Texty: SYNECKÝ, Jakub: Strašín, SDO Kolár, opona Múza Thálie dekoruje věncem J. J. Kolára, autor Josef Suchý z Kolína, asi 1905

Spolek divadelních ochotníků Kolár ve Strašíně na okr. Klatovy si nechal mezi lety 1905-1910 vymalovat v kolínském ateliéru Josefa Suchého pro malbu dekorací oponu o rozměrech 600 x 300 cm. Nechal na ní vyobrazit svého patrona, herce Josefa Jiřího Kolára, zesnulého v posledním desetiletí předcházejícího století, po němž bylo v Čechách pojmenováno větší množství ochotnických spolků. Pojetí námětu je mezi českými oponami netradiční a má vztah právě k tehdy relativně nedávnému úmrtí portrétovaného: múza Thálie věnčí jeho bustu vavřínovým věncem, čímž jej, v rámci konvencí vycházejících z antikizujícího humanismu, povyšuje mezi heroje ducha. Motiv se vyskytuje v 19. století, zejména v jeho počátcích, často ve funerální plastice, kde jsou takto oslavováni filosofové a básníci. Podobné oslavení osobnosti herce je neobvyklé a dokládá vážnost, jíž se Kolár v českém divadelním prostředí těšil. Rovněž převedení námětu původně funerálního do podoby výzdoby opony je mimořádné a nejsou mi známy přímé paralely.
Provedení prozrazuje ruku zkušeného a profesionálního malíře dekorací. Větší část kompozice tvoří mistrovsky provedená, v několika prostorových plánech vedená draperie iluzivní opony, která se vlastně jen pootvírá, aby odhalila výjev oslavy génia. Ten je představen jako obraz, nikoli jako iluze skutečnosti, jak naznačují stíny vržené na něj šňůrami a horním dílem draperie. Nejen věnčená busta na výrazném architektonickém soklu, ale i múza v polopostavě jsou provedeny v šerosvitu, s nímž kontrastuje bohatá barevnost záplavy květů, z níž celý výjev vyrůstá. Přes mistrovské provedení tak působí polopostava múzy poněkud useknutě, což je ne zcela šťastně maskováno dolním pásem draperie. Předlohou byl patrně grafický list z námětového okruhu výše naznačeného, tedy oslavy básníka či filosofa, ale ještě pravděpodobněji grafická reprodukce náhrobku obdobné kompozice, který byl malířem na přání objednavatelů opony aktualizován zpodobením J. J. Kolára. Oslava divadelnictví a divadelních osobností v tomto duchu byla častá již v divadelním prostředí osvícenského Výmaru, kde patrně můžeme hledat ideální předlohu.
Dílo tak navzdory době svého vzniku v prvním desetiletí 20. století upomíná spíše nostalgicky na dávno minulou dobu raného osvícenství, která zrovnoprávnila divadlo s ostatními projevy kulturnosti lidského ducha

(Mgr. Jakub Synecký, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)