Skupina katolické mládeže pro farnost mladočovskou-SKM. Do roku 1935 předsedou Jan Boštík Mladočov.
V letech 1936-1937 František Bulva K. Sedliště. V roce 1938-1939 Krejsa Budislav. V dalších funcích uváděni: místopředseda a jednatel a to: Alois Stříteský - Jan Šplíchal -Frant. Školout, K.Sedliště - Al. Šplíchal Jarošov-Ant. Nádvorníková Chotěnov - M.Bednářová H.Újezd - V. Klusoň a Václav Vomáčka Poříčí.
Schůze SKM u Boštíků v Mladočově. V roce 1924 čítala 30 členů a 35 členek.Její Bibliotéka měla 72 svazků.
Ještě za Rakouska založena Raiffeisenka pro farnost Mladočovskou jejíž první místo bylo u Boštíků, poté u Konyvků, později na faře.
Po roce 1918 Kampelíkova záložna. Naposledy provozovaná v Lidovém domě. V jejím vedení pracovali funkcionáři SKM i Orla. Tyto tři spolky velmi úzce spolupracovaly, navzájem se prolínaly a nesmírně obohatily místa svého působení, jak vyplývá z následujících náhodných záznamů z archivů a kronik.

Dění ve farnosti i jejich spolcích významně ovlivnil v roce 1923 ustanovený farář v Mladočově Josef Dvořák, kaplan a rodák litomyšlský.

1924
21.4. SKM - Sehráno zřejmě první evidované divadlo v hospodě Pod Hájkem v Poříčí a to veselohra Městská rada na námluvách. Učinkovalo 23 osob v režii Patera J. Dvořáka.
10.6.-div.hra Pojď na mé srdce, sehráno 2x, režie táž.
26.10.- O významu 28 října – promluva P. Dvořáka.
16.11.- Naši furianti, účinkovalo 24 herců, sehráno 2x Pod Hájkem.
30.11.- Při světelných obrazech o kultu sv. Václava přednášel P. Dvořák.
8.12.- v režii Dvořákově hra Mikuláš v rodině, spojená s nadílkou dětem.

Rok 1925
4.ledna sehraná veselohra Románek na horách.
4.dubna sehraná Pasačka z Lurd, 2x.
26.dubna sehraný Cikánčin svatební závoj,režie p. Dvořák. První záznam ve farní kronice: mládež sdružená v Orlu a Skupině mládeže.
5.července - okrskové cvičení orelské v Poříčí na louce – číslo parcely 38 –vstupné 4,-Kč. Zakoupeno nové jeviště s kulisami v Proseči.
26.12.sehrála Skupina katolické mládeže veselohru Lázeňská víla v režii P. Dvořáka. Všeobecně se líbila a naplnila dům.

1926
Při oslavě 700 let od úmrtí svatého Františka na závěr pobožnosti uspořádán průvod za účasti Orlů v krojích, Skupiny katolické mládeže-Terciářů a Literátského bratrstva s praporem.
Mládež ve skupině sdružená sehrála dvakrát na Bílou neděli a 1.května veselohru Koflíček Marie Terezie v režii P. Dvořáka.
26.12.o sv. Štěpánu Skupinou katolické mládeže sehrána veselohra Ta naše Máňa. Ironizuje hypnózu a pověru. Kus se líbil a byl četně navštíven, režie P. Dvořák.
1927 SKM uváděna jako divadelní spolek čítající 100 členů.

1927
27.2.Skupina mládeže – fraška se zpěvy Dražba na nevěstu, všeobecně se zamlouvala a měla úspěch morální i finanční. Zpěvy nacvičil varhaník Josef Lipavský z Desné.
O pondělí velikonočním Nevěsta legionářova, s vlasteneckým duchem – velmi se zamlouvala obě představení v režii P. Dvořáka.
26.12.SKM - veselohra Vodní družstvo, 15 herců, vlastenecká hra v režii P. Dvořáka.

1928
19.2.na ostatky SKM uvedla veselohru Poslední muž, hrálo 15 mužů a 5 žen –vysoké požadavky na herce, docíleno vzorné souhry v režii P. Dvořáka.
Z výtěžku zakoupeny nové židle pro sál.

4.11.SKM - 5ti aktová hra z vesnického života Na statku i v chaloupce, hráno s úspěchem mravním i finančním při vyprodaném domě.
4.11.SKM - tříaktová veselohra Baťoh - dům vyprodán, vybráno 600,-Kč.
26.12.- na sv. Štěpána SKM sehrála hru Česká chaloupka, laděnou protižidovsky. Úspěch finanční. Zisk 600,-Kč. Na cestách strašlivé náledí.

1929
1.4. SKM - selské drama Vojnarka, hrálo se v krojích z té doby, sehráno po měsíčním studiu. Po stránce hmotné méně uspokojivé, ač se hrálo v plném domě.
Po divadle taneční zábava proti vůli režiséra P. Dvořáka, na přání předsedy SKM. V kronice uveden záznam: "SKM pro Mladočov a okolí soustřeďuje v sobě na 100 členů. Strana lidová má zde svoji Raiffeisenku i místní organizaci".
28.10. 1929 SKM Proseč sehrála divadelní hru se zpěvy Svatý Václav, návštěva přečetná,lidé se nevešli, museli odejít.
27.11. SKM oslavila 10 let činnosti, přednáška P. Dvořáka. Na Podhájku sehraná jednoaktovka –představení vyprodané.

1930 SKM přestěhovala své sídlo z Podhájku do hostince pana Macha,
kde sál lépe vyhovuje. Nájem o 200,-Kč vyšší.
Školní mládež sehrála na novém jevišti div. hru Pro tatíčka presidenta.
Na pondělí velikonoční sehrála SKM u Machů poučnou hru Pýcha předchází pád. Velký úspěch divadelní.
Poslední srpnovou neděli uspořádána SKM velká dožínková slavnost v národních i orelských krojích. Předvedena dožínková scéna-velký průvod 13 alegorických vozů.
V listopadu sehraná hra SKM Mistr Šídlo, úsměvný pohled na duchaření, režie P. Dvořák - velký úspěch, výtěžek věnován Orlům.
SKM na sv.Štěpána uvedla frašku se zpěvy a tanci Z českých mlýnů, hrála místní Simonova kapela, 18 herců, velmi se líbilo, režie P. J.Dvořák. Z výtěžku zakoupeny kulisy zámečku.

1931
15.2. SKM na ostatky sehrála divadelní frašku Lapený Samsónek a ,Komptoiristka p. Naftalína v režii P. Dvořáka.Z výtěžku hrazena cesta účastníkům duchovního cvičení v Litomyšli.
Pondělí velikonoční - SKM – veselohra se zpěvy Slečinka z bílého zámečku, režie P. J.Dvořák. Hra se líbila a těšila slušné návštěvě i přes deštivé počasí.
15.11. SKM - veselohra Povedené námluvy v režii P. Dvořáka - herecké výkony hodně oceněny při děkování.

1932 - 3.1.SKM opereta Krajánek Holandr jde na vandr, sehráno 2x, zpěvy nacvičil František Simon Mladočov, kandidát učitelství. Režie P. Dvořák.
V pondělí velikonoční SKM divadelní hra Jindra, režie P. Dvořák, hrálo 10 mužů a 6 žen, stylově upraveno, velká účast, bouřlivý aplaus.
26.6. veřejné orelské cvičení ve 13.hod na louce J. Bartoše-vstupné 4,-Kč. Ve 20.hod.věneček u Machů. SKM uvedlo veselohru Matěj Křópal poslancem, psáno hanácky, což hercům působilo potíže. Režie P. Dvořák. Účast velká, diváci se nevešli.
SKM na sv.Štěpána uvedla veselohru Arnov ve vojenské uniformě, 7 mužských, 5 ženských rolí, vtipně upraveno P. Dvořákem. Hra parodovala poměry v bývalé rakouské armádě.

1933- na ostatky a sv. Štěpána sehrána SKM veselohra Touha po štěstí. Velký úspěch, vyprodáno, sehráno 2x, režie P. Dvořák.
Započato jednání o postavení vlastního kulturního domu – orlovny.

1934 - 2.4.SKM divadelní hra se zpěvy Pražáci na venkově, účast slabá - konal se věneček na Podháji.
Vánoce - SKM - divadelní fraška Štěstí není milión, režie Jan Boštík.

1935 - na sv. Štěpána SKM uvedla hru se zpěvy Není v mlýně nad legraci, režie P. Dvořák. Hra se zamlouvala, takže příští neděli zopakována.

1936 - 19. dubna započato se stavbou Lidového domu - Orlovny v Poříčí, pro který koupila Kampelíkova záložna v Mladočově pozemek od Josefa Bartoše v Poříčí čp. 7 a část pozemků vyměnila s osadou Poříčí. Proti této výměně a stavbě byly podány námitky a trvalo ¾ roku nežli výměna byla schválena a stavba povolena. Námitky byly rázu politického a ještě více osobních zájmů. Většinu prací prováděli Orlové a členové SKM i občané z farnosti a z obce Poříčí zdarma. Celou záležitost provázelo velké nadšení. Financováno Kampelíkovou záložnou.
Poslední neděli v adventě vánoční nadílka pro děti již v novém lidovém domě-Orlovně čp. 26. O jejím významu promluvil P. Dvořák.
Na sv. Štěpána a den nato první divadelní představení ve vyprodaném sále orlovny. Úvodní proslov P. Dvořák, poté hymna. SKM sehrála frašku se zpěvy na národní motivy Dražba na nevěstu, režie P. Dvořák. Divadelní orchestr a zpěvy vedl Jan Boštík, mlynářův syn z Cikova. Veliké nadšení, radost, spokojenost, ohromný aplaus hercům i organizátorům stavby.

1937 - SKM na pondělí velikonoční uvedla idylu z doby obrozenecké V sadě skví se jara květ v režii P. Dvořáka. Sehráno v Orlovně.
18.7. v kronice zapsal p. Jan Smejkal: "Slavnostně otevřen nově zbudovaný Lidový dům. Jeho svěcení vykonal litomyšlský probošt biskupský vikář a čestný kanovník František Xaver Mimra.Po vysvěcení mše na cvičišti u polního oltáře. Následovalo orelské cvičení za účasti bratrských jednot z okolí. Dům vybudován velkým finančním nákladem a bohatou svépomocí. Slavnost ukončena odpoledne a zrušena večerní taneční zábava z důvodů úmrtí P. Josefa Dvořáka. S velkou obětavostí a pochopením se divadlu mezi mládeži věnoval bratr Jan Boštík z Mladočova. Později jsme se střídali v režii spolu. Vedle celé řady více či méně hodnotných her na prknech Lid. domu, znamenal vrchol divadelního umění velmi zdařilý Stroupežnického Václav Hrobčický z Hrobčic s dalšími dramaty. Z náboženské tématiky to byl Klasický Řím, Sestra Anuntiata a jiné.
Vánoce r. 1946 prožívala celá farnost se širokým okolím, kam byly zájezdové reprisy s náboženskou hrou Na stráních betlémských. Při divadelních vystoupeních se probouzely i řečnické talenty. František Mráz z Poříčí nadšeně mluvíval na mnohých schůzích, při různých slavnostech v sále i o dožínkách. Náš rozmach Orla znamenal vytvoření nejpočetnější jednoty v celé královehradecké župě. V některých obcích farnosti to byly celé rodiny-rodiče i děti. Posledně jsem byl mezi našimi chlapci v Lidovém domě v Poříčí večer dne 25. února 1948."
Tím končí krátký záznam o divadelnictví SKM a Orla ve farnosti mladočovské zapsaný do farní kroniky zřejmě s odstupem let p.Janem Smejkalem.

Poprvé byl Orel rozpuštěn 17.3.1943.
22.11.1945 jeho činnost oficielně obnovena.
2.3.1948 ONV v Litomyšli zastavuje s okamžitou platností činnost Jednoty československého Orla v Mladočově. Likvidace provedena na telefonický příkaz předsedy ONV Lochmana vrchním strážmistrem Josefem Dočkalem z Budislavi. Dům čp. 26 s vybavením přechází do majetku Kampelíkovy záložny v Poříčí.
3.3.1948 sepsán protokol o zastavení činnosti SKM z příkazu ONV ze dne 2.3.za účasti předsedy místního akčního výboru Jana Kladivy z čp.5 a vrchního strážmistra Jos.Dočkala z Budislavi.

Další informace nalézám v obecní kronice, kam od 18 listopadu 1945 psal Jos. Rohlíček z Poříčí. Kulturní život v obci až do zmíněných událostí 1948 vedl Čs. Orel a Svaz katolické mládeže.
Po únoru ujímá se živě a nadějně vedení Svaz České mládeže. Orlovna - Lidový dům nazýván kulturním domem.

1948 - 26.9.-SČM - divadelní veselohra Kdo je pánem v domě.
7.11. SČM veselohra Vypůjčená panímáma.
25.12. SČM uvedlo drama Bártova pomsta.

1949 21.1. SČM Pietní vzpomínka k 25 výročí úmrtí Lenina.
12. - 13. 3.-SČM – Lucerna, sehráno 4x za velké účasti z celého okolí.
4.12. SČM Paličova dcera.

1951-14.1 .- 22 občany založen divadelní kroužek MDK.
15.4. místní divadelní soubor sehrál v Jarošově, v Dolním Újezdě Hluboké kořeny. Na sále kulturního domu uskladněno obilí dovezené jako pomoc ze SSSR - datum neuveden.
1954 Záležitost kulturního domu čp. 26 nebyla od roku 1949, kdy byla provedena likvidace Orla jako hlavního majitele, vyřízena. Majetkově spravován spořitelnou v Litomyšli. Po zestátnění spořitelen byl 1.11.1954 předán do správy a majetku MNV. K tomuto dni bylo odvezeno obilí ze sálu.
1955 - 25.12. MDK hra - To byla noc.
1956 - 11.1. MDK - To byla noc. 15.4. MDK Dědkové.
1957 - 10.2. MDK- Třetí zvonění, 21.-22.4. MDK Její pastorkyňa. 26.12. – SČM - Panenské sliby, sehráno odpoledne a večer.
1958 - 25.12. MDK – sehrána Veselohra (na mostě?).
1959 - 29.3. místní divadelní soubor požární ochrany sehrál hru Rodinná vojna.
1966 -10.4. Osvětová beseda při MNV sehrála divadelní hru Návštěva nepřichází.
Tím skončilo divadelnictví v našich obcích, kulturní dům využíván na plesy, taneční zábavy, výroční schůze zemdělského družstva. Divadla sehraná pozvanými ochotníky z okolních obcí – návštěvnost postupně klesající. Nově se odehrávají svatby, oslavy narozenin.
Únorový zákaz činnosti Orla a SKM nebyl jen likvidací těchto spolků, ale i ochotnictví v našich obcích. Následné snahy o napodobení jejich schopností a řeči o pokrokové či socialistické kultuře ztroskotávaly. Jejich oživování shora bylo krátkodobé, ochabovalo, až vše úplně skončilo. Kulturní dům coby památka ohromného úsilí a nadšení Orlů členů SKM i jejich příznivců zůstal.

Čerpáno z :
Farní kroniky mladočovské od r.1836.
Pamětní knihy obce Poříčí od r.1922;
Školní kroniky mladočovské a Státního okresního archívu v Litomyšli.
Svědectví pamětníků součastně žijících.
zpracoval:Boštík Josef Mladočov 4, stávající kronikář obce Poříčí u Litomyšle