Databáze českého amatérského divadla
Soubory: Ochotnické divadlo / Spolek divadelních ochotníků
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1861
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1888
Působení: 186x, 187x, 188x
Založení / první zpráva: 1861
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1888
Působení: 186x, 187x, 188x
1861 v srpnu založen spolek Ochotnické divadlo. :)
Hlavními iniciátory notář J. K. Exner (první ředitel spolku), režisérem a předním hercem rukavičkář V. Langer.
1861 v září zahajovacím představením Klicpera: Divotvorný klobouk, veselohra, kterou obsadili ochotníci především z řad studentů. Dále Tyl: Paličova dcera, G. Pfleger Moravský Ona mě miluje, J. Kaška Zbraslavský: Rekrutýrka v Kocourkově, K. Töpfer: Dobrý tón, J. B. Rosier: Brute, pusť Césara!.
1862 Tyl: Pražský flamendr, Görner: Manžel bez ženy, A. Fredro: Pan Čapek aneb Cožpak mě nikdo nezná?, Friedrich: Husička z Podháje, Hell: Galejní otroci.
1862 otevřen představením frašky Duch času (Raupach) skutečně důstojný divadelní sál v Zouzalově hostinci U bílé labutě. Zákulisí tvořila dámská a pánská šatna. V tomto samostatném divadle ochotnickém se poprvé hrálo na den sv. Václava (28. 9.), dále zde uvedeny tituly: Pan Strejček, Starý manžel, Matka a dcera.
Jeviště si museli pořídit ochotníci sami - na tuto nákladnou investici vydali z podnětu notáře Exnera desetizlatkové akcie, které byly postupně spláceny, a pro akcionáře bylo pořádáno ročně jedno představení zdarma.
Po roce 1890 přispěla na divadlo i Občanská záložna, když odepsala hlavní dlužnou částku. Jeviště mělo šíři 6 metrů, hloubku 9 metrů. Hudebníkům bylo vyhraženo místo před jevištěm, které od sálu oddělovala opona s pohledem na Jaroměře, která bylo pozužívána i později, když se hrávalo v Grandhotelu, ale její další osud není znám.
Jeviště mělo i malovanou sufitovou oponu vytahovanou do provaziště. Dekorace maloval malíř Prozatímního divadla Josef Macourek .
Ochotníci platili každé představení 5 zlatek za nájem sálu a dalších 5 za světlo, stejnou částku dávali za topení. Když se dost nevybralo, Zouzal slevil.
Hlediště - včetně míst k stání a galerie - pojmulo na 250 diváků.
Hrávalo se v neděli, výjimečně v sobotu, o vrcholných církevních svátcích - Velikonocích a Vánocích se hrát nesmělo.
Hlavní změnou repertoáru oproti letům padesátým bylo, že zmizely romantické hry a většina textů pojednávala o současnosti,
1863 mezi fraškami a veselohrami poprvé sehráno vážné drama.
Dále uváděny pouze premiéry:
1862 J. Korzeniowski: Starý manžel, R. J. Benedix: Pan strejček, Tyl dle Töpfra: Matka a dcera, Birch-Pfeifferová: Sládkova dcera, F. Hopp: Doktora Fausta domácí čepička, F Halm: Syn pouště.
1863 J. M. Boleslavský dle Klicpery: Katovo poslední dílo, F. B. Mikovec: Záhuba rodu Přemyslovského, K. pürner: Karla XII. navrácení se do vlasti, S. H. Mosenthal: Svatojanský dvůr, dále Ďábel neb Slepá nevěsta, R. Benedix: Vězení, A. Cosmar: Láska v nárožním domě, Zámecké schody a Ostruhová ulice aneb O jedno patro níž, J. V. Žák: Do všeho se plete, J. K. Tyl: Slepý mládenec, K. F. Gutzkow: Srdce a květ.
1864 Birch-Pfeifferová:Diblík, Tyl: Paní Majánka, matka pluku, J. Procházka dle Casteliho: Dva přátelé a jediný kabát aneb Jeden z nás se musí oženit, Tyl: Bankrotář, Molière: Lakomec, Raupach-Tyl: Pašerové, , lesla Savojská, Filípek: Mateřské požehnání, Tři dny ze života karbaníkova, J. J. Kolár: Magelona, Kotzebue: Panošova šelmovství.
1865 Tyl: Tvrdohlavá žena, F. Kaiser: Chyba lávky aneb Žebrákova poslední vůle, Kaiser - Tyl: Dareba, R. Kneisel - J. M. Boleslavský Chudý písničkář.
1865 se po smrti Viléma Langra ( byl po J. K. Exnerovi od 1864 předsedou spolku) se ředitelem spolku stal klempíř Hynek Polický.
1865 přednesl zásadní řeč o fugování ochotnického spolku Václav Martínek, student osmého ročníku gamnázia., který s ochotníky hrával a napsal pro ně hru Usněžená hlava či Pražští studenti. Po VŠ studiích působil jako gymnaziální profesor v Rychnově nad Kněžnou a později v Telči, kde také ochotničil.
1865 ještě uvedeny hry: Statek Lhota, Pacient a lékař (podle Molièra), Lembert: Kat amstrdámský, Za živa mrtví manželé, Raupach: Mlynář a jeho dítě, Klicpera: Jelen, Martínek: Usněžená hlava...
1866 Don César de Bazano, M. D. Rettigová: Vdova a vdovec, G. H. Pullitz: Politika v lese, V. Špinka: Liška nad lišku, J. V. Lomnický: Účtovní rada a jeho dcery.
Poté přerušení kvůli rakousko-pruské válce.
1867-1868 ředitelem lékárník K. Halla.
V prosinci 1867 divadelní představení obnovena - Karl August Görner: Ženské slzy, Hluchý podomek, Vražda na Uhelném trhu.
1871 notáře Exnera ve funkci předsedy spolku vystřídal klepíř Hynek Polický, který ji vykonával do 1873, po dvou letech zvolen opět Polický, se snahou aktivizovat ochotníky je vedl až do roku 1880.
1880 na župním sjezdu Matice divadelní v Opočně rozpravu o vzájemné výpomoci silami činnými v divadelních představeních a o pořádání pohostinských představení zahájil Jos. Šubrt z Jaroměře, který přednesl i proslov.
V první polovině 80. let spolek stagnoval,
1882 čtyři představení
1885 uvedeny hry V. Rutha (podle románu G. Pflegra Moravského): Ztracený život; V. Ruth: Sestřenka, v prosince večer aktovek K. Pippicha Ve veřejném životě a Lad. Stroupežnického Paní mincmistrová.
Od 1885 podíl i na velkoryse koncipovaných maškarních průvodech a na programech šibřinek a silvestrů.
Hlavními iniciátory notář J. K. Exner (první ředitel spolku), režisérem a předním hercem rukavičkář V. Langer.
1861 v září zahajovacím představením Klicpera: Divotvorný klobouk, veselohra, kterou obsadili ochotníci především z řad studentů. Dále Tyl: Paličova dcera, G. Pfleger Moravský Ona mě miluje, J. Kaška Zbraslavský: Rekrutýrka v Kocourkově, K. Töpfer: Dobrý tón, J. B. Rosier: Brute, pusť Césara!.
1862 Tyl: Pražský flamendr, Görner: Manžel bez ženy, A. Fredro: Pan Čapek aneb Cožpak mě nikdo nezná?, Friedrich: Husička z Podháje, Hell: Galejní otroci.
1862 otevřen představením frašky Duch času (Raupach) skutečně důstojný divadelní sál v Zouzalově hostinci U bílé labutě. Zákulisí tvořila dámská a pánská šatna. V tomto samostatném divadle ochotnickém se poprvé hrálo na den sv. Václava (28. 9.), dále zde uvedeny tituly: Pan Strejček, Starý manžel, Matka a dcera.
Jeviště si museli pořídit ochotníci sami - na tuto nákladnou investici vydali z podnětu notáře Exnera desetizlatkové akcie, které byly postupně spláceny, a pro akcionáře bylo pořádáno ročně jedno představení zdarma.
Po roce 1890 přispěla na divadlo i Občanská záložna, když odepsala hlavní dlužnou částku. Jeviště mělo šíři 6 metrů, hloubku 9 metrů. Hudebníkům bylo vyhraženo místo před jevištěm, které od sálu oddělovala opona s pohledem na Jaroměře, která bylo pozužívána i později, když se hrávalo v Grandhotelu, ale její další osud není znám.
Jeviště mělo i malovanou sufitovou oponu vytahovanou do provaziště. Dekorace maloval malíř Prozatímního divadla Josef Macourek .
Ochotníci platili každé představení 5 zlatek za nájem sálu a dalších 5 za světlo, stejnou částku dávali za topení. Když se dost nevybralo, Zouzal slevil.
Hlediště - včetně míst k stání a galerie - pojmulo na 250 diváků.
Hrávalo se v neděli, výjimečně v sobotu, o vrcholných církevních svátcích - Velikonocích a Vánocích se hrát nesmělo.
Hlavní změnou repertoáru oproti letům padesátým bylo, že zmizely romantické hry a většina textů pojednávala o současnosti,
1863 mezi fraškami a veselohrami poprvé sehráno vážné drama.
Dále uváděny pouze premiéry:
1862 J. Korzeniowski: Starý manžel, R. J. Benedix: Pan strejček, Tyl dle Töpfra: Matka a dcera, Birch-Pfeifferová: Sládkova dcera, F. Hopp: Doktora Fausta domácí čepička, F Halm: Syn pouště.
1863 J. M. Boleslavský dle Klicpery: Katovo poslední dílo, F. B. Mikovec: Záhuba rodu Přemyslovského, K. pürner: Karla XII. navrácení se do vlasti, S. H. Mosenthal: Svatojanský dvůr, dále Ďábel neb Slepá nevěsta, R. Benedix: Vězení, A. Cosmar: Láska v nárožním domě, Zámecké schody a Ostruhová ulice aneb O jedno patro níž, J. V. Žák: Do všeho se plete, J. K. Tyl: Slepý mládenec, K. F. Gutzkow: Srdce a květ.
1864 Birch-Pfeifferová:Diblík, Tyl: Paní Majánka, matka pluku, J. Procházka dle Casteliho: Dva přátelé a jediný kabát aneb Jeden z nás se musí oženit, Tyl: Bankrotář, Molière: Lakomec, Raupach-Tyl: Pašerové, , lesla Savojská, Filípek: Mateřské požehnání, Tři dny ze života karbaníkova, J. J. Kolár: Magelona, Kotzebue: Panošova šelmovství.
1865 Tyl: Tvrdohlavá žena, F. Kaiser: Chyba lávky aneb Žebrákova poslední vůle, Kaiser - Tyl: Dareba, R. Kneisel - J. M. Boleslavský Chudý písničkář.
1865 se po smrti Viléma Langra ( byl po J. K. Exnerovi od 1864 předsedou spolku) se ředitelem spolku stal klempíř Hynek Polický.
1865 přednesl zásadní řeč o fugování ochotnického spolku Václav Martínek, student osmého ročníku gamnázia., který s ochotníky hrával a napsal pro ně hru Usněžená hlava či Pražští studenti. Po VŠ studiích působil jako gymnaziální profesor v Rychnově nad Kněžnou a později v Telči, kde také ochotničil.
1865 ještě uvedeny hry: Statek Lhota, Pacient a lékař (podle Molièra), Lembert: Kat amstrdámský, Za živa mrtví manželé, Raupach: Mlynář a jeho dítě, Klicpera: Jelen, Martínek: Usněžená hlava...
1866 Don César de Bazano, M. D. Rettigová: Vdova a vdovec, G. H. Pullitz: Politika v lese, V. Špinka: Liška nad lišku, J. V. Lomnický: Účtovní rada a jeho dcery.
Poté přerušení kvůli rakousko-pruské válce.
1867-1868 ředitelem lékárník K. Halla.
V prosinci 1867 divadelní představení obnovena - Karl August Görner: Ženské slzy, Hluchý podomek, Vražda na Uhelném trhu.
1871 notáře Exnera ve funkci předsedy spolku vystřídal klepíř Hynek Polický, který ji vykonával do 1873, po dvou letech zvolen opět Polický, se snahou aktivizovat ochotníky je vedl až do roku 1880.
1880 na župním sjezdu Matice divadelní v Opočně rozpravu o vzájemné výpomoci silami činnými v divadelních představeních a o pořádání pohostinských představení zahájil Jos. Šubrt z Jaroměře, který přednesl i proslov.
V první polovině 80. let spolek stagnoval,
1882 čtyři představení
1885 uvedeny hry V. Rutha (podle románu G. Pflegra Moravského): Ztracený život; V. Ruth: Sestřenka, v prosince večer aktovek K. Pippicha Ve veřejném životě a Lad. Stroupežnického Paní mincmistrová.
Od 1885 podíl i na velkoryse koncipovaných maškarních průvodech a na programech šibřinek a silvestrů.
Bibliografie:
MÍSTOPIS čekého amatérského divadla, I. Díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 312.
čas. Dalibor 1. 12. 1862.
Divadelní listy 1880, č. 12, s. 183.
Divadelní listy 1880, č. 14, s. 225-227.
MÍSTOPIS čekého amatérského divadla, I. Díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 312.
čas. Dalibor 1. 12. 1862.
Divadelní listy 1880, č. 12, s. 183.
Divadelní listy 1880, č. 14, s. 225-227.
Mapa působení souboru - Ochotnické divadlo / Spolek divadelních ochotníků
Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná. Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
