Texty: Heřmaň, Krškova inscenace Oidipa krále, přednáška prof. Stehlíkové

Teatrologická společnost srdečně zve na přednášku prof. PhDr. Evy Stehlíkové
"Plenérová inscenace řecké tragédie (z Delf do Heřmaně)", která se koná 22.
4. 2010 od 17 hodin v Malém sále IDU.

Od počátku 20. století vznikají pokusy vrátit antická dramata do jejich
původního prostředí a hrát je tedy v ruinách někdejších řeckých,
helénistických a římských divadel. Od roku 1911, kdy byly inscenovány
Aischylovy Eumenidy v římském divadle v Orange, vznikla celá vlna festivalů,
z nichž některé se realizovaly jen jednou, jiné založily dlouhodobou
tradici. Nejpozoruhodnějším z nich byl projekt básníka Angela Sikeliana a
jeho manželky Evy Palmer, kteří si přáli obnovit festival v Delfách, kam chtěli
svolávat setkání evropských intelektuálů a diskutovat
o obrodě světa. Přestože uskutečnili jen festival v roce 1927 a 1930, jejich
"delfská idea" nebyla zapomenuta a je dnes připomínána také originálním
filmem, vycházejícím z jejich inscenace Upoutaného Prométhea, který natočili
bratři Gadziadisové.


V Československu snili o plenérovém představení mnozí, usiloval o ně i
Oldřich Stibor, který chtěl hrát Oidipa krále na schodech Husova sboru v
Olomouci. Shodou okolností je však prvním plenérovým představením řecké
tragédie inscenace Oidipa krále, kterou realizoval Václav Krška

s ochotnickým spolkem Heyduk. Sama existence tohoto amatérského spolku, jeho
dramaturgický program i nejrůznější aktivity (přednášky, literární večírky,
výstavy atd.) jsou pozoruhodné. Právem byla malá jihočeská vesnice Heřmaň
nazvána Divadelní vesnicí. V Krškově inscenaci účinkoval j.h. Eduard Kohout,
slavný Oidipus Hilarovy inscenace v Národním divadle. Hlavní význam Krškovy
inscenace pochopitelně není v pouhém faktu uvedení antické tragédie v
plenéru, na ní je jenom nejvíce patrné, že se mu podařil neopakovatelný čin:
ve svém amatérském divadle oživil zašlý koncept antického divadla a spojil
celou vesnici v kolektivním gestu nesmírného významu.