Databáze českého amatérského divadla
Soubory: Ochotnický spolek / Jizeran, čtenářsko-ochot. beseda (sdružení) / Osvětová beseda
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1869
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1971
Působení: 186x, 187x, 188x, 189x 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x, 196x, 197x
Založení / první zpráva: 1869
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1971
Působení: 186x, 187x, 188x, 189x 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x, 196x, 197x
Před rokem 1869 (v 50. letech) sousedské ochotnické divadlo v chalupě Jana Hlaváče čp. 31, Václava Hlaváče čp. 115 a Josefa Hlaváče.
1869 (16.2.) v šenkovně u Šindelářů byl založen divadelní spolek.
Mezi zakladateli byli sedláci František Kobrle, čp. 57, Josef Hlaváč, čp. 31, František Nosek, čp. 38 a František Novotný, čp. 28, chalupníci Josef Umáčený, čp. 61, František Láska, čp. 42 a František a Jan Kousalovi, čp. 30, hostinský Josef Šindelář, čp. 24 a učitel Čeněk Šeblický.
1869 20.2. v zakládající úmluvě bylo uvedeno, že účelem spolku bude vzdělávání ducha a vespolná zábava a že čistý zisk bude věnován na dobročinné účely. Od Josefa Hlaváče ochotníci odkoupili celé jeho divadlo za 64 zlatých.
28.2. v hostinci U Šindelářů sehrána první hra Josef Mikuláš Boleslavský: Chudý písničkář,
Peníze do začátků složili František Láska 100 zlatých a Josef Šindelář.
1869 březen Václav Kliment Klicpera: Jan za chrta dán.
Během prvního roku ochotníci uvedly čtyři hry a Chudého písničkáře reprízovali.
1869 - 1876 učitel Čeněk Šeblický stál v čele spolku, poté služebně přeložen.
1869 - 1877 bylo jeviště osvětlováno svíčkami.
1870 uvedeno sedm her a jedna repríza.
1874 13.12. byly přijaty stanovy. Zakládající členové byli nazýváni údy. Mezi zakládající údy byli přijati František Matura, čp. 50, Jan Šmíd, čp. 99, Josef Novotný, čp. 59 a Jan Hlouška, čp. 7, učitel Čeněk Šeblický.
1876 do čela spolku zvolen Josef John, nebyl ale považován za úda (byl tím omezen v právech schvalovat a vylučovat členy, ale i povinnostech, vždy vzít neobsazenou roli).
1877 nově se svítilo petrolejovými lampami.
1884 vyloučen František Kousal.
1884 - 1913 hráli v hostinci u Bachtíků, kde byla postavena nová konstrukce jeviště. První představení 23. listopadu J. Schick: Paní kovářka ze železných hutí.
1887 byly vráceny veškeré prvotní vklady členům, nebo jejím pozůstalým.
1891 Nové stanovy a název Čtenářsko-ochotnická beseda Jizeran.
Spolek měl vlastní knihovnu, čistý výnos z ní byl určen na dobročinné účely, především na podporu školy.
do 1891 uvedeno 224 premiér a 19 repríz.
1898 Václav Štech: Maloměstské tradice.
1900 Povolení nosit spolkový odznak.
1905 registrováno 50 členů.
1907 sehráli společně se Sokolem hru Josef Kajetán Tyl: Jan Hus. S líčením pomáhal i student Kamil Zeman (později spisovatel Ivan Olbracht), který na úvod přednesl velice poutavý projev. Výtěžek věnovali na údržbu Husova pomníku.
1911 46 členů.
do 1913 hráli pouze na skládacím jevišti, na víc vklady členu nestačily.
1913 přestavba hostince, stavba jeviště přerušena válkou.
do 1914 uvedeno – Julius Zeyer: Radúz a Mahulena, Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera, Eliška Pešková podle Karolíny Světlé: Kříž u potoka, Josef Jiří Kolár: Dejte mi čamaru!, Johan Wolfgang vo Goethe: Faust, Charlotte Birch-Pfeiffer: Zvoník u Matky Boží, František Ferdinand Šamberk: Podskalák, Josef Kajetán Tyl: Strakonický Dudák, Alois Jirásek: Psohlavci.
Za války činnost zastavena.
1919 16.2. činnost obnovena, nový sál se stálým jevištěm (odkoupeno z radnice v Semilech), plynovým osvětlením, původní jeviště prodáno do Kotelska.
1920 člen Ústřední matice divadelních ochotníků. Spolková knihovna věnována obci.
1922 příspěvek na zbudování pomníku padlým.
1923 Jizeran zřídil divadlo v přírodě v Hájském skalí s nájemní smlouvou od Jana Koudelky na dvanáct let, 16.9. sehrána hra Ladislav Stroupežnický: Naši furianti.
1924 Alois Jirásek: Lucerna.
1924 - 1963 se také objevuje název Ochotnické divadelní sdružení.
1925 opereta Máje.
1926 Karel Fořt: V českém ráji.
1926 divadlo u Bachtíků bylo vybaveno elektrickým osvětlením.
1927 Alois Jirásek: Otec, Jiří Balda: Andulka šafářova.
1930 Děvče z krčmy.
1902-1931 předsedou spolku František Kobrle (člen od 1885).
1933 přestavba jeviště s kladkovým zařízením, veškeré kulisy byly přemalovány.
1933 Jiří Balda České děvče - srdce zlaté(U zklamaného milence), Jiří Balda: S troškou do mlýna
1934 Jiří Balda Románek z české vesničky (Měšťáci na venkově) představení nebylo sehráno protože divadlo 3.5. vyhořelo.
1935 divadlo obnoveno, 16.5. uvedeno Božena Rajská-Smolíková: Pero a kosa, r. František Plíva.
1936 Božena Rajská-Smolíková: Zelené království.
1941 po ukončení činnosti Sokola byl Jizeran jediným činným spolkem.
194x spolek se účastnil dvou okrskových soutěží.
1943 registrováno 128 členů.
1919-1944 sehráno 126 představení o 34 repríz, mimo jiné Rod svatojánský, podle Karolíny Světlé: Kříž u potoka, Josef Emil Kramuele: Muž národa, Charlotte Birch-Pfeiffer: Zvoník u Matky Boží, Jevan Brandoh Thomas: Charleyova teta, Alois Jirásek: Lucerna, Alois Jirásek: Vojnarka, František Sokol-Tůma: Pasekáři, Karel Fořt: Z českých mlýnů, Jiří Balda: Lojzička, Karel Fořt: Tulácká krev, Karel Balák:U naši kapličky, hra se zpěvy Richard Branald: Vesnice zpívá!.
1944 7 členů oceněno stříbrným odznakem ÚMDOČ.
Z činných členů spolku dala největší počet ochotníkům rodina Čermáková.
1945 dále každoročně 4-5 představení.
1945 23.12. Alois Jirásek: Vojnarka
1946 Počet členů spolku 62.
1948-1949 uvedeno dokonce 12 představení.
1949 Na oslavu založení spolek uspořádal I. sjezd rodáků přátel obce. Předány čestné Stříbrné odznaky a diplomy ÚMDOČ, zmodernizováno přírodní divadlo.
1949 10 představení, koncert, zájezd do ND v Praze. Předseda Ant. Pršala, režiséři V. Kousal, S. Janata, J. Šimek, Mrštíkové: Maryša. Za osmdesát let soubor uvedl 340 divadelních představení.
1950 Modernizace sálu, nová opona, horizonty, osvětlení, nová sedadla.
1950 Svárov, Paní Marjánka, matka pluku, Matka (v titulní roli zazářila Květa Nosková).
195x Ladislav Stroupežnický: Noc na Karlštejně, Alois Jirásek: M. D. Rettigová, Moliѐre:Lékařem proti své vůli, Václav Kliment Klicpera: Hadrián z Římsů, František Ferdinand Šamberk: Podskalák, Jan Drda:Dalskabáty, hříšná ves, aneb, Zapomenutý čert.
1956 Karel Jaromír Erben: Sládci.
1959 problémy s pozemky pod přírodním divadlem, směna pozemků do majetku obce se nezdařila.
1964 další pokus o obnovu činnosti v přírodním divadle se nezdařil.
1964 Ludvík Aškenázy: Host, režie Jarmila Kučerová.
1966 materiál na opravu přírodního divadla nakoupen, oprava však nezačala.
1969 srpen, účast na OP venkovských souborů v Tatobitech.
1969 ustaven Divadelní kroužek mladých,
hry Johann Nestroy: Teta z Bruselu, Johann Nestroy: Lumpacivagabundus, Mark Twain: Princ chuďas, Božena Němcová: Babička.
1971 po ukončení činnosti Jizeranu režisérka Jarmila Kučerová uvedla s bývalými dětskými členy československou premiéru hry Oty Šafránka: Pražské tetinky a jejich zpustlé mravy.
197x Mark Twain: Princ a chuďas, Božena Němcová: Babička, Johann Nestroy: Lumpacivagabundus, Jaromír Čermák: Pan Hašler přijímá (poslední hra na scéně u Bachtíků).
1869 (16.2.) v šenkovně u Šindelářů byl založen divadelní spolek.
Mezi zakladateli byli sedláci František Kobrle, čp. 57, Josef Hlaváč, čp. 31, František Nosek, čp. 38 a František Novotný, čp. 28, chalupníci Josef Umáčený, čp. 61, František Láska, čp. 42 a František a Jan Kousalovi, čp. 30, hostinský Josef Šindelář, čp. 24 a učitel Čeněk Šeblický.
1869 20.2. v zakládající úmluvě bylo uvedeno, že účelem spolku bude vzdělávání ducha a vespolná zábava a že čistý zisk bude věnován na dobročinné účely. Od Josefa Hlaváče ochotníci odkoupili celé jeho divadlo za 64 zlatých.
28.2. v hostinci U Šindelářů sehrána první hra Josef Mikuláš Boleslavský: Chudý písničkář,
Peníze do začátků složili František Láska 100 zlatých a Josef Šindelář.
1869 březen Václav Kliment Klicpera: Jan za chrta dán.
Během prvního roku ochotníci uvedly čtyři hry a Chudého písničkáře reprízovali.
1869 - 1876 učitel Čeněk Šeblický stál v čele spolku, poté služebně přeložen.
1869 - 1877 bylo jeviště osvětlováno svíčkami.
1870 uvedeno sedm her a jedna repríza.
1874 13.12. byly přijaty stanovy. Zakládající členové byli nazýváni údy. Mezi zakládající údy byli přijati František Matura, čp. 50, Jan Šmíd, čp. 99, Josef Novotný, čp. 59 a Jan Hlouška, čp. 7, učitel Čeněk Šeblický.
1876 do čela spolku zvolen Josef John, nebyl ale považován za úda (byl tím omezen v právech schvalovat a vylučovat členy, ale i povinnostech, vždy vzít neobsazenou roli).
1877 nově se svítilo petrolejovými lampami.
1884 vyloučen František Kousal.
1884 - 1913 hráli v hostinci u Bachtíků, kde byla postavena nová konstrukce jeviště. První představení 23. listopadu J. Schick: Paní kovářka ze železných hutí.
1887 byly vráceny veškeré prvotní vklady členům, nebo jejím pozůstalým.
1891 Nové stanovy a název Čtenářsko-ochotnická beseda Jizeran.
Spolek měl vlastní knihovnu, čistý výnos z ní byl určen na dobročinné účely, především na podporu školy.
do 1891 uvedeno 224 premiér a 19 repríz.
1898 Václav Štech: Maloměstské tradice.
1900 Povolení nosit spolkový odznak.
1905 registrováno 50 členů.
1907 sehráli společně se Sokolem hru Josef Kajetán Tyl: Jan Hus. S líčením pomáhal i student Kamil Zeman (později spisovatel Ivan Olbracht), který na úvod přednesl velice poutavý projev. Výtěžek věnovali na údržbu Husova pomníku.
1911 46 členů.
do 1913 hráli pouze na skládacím jevišti, na víc vklady členu nestačily.
1913 přestavba hostince, stavba jeviště přerušena válkou.
do 1914 uvedeno – Julius Zeyer: Radúz a Mahulena, Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera, Eliška Pešková podle Karolíny Světlé: Kříž u potoka, Josef Jiří Kolár: Dejte mi čamaru!, Johan Wolfgang vo Goethe: Faust, Charlotte Birch-Pfeiffer: Zvoník u Matky Boží, František Ferdinand Šamberk: Podskalák, Josef Kajetán Tyl: Strakonický Dudák, Alois Jirásek: Psohlavci.
Za války činnost zastavena.
1919 16.2. činnost obnovena, nový sál se stálým jevištěm (odkoupeno z radnice v Semilech), plynovým osvětlením, původní jeviště prodáno do Kotelska.
1920 člen Ústřední matice divadelních ochotníků. Spolková knihovna věnována obci.
1922 příspěvek na zbudování pomníku padlým.
1923 Jizeran zřídil divadlo v přírodě v Hájském skalí s nájemní smlouvou od Jana Koudelky na dvanáct let, 16.9. sehrána hra Ladislav Stroupežnický: Naši furianti.
1924 Alois Jirásek: Lucerna.
1924 - 1963 se také objevuje název Ochotnické divadelní sdružení.
1925 opereta Máje.
1926 Karel Fořt: V českém ráji.
1926 divadlo u Bachtíků bylo vybaveno elektrickým osvětlením.
1927 Alois Jirásek: Otec, Jiří Balda: Andulka šafářova.
1930 Děvče z krčmy.
1902-1931 předsedou spolku František Kobrle (člen od 1885).
1933 přestavba jeviště s kladkovým zařízením, veškeré kulisy byly přemalovány.
1933 Jiří Balda České děvče - srdce zlaté(U zklamaného milence), Jiří Balda: S troškou do mlýna
1934 Jiří Balda Románek z české vesničky (Měšťáci na venkově) představení nebylo sehráno protože divadlo 3.5. vyhořelo.
1935 divadlo obnoveno, 16.5. uvedeno Božena Rajská-Smolíková: Pero a kosa, r. František Plíva.
1936 Božena Rajská-Smolíková: Zelené království.
1941 po ukončení činnosti Sokola byl Jizeran jediným činným spolkem.
194x spolek se účastnil dvou okrskových soutěží.
1943 registrováno 128 členů.
1919-1944 sehráno 126 představení o 34 repríz, mimo jiné Rod svatojánský, podle Karolíny Světlé: Kříž u potoka, Josef Emil Kramuele: Muž národa, Charlotte Birch-Pfeiffer: Zvoník u Matky Boží, Jevan Brandoh Thomas: Charleyova teta, Alois Jirásek: Lucerna, Alois Jirásek: Vojnarka, František Sokol-Tůma: Pasekáři, Karel Fořt: Z českých mlýnů, Jiří Balda: Lojzička, Karel Fořt: Tulácká krev, Karel Balák:U naši kapličky, hra se zpěvy Richard Branald: Vesnice zpívá!.
1944 7 členů oceněno stříbrným odznakem ÚMDOČ.
Z činných členů spolku dala největší počet ochotníkům rodina Čermáková.
1945 dále každoročně 4-5 představení.
1945 23.12. Alois Jirásek: Vojnarka
1946 Počet členů spolku 62.
1948-1949 uvedeno dokonce 12 představení.
1949 Na oslavu založení spolek uspořádal I. sjezd rodáků přátel obce. Předány čestné Stříbrné odznaky a diplomy ÚMDOČ, zmodernizováno přírodní divadlo.
1949 10 představení, koncert, zájezd do ND v Praze. Předseda Ant. Pršala, režiséři V. Kousal, S. Janata, J. Šimek, Mrštíkové: Maryša. Za osmdesát let soubor uvedl 340 divadelních představení.
1950 Modernizace sálu, nová opona, horizonty, osvětlení, nová sedadla.
1950 Svárov, Paní Marjánka, matka pluku, Matka (v titulní roli zazářila Květa Nosková).
195x Ladislav Stroupežnický: Noc na Karlštejně, Alois Jirásek: M. D. Rettigová, Moliѐre:Lékařem proti své vůli, Václav Kliment Klicpera: Hadrián z Římsů, František Ferdinand Šamberk: Podskalák, Jan Drda:Dalskabáty, hříšná ves, aneb, Zapomenutý čert.
1956 Karel Jaromír Erben: Sládci.
1959 problémy s pozemky pod přírodním divadlem, směna pozemků do majetku obce se nezdařila.
1964 další pokus o obnovu činnosti v přírodním divadle se nezdařil.
1964 Ludvík Aškenázy: Host, režie Jarmila Kučerová.
1966 materiál na opravu přírodního divadla nakoupen, oprava však nezačala.
1969 srpen, účast na OP venkovských souborů v Tatobitech.
1969 ustaven Divadelní kroužek mladých,
hry Johann Nestroy: Teta z Bruselu, Johann Nestroy: Lumpacivagabundus, Mark Twain: Princ chuďas, Božena Němcová: Babička.
1971 po ukončení činnosti Jizeranu režisérka Jarmila Kučerová uvedla s bývalými dětskými členy československou premiéru hry Oty Šafránka: Pražské tetinky a jejich zpustlé mravy.
197x Mark Twain: Princ a chuďas, Božena Němcová: Babička, Johann Nestroy: Lumpacivagabundus, Jaromír Čermák: Pan Hašler přijímá (poslední hra na scéně u Bachtíků).
Bibliografie:
Almanach sedmého sjezdu rodáků přátel Benešova u Semil, 1994.
Almanach šestého sjezdu rodáků přátel Benešova u Semil, 1989.
ČTENÍ o minulostí i současnosti obce Benešov u Semil, Osvětová beseda, 1974.
HOLUBIČKOVÁ, Lenka: Šest století v nás aneb Benešov u Semil 1411 - 2011.
VE SLUŽBÁCH II Thálie. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových stati. Liberec, V. Talík ZA SPOLUPRÁCE ÚMDOČ 1946, s. 15o.
Votoček, Václav: Soubor informací z okresu Semily. RKP. pro MCAD 1998. Nestr. Viz Mista / Okresy / Semily / Texty.
ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ ZA rok 1922. Praha, ÚMDOČ 1923. Seznam členu. KART.
ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1937. Seznam spolků a odborů sdružených v ÚMDOČ, s. 66.
Adresář 93: DS Jizeran.
Besedník 1872, r. 1, C. 3, s. 48. NK.
Thalie 1898-9, č. 4, s. 31.
Dotazník ÚLK 1999.
Ochotnické divadlo 1961, č.. 8, s. 189.
Stráž severu, 1946, č.. 93, s. 2 (Zahrádková).
Zprávy ÚMDOČ 1949, C. 3, s. 66-7.
Zprávy ÚMDOČ 1950, C. 1, s. 25.
Almanach sedmého sjezdu rodáků přátel Benešova u Semil, 1994.
Almanach šestého sjezdu rodáků přátel Benešova u Semil, 1989.
ČTENÍ o minulostí i současnosti obce Benešov u Semil, Osvětová beseda, 1974.
HOLUBIČKOVÁ, Lenka: Šest století v nás aneb Benešov u Semil 1411 - 2011.
VE SLUŽBÁCH II Thálie. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových stati. Liberec, V. Talík ZA SPOLUPRÁCE ÚMDOČ 1946, s. 15o.
Votoček, Václav: Soubor informací z okresu Semily. RKP. pro MCAD 1998. Nestr. Viz Mista / Okresy / Semily / Texty.
ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ ZA rok 1922. Praha, ÚMDOČ 1923. Seznam členu. KART.
ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1937. Seznam spolků a odborů sdružených v ÚMDOČ, s. 66.
Adresář 93: DS Jizeran.
Besedník 1872, r. 1, C. 3, s. 48. NK.
Thalie 1898-9, č. 4, s. 31.
Dotazník ÚLK 1999.
Ochotnické divadlo 1961, č.. 8, s. 189.
Stráž severu, 1946, č.. 93, s. 2 (Zahrádková).
Zprávy ÚMDOČ 1949, C. 3, s. 66-7.
Zprávy ÚMDOČ 1950, C. 1, s. 25.
Archivy:
Praha, Národní archiv:
Fond ČM 1884–1900, i. č. 1697, sg 30/169/113, ČOB Jizeran.
kART: Evidenční karta ÚKVČ, 1988.
Státní okresní archiv Semily:
Název fondu (sbírky): Ochotnický divadelní spolek Benešov u Semil
Časový rozsah: 1924-1948. 1948-1963
Metráž: 0,13 bm (z toho nic není zpracováno)
Archivní pomůcky: nejsou
Praha, Národní archiv:
Fond ČM 1884–1900, i. č. 1697, sg 30/169/113, ČOB Jizeran.
kART: Evidenční karta ÚKVČ, 1988.
Státní okresní archiv Semily:
Název fondu (sbírky): Ochotnický divadelní spolek Benešov u Semil
Časový rozsah: 1924-1948. 1948-1963
Metráž: 0,13 bm (z toho nic není zpracováno)
Archivní pomůcky: nejsou
Související Bibliografie
- ALMANACH sedmého sjezdu rodáků a přátel Benešova u Semil, 1994
- ALMANACH šestého sjezdu rodáků a přátel Benešova u Semil, 1989
- HOLUBIČKOVÁ, Lenka: HOLUBIČKOVÁ, Lenka: Šest století v nás aneb Benešov u Semil 1411 - 2011
- HUDEČEK, Josef – TALÍK, Václav – BARTUŠKA-MICHALOV, K.: VE SLUŽBÁCH Thalie II. Soubor dokladových statí
Mapa působení souboru - Ochotnický spolek / Jizeran, čtenářsko-ochot. beseda (sdružení) / Osvětová beseda
Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná. Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
