Texty: NÁDVORNÍKOVÁ, Tereza. MLK - text pro Databázi českého loutkového divadla. Rkp. 27. 7. 2024

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi bylo otevřeno 2. července 1972. Sídlí v nádherném renesančním domě, který postavil chrudimský měšťan Matěj Mydlář v letech 1573 - 1576 a k němuž Matějův syn Daniel přistavěl ozdobné minaretové dvojvěží zvané „hvězdárna“.
Vznikem muzea byla naplněna dávná myšlenka o založení muzea dokumentujícího loutkářské kultury celého světa, která se prvně objevila už v roce 1929 při ustavujícím sjezdu mezinárodní loutkářské organizace UNIMA v Praze. Muzeum loutkářských kultur shromažďuje, eviduje a široké veřejnosti zpřístupňuje doklady o vývoji českého i světového loutkového divadla. Základem sbírkového fondu muzea se stala soukromá sbírka Dr. Jana Malíka (1904 - 1980), dlouholetého bývalého generálního sekretáře UNIMA, a dary národních center UNIMA. Tyto sbírky jsou postupně rozšiřovány a doplňovány.
V roce 2023 muzeum vlastnilo téměř 52.000 inventárních čísel sbírkových předmětů (z toho přes jedenáct tisíc loutek) z více než osmdesáti zemí celého světa. Kromě loutek shromažďuje archívní materiály (programy, plakáty, dokumenty, fotografie, novinové výstřižky apod.), výtvarná díla s loutkářskou tematikou i výtvarná díla loutkářských osobností, scénické návrhy a makety, zvukové záznamy, filmy i videozáznamy zajímavých inscenací či festivalů. Rozsáhlá je knihovna, obsahující více než osmnáct tisíc svazků.
Páteří muzejní prezentace je od roku 2013 stálá expozice "Magický svět loutek" představující ve třech patrech Mydlářovského domu pohled do dějin českého loutkářství, doplněný také o reprezentaci zdejší mimořádné sbírky orientálního loutkářství. Expozice je barevně členěna pro větší přehlednost.
Zelené první patro představuje počátky tradice českého loutkářství, zejména historii divadelních představení kočovných lidových loutkářů 19. století, kteří jako živnostníci putovali se svými koňskými povozy „vostaváky“ českým venkovem. V pečlivém výběru jsou zde představeny původní řezbované marionety, reprezentující různé řezbářské rukopisy i technologie: mirotickou dílnu Mikoláše Sychrovského, novopackou dílnu Suchardů, dílny z Kutné Hory i Příbrami. Dominantou je skládací loutkové divadlo Josefa Kočky malované na plátně a zadní prospekty z Majznerova divadla. V přilehlých malých sálech jsou předvedeny varietní a trikové loutky a také loutky z období první světové války, které vznikaly přímo na bojištích. Mimořádná je zejména kolekce loutek bratří Kopeckých vzniklá v italských legiích.
Příběh loutkových scén pokračuje ve druhém červeném patře, kde jsou představeny vynikající artefakty z dob největšího vzmachu českého loutkářství, z časů uměleckých loutkových scén z první poloviny i moderních divadel z druhé poloviny 20. století. Hlavní sál je věnován českým umělcům a jejich loutkám. Dominantním prvkem sálu je kompletní scénografie a loutky Františka Vítka z představení „Enšpígl“ královéhradeckého divadla DRAK z roku 1974. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších inscenací moderního českého loutkového divadla vůbec. Malé sály jsou věnovány scénám a zejména loutkám, přičemž je zde reprezentován jejich výběrový přehled od rakousko-uherských „dupaček“, přes věhlasnou produkci firem A. Münzberga, J. Krále a Modrého a Žandy, až po funkcionalistické soustružené loutky Rudolfa Kubíčka či Bohumila Šippicha. Ve druhém menším sále mohou návštěvníci obdivovat filmové loutky a vyzkoušet si základy stop motion animace.
Vyvrcholením expozice je ve třetím černém patře světelná expozice asijských stínových loutek, instalovaných v prosvícených panelech, evokující autentickou loutkovou stínohru. V malém sále expozici Orientu doplňují ukázky nejrůznějších technologických typů spodových loutek, marionet a dalších z různých oblastí Asie. Opravdovou raritou je pak kolekce vietnamských vodních loutek. Stálá expozice je doplněna videoukázkami přímo zde vystavených loutek nebo poslechovým koutkem, který zpřístupňuje část nahrávek z rozsáhlé audiosbírky MLK.
Kromě stálých expozic instaluje muzeum ve svých prostorách sezónní výstavy. Pořádá také výstavy mimo své prostory v České republice i v zahraničí a snaží se tak přispívat k propagaci loutkového divadla jako jednoho z možných prostředků etické a estetické výchovy dětského i dospělého diváka.