Soubory: Sokol, dramat. odbor

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1905
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1941
Působení: 190x, 191x, 192x, 193x, 194x

Od 1905 v Bechyni působil Dramatický odbor Sokola,
pokračoval v ochotnickém divadle Občansko-řemeslnické besedy.
Zahájili hrou Jan Hus od J. K. Tyla, režie Rudolf Franta.
Zdvojení ochotnické činnosti přineslo řadu problémů, např. rozkládací jeviště bylo majetkem Řemeslnické besedy, Sokol si ho půjčoval.

Z repertoáru:
1905
J. K. Tyl: Jan Hus, r. Rudolf Franta,
František F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský, r. R. Franta,
Jaroslav Vrchlický: Exulanti, r. R. Franta,
Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic,
Luděk Archleb: Maroušek,
Božena Kunětická-Viková: Sběratelka starožitností,
Julius Rosen: Mluví ze spaní.

1906
František F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský, r. R. Franta,
Karl August Görner: Střežený zeť,
Josef Šmaha: Zlato,
Josef Štolba: Na letním bytě,
František X. Svoboda: Lapený Samsonek,
Karel Želenský: Návrat.

1907
Sokol si na Protivínce postavil vlastní jeviště. Na něm zahájil Šamberkovým J. K. Tylem.
Ročně uvedli 5–6 her.
Josef Šmaha: Zlato,
Karel Leger: Sokol,
Jaroslav Vrchlický: Svědek,
Alois Jirásek: Lucerna.

1908
František F. Šamberk: J. K. Tyl,
Václav V. Štech: Deskový statek,
Ladislav Stroupežnický: Sirotčí peníze, Zkažená krev,
František A. Šubrt: Jan Výrava,
Božena Kunětická-Viková: Přítěž,
Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška.

1909
Karel Leger: V zakletém zámku,
František X. Svoboda: Směry života,
Ferdinand Oliva: Julinčiny vdavky,
František A. Šubrt: Drama čtyř chudých stěn,
Karel Želenský: Tažní ptáci.

1910
Václav K. Klicpera: Hadrián z Římsů,
Alois Jirásek: Vojnarka,
Jaroslav Kvapil: Oblaka,
Václav V. Štech: Třetí zvonění, r. A. Procházka,
Karel Tůma: Zlaté perko, r. A. Procházka,
Jan Neruda: Prodaná láska, r. A. Procházka.

1911
František ze Schönthanu: Kornelius Voss, r. A. Procházka,

1911–1913 stagnace činnosti.

1914
Oživení činnosti, ale válka nepříznivě zasáhla mezi herci.
Alois a Vilém Mrštíkovi: Anežka, r. R. Franta,
Viktor A. Krylov: Divoška.

1915 nehrálo se.

1916
Gustav Klika: Naučení (hrál oslabený soubor),
Josef Šváb-Malostranský: Zlaté srdíčko,
Jaroslav Vrchlický: Svědek,
Karel Rožek: Bílí ptáci.

1917
Jan Fröhlich: Jakou našel Jakub metlu na zlou Teklu, r. Ludvík Sovák.

1918
Obnova aktivity, podněcoval ji hlavně Rudolf Franta.
Ze staré sokolovny zřízeno jeviště a prolomením portálu vznikl ve staré Protivínce sál.
Karl Mallachow / Oskar Elsner: Papínkovy zálety, r. J. Müller,
Václav V. Štech: Maloměstská tradice, r. R. Franta,
George Hauptmann: Bobří kožich, r. R. Franta,
Jaroslav Hilbert: Vina, r. R. Franta,
A. Brabec(?): Pomsta, r. J. Müller.

1919
Petrolejové osvětlení nahrazeno elektrickým. Zájezdy do Týna nad Vltavou, Bernartic, Sudoměřic.
J. K. Tyl: Jan Hus, r. R. Franta,
W. Somerset-Maugham: Královská výsost, r. R. Franta,
Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic, r. R. Franta,
Vilém Skoch: Naše babička, r. R. Franta,
Josef Štolba: Staré hříchy, r. R. Franta,
Jiří Mahen: Nebe, peklo, ráj, r. R. Franta.

1920
Gustav Dawis: Katakomby, r. R. Franta,
Herman Heijermans: Na faře, r. R. Franta,
Oskar Blumenthal: Dva erby, r. R. Franta,
Karel Čapek: Loupežník, r. R. Franta,
Ladislav Stroupežnický: Naši Furianti, r. L. Černý,
Václav Štech: Třetí zvonění, r. R. Franta,
Alois Jirásek: Emigrant, r. R. Franta,
Michal Balucki: Těžké ryby, r. J. Kincl,
Max Halbe: Proud, r. R. Franta,
Václav Kl. Klicpera: Veselohra na mostě,
J. K. Tyl: Dva lístky.

1921
Alois Jirásek: Kolébka, r. L. Černý,
František A. Šubrt: Žně, r. R. Franta,
J. J. Kollár: Pražský Žid, r. R. Franta,
J. F. Karas: Mučedník Brixenský, r. R. Franta.

1922
Gaston A. Caillavet: Rozkošná příhoda, r. R. Franta,
Ladislav Stroupežnický: V ochraně Napoleona I., r. R. Franta,
Philippe Gille: Uhlíři, r. R. Franta,
Gabriela Zápolská: Morálka paní Dulské, r. L. Černý,
Ludwig Fulda (úprava pro čes. div. J. B. Kühnl): Ztracený ráj, r. R. Franta,
Josef Štolba: Na letním bytě, r. R. Franta,
Lucyan Rydel: Navždy, r. R. Franta.

1923
Luděk Archleb: Maroušek, r. R. Franta,
Georges Montignac: Škola zlodějů, r. R. Franta,
Čeněk Habart: Tajemný dub, r. V. Hlavsa,
Vilém a Alois Mrštíkové: Maryša, r. R. Franta. Přírodní divadlo v Obůrce u myslivny. Šlo o velkou společenskou událost.
Ladislav Stroupežnický: Naši Furianti, r. L. Černý. Přírodní divadlo v Obůrce u myslivny. Velká společenská událost.
Eduard Šimek (podle básně Svatopluka Čecha): Lešetínský kovář, r. R. Franta. Přírodní divadlo v Obůrce u myslivny. Šlo o velkou společenskou událost.
J. K. Tyl: Strakonický dudák, r. R. Franta,
Paul Bilhaud: Milostpánova komorná, r. J. Sommer,
Karel Scheinpflug: Mrak, r. V. Hlavsa.

1924
Otto Ernst Schmidt: Flachsmann vychovatelem, r. R. Franta,
Růžena Pohorská: Vdavky Nanynky Kulichovy, r. R. Franta,
Jan Vávra: Pod krovem otcovským, r. V. Hlavsa,
Bohumír Treybal: Protekce, r. J. Sommer,
Karel Leger: V zakletém zámku, r. R. Franta,
Rudolf Robl: Zvony, r. R. Franta,
Alois Jirásek: Lucerna, r. R. Franta,
Anton Ohorn: Bratři sv. Bernarda, r. R. Franta,
Karel Scheinpflug: Druhé mládí, r. L. Černý.

1925
Karel Horký: Baťoh, r. L. Černý,
John Hartley Manners: Peg mého srdce, r. R. Franta,
Julius Zeyer: Radúz a Mahulena, r. J Sommer,
František Langer: Velbloud uchem jehly, r. L. Černý,
Abigail Horáková: Páni, r. R. Franta,
Josef Císler: Ředitel panství, r. L. Černý.

1926
Karel Horký: Bejvávalo, aneb Loupežníci na Chlumu, r. R. Franta,
Otomar Schäffer: Čajová panenka, r. J. Sommer,
Vojtěška Baldessari Plumlovská: Svatoň a Milena, r. R. Franta,
J. K. Tyl: Pražský flamendr, r. J. Sommer,
Josef Štolba: Zlatá rybka, r. R. Franta,
Alois Jirásek: Vojnarka, r. R. Franta,
Zdeněk Grygar (vl. jm. Zdeněk Gintl) / Bedřich Vrbský: Lesní ženka, r. R. Franta.

1927
Abigail Horáková: Libuňský jemnospán, r. R. Franta,
Josef Kopta: Jejich lidská tvář, r. J. Sommer,
Antonín Bernášek / Bedřich Vrbský: Šofér, r. J. Sommer,
Jan Patrný: Ženy nestárnou, r. R. Franta.

1928
Mezi režiséry měl významné postavení keramik Rudolf Franta.
Henri Meilhac a Arthur David Millaud, hudba Florimond Hervé: Mamzelle Nitouche, r. J. Sommer, první opereta Mamzelle Nitouche (jh. členka divadelní společnosti M. Zieglerové, Pardubská).
Josef Ort-Hradčanský: Když štěstí chodí po horách, r. J. Sommer.
Emil Artur Longen: Osud trůnu Habsburského, r. J. Sommer.

1929
K jevišti přistavěna nová šatna, sklep a přísálí, což umožnilo lepší uskladnění dekorací, čtené zkoušky atd.
Josef Hais Týnecký: Na horské faře, hráno též v Sudoměřicích,
Zdeněk Štěpánek: Monastýr nad tajgou, r. R. Franta.

1930
Josef Skružný: Románek na horách, r. R. Franta,
František Langer: Grandhotel Nevada, r. R. Franta,
Eduard Rada: Vrah, r. R. Franta,
František Langer: Obrácení Ferdyše Pištory, r. R. Franta.

1931
Kottov / Boda: Ranní rosa,
Josef Hais Týnecký: Batalion, r. R. Franta,
Vilém Werner: Láska je problém ožehavý, r. J. Sommer,
Zdeněk Štěpánek: Hrníček štěstí, r. R. Franta,
Vilém Werner: Srdce na uzdě,
František Langer: Ráno, r. R. Franta,
Ladislav Mattuš: Hospic u všech svatých, r. R. Franta,
William Somerset-Maugham: Posvátný plamen, r. R. Franta.

1932
Vilém Werner: Právo na hřích, r. R. Franta,
Rudolf Zoulek: Salcamt,
Rudolf Bernauer / Rudolph Oesterreicher: Konto X, r. R. Franta,
Abigail Horáková: Žena legionářova, r. R. Franta,
Edvin Burke: Čemu se říká láska, r. R. Franta,
Fráňa Šrámek: Léto, r. J. Sommer,
Abigail Horáková: Dolorosa, r. J. Sommer.

1933
Josef Štolba: Vodní družstvo,
Branislav Nušič: Paní ministrová, r. R. Franta,
Růžena Pohorská podle Ignáta Herrmanna: Kondelík a Vejvara,
Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic, r. R. Franta.

1934
Anthony Armstrong: Deset minut alibi, r. R. Franta,
Vilém Werner: Zuzana hraje vabank,
Vilém Skoch: Dcera národa, r. R. Franta,
Václav Vlček: Lipany, r. R. Franta,
Ruda Nížkovský: Moje teta, tvoje teta,
Josef Hais Týnecký: Na děkanství,
J. K. Tyl: Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka, r. J. Sommer, podílel se i pěvecký spolek Lužničan. Soubor vzpomněl stého výročí vzniku státní hymny Kde domov můj. Při repríze byl průběh představení vysílán rozhlasem na náměstí.

1935
Úvahy o postavení nové budovy, nerealizováno.
František Langer: Manželství s. r. o.,
Ladislav Stroupežnický: Paní mincmistrová, r. R. Franta,
Ladislav Stroupežnický: Sirotčí peníze, r. R. Franta,
František Adolf Šubert: Žně,
William Somerset-Maugham: Živitel, r. R. Franta.

1936
František Langer: Jízdní hlídka, r. R. Franta,
Vilém Werner: Komediant hermelín, r. J. Sommer,
Vilém Werner: Lidé na kře, r. A. Kraus,
J. K. Tyl: Paličova dcera, r. L. Rozporka,
Karel a Josef Čapkové: Ze života hmyzu, r. R. Franta,
Karel Jaromír Erben: Sládci.

1937
Gustav Davis: Katakomby, r. R. Franta,
Karel Čapek: Bílá nemoc, r. A. Kraus,
František V. Krejčí: Noc na sibiřské dráze, r. L. Rozporka,
Emil Vachek: Pec, r. A. Kraus.

1938
Edmond Konrád: Kde se žebrá, r. A. Kraus,
Emil Synek: Noční služba, r. Rudolf Franta,
Olga Scheinpflugová: Okénko, r. J. Lenz.

1939
Ladislav Stroupežnický: V ochraně Napoleona I., r. Rudolf Franta,
Emil Synek: Dvojí tvář, r. Rudolf Franta,
J. K. Tyl: Strakonický dudák, r. L. Černý.

1940
Saša Razov / Jiří Červený (podle Boženy Němcové): Divá Bára, r. V. Šneller,
Vladimír Havel: Barbar Vok, r. Rudolf Franta. Významná inscenace podle historické fresky J. Mařánka Barbar Vok (dramatizace Vl. Havel), jejíž děj se odehrává většinou v Bechyni. Představení se účastnil i autor.
Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, r. Rudolf Franta,
Alois Jirásek: Lucerna, r. Rudolf Franta.

----------------------

1941 Členové Dramatického odboru zakázaného Sokola, který přes 35 let rozvíjel tradici místního ochotnického divadla, přešli do 1939 založeného Divadelního ochotnického spolku (viz).

Bibliografie:
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 53–54.

STO DVACET let ochotnického divadla v Bechyni 1855–1975. Dvacet let loutkového divadla v Bechyni 1955–1975. Historie souborů, přehled inscenací, zájezdy, přehlídky. Bechyně, Městské kulturní středisko 1975, 36 s.

Mapa působení souboru - Sokol, dramat. odbor

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.