Texty: Strašín, o historii divadla, o oponě, ex www.kolar-strasin.cz

http://www.kolar-strasin.cz/03-divadlo/D05_domovska_scena.htm (12.10.2013)
Vybral Jiří Valenta.

Kulturní dům Strašín - místo s bohatou kulturní historií.
Z dostupných informací vyplývá, že s tímto místem byla spjata činnost strašínských ochotníků od počátku jejich působnosti.
Již v roce 1901 zde, tehdy hostinci Volyňského pivovaru, v čp. 16, dostali místní lidé impuls „sehrát divadlo“.
Z tehdejších stanov ochotnického spolku vyplývá, že právě v objektu čp.16, bylo sídlo spolku. Stejně tak je tomu i dnes, kdy zde má sídlo Spolek divadelních ochotníků Kolár, o.s.
Po poslední rekonstrukci, která proběhla v devadesátých letech minulého století po předchozím požáru, jsou prostory kulturního domu koncipovány jako víceúčelové. Využívají se jak pro kulturní, tak i společenské a sportovní účely.
Pro divadelní využití je k dispozici jeviště s variabilním hracím prostorem, na které navazuje též variabilní hlediště s 200 až 320 místy.
Při konání kulturních a společenských akcích je v provozu občerstvení v přísálí hlediště. Diváci se zde mohou občerstvit před začátkem představení i o přestávkách.

Hlediště Kulturního domu Strašín - víceúčelový prostor využívaný jako divadelní hlediště, taneční parket i prostor pro vybrané sportovní aktivity, například stolní tenis.
Využívají jej bezezbytku všechny věkové skupiny občanů i všechny ostatní spolky v obci. Hasiči, včelaři, zahrádkáři, apod.
Jako divadelní hlediště je tento prostor variabilní a počet sedících diváků se pohybuje od 200 do 272 osob. Vše záleží na aktuální velikosti variabilního jeviště, konkrétně jeho předscény, tzv. forbíny.
Součástí prostoru hlediště je i pracoviště zvukaře, případně i kameramanů natáčející představení. Jejich pracoviště jsou umístěna tak, aby nikterak nebránila divákům ve výhledu a nekazila kvalitu jejich kulturního prožitku.
Nedílnou součástí je i přísálí hlediště, ve kterém je při představení divákům k dispozici bar s občerstvením - káva, čaj, pivo, nealkoholické i alkoholické nápoje. K diváckému komfortu patří i šatna s obsluhou.

Jeviště strašínského divadla
Když se v roce 2004 začala studovat divadelní hra Babička, bylo jeviště strašínského kulturního domu po rekonstrukci využitelné jako víceúčelový prostor. Znamenalo to, že před slavnostní premiérou "Babičky" je potřeba vynaložit hodně úsilí, aby bylo kde hrát, aby hrací prostor vyhovoval účelům divadla. Nebylo čím svítit, natož uvažovat o případných světelných efektech. V zákulisí se nedalo během hry procházet, protože zcela chyběli látkové boční výkryty a jeviště nemělo žádný látkový horizont. Výkryty a horizont však nebylo ani na co zavěsit. Oproti původnímu stavu před rekonstrukcí, jak je vidět z obrázku, došlo k zazdění druhých přístupových dvěří na jeviště. Bylo jasné, že rekonstrukci projektoval člověk, který toho o divadle příliš nevěděl, protože místo prostoru pro kulrurní produkci (nejen divadlo) vyprojektoval tělocvičnu. Chyběla i opona!
Nezbylo, než aby parta ochotných divadelníků přiložila ruku k dílu a za pomoci, zejména finanční, obce Strašín a několika spřízněných duší, začala pracovat na dobudování jeviště. Nejdříve se horní část jeviště vybavila alespoň tím základním. Jednoduchým provazištěm o třech horizontálních tazích. Dále pak úchyty a lany pro upevnění horizontu a bočních výkrytů. Snažili jsme se, aby vše bylo pořízeno ekonomicky příznivě. Jaroslava Blahutová poté byla tak hodná, že veškeré látkové vybavení jeviště ušila sama. DĚKUJEME.
Pak se přistoupilo k výrobě speciálních praktikáblů, které tvoří variabilní forbínu, čímž se zvětšila hloubka hracího prostoru o více než 2m. Tím že máme forbínu celkem z devíti modulů, máme úžasnou variabilitu uspořádání tohoto hracího prostoru. Následně byl vyroben jednoduchý, osmiokruhový světelný stmívač, který byl pro začátek dostačující, i když jen provizorní. Umožnil nám vytvářet světelné nálady a plynulé rozsvěcení a zhasínání osvětlení. Jeviště i hlediště bylo pro začátek osazeno osmi rozptylovými halogeny o příkonu 500W na jedno světlo, což bylo v momentální situaci a stavu vybavenosti, luxusní osvětlení.
Na závěr přípravy byla zavěšena i starobylá opona.

Strašínská opona
... pravděpodobně v letech 1905 – 1910 si spolek pořídil malovanou oponu. Takovou překrásnou oponu nemělo žádné divadlo v širokém okolí. Lidé chodili i s dětmi na divadelní představení snad o hodinu dříve, jen aby se v klidu mohli podívat na půvabnou můzu Thalii, jak věncem dekoruje hlavu toho pana umělce Kolára.
Strašínští byli právem na svoji oponu převelice hrdi...
Výňatek z historických pramenů paní Sucháčové.

Slavnostní chvíle
Po více než 50 letech byla objevena, do té doby dobře uschovaná, malovaná opona strašínských ochotníků. Opona byla opětovně instalována v Kulturním domě ve Strašíně. Již asi hodinu před začátkem představení měli diváci možnost prohlédnout si znovu instalovanou oponu. Stejně jako před sto lety, i nyní diváci tuto možnost v hojné míře využili.
Před slavnostním, premiérovým uvedením hry Boženy Němcové "Babička", došlo dne 10. 9. 2005 k významné události v životě Spolku divadelních ochotníků.
O slavnostní úvod premiéry "Babičky" se postarala paní Jaroslava Sucháčová, která slavnostně předala tuto nádhernou oponu do opětovného užívání Spolku divadelních ochotníků Kolár.