Soubory: Divadelní studio Josefa Skřivana (DSJS) / OKVS IV / OKVS I / Divadelní odbor Josefa Skřivana ROH Univerzitní knihovny

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1954
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1985
Působení: 195x, 196x, 197x, 198x

1954 v listopadu v Brně ustaven Divadelní odbor Josefa Skřivana při Závodním klubu ROH Universitní knihovny, zásluhou zaměstnance Univ. knihovny Eduarda Perny a člena býv. Tylova divadla Františka Taubera. Eduard Perna se stal prvním předsedou divadelního odboru, který byl pojmenován po Josefu Skřivanovi, Pernově příbuzném a herci (viz Přílohy – 1954-1979. Divadelní studio Josefa Skřivana. Strany 15-22). Dramaturgem byl Jan Šprincl. Část herců přišla z Tylova divadla.

1954-1969 uvedeno 37 titulů (kromě různých estrád, pásem a vzpomínkových večerů).

1955 – František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání. Režie R. Hanuš. Historicky první premiéra souboru 5. 1. 1955.
1955 – Leopold Lahoda: Naši šli tudy. Režie F. Tauber. Premiéra 19. 3. 1955.
1955 – Alexandr Nikolajevič Ostrovskij: Schovanka. Režie R. Hanuš. Premiéra 23. 5. 1955.
1955 – Friedrich Schiller: Parazit. Režie František Baťka (herec Státního divadla v Brně 1950-1957, poradce souboru). Premiéra 12. 11. 1955.
1956 – Carlo Goldoni: Neotesanci. Režie František Baťka j. h. Premiéra 25. 3. 1956. Účast v soutěži – zařazen mezi nejvyspělejší amatérské soubory, tedy do skupiny „C“.
1956 – Julius Zeyer: Stará historie. Režie F. Toman. Premiéra 25. 6. 1956.

1956 Fr. Baťka odchází do Plzně, místo něj navázána spolupráce s prof. Rudolfem Waltrem (viz Osobnosti).

1956 – Plautus: Aulularia aneb Komedie o hrnci. Režie Rudolf Walter j. h. Československá premiéra 16. 7. 1956.
1956 – Christian Dietrich Grabbe: Don Juan a Faust. Překlad J. Šprincl, režie Rudolf Walter j. h. Světová premiéra 26. 11. 1956. Vynikaly temperamentní herecké výkony: Robert Walter jako Ďábelský rytíř, František Palčík jako Faust a František Toman jako Don Gusman.

DS hrál v sále Nového domova, později sál ZK Tisk (1962 Vysokoškolského klubu) na Gorkého 43.
1957 přichází režisér František Palčík. Také herec a režisér Leonard Walletzký (viz Osobnosti – stručně), odvážný experimentátor, který v příštích sedmnácti letech nejvýrazněji ovlivnil činnost a směřování souboru. „Skupina mladých lidí kolem něj svým nadšeným přístupem k novému pojetí divadelní práce brzy odsouvá starou gardu ochotníků zcela do pozadí. Členové DSJS se zdokonalují i teoreticky, dr. Zdeněk Srna z JAMU vede odbornou divadelní školu, soubor jezdí na NP a festivaly, kde získává nové tvůrčí podněty pro svou práci…“ (Kronika DSJS, viz Přílohy)
V říjnu 1957 soubor přechází z Univerzitní knihovny ke Krajskému domu učitelů, později přejmenovanému na Kulturní středisko Bedřicha Václavka (to je zřizovatelem DSJS do roku 1965).

1957 – Nazim Hikmet: Legenda o lásce. Režie Fr. Palčík. Premiéra 4. 3. 1957. Účast na III. Národní divadelní přehlídce Krnov – čúz za inscenaci, Putovní pohár a štít města Krnova. Účast na CP Jiráskův Hronov – 3. místo, čestné uznání M. Králové za herecký výkon v roli Mechmene Banu.

1957-1965 uvedeno 21 premiér, z toho 9 komedií, 5 dramat a 7 pohádek a her pro mládež. DSJS získává pro zkoušení a hraní jeviště bývalého Svobodného divadla v Gorkého ulici.

1958 – Miloslav Disman: Tři medvíďata. Režie Václav Müller. Premiéra 23. 3. 1958. Účast v Městské soutěži – 1. místo. Účast na NP divadelních souborů LUT, Svitavy – 1. místo v soutěži her pro děti a mládež.
1958 – Josef Čapek, Karel Čapek: Ze života hmyzu. Režie František Palčík. Premiéra 28. 3. 1958. Účast v Městské soutěži – 1. cena. Účast na IV. Národní divadelní přehlídce, Krnov – čestné uznání, Putovní pohár a štít města Krnova. Účast na CP Jiráskův Hronov – 3. místo, čestné uznání F. Tomanovi za herecký výkon v roli Tuláka.
1958 – Jiří Voskovec, Jan Werich, Jaroslav Ježek: Golem. Režie Leonard Walletzký (hrál zároveň roli Jana Wericha). Premiéra 7. 12. 1958.

1959 – Jaroslav Průcha: Hrdinové okamžiku. Režie Zdeněk Brychta. Premiéra 16. 3. 1959. Pásmo monologů slavných herců.
1959 – F. Novotný (podle Josefa Lady): Bu-bu-bu. Režie František Klaška. Premiéra 29. 3. 1959. Účast v Městské soutěži – I. cena. Účast na NP Ústřední soutěž amatérského divadla pro děti, Svitavy.
1959 – Leonid Leonov: Zlatý kočár. Režie František Palčík. Premiéra 22. 4. 1959. Účast v Městské soutěži – I. místo. Účast na Divadelním máji, Krnov – 2. místo.
1959 – Valja Stýblová: Mě soudila noc. Režie František Palčík. Československá premiéra 24. 11. 1959. V souvislosti s tím uvedena i řada kabaretů se zdravotnickou tématikou, účast na natáčení zdravotnických filmů (problematika potratů).
1959 – K. M. Walló: Zlaté srdíčko. Režie E. Vinohradský. Premiéra 26. 12. 1959.

1960 změna názvu na Divadelní studio Josefa Skřivana. Adaptace prostoru na Gorkého svépomocí.
1960 – Valeri Petrov: Když kvetou růže. Režie František Palčík. Premiéra 22. 3. 1960. Účast na Divadelním festivalu, Napajedla. Účast na Divadelním máji, Krnov – 2. místo, cena za techniku. Účast na CP Jiráskův Hronov – cena Františku Palčíkovi za režii, cena O. Kroupové za herecký výkon v roli úřednice, cena za techniku.
1960 – Antonín Reček, Břetislav Toufar: Dva zlaté střechýle. Režie E. Vinohradský. Premiéra 11. 4. 1960.

1960-1961 výbor souboru v čele s Antonínem Rečkem organizuje odborné vzdělávání – kursy jevištní řeči (Lola Skrbková), pohybu (Nina Buchníčková) a herectví (Zdeněk Dopita); ve vedení souboru končí Eduard Perna (ze zdravotních důvodů).
1962 vedoucím souboru František Palčík. Vůdčí osobností také J. Durdík, scénické hudbě se věnoval O. Čermák, dále E. Vinohradský. Začátek soustavné spolupráce s výtvarníkem Antonínem Vorlem (do 1969 byl autorem scény a kostýmů u 25 inscenací). Dramaturgem souboru je Břetislav Toufar, soubor se dramaturgicky definuje jako „divadlo komedie a parodie“.
1963 ve stavu 50 aktivních členů. Herecký soubor posílili L. Walletzký, M. Sova, M. Brychta, O. Kroupová, M. Králová, P. Klenský, Zd. Frgala, Fr. Toman, Fr. Klaška, T. Klašková (roz. Lysická), B. Liška, P. Hradil.

1961 – Viktor Rozov: Nerovný boj. Režie Zdeněk Dopita j. h. Premiéra 26. 2. 1961.
1961 – K. Honsa: Beruška za klopou. Režie Leonard Walletzký. Premiéra 29. 4. 1961.
1961 – Antonín Reček: Zkouška. Režie František Palčík. Premiéra 11. 5. 1961.
1961 – Tloustnout znamená stárnout. Kabaret. Úprava a režie Leonard Walletzký. Premiéra 29. 9. 1961.
1961 – Václav Kliment Klicpera: Hadrián z Římsů. Režie František Palčík a Leonard Walletzký. Premiéra 26. 12. 1961. Účast na Divadelním máji, Krnov 1962 – cena Františku Palčíkovi a Leonardu Walletzkému za režii, cena Leonardu Walletzkému za herecký výkon v roli Srpoše. Účast na KP Jihomoravského kraje, Adamov 1962 – 2. místo. Účast na Jiráskově Hronově 1962 – diplom za nejúspěšnější inscenaci JH, diplom Františku Palčíkovi a Leonardu Walletzkému za režii, cena ROH.

1962 – K. M. Walló: Princezna se zlatou hvězdou na čele. Režie E. Vinohradský. Premiéra 26. 5. 1962.
1962 – Peter Karvaš: Antigona a ti druzí. Režie František Palčík. Premiéra 4. 11. 1962. Účast na Divadelním máji, Krnov 1965 – čestné uznání.

1963 – Emil Artur Longen: C. k. polní maršálek. Úprava Břetislav Toufar a Leonard Walletzký, režie Leonard Walletzký. Premiéra 17. 3. 1963. Uvedeno 150x. Účast v Krajské soutěži – 1. místo. Účast na Divadelním máji, Krnov – cena Leonardu Walletzkému za režii, cena T. Klaškové za herecký výkon v roli Evženy. Účast na CP JH – cena L. Walletzkému za režii a za nejlepší herecký výkon.
1963 – Alexandr Nikolajevič Afinogenov: Mášenka. Režie František Palčík. Premiéra 19. 12. 1963.

1964 – Miloslav Disman: Tři medvíďata. Režie Václav Müller. Obnovená premiéra 4. 4. 1964. Účast na Krajském divadelním festivalu, Kroměříž – čestné uznání.
1964 – William Shakespeare: Večer tříkrálový. Režie Leonard Walletzký a František Palčík. Premiéra 30. 4. 1964. Účast na Krajském divadelním festivalu, Kroměříž – 1. cena. Účast na Divadelním máji, Krnov – cena Františku Palčíkovi za režii, cena Břetislavu Toufarovi za dramaturgii, cena Leonardu Walletzkému za herecký výkon v roli Tobiáše Říhala.

1965 sál v Gorkého ul. změněn na Vysokoškolský klub, pro zkoušení a hraní k dispozici pouze dva dny v týdnu, hledání nového zřizovatele – stal se jím Závodní klub ZKL Brno, hrálo se v DK Líšeň, dále v DD Jamborova, Brno-Juliánov.

1965 – Slawomir Mrožek: Absurdní komedie (1. Na širém moři, 2. Mučednictví Petra Oheye). Režie Leonard Walletzký. Premiéra 13. 2. 1965. Účast na Divadelním máji, Krnov – cena L. Walletzkému za režii, cena E. Maškové za herecký výkon v roli paní Oheyové. Účast na CP Jiráskův Hronov – cena L. Walletzkému za režii a za herecký výkon, cena Evě Maškové za herecký výkon v roli paní Oheyové. Na širém moři – 1965 účast na mezinárodním festivalu v Monte Carlu, Zlatá medaile festivalu. Na širém moři – 1966 účast na 12. mezinárodním amatérském divadelním týdnu, Scheersberg (NSR). Na širém moři – 1966 účast na mezinárodním festivalu v Hamburgu.

Do 1965 23 premiér, 270 repríz, nejvíce představení, dvaasedmdesát, se konalo v roce 1963.

1966 odchází Břetislav Toufar, František Palčík a Eduard Reček (do Dělnického divadla v Brně-Králově Poli), na místo ředitele DSJS nastupuje František Klaška, členy vedení také Stanislav Jabůrek a Sl. Malena
.
1966 – Ursula Wendlerová: Na shledanou v sobotu. Režie Leonard Walletzký. Premiéra 28. 1. 1966. Účast na přehlídce Štramberské divadelní úterky – cena L. Walletzkému za režii a herecký výkon, cena Evě Maškové za ženský herecký výkon.
1966 – Branislav Nušić: Truchlící pozůstalí. Režie Leonard Walletzký. Premiéra 5. 5. 1966. Nastudováno za šest neděl, jedna z nejúspěšnějších inscenací. Účast na Divadelním máji, Krnov – Putovní pohár, Cena města Krnova, cena L. Walletzkému za režii a za herecký výkon, cena Evě Maškové za herecký výkon v roli Sarky. Účast na CP Jiráskův Hronov – pohár Krajského osvětového střediska, pohár L. Walletzkému za režii, čestné uznání Antonínu Vorlovi za scénografii, čestné uznání L. Walletzkému za herecký výkon, čestné uznání Evě Maškové za herecký výkon. Účast na Mezikrajové přehlídce, Tábor. 1966 účast na 12. mezinárodním amatérském divadelním týdnu, Scheersberg (NSR). 1966 účast na mezinárodním festivalu v Düsseldorfu (NSR). 1967 účast na I. švédské přehlídce amatérského divadla v Börlange (Švédsko). 1967 účast na mezinárodním festivalu v Kodani (Dánsko). 1967 účast na Mezinárodním setkání divadelních amatérů v Salzburgu (Rakousko). 1967 účast na Ústřední amatérské divadelní přehlídce NDR v Chotěbuzi (NDR). 1969 účast na Hamburském amatérském divadelním týdnu. Září 1969 účast na dvou mezinárodních festivalech v Londýně.
1966 – Carlo Goldoni: Treperendy. Režie Leonard Walletzký. Premiéra 17. 12. 1966. Účast na Krajské přehlídce, Kroměříž 1967. Účast na Divadelním máji, Krnov – Putovní pohár, cena L. Walletzkému za režii. Účast na Červencové přehlídce, Chabařovice. Účast na Mezikrajové přehlídce, Tábor – cena Antonínu Vorlovi za scénografii, cena F. Karlíčkovi za herecký výkon v roli Špagata. Účast na CP Jiráskův Hronov – 2. místo.

1967 pořádání odborně vzdělávacích kursů, Čs. televize natočila dokument Znáte Skřivany?
1967 – Anton Pavlovič Čechov: 1. Bankovní jubileum, 2. Na hlavní silnici. Režie Leonard Walletzký. Premiéra 30. 9. 1967. 1968 účast na Festivalu ruských a sovětských her, Ostrov nad Ohří. Účast na KP Klicperův Chlumec. Účast na CP Jiráskův Hronov. 1968 účast na festivalu v Düsseldorfu (NSR).

1968 Anton Pavlovič Čechov: Bankovní jubileum, Branislav Nušić: Truchlící pozůstalí – účast na přehlídce v Gentu (Belgie) – soubor získal mimořádné vyznamenání Královské divadelní společnosti Melomanen za první hostování zahraničního souboru.
1968 Anton Pavlovič Čechov: Bankovní jubileum, Slawomir Mrožek: Na širém moři – účast na festivalu v Kodani (Dánsko).
1968 – František Langer: Dvaasedmdesátka. Režie Leonard Walletzký. Premiéra 20. 4. 1968. Účast na Divadelním máji, Krnov – Putovní pohár (přechází do vlastnictví souboru), 1. cena v anketě diváka. Účast na 14. mezinárodním amatérském divadelním týdnu v Scheersbergu (NSR).

1969 – Jiří Voskovec, Jan Werich, Jaroslav Ježek: Robin Zbojník. Režie Leonard Walletzký. Premiéra 14. 2. 1969. Účast na Festivalu divadelních souborů, Drahotuše – cena za nejlepší inscenaci, cena Leonardu Walletzkému za režii, cena L. Brabcové za herecký výkon v roli lady Johany. Účast na Divadelním festivalu meziokr. Přerov, Radslavice (mimo soutěž). Účast na Divadelním máji, Krnov. Účast na Mezikrajové přehlídce, Tábor. Účast na CP Jiráskův Hronov – cena Františku Klaškovi za nejlepší mužský herecký výkon v roli krále Edwarda.

V letech 1954-1969 získal soubor 95 cen na různých přehlídkách.
1969 ztráta ekonomického zázemí, rozpory uvnitř DS i s DK ZKL Líšeň vedly k odchodu k OKS Brno lV (Filipínského 1, Brno-Komárov) a na jeviště v ul. Klášterského. 1974 odstupuje výbor DSJS včetně Leonarda Walletzkého, odchází mnoho stálých členů, soubor stagnuje.

1972 – Plautus: Komedie o strašidle. Úprava textu s manželkou Zdeňkou, režie a účinkování v roli otroka Trania Leonard Walletzký, výprava Ant. Vorel. ("Nápaditost výtvarníka Antonína Vorla, který na maličkém jevišti dokáže náznakem vytvořit dojem realistického prostoru, je již příslovečná. Tento profesionál přinesl našim amatérským souborům, s nimiž stále spolupracuje, již nejeden výchozí moment tvůrčí inscenace. Ani zde tomu nebylo jinak." Boh. Robeš). Účast na KP ve Znojmě.

1973 – Moliere: Chudák manžel. Režie Luděk Válka, výtvarníci Vratislav Nejedlý a Drahomír Pokora, dramaturgie a hudební spolupráce Stanislav Jabůrek (představitel titulní role). Premiéra 24. 11. 1974.
„Na jevišti se dnes před vámi odehraje komedie pro komedianty, o komediantech a s komedianty. … Režie dovádí jednání postav v křivém zrcadle až k hranicím absurdna, a ony se ve své duševní nahotě samy před Vámi zesměšňují a znemožňují. Potom je Chudák manžel v našem pojetí zcela záměrně vytvořeným a režijními prvky vyhraněným lidovým divadlem komedie, na němž jsou prezentovány karikatury světa bohatnoucího měšťanstva a degenerující šlechty.“ (program inscenace)

1974 – Muza Pavlovova: Veselá skleróza. (Uvedeno v jednom večeru s premiérou Čechovova Medvěda.) Československá premiéra 13. 12. 1974 v KD Klášterského Brno-Komárov. Překlad Ludmila Dušková, režijní spolupráce Hubert Krejčí j. h., výtvarná spolupráce Drahoš Pokora, hrají Ludmila Kolenčíková a Květoslava Reichlová.

1974 – Anton Pavlovič Čechov: Medvěd. Překlad Pavel Minks a Helena Franková, režijní spolupráce Hubert Krejčí j. h., výtvarná spolupráce Drahoš Pokora, hrají Zdeněk Ševčík, Ludmila Kolenčíková nebo Květoslava Reichlová a Michal Čech. Premiéra 13. 12. 1974 v KD Klášterského, Brno-Komárov.

1975 – Alois Mikulka: Měsíc v anténách. Režie Jarmila Veselá. Veřejná generálka 15. 3. 1975 v KD Klášterského. Režie Jarmila Pelánková, výprava Drahoš Pokora. Cca 7 repríz.
„Silně protiválečné zaměřená moderní pohádka čerpá především z vlastního dětského světa představ, z jeho vyjímečných schopností oživovat třeba i postavy z televizní obrazovky a zapojovat je do dětských her. … Atmosféra pohádky je podtržena sugestivní hudební montáží a náznakovými, barevně výraznými kostýmy.“ (Brněnský večerník 13. 3. 1975)

9.12.1975 uspořádán jeden z konkursů v KD na Klášterského; konkursy byly pořádány pravidelně po celou dobu fungování souboru. Tentokrát nutno doplnit herecký soubor, techniky, výtvarníky… Touha po profesionálním režisérovi.
1976 příchod mladých členů, soubor vstává z popela. 8. 1. je podepsána nová zřizovací listina DSJS, vedoucím se stává Michael Banzet.

1976 – Vladimír Holan: Rudoarmějci. Premiéra 26. 3. 1976.
1976 – Lubomír Křižan, Květa Reichlová, Jarmila Veselá: Pohádky chlubivé Miládky. Režie Jarmila Veselá. Premiéra 31. 5. 1976, v předvečer Mezinárodního dne dětí v KD na Šedově ulici (obvod Brno IV). „Děti bez přípravy hrály Červenou karkulku, Jeníčka a Mařenku či Budulínka“. 17 repríz.
1976 – Miroslav Plzák: Pojďte se mít rádi aneb Předmanželský tréning. Výchovný pořad pro dospívající mládež. Premiéra 17. 6. 1976 v KD Klášterského.
1976 – Art Buchwald: Psí suchary. Premiéra 23. 9. 1976. 2 reprízy.

Angažmá Miroslava Donutila, herce Divadla na provázku, do role režiséra. Duben 1977 – přesun DSJS z KD Klášterského (revize sálu odhalila nevyhovující elektroinstalace) čtrnáct dní před premiérou do Vysokoškolského klubu, Gorkého 43.

1977 – Ivan Vyskočil: Ó rodný ranč aneb Padni, padouchu! Režie Miroslav Donutil j. h. Premiéra 13. 4. 1977 ve Vysokoškolském klubu, Gorkého 43. Na zájezdech do Kolína a Pardubic spoluúčinkoval Franta Kocourek (druhá polovina večera patřila jeho siláckým kouskům). 10 repríz.
1977 – Anton Pavlovič Čechov: Starostlivý otec. Režie Květa Reichlová. Premiéra 25. 10. 1977. 1 repríza.

1978 – Anonym ze 17. století: Žena hašteřivá a manžel zoufanlivý. Scénář a režie Miroslav Donutil, výprava Boris Mysliveček, hudba dr. Miloš Štědroň. Premiéra 16. 4. 1978 ve Vysokoškolském klubu, Gorkého 43. Účast na Národním festivalu studentských divadel (Akademické Brno). Účast na přehlídce Akademický Prešov 1978. Účast na festivalu ZUČ v Němčicích nad Hanou 1978 – hlavní cena KKS za „plnokrevné ztvárnění hlavní ženské role“ pro Květoslavu Reichlovou-Arcanidisovou a uznání Miroslavu Donutilovi za obětavé pedagogické a umělecké vedení souboru. Uvedeno v rámci Týdne klubové tvorby Jihomoravského podniku služeb mládeže („z celkového počtu dvanácti klubů se zúčastnilo osm, a to s pořady divadelními, hudebními, výtvarnými, filmovými i s večery téměř happeningového charakteru“) ve Vysokoškolském klubu. Derniéra v rámci Divadelní přehlídky DSJS ve Vysokoškolském klubu 10. 6. 1980, 20 repríz.
„Oživení starého scénáře, živá razantnost při jeho realizaci spojená s notnou dávkou vlastního autorského přínosu v mezihrách a upřesněním stylu jednotlivých fází hry patří ke kladům tohoto dnes již zcela omlazeného souboru. Ačkoliv se u mladého kolektivu projevuje zatím nevyrovnané zvládnutí herecké techniky, jeho odvaha a nebojácnost v hledání jsou dobrým příslibem pro budoucnost.“ (ZBOŘILOVÁ, L. Jihomoravský festival. Amatérská scéna 1978, č. 12)

1978 – Josef Malík: Káča z Mokré Lhoty. Režie Jarmila Veselá. Hudba Petr Veselý. Premiéra 11. 12. 1978 v KD na Charbulově ulici.

Volné, improvizované večery textů a etud, vycházející více z vlastní autorské invence jednotlivých členů souboru, např.
1979 – Přípitek s DSJS (I.) – Tři vdovy aneb Spěte sladce! Premiéra 16. 2. 1979.
1979 – Přípitek s DSJS (II.) – Velký malý princ. Premiéra 30. 3. 1979.

Navázána spolupráce se Zdeňkem Pospíšilem, režisérem Divadla na provázku.
(„Zajímá mne práce s amatéry, je to součást mého usilování. Ochotníci hrají skutečně s ochotou a nadšením. Kromě toho mají často lepší pracovní podmínky než jsou v profesionálních divadlech. Realizace inscenace u nás (v Divadle na provázku – pozn. Rich) trvá rok a půl, kdežto v amatérském divadle nás od nápadu k premiéře dělí pouze doba zkoušek…“ WALTEROVÁ, Jitka. Divadlo velkých vyprávění. Brněnský večerník 14. 6. 1979)

1979 – Homér: Odyssea. Činohra se zpěvy. Překlad Vladimír Šrámek a Ferdinand Stiebitz, úprava Zdeněk Pospíšil a Jarmila Veselá, režie Zdeněk Pospíšil, hudba Oldřich Veselý. Premiéra 22. 4. 1979. Účast na krajské přehlídce ZUČ 23. 5. 1979. Účast na Šrámkově Písku 29. 6. 1979 jako seminární představení (povoleno Ing. Jaroslavem Čejkou, vedoucím odd. kultury ČÚV SSM Písek „pouze za předpokladu, že bude odstraněna Odysseova nahota ve dvou scénách představení.“) – čestné uznání za tvůrčí kolektivní práci. Účast na 2. mezinárodním sympóziu o Odyssee v řecké Ithace 9.-16. 9. 1979, Odyssea hrána 3x, počtvrté v Soluni. Účast na přehlídce Klubová tvorba Plzeň 21.-25.11.1979 zrušena kvůli nemožnosti opatřit odpovídající prostor. Účast na přehlídce Akademický Prešov 1979 jako hostující představení. Účast na Přehlídce mladého divadla (pořádané MěKS a Vysokoškolským klubem) 9. 4. 1980. Účast na Akademickém Brnu 1980 – vítěz. Účast na Krajském festivalu súborov MJF, Trenčín 1980. Odehráno dvakrát v Praze pro účastníky československé spartakiády. Derniéra v rámci Divadelní přehlídky DSJS 13. 6. 1980, 40 repríz.
(„Přiznám se, že k mým největším divadelním zážitkům minulé sezóny patří některá představení letošní přehlídky amatérských autorských divadel na třiadvacátém Šrámkově Písku. Především to byla adaptace Homérovy Odyssey, kterou nastudovalo Divadelní studio J. Skřivana z Brna. Režisér Zdeněk Pospíšil z Divadla na provázku soubor násilně nepřetvářel ke svému obrazu, vycházel naopak z individuality jednotlivých členů a podařilo se mu vytvořit vskutku kolektivní, působivou výpověď. Nabitou jak epickým dějem slavného eposu, tak jeho osobitou interpretací.“ (Václav Königsmark, divadelní kritik pro Mladý svět 1979, č. 38)

1979 – Samuil Maršak: Domeček. Premiéra 12. 212 1979.
1979 – Robert Rožděstvěnskij: Dopis do XXX. století. Pásmo k Měsíci čs.-sovětského přátelství, premiéra prosinec 1979.

1980 – Karel Texel: Žák z ráje. Podle Hanse Sachse. Premiéra 20. 4. 1980.

Od března 1975 do dubna 1980 DSJS uvedlo 11 premiér, kromě vystoupení ke kulturně politickým událostem. Bylo odehráno 108 představení v 15 městech republiky a 4 v Řecku. DSJS hostovalo na 9 přehlídkách a festivalech.
Do roku 1981 vedoucí DSJS Květa Reichlová-Arcanidu, 1981-1982 Lubomír Křižan, od května 1982 do září 1984 Petr Veselý.

1981 – Petr Veselý: V nepravé poledne aneb Švédové před Brnem. Režie Květa Arcanidu. Premiéra na II. ročníku přehlídky Mladé divadlo 5. 5. 1981 („Tady byl text vlastně jen základem pro režijní variace, které zase nebyly natolik invenčně bohaté, aby unesly celé představení. Ovšem vzhledem k tomu, že šlo o premiéru, bude pravděpodobně celá hra ještě nějaký čas dozrávat. Doufejme, že především k užitku kultury mluveného slova, pohybu a jednolitosti představení, které se zatím víceméně rozpadá v etudy.“ Brněnský večerník 7. 5. 1981) Účast na nesoutěžní přehlídce v Olomouci.

V květnu 1982 podepsána dohoda o spolupráci mezi OKVS Brno IV a Vysokoškolským klubem.
V roce 1982 má DSJS 25 členů.

1982 – Josef Kainar: Jen umět klepat na lidi. Premiéra únor 1982. Účast na městském kole Wolkrova Prostějova – 2. místo. 3 reprízy.

1982 – Vasilij Šukšin: Pět deka moci. Scénář a režie Miroslav Donutil j. h., scéna Boris Mysliveček, hudba Jiří Bulis. Předpremiéra 7. 5. 1982. Ukázka hrána v rámci Vzpomínkového večera na Josefa Skřivana v Kulturním domě Charbulova 3. Účast na III. Přehlídce mladého divadla 28. 11. 1982. Účast na městském kole Wolkrova Prostějova. Účast na krajském kole Wolkrova Prostějova. Derniéra 18. 3. 1983. 15 repríz.

V roce 1983 má DSJS 20 členů, věkový průměr je 23 let. KD Klášterského jako místo zkoušení a skladových prostor definitivně nevyhovuje, je v asanačním pásmu a určeno k demolici. Zkouší se v bytech členů souboru a náhradních prostorách poskytnutých OKVS, např. v Bednářově ulici.

1983 – V rámci městského kola Wolkrova Prostějova 24. 2. 1983 za DSJS Ráno nás rozdělí („krátký, hudebně nevynalézavý pořad, kde scénář Jaroslava Heidlera v režii Petra Veselého obdržel s právem postupu do krajského kola alespoň čestné uznání“ – RT 16.3.1983) a Hoře z nerozumu Zuzany Trojanové v režii Jany Soukupové („mladá básnířka napadá spotřebitelský přístup k životu a s romantizujícím „ženským“ přístupem odsuzuje zmechanizované mezilidské vztahy“ – Amatérská scéna 1983, č. 5)

1983 – Karel Čapek: Apokryfy. Scénář a režie Jaroslav Haidler, spolupráce Květa Arcanidu, Miroslav Toman, Zdeněk Ševčík a Tomáš Zlámal, hudba Petr Veselý. Premiéra 3. 5. 1983. Účast na přehlídce Akademické Brno 1983. 9 repríz.
1983 – Vladimír Holan: Jeskyně slov. Scénář a režie R. Krištof. Důraz na expresívnost a vnitřní stavbu monologů s využitím masek a emotivně laděné hudby. Premiéra 24. 6. 1983. Derniéra na Přehlídce netradičního divadla v Jihlavě. 4 reprízy.

V lednu 1984 vypovězena ze strany DSJS dohoda o spolupráci mezi OKVS Brno IV a Vysokoškolským klubem.

1984 – Petr Veselý: Expedice. Na motivy A. A. Milneho Medvídek Pú. Režie Petr Veselý, výprava Lubor Vacek. Premiéra 14. 2. 1984. Účast na Týdnu festivalu ZUČ, tj. krajském kole Šrámkova Písku 1984 – 1. místo v kategorii vyspělých souborů („sugestivním a náročným způsobem DSJS přistoupilo k originálně zpracované předloze“). Účast na Přehlídce netradičního divadla na Malé scéně v Jihlavě 1. apríla 1984. Účast na Šrámkově Písku 1984. Účast na přehlídce Mladé Brno. Účast na FEMAD Poděbrady 1984.
(„Divadelní studio Josefa Skřivana zvítězilo u diváků i u poroty právě svou lidskou autentičností – schopností nalézt v předloze své osobní téma a předat je divákovi. Jejich Expedice – zpracování motivů Milneho Medvídka Pú v podobě cesty skupiny lidí autobusem a jejich vzájemného poznávání se – potěšila křehkým, cudným herectvím, obrazovou metaforičností a zajímavou prací s kostýmním znakem.“ Luděk Richter
„Pitoreskní dobrodružství zvířátek s ve fantazijně poetické i karikaturní rovině prolnula se zájezdem skupiny lidí, čímž vynikly nejen intelektuální hravost, ale též drobné každodenní absurdity.“ Vít Závodský
„Z proslulé Milneho knihy Medvídek Pú si Brněnští vybrali kapitolu o expedici k severní točně. Nastoupí se do autobusu a jede se hledat severní točna. Nikdo přesně neví, kde ji hledat a co to vlastně je. Nakonec je za točnu prohlášeno cosi nicotného. Ideál se smrskl, jak se často stává, v prostřednost. Bylo to nejzajímavější představení na ŠP. Zvláštní je poetika souboru: herci jakoby nehrají, sami za sebe a mezi sebou si příběh vyprávějí, téměř nepozorovaně přecházejí z rolí cestujících do rolí zvířátek, s nimiž se expedice střetne. Slovní hříčky, kterých je představení plné, se předkládají suše a lakonicky a o to vtipněji.“ Josef Chuchma)

Pod hlavičkou DSJS byla pravděpodobně poprvé 1985 uvedena dramatizace románu Ladislava Fukse Pan Theodor Mundstock – scénář, režie (podle některých zdrojů také Josef Morávek), výprava, v hlavní a jediné roli Jaroslav Haidler. Uváděno pod hlavičkou KKS Brno. 1987 účast na Rampa, Praha. 1987 účast na přehlídce Kopřiva, Kopřivnice. Obnovená premiéra 1995 pod hlavičkou Činoherního studia Ústí nad Labem. Uváděno příležitostně dodnes (2023).

Souběžně připravována inscenace Savonarola podle scénáře a v režii Jaroslava Haidlera, scénář (také pod názvy Kdo kraluje nebo Oheň ve Florencii) několikrát vrácen schvalovacími orgány k přepracování. Premiéra pravděpodobně 1986, již pod hlavičkou souboru CD Studio Brno I.

V polovině osmdesátých let DSJS zaniklo.

Bibliografie:
80 let Scény Libochovice – Libochovické divadelní jaro – 49 ročníků. CD - KART.

Amatérská scéna 1964, č. 10, s. 10, 11, foto Večer tříkrálový; 1965, č. 5, 3.s.obálky 3 fota Mrožek; č. 10, s. 1 foto Oheyova dcera - L.Brabcová; č. 11, s. 18, foto Mučednictví P. Oheye.

BENEŠ, Jiří: Jak jsem vybíral soubory na Jiráskův Hronov. OD 1962, č. 7, s. 150-153.

BENEŠ, Jiří: Poznámky k pěti hronovským inscenacím. Amatérská scéna 1968, č. 11, s. 11.

BENEŠ: VII. DMK. Amatérská scéna 1965, č. 7, s. 4-7, foto.

BÍLÝ, Jiří: Skřivani hrají Goldoniho. Amatérská scéna 1967, č. 2, s. 10(?).

BONBONIÉRA 79. /Václav Königsmark, divadelní kritik o mladých režisérech včetně Zdeňka Pospíšila./ Mladý svět 1980, č. 4

ČERVENKOVÁ, Zdenka. Odyssea. Představujeme divadelní studio J. Skřivana. Mladá fronta 19. 1. 1980

DIVADELNÍ studio Josefa Skřivana Brno, 1984. Kronika. Soukromý archiv Boženy Bělkové, Brno. Viz Přílohy.

DIVADELNÍ studio J. Skřivana na XXXII. Jiráskův Hronov. (Podepsáno A. R.) Rovnost Brno-město, 1962, č. 195, foto s popisem - Rovnost Brno-město, 1962, č. 265. (Excerpovala Jana Vavličová, stud. KDS FF MU Brno.)

DONUTIL, Miroslav: Šedesát uzlíků na provázku života. Společnost D-Consult s.r.o. v nakl. Deus, Praha 2011

EXPEDICE. (Ohlasy.) FEMAD Poděbrady 1984 – zpravodaj. 1984, č. 3, s. 4-5

GRIMM, Petr: Nedramatická dramatizace dramatické novely. (Mne soudila noc.) Ochotnické divadlo 1960, č. 2, s.30-31.

HEJL, Emil, PROCHÁZKA, Zdeněk: Divadlo našeho domova. ( KP 1962, 1963 v Adamově.) Blansko, OKS 1986, s. 20-21.

I.: Skřivani a Mrožek. Amatérská scéna 1965, č. 5, s. 19-20.

JAK to bylo v Rakousku. I. mezinár. festival v Salcburku. AS 1968, č. 1, s. 6.

(jak). Režisérská hostina. Náš úsudek. Brněnský večerník 24. 4. 1979

JAŠA, F.: Na okraj úspěchu Studia J. Skřivana v Hronově. Rovnost Brno-město, 1962, č. 210 (Excerpovala Jana Vavličová, stud. KDS FF MU Brno.)

(JTH). Středisko tvořivosti. Večerník se ptá. Brněnský večerník 1978. Brněnský večerník 21.12.1978

JURÁK, Miloslav: Brněnští Skřivani zpívají (i) i po deseti letech. AS 1965, č. 2, s. 15.

KOPECKÝ, Jan: Jak to bylo v Monaku. Rozhovor s dr. Janem Kopeckým. Amatérská scéna, roč.2 (Ochotnické divadlo 11), č.12, prosinec 1965, s.1-5, 8 fot. Rozhovor o zájezdu Divadelního studia J. Skřivana z Brna na festival amatérských divadel v Monaku s inscenací Na širém moři.

KRAVKA, Jaroslav. Slova do diskuse. Brněnský večerník 1. 12. 1982

KRAVKA, Jaroslav. Stačí pět deka? Brněnský večerník 24. 5. 1982

KŘÍŽ, Jiří. Šukšinovy povídky u Skřivanů. Rovnost 22. 6. 1982

KŘIŽAN, L. A.: Čtvrtstoletí Skřivanů. Amatérská scéna 1980, r. 17, č. 11, s. 12 - 13. kART.

KŘIŽAN, Lubomír Arnošt, 1979. Divadelní studio Josefa Skřivana Brno: brožura k 15 letům činnosti. Brno 1979. 17 s.

KÜHNELOVÁ, Jana. Podněty z ochotnické přehlídky. (FEMAD 1984) Lidová demokracie 18. 10. 1984

MLADÉ divadlo od kvantity ke kvalitě. Amatérská scéna 1981, č. 10, s. 17–18. Foto.

(mt). Rodný ranč jako odraz. Brněnský večerník 8.6.1977

MÜLLER, Václav: Poznámky k MČAD. Viz Místa/Okresy/Brno-město/Texty.

NEKONVENČNÍ Thálie. Mladá Fronta 13. 12. 1983.

NIMRICHTROVÁ, Mirjana. Aby Skřivani zpívali... Brněnský večerník 26. 7. 1978

NIMRICHTROVÁ, Mirjana. Brněnská Odyssea. Československý voják 1979, č. 23

NIMRICHTROVÁ, Mirjana. Čtvrtstoletí „Skřivanů“. Brněnský večerník 4. 1. 1980

NIMRICHTROVÁ, Mirjana. Daleko od domova. /Večerník se ptá A.-P. J. E. Zevelekise, zástupce střediska mezinárodních kulturních styků se sídlem v Athénách./ Brněnský večerník 5. 10. 1979, s. 1-2

NIMRICHTROVÁ, Mirjana. Po stopách Odysseových. Brněnský večerník 11. 10. 1979

Ochotnické divadlo 1956, č. 7, s. 165; 1957, č. 2, s. 2 Ochotnické okamžiky, foto Karel Minc.

Ochotnické divadlo 1959, č. 1, s. 3; č. 6, s. 143; č. 7, s. 151, 162; č. 8, s. 183, 185, 192, 199; č. 9, s. 209; č. 11, s. 257.

ONDERA, Peter. Zaslúžený triumf Prešovčanov. Hodnotíme XIV. ročník Akademického Prešova. Ľud 19. 5. 1979

PORUBJAK, Martin. … na tu dobu samozřejmě. Amatérská scéna 1979, č. 11

RICHTER, Luděk. Vyjít ze sebe. Brněnský večerník 20. 4. 1984

ROBEŠ, Bohumil: Komedie o strašidle moderně. AS 1972, č. 7, s. 9-10.

TMÉ, Miroslav: Přehlídka v moravské metropoli. 5.-28,6. 1974. AS 1974, č. 10, s. 19-20.

TŘÍSKA, Milan: Brněnské specifikum aneb Autorské desetiletí. In: Hledání výrazu. Sest. V. Šrámková a J. Vedral. Praha, ÚKVČ 1990, s. 23-26.

vz. Mladé divadlo od kvantity ke kvalitě. Amatérská scéna 1981, č. 10

(vz): Na prahu Šrámkova Písku. Amatérská scéna 1984, č. 5, s. 10

WALTEROVÁ, Jitka. Divadlo velkých vyprávění. Brněnský večerník 14. 6. 1979

WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, Lenka. Kopřivový herbář (20 let netradičního divadla Kopřiva). Vychází s podporou města Kopřivnice.

ZÁVODSKÝ, Vít: Akademická Thálie popáté. AS 1980, č. 8, s. 14.

ZÁVODSKÝ, Vít. Mládí, poezie a divadlo. Akademické Brno – zpravodaj 25. 4. 1984 (č. 2)

ZBOŘILOVÁ, L. Jihomoravský festival. Amatérská scéna 1978, č. 12

ZTRÁTY a nálezy. O XXVI. ročníku Šrámkova Písku svědectví slovem a obrazem podává Josef Chuchma. Mladý svět 1984, č. 37

ŽÁČKOVÁ, Jana: Divadelní studio Josefa Skřivana, magisterská diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Filozofická fakulta, Katedra divadelních studií, Teorie a dějiny divadla, 2017.

Archivy:
Jihlava, Státní okresní archiv:
Okresní úřad Jihlava, ONV Třešť 1956, Divadla, č. 1193

Mapa působení souboru - Divadelní studio Josefa Skřivana (DSJS) / OKVS IV / OKVS I / Divadelní odbor Josefa Skřivana ROH Univerzitní knihovny

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.