Databáze českého amatérského divadla
Soubory: SKM / Orel
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1919
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 194x
Působení: 191x, 192x, 193x, 194x
Založení / první zpráva: 1919
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 194x
Působení: 191x, 192x, 193x, 194x
Od 1919 působila v mladočovské farnosti tzv. Skupina mládeže,
později přejmenovaná na Skupinu katolické mládeže (SKM) pro Mladočov a okolí.
Byla centrem divadelního, obecně kulturního a společenského dění V Mladočově, Poříčí a širším okolí. Do roku 1935 předsedou Jan Boštík Mladočov. Schůze SKM u Boštíků v Mladočově čp. 4.
1924 uvedeno divadelní představení.
V roce 1924 SKM čítala 30 členů a 35 členek. Její Bibliotéka měla 72 svazků.
Současně existovala Jednota Orla čsl. (1923 157 příslušníků).
Obě organizace úzce spolupracovaly.
Starostou Orla byl velký divadelní ochotník Jan Boštík (1903-1981, Mladočov č. 4).
Dění ve farnosti i jejich spolcích významně ovlivnil v roce 1923 ustanovený farář v Mladočově Josef Dvořák, rodák litomyšlský. Do své smrti.
1937 byl režisérem téměř všech divadelních představení.
1924 21.4. SKM sehrála zřejmě první divadlo v hospodě Pod Hájkem v Poříčí, a to veselohru Městská rada na námluvách. Učinkovalo 23 osob v režii Patera J. Dvořáka. Dále Pojď na mé srdce!, sehráno 2x; Naši furianti, účinkovalo 24 herců, 2x Pod Hájkem; 8.12.- v režii Dvořákově hra Mikuláš v rodině, spojená s nadílkou dětem.
1925 veselohra Románek na horách; Pasačka z Lurd (autor neznámý, úprava Jindřich Macoun), 2x;
26. dubna Cikánčin svatební závoj, první záznam ve farní kronice: hrála mládež (děti?) sdružená v Orlu a Skupině mládeže.
1925 v Proseči zakoupeno nové jeviště s kulisami. Ročně sehrány 3-4 hry, většinou zábavní, později i náboženského či vlastneckého charakteru, též zpěvohry s živou hudbou.
26.12. veselohra Lázeňská víla v režii P. Dvořáka. Všeobecně se líbila a naplnila dům.
1926 2x Koflíček Marie Terezie, o Vánocích veselohra Ta naše Máňa.
1927 SKM v kronice uvedena jako divadelní spolek o 100 členech, fraška se zpěvy Dražba na nevěstu, zpěvy nacvičil varhaník Josef Lipavský z Desné. Dále Nevěsta legionářova, Vodní družstvo, hrálo 15 herců v režii P. Dvořáka.
1928 19.2.na ostatky SKM uvedla veselohru Poslední muž, hrálo 15 mužů a 5 žen – vysoké požadavky na herce, docíleno vzorné souhry v režii P. Dvořáka. Z výtěžku zakoupeny nové židle pro sál. Dále Na statku i v chaloupce, Baťoh, Česká chaloupka.
1929 1.4. Vojnarka, hrálo se v krojích, sehráno po měsíčním studiu.
1930 SKM přestěhovala své sídlo z Podhájku do hostince U Machů, kde sál lépe vyhoval. Nájem o 200,-Kč vyšší.
Mj. Pýcha předchází pád, Mistr Šídlo, na Štěpána SKM uvedla frašku se zpěvy a tanci Z českých mlýnů, hrála místní Simonova kapela, 18 herců. Z výtěžku zakoupeny kulisy zámečku.
1931 divadelní fraška Lapený Samsónek a Komptoiristka p. Naftalína, veselohra se zpěvy Slečinka z bílého zámečku, Povedené námluvy.
1932 1932 opereta Krajánek Holandr jde na vandr, sehráno 2x, zpěvy nacvičil František Simon Mladočov, kandidát učitelství; Jindra, Matěj Křópal poslancem, Arnov ve vojenské uniformě.
1933 kromě divadla započato jednání o postavení vlastního kulturního domu – orlovny.
1934 hra se zpěvy Pražáci na venkově, fraška Štěstí není milión, režie Jan Boštík.
1936 započato se stavbou Lidového domu - Orlovny v Poříčí. Většinu prací prováděli Orlové a členové SKM i občané z farnosti a z obce Poříčí zdarma. Na sv. Štěpána a den nato první divadelní představení ve vyprodaném sále nové orlovny. Úvodní proslov P. Dvořák, poté hymna. SKM sehrála frašku se zpěvy na národní motivy Dražba na nevěstu, režie P. J.Dvořák. Divadelní orchestr a zpěvy vedl Jan Boštík, mlynářův syn z Cikova. Veliké nadšení, radost, spokojenost, ohromný aplaus hercům i organizátorům stavby.
1937 o Velikonocích idyla z doby obrozenecké V sadě skví se jara květ v režii P. Dvořáka. Sehráno v Orlovně.
Členem SKM též malíř Václav Boštík (1913-1905), podílel se na jejích aktivitách.
----
18. 7. 1937 otevřena nová orlovna (stavba započala 19. 4. 1936), pro niž oponu bez nároku na honorář jako své první velké dílo namaloval člen SKM, tehdy student 1. ročníku Akademie, malíř Václav Boštík (přesvedčil ho k tomu ochotník Jan Boštík). Opona byla k slavnostnímu vysvěcení orlovny zavěšena, ale vzhledem k brzké okupaci a válečným událostem nebyla nikdy dokončena. Instalována byla tak, že byla nejprve jako celek upevněna do rámu a vysunována nahoru. Dle pamětníků měla být předlohou pro ústřední postavu výjevu, múzu Thálii, Boštíkova manželka.
Počátkem 50. let malíř v orlovně bydlel.
V 2. polovině 50. let byla opona odstraněna pro technické problémy s vysunováním a nešetrně uložena na půdu.
-----
18.7. v kronice zapsal p. Jan Smejkal: "Slavnostně otevřen nově zbudovaný Lidový dům. Jeho svěcení vykonal litomyšlský probošt biskupský vikář a čestný kanovník František Xaver Mimra. Po vysvěcení mše na cvičišti u polního oltáře. Následovalo orelské cvičení za účasti bratrských jednot z okolí. Dům vybudován velkým finančním nákladem a bohatou svépomocí. Slavnost ukončena odpoledne a zrušena večerní taneční zábava z důvodů úmrtí P. Josefa Dvořáka. S velkou obětavostí a pochopením se divadlu mezi mládeži věnoval bratr Jan Boštík z Mladočova. Později jsme se střídali v režii spolu. Vedle celé řady více či méně hodnotných her na prknech Lid. domu, znamenal vrchol divadelního umění velmi zdařilý Stroupežnického Václav Hrobčický z Hrobčic s dalšími dramaty. Z náboženské tématiky to byl Klasický Řím, Sestra Anuntiata a jiné.
Vánoce r. 1946 prožívala celá farnost se širokým okolím, kam byly zájezdové reprisy s náboženskou hrou Na stráních betlémských. Při divadelních vystoupeních se probouzely i řečnické talenty. František Mráz z Poříčí nadšeně mluvíval na mnohých schůzích, při různých slavnostech v sále i o dožínkách. Náš rozmach Orla znamenal vytvoření nejpočetnější jednoty v celé královehradecké župě. V některých obcích farnosti to byly celé rodiny-rodiče i děti. Posledně jsem byl mezi našimi chlapci v Lidovém domě v Poříčí večer dne 25. února 1948."
Tím končí krátký záznam o divadelnictví SKM a Orla ve farnosti mladočovské zapsaný do farní kroniky zřejmě s odstupem let p. Janem Smejkalem.
Poprvé byl Orel rozpuštěn 17.3.1943.
22.11.1945 jeho činnost oficielně obnovena.
DS Orla 1946 Závody milionů, vlastní jeviště.
2.3.1948 ONV v Litomyšli zastavuje s okamžitou platností činnost Jednoty československého Orla v Mladočově. Likvidace provedena na telefonický příkaz předsedy ONV Lochmana vrchním strážmistrem Josefem Dočkalem z Budislavi. Dům čp. 26 s vybavením přechází do majetku Kampelíkovy záložny v Poříčí.
3.3.1948 sepsán protokol o zastavení činnosti SKM z příkazu ONV ze dne 2.3.za účasti předsedy místního akčního výboru Jana Kladivy z čp.5 a vrchního strážmistra Jos. Dočkala z Budislavi.
později přejmenovaná na Skupinu katolické mládeže (SKM) pro Mladočov a okolí.
Byla centrem divadelního, obecně kulturního a společenského dění V Mladočově, Poříčí a širším okolí. Do roku 1935 předsedou Jan Boštík Mladočov. Schůze SKM u Boštíků v Mladočově čp. 4.
1924 uvedeno divadelní představení.
V roce 1924 SKM čítala 30 členů a 35 členek. Její Bibliotéka měla 72 svazků.
Současně existovala Jednota Orla čsl. (1923 157 příslušníků).
Obě organizace úzce spolupracovaly.
Starostou Orla byl velký divadelní ochotník Jan Boštík (1903-1981, Mladočov č. 4).
Dění ve farnosti i jejich spolcích významně ovlivnil v roce 1923 ustanovený farář v Mladočově Josef Dvořák, rodák litomyšlský. Do své smrti.
1937 byl režisérem téměř všech divadelních představení.
1924 21.4. SKM sehrála zřejmě první divadlo v hospodě Pod Hájkem v Poříčí, a to veselohru Městská rada na námluvách. Učinkovalo 23 osob v režii Patera J. Dvořáka. Dále Pojď na mé srdce!, sehráno 2x; Naši furianti, účinkovalo 24 herců, 2x Pod Hájkem; 8.12.- v režii Dvořákově hra Mikuláš v rodině, spojená s nadílkou dětem.
1925 veselohra Románek na horách; Pasačka z Lurd (autor neznámý, úprava Jindřich Macoun), 2x;
26. dubna Cikánčin svatební závoj, první záznam ve farní kronice: hrála mládež (děti?) sdružená v Orlu a Skupině mládeže.
1925 v Proseči zakoupeno nové jeviště s kulisami. Ročně sehrány 3-4 hry, většinou zábavní, později i náboženského či vlastneckého charakteru, též zpěvohry s živou hudbou.
26.12. veselohra Lázeňská víla v režii P. Dvořáka. Všeobecně se líbila a naplnila dům.
1926 2x Koflíček Marie Terezie, o Vánocích veselohra Ta naše Máňa.
1927 SKM v kronice uvedena jako divadelní spolek o 100 členech, fraška se zpěvy Dražba na nevěstu, zpěvy nacvičil varhaník Josef Lipavský z Desné. Dále Nevěsta legionářova, Vodní družstvo, hrálo 15 herců v režii P. Dvořáka.
1928 19.2.na ostatky SKM uvedla veselohru Poslední muž, hrálo 15 mužů a 5 žen – vysoké požadavky na herce, docíleno vzorné souhry v režii P. Dvořáka. Z výtěžku zakoupeny nové židle pro sál. Dále Na statku i v chaloupce, Baťoh, Česká chaloupka.
1929 1.4. Vojnarka, hrálo se v krojích, sehráno po měsíčním studiu.
1930 SKM přestěhovala své sídlo z Podhájku do hostince U Machů, kde sál lépe vyhoval. Nájem o 200,-Kč vyšší.
Mj. Pýcha předchází pád, Mistr Šídlo, na Štěpána SKM uvedla frašku se zpěvy a tanci Z českých mlýnů, hrála místní Simonova kapela, 18 herců. Z výtěžku zakoupeny kulisy zámečku.
1931 divadelní fraška Lapený Samsónek a Komptoiristka p. Naftalína, veselohra se zpěvy Slečinka z bílého zámečku, Povedené námluvy.
1932 1932 opereta Krajánek Holandr jde na vandr, sehráno 2x, zpěvy nacvičil František Simon Mladočov, kandidát učitelství; Jindra, Matěj Křópal poslancem, Arnov ve vojenské uniformě.
1933 kromě divadla započato jednání o postavení vlastního kulturního domu – orlovny.
1934 hra se zpěvy Pražáci na venkově, fraška Štěstí není milión, režie Jan Boštík.
1936 započato se stavbou Lidového domu - Orlovny v Poříčí. Většinu prací prováděli Orlové a členové SKM i občané z farnosti a z obce Poříčí zdarma. Na sv. Štěpána a den nato první divadelní představení ve vyprodaném sále nové orlovny. Úvodní proslov P. Dvořák, poté hymna. SKM sehrála frašku se zpěvy na národní motivy Dražba na nevěstu, režie P. J.Dvořák. Divadelní orchestr a zpěvy vedl Jan Boštík, mlynářův syn z Cikova. Veliké nadšení, radost, spokojenost, ohromný aplaus hercům i organizátorům stavby.
1937 o Velikonocích idyla z doby obrozenecké V sadě skví se jara květ v režii P. Dvořáka. Sehráno v Orlovně.
Členem SKM též malíř Václav Boštík (1913-1905), podílel se na jejích aktivitách.
----
18. 7. 1937 otevřena nová orlovna (stavba započala 19. 4. 1936), pro niž oponu bez nároku na honorář jako své první velké dílo namaloval člen SKM, tehdy student 1. ročníku Akademie, malíř Václav Boštík (přesvedčil ho k tomu ochotník Jan Boštík). Opona byla k slavnostnímu vysvěcení orlovny zavěšena, ale vzhledem k brzké okupaci a válečným událostem nebyla nikdy dokončena. Instalována byla tak, že byla nejprve jako celek upevněna do rámu a vysunována nahoru. Dle pamětníků měla být předlohou pro ústřední postavu výjevu, múzu Thálii, Boštíkova manželka.
Počátkem 50. let malíř v orlovně bydlel.
V 2. polovině 50. let byla opona odstraněna pro technické problémy s vysunováním a nešetrně uložena na půdu.
-----
18.7. v kronice zapsal p. Jan Smejkal: "Slavnostně otevřen nově zbudovaný Lidový dům. Jeho svěcení vykonal litomyšlský probošt biskupský vikář a čestný kanovník František Xaver Mimra. Po vysvěcení mše na cvičišti u polního oltáře. Následovalo orelské cvičení za účasti bratrských jednot z okolí. Dům vybudován velkým finančním nákladem a bohatou svépomocí. Slavnost ukončena odpoledne a zrušena večerní taneční zábava z důvodů úmrtí P. Josefa Dvořáka. S velkou obětavostí a pochopením se divadlu mezi mládeži věnoval bratr Jan Boštík z Mladočova. Později jsme se střídali v režii spolu. Vedle celé řady více či méně hodnotných her na prknech Lid. domu, znamenal vrchol divadelního umění velmi zdařilý Stroupežnického Václav Hrobčický z Hrobčic s dalšími dramaty. Z náboženské tématiky to byl Klasický Řím, Sestra Anuntiata a jiné.
Vánoce r. 1946 prožívala celá farnost se širokým okolím, kam byly zájezdové reprisy s náboženskou hrou Na stráních betlémských. Při divadelních vystoupeních se probouzely i řečnické talenty. František Mráz z Poříčí nadšeně mluvíval na mnohých schůzích, při různých slavnostech v sále i o dožínkách. Náš rozmach Orla znamenal vytvoření nejpočetnější jednoty v celé královehradecké župě. V některých obcích farnosti to byly celé rodiny-rodiče i děti. Posledně jsem byl mezi našimi chlapci v Lidovém domě v Poříčí večer dne 25. února 1948."
Tím končí krátký záznam o divadelnictví SKM a Orla ve farnosti mladočovské zapsaný do farní kroniky zřejmě s odstupem let p. Janem Smejkalem.
Poprvé byl Orel rozpuštěn 17.3.1943.
22.11.1945 jeho činnost oficielně obnovena.
DS Orla 1946 Závody milionů, vlastní jeviště.
2.3.1948 ONV v Litomyšli zastavuje s okamžitou platností činnost Jednoty československého Orla v Mladočově. Likvidace provedena na telefonický příkaz předsedy ONV Lochmana vrchním strážmistrem Josefem Dočkalem z Budislavi. Dům čp. 26 s vybavením přechází do majetku Kampelíkovy záložny v Poříčí.
3.3.1948 sepsán protokol o zastavení činnosti SKM z příkazu ONV ze dne 2.3.za účasti předsedy místního akčního výboru Jana Kladivy z čp.5 a vrchního strážmistra Jos. Dočkala z Budislavi.
Bibliografie:
BOŠTÍK, Josef. (Historické okolnosti vzniku opony.) Tisk k zahájení výstavy rekonstruované opony 17. 11.-31. 12. 2006 v 2. patře Staroměstské radnice. Galerie hl. m. Prahy a Galerie Zdeněk Sklenář.
B0ŠTÍK, Josef, kronikář obce Poříčí u Litomyšle: Z historie ochotnického divadelnictví v Poříčí, březen 2007. Zaslal OÚ. Viz Texty.
BOŠTÍK, Josef. (Historické okolnosti vzniku opony.) Tisk k zahájení výstavy rekonstruované opony 17. 11.-31. 12. 2006 v 2. patře Staroměstské radnice. Galerie hl. m. Prahy a Galerie Zdeněk Sklenář.
B0ŠTÍK, Josef, kronikář obce Poříčí u Litomyšle: Z historie ochotnického divadelnictví v Poříčí, březen 2007. Zaslal OÚ. Viz Texty.
Archivy:
Kronika farnosti Mladočov 1835-1987, s. 124, 141, 161, 168-169, 209, 216; uložena na Farním úřadě Mladočov.
Kronika obce Poříčí 1922-1994, s. 58, uložena na Obecním úřadě v Poříčí.
Svitavy, Státní okresní archiv se sídlem v Litomyšli, Litomyšl, Okresní úřad, policejní záležitosti, Kn 240
Kronika farnosti Mladočov 1835-1987, s. 124, 141, 161, 168-169, 209, 216; uložena na Farním úřadě Mladočov.
Kronika obce Poříčí 1922-1994, s. 58, uložena na Obecním úřadě v Poříčí.
Svitavy, Státní okresní archiv se sídlem v Litomyšli, Litomyšl, Okresní úřad, policejní záležitosti, Kn 240
Mapa působení souboru - SKM / Orel
Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná. Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
