Osobnosti: FRANTA, Rudolf, Bechyně

Datum narození: 1885
Datum úmrtí: 1962

Povoláním keramik, duší divadelní nadšenec, herec, režisér.

1905 režíroval Tylovu hru Jan Hus. Poprvé a ne naposledy se setkal s c. k. rakouskou cenzurou.
Následovaly Vrchlického Exulanti, Šamberkův Karel Havlíček Borovský, Stroupežnického Václav Hrobčický z Hrobčic.

V říjnu 1909 se se souborem dočasně rozloučil. Důvodem byly maloměšťácké poměry v Bechyni, kde byl některými vlivnými lidmi považován za buřiče a narušitele starých pořádků.

1913 se vrátil a musel hledat pro své hry nové protagonisty.

V době prvé světové války byl mimo Bechyni.

1918 se vrátil a s nadšením hrál a režíroval v novém, samostatném státě.
1923 v Obůrce u myslivny inicoval postavení divadla v přírodě, kde s velkým úspěchem uvedl hru bratří Mrštíků Maryša. Na této scéně hrál soubor i v dalších letech.
1919 divadlo se přestěhovalo Na Protivínku, kde Sokol najal a zřídil stálé jeviště.
1940 počátkem protektorátu uváděl vlastenecké hry. Stroupežnického Naše furianty a Jiráskovu Lucernu.

S rozpuštěním Sokola se na čas s divadlem rozloučil.

Po válce došlo ke sloučení ochotnického spolku a obnoveného dramatického odboru Sokola v jeden soubor.
Rudolf Franta opět režíroval a hrál. Byl jedním z nejproduktivnějších režisérů. Za více než padesát let uvedl na prkna bechyňského divadla přes devadesát her, především českých autorů.

1955 mu bylo MK uděleno Čestné uznání za vynikající dlouholetou činnost v ochotnickém divadelnictví.
1955 uvedl ke stému výročí divadla v Bechyni Tylovu Tvrdohlavou ženu.

1958 G. Zapolská: Čtveřice - posledni hroa uvedená v jeho režii..

Rudolf Franta byl i knihovníkem a archivářem ochotnického divadla. Jen díky jeho práci mohla být zmapována činnost ochotníků od jejich prvopočátků až do roku 1955, kdy veškerou agendu předal svému nástupci Jaroslavu Konvalinkovi.

Bibliografie:
Bechyňský Městský Zpravodaj červen 2001