Databáze českého amatérského divadla
Soubory: Sokolské divadlo
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1884
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 195x
Působení: 188x, 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x,195x
Založení / první zpráva: 1884
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 195x
Působení: 188x, 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x,195x
1864 vznik Sokola, v ochotnické společnosti h. i někteří členové Sokola (spolupráce hl. od 1868).
1867 "Dne 1. prosince hráli Sokolíci poprvé divadlo a sice dáván Lakomec od Molièra."
1868 "Ochotníci divadelní splynuli v jedno s jednotou a stanoveno, že každý ochotník musí býti údem Sokola. Jmění ochotnického spolku bylo předáno jednotě a režisérem jmenován Piskoř."
1886 "Tento rok utvořila se družina divadelní v jednotě a počala hráti divadlo za naprosté netečnosti obyvatelstva."
1888 "Nově vzkříšená družina ochotnická jednoty naší, pevnou rukou bratra A. Staňka vedena, vykazovala po třech představeních již čistý výtěžek 50zlatých. Usneseno hráti dále."
1889 Ved. osobností soustružník Fr. Demel st., ten koupil část div. rekvizit “po zašlém ochotnickém spolku”. Hrávalo se v pivovaře U Haselmanů, později též v místnostech Besedy na malém přenosném jevišti. Většinou aktovky, zřídka celovečerní hry.
Po 1893 ved. osobností DO Sokola a r. Jos. Divoký, za 40 let přes 70 her, především Tyl, Jirásek, Šamberk a Vrchlický. Plánovitě vytvářel organizaci ochotnické družiny, navrhl její jednací řád a zavedl dvě pravidelné div. sezony.
1894 " Po návrhu br. Tůmy usneseno založiti divadelní knihu, do níž zaznamenávány býti mají události divadelní družiny. Z knihy této možno si utvořiti pěkný obrázek o činnosti nejen divadelní družiny, ale i celé jednoty."
1899 - 10. 12. - F. V. Jeřábek: Syn člověka čili Prusové v Čechách r. 1757. K představení opatřeny nové dekorace, kostýmy opatřeny z Prahy. Hráno v hostinci U Kašlíků.
1900 - Kafka: Anděl strážný, veseloherní novinka, režie Divoký, nové dekorace, hráno U Kašlíků ve prospěch ošacení chudé školní mládeže. V meziaktí koncertovalo Valašské kvarteto.
1900 - Vojt.Baldessari Plumlovská: Svatoň a Milena, 2x.
1900-1909 jeviště v restauraci U Kašlíků, kterou Sokol koupil, postupně vybavil a po požáru 1909 v ní postavil moderní jeviště se zákulisím s vybavením z přerovského ateliéru Franty Sklenáře.
Divoký znamenitý režisér, obratný dramaturg, vychoval řadu herců.
1903 Jar. Vrchlický: Pomsta Catullova, J. Vrfchlický: V sudě Diogenově, Prodaná nevěsta, F. A. Šubert: Probuzenci, Jos. Štolba: Mořská panna, J. K. Tyl: Strakonický dudák, Otto Faster: Ben Hur.
Do 1904 se o ochotnické divadlo vedle F. Demla a J. Divokého nejvíce zasloužili i herec a režisér Hubert Weisshammer, který se také podílel na výpravách her, Antonín Staněk a František Sokol-Tůma.
1904 uv. Palackého tř. č. 27.
Divoký, Weisshammer a Josef Demel vypracovali v roce 1905 dějiny Ochotnické družiny a poslali je Matici k otištění, k tomu však nedošlo a dějiny se ztratily.
1905 - 3. 12. - F. A. Šubert: Drama čtyř chudých stěn.
1907 Hamlet (Shakespeare).
1907 zde první české provedení Elektry (Sofoklés), r. Joža Divoký.
"Slova Sofoklovy Elektry nezazněla poprvé 1924 z vinohradské scény z úst Leopoldy Dostalové v Kvapilově režii, ale v Sokolském domě ve Valašském Meziříčí." (Stehlíková, s. 1.)
1908 nastudovala a předvedla Ochotnická družina Sokola při Tylových oslavách hru Měšťané a studenti (Tyl), dále hry Terna (Balák), Český Honza (Leda), Páni (Horáková), Deskový statek (Štech), Zlaté časy (Dvorská), Adamita (Čečetka), Radúz a Mahulena (Zeyer), Sirotčí peníze (Stroupežnický), Ztaté péro (Tůma). Celkem 9 původních her plus překlady.
1909 Kupec benátský (Shakespeare) v plánu, ale nedokončen, shořela sokolovna (dle jiného zdroje shořela 1908).
1911 - po požáru otevřeno nové jeviště, Noc na Karlštejně. - 23. 9. - k oslavě 60. narozenin Aloise Jiráska uvedena Lucerna; 7. 10. - H. Ibsen: Hedda Gablerová, jh. R. Kybastová. - 12. 10. - K. Kraatz: Taktika lásky; 26. 11. - V. Štech: Hababa a Jordán;
1912 - 3. 3. - J. J. Kolár: Pražský žid, k 100. výročí narození autora; 13. 4. - Al. Jirásek: Vojnarka; 27. 4. - Josef Štolba: Ach, ta láska!. - 11. 5. - Potopený zvon, přel. Fr. S. Procházka; 26. 10. - L. Stroupežnický: Naši furianti.
1914 ved. DO Sokola prof. učitelského ústavu Hanuš Kosík.
Krátce po oslavách 50letého trvání jednoty zač. 1. svět. v. sokolovna přeměněna na vojenskou nemocnici, ODi se přestěhovalo do pivovarské restaurace.
1915 činnost ustala úplně. První kusé zprávy o ní až ve 2. pol. 1917.
Ještě celé jarní období 1918 režíroval Kosík sám, pak i C. Suchánek a H. Weisshammer.
1919 již činnost normální.
1920 předsedou DO a vrchním režisérem zvolen Karel Strnadel, který působil v DO od 1901 a sehrál nejvíc rolí (185).
1910 otevřena nově postavená sokolovna
1931 DO Sokola RUR, účast v div. soutěži IX. všesokolského sletu,
1934 k 70. výročí jednoty Lucerna.
Časté hry se zpěvy, jedno až dvouaktové operety či malé komické opery, na jejichž nastudování se do 1. svět. v. nejvíce podílel J. N. Polášek, k řadě her se zpěvy psal i hudbu.
1921 s orchestrem pod ved. J. Sedláčka DO Sokola opera Ogaři (Jar. Křička) a 1922 V studni.
Od 1925 pravidelně operety.
1925 Probuzenci (Šubert), Baťoh (Horký), Pohádka o zlatém klíči a živé vodě (Sokolová), Protekce (Trejbal), opereta Táta dlouhán (Brožík - Vrána - Piskáček).
1928 přišel do Meziříčí 40. pěší pluk s vynikající kapelou, sokolské divadlo uvedlo Prodanou nevěstu, jh. O. Mařák; Na každého dojde (Moor).
1929 balet Juliána - krásná panna (J. N. Polášek),
1932 Rusalka a
1933 Dalibor.
1935 a 1936 vítězem župní soutěže ÚMDOČ s hrami Revoluční svatba a Golgota.
Zdeněk Jemelík.
Email: jemelikzdenek@gmail.com
V letech před 2. válkou působil v souboru jako režisér a dirigent MUDr. Zdeněk Jemelík a hrály se zde (a také v Ostravě) jeho operety - Vše pro ženu a Cesta do ráje.
Premiéru shlédl syn MUDr. Jemelíka pan Zdeněk Jemelík, který zaslal tuto informaci. (V souboru působil i pes Pajda)
1937 událostí roku 13 představení Bílé nemoci, režie Jindřich Gratz.
1938 Dvaasedmdesátka (Langer), účast v I. kole sletové soutěže, v užší soutěži pak Červen (Šrámek), podzimní sezona však znemožněna obsazením sokolovny vojskem.
1939 8 her, např. Matka, Lucerna.
1940 8 her, z nich např. J. K. Tyl (1000. představení).
V dubnu 1941 však byla činnost Sokola okupanty zastavena a byl zabaven jeho majetek.
Z majetku divadelního odboru se podařilo ukrýt a tím zachránit reflektory, oponu, proměnovky, závěsy, povlaky na křesla, líčidla a vlásenky, ale Němci byla spálena divadelní knihovna a sokolovna po osvobození nebyla schopná provozu.
Po 1945
Proto sokolové chtěli začít po válce uvedením Šubrtova dramatu Jan Výrava v zámeckém parku v Krásně. Dokonce se uskutečnily i dvě zkoušky, ale nakonec se první poválečná hra, Čapkova Matka, hrála v prosinci 1945 už v sokolovně. Jenže kromě majetku se během války Sokolům rozpadl i divadelní kolektiv.
1946 sice uvedl Sokol ještě tři premiéry a
1947 jednu a po ní slavnostním představením Zeyerova Radúze a Mahuleny oslavil osmdesátiny sokolského divadla ve Valašském Meziříčí, ale pak už šlo všechno špatně.
Po Únoru 1948 došlo ke „sjednocení tělovýchovy“, což znamenalo, že se ze Sokola stal Sokol I. a z DTJ Sokol II. a jejich divadelníci měli být v roce 1950 proti své vůli sloučeni. K tomu sice nedošlo, ale soubory byly v roce 1952 byly převedeny pod ZV ROH Stavomontáže (Sokol I.) a ZV ROH Tesla (Sokol II.).
To byl konec činnosti Sokola II., který pod Teslou vůbec nehrál a
Sokol I. zahrál v roce 1953 Jiráskovu Lucernu a Goldoniho Lháře a sokolské divadlo skončilo.
(Koncem roku 1953 se sice meziříčští ochotníci dohodli, že vytvoří nový soubor s názvem Valašské divadlo a potom hrálo v sokolovně divadlo Tatran, ale to už je jiný příběh.)
O činnost sokolského ODi do 2. svět v. se kromě již uvedených nejvíce zasloužili Fr. Blažek, Jos. Demel, K. Fišer, Jindř. a Zdena Gratzovi, Fr. a Jana Hanusovi ad.
1867 "Dne 1. prosince hráli Sokolíci poprvé divadlo a sice dáván Lakomec od Molièra."
1868 "Ochotníci divadelní splynuli v jedno s jednotou a stanoveno, že každý ochotník musí býti údem Sokola. Jmění ochotnického spolku bylo předáno jednotě a režisérem jmenován Piskoř."
1886 "Tento rok utvořila se družina divadelní v jednotě a počala hráti divadlo za naprosté netečnosti obyvatelstva."
1888 "Nově vzkříšená družina ochotnická jednoty naší, pevnou rukou bratra A. Staňka vedena, vykazovala po třech představeních již čistý výtěžek 50zlatých. Usneseno hráti dále."
1889 Ved. osobností soustružník Fr. Demel st., ten koupil část div. rekvizit “po zašlém ochotnickém spolku”. Hrávalo se v pivovaře U Haselmanů, později též v místnostech Besedy na malém přenosném jevišti. Většinou aktovky, zřídka celovečerní hry.
Po 1893 ved. osobností DO Sokola a r. Jos. Divoký, za 40 let přes 70 her, především Tyl, Jirásek, Šamberk a Vrchlický. Plánovitě vytvářel organizaci ochotnické družiny, navrhl její jednací řád a zavedl dvě pravidelné div. sezony.
1894 " Po návrhu br. Tůmy usneseno založiti divadelní knihu, do níž zaznamenávány býti mají události divadelní družiny. Z knihy této možno si utvořiti pěkný obrázek o činnosti nejen divadelní družiny, ale i celé jednoty."
1899 - 10. 12. - F. V. Jeřábek: Syn člověka čili Prusové v Čechách r. 1757. K představení opatřeny nové dekorace, kostýmy opatřeny z Prahy. Hráno v hostinci U Kašlíků.
1900 - Kafka: Anděl strážný, veseloherní novinka, režie Divoký, nové dekorace, hráno U Kašlíků ve prospěch ošacení chudé školní mládeže. V meziaktí koncertovalo Valašské kvarteto.
1900 - Vojt.Baldessari Plumlovská: Svatoň a Milena, 2x.
1900-1909 jeviště v restauraci U Kašlíků, kterou Sokol koupil, postupně vybavil a po požáru 1909 v ní postavil moderní jeviště se zákulisím s vybavením z přerovského ateliéru Franty Sklenáře.
Divoký znamenitý režisér, obratný dramaturg, vychoval řadu herců.
1903 Jar. Vrchlický: Pomsta Catullova, J. Vrfchlický: V sudě Diogenově, Prodaná nevěsta, F. A. Šubert: Probuzenci, Jos. Štolba: Mořská panna, J. K. Tyl: Strakonický dudák, Otto Faster: Ben Hur.
Do 1904 se o ochotnické divadlo vedle F. Demla a J. Divokého nejvíce zasloužili i herec a režisér Hubert Weisshammer, který se také podílel na výpravách her, Antonín Staněk a František Sokol-Tůma.
1904 uv. Palackého tř. č. 27.
Divoký, Weisshammer a Josef Demel vypracovali v roce 1905 dějiny Ochotnické družiny a poslali je Matici k otištění, k tomu však nedošlo a dějiny se ztratily.
1905 - 3. 12. - F. A. Šubert: Drama čtyř chudých stěn.
1907 Hamlet (Shakespeare).
1907 zde první české provedení Elektry (Sofoklés), r. Joža Divoký.
"Slova Sofoklovy Elektry nezazněla poprvé 1924 z vinohradské scény z úst Leopoldy Dostalové v Kvapilově režii, ale v Sokolském domě ve Valašském Meziříčí." (Stehlíková, s. 1.)
1908 nastudovala a předvedla Ochotnická družina Sokola při Tylových oslavách hru Měšťané a studenti (Tyl), dále hry Terna (Balák), Český Honza (Leda), Páni (Horáková), Deskový statek (Štech), Zlaté časy (Dvorská), Adamita (Čečetka), Radúz a Mahulena (Zeyer), Sirotčí peníze (Stroupežnický), Ztaté péro (Tůma). Celkem 9 původních her plus překlady.
1909 Kupec benátský (Shakespeare) v plánu, ale nedokončen, shořela sokolovna (dle jiného zdroje shořela 1908).
1911 - po požáru otevřeno nové jeviště, Noc na Karlštejně. - 23. 9. - k oslavě 60. narozenin Aloise Jiráska uvedena Lucerna; 7. 10. - H. Ibsen: Hedda Gablerová, jh. R. Kybastová. - 12. 10. - K. Kraatz: Taktika lásky; 26. 11. - V. Štech: Hababa a Jordán;
1912 - 3. 3. - J. J. Kolár: Pražský žid, k 100. výročí narození autora; 13. 4. - Al. Jirásek: Vojnarka; 27. 4. - Josef Štolba: Ach, ta láska!. - 11. 5. - Potopený zvon, přel. Fr. S. Procházka; 26. 10. - L. Stroupežnický: Naši furianti.
1914 ved. DO Sokola prof. učitelského ústavu Hanuš Kosík.
Krátce po oslavách 50letého trvání jednoty zač. 1. svět. v. sokolovna přeměněna na vojenskou nemocnici, ODi se přestěhovalo do pivovarské restaurace.
1915 činnost ustala úplně. První kusé zprávy o ní až ve 2. pol. 1917.
Ještě celé jarní období 1918 režíroval Kosík sám, pak i C. Suchánek a H. Weisshammer.
1919 již činnost normální.
1920 předsedou DO a vrchním režisérem zvolen Karel Strnadel, který působil v DO od 1901 a sehrál nejvíc rolí (185).
1910 otevřena nově postavená sokolovna
1931 DO Sokola RUR, účast v div. soutěži IX. všesokolského sletu,
1934 k 70. výročí jednoty Lucerna.
Časté hry se zpěvy, jedno až dvouaktové operety či malé komické opery, na jejichž nastudování se do 1. svět. v. nejvíce podílel J. N. Polášek, k řadě her se zpěvy psal i hudbu.
1921 s orchestrem pod ved. J. Sedláčka DO Sokola opera Ogaři (Jar. Křička) a 1922 V studni.
Od 1925 pravidelně operety.
1925 Probuzenci (Šubert), Baťoh (Horký), Pohádka o zlatém klíči a živé vodě (Sokolová), Protekce (Trejbal), opereta Táta dlouhán (Brožík - Vrána - Piskáček).
1928 přišel do Meziříčí 40. pěší pluk s vynikající kapelou, sokolské divadlo uvedlo Prodanou nevěstu, jh. O. Mařák; Na každého dojde (Moor).
1929 balet Juliána - krásná panna (J. N. Polášek),
1932 Rusalka a
1933 Dalibor.
1935 a 1936 vítězem župní soutěže ÚMDOČ s hrami Revoluční svatba a Golgota.
Zdeněk Jemelík.
Email: jemelikzdenek@gmail.com
V letech před 2. válkou působil v souboru jako režisér a dirigent MUDr. Zdeněk Jemelík a hrály se zde (a také v Ostravě) jeho operety - Vše pro ženu a Cesta do ráje.
Premiéru shlédl syn MUDr. Jemelíka pan Zdeněk Jemelík, který zaslal tuto informaci. (V souboru působil i pes Pajda)
1937 událostí roku 13 představení Bílé nemoci, režie Jindřich Gratz.
1938 Dvaasedmdesátka (Langer), účast v I. kole sletové soutěže, v užší soutěži pak Červen (Šrámek), podzimní sezona však znemožněna obsazením sokolovny vojskem.
1939 8 her, např. Matka, Lucerna.
1940 8 her, z nich např. J. K. Tyl (1000. představení).
V dubnu 1941 však byla činnost Sokola okupanty zastavena a byl zabaven jeho majetek.
Z majetku divadelního odboru se podařilo ukrýt a tím zachránit reflektory, oponu, proměnovky, závěsy, povlaky na křesla, líčidla a vlásenky, ale Němci byla spálena divadelní knihovna a sokolovna po osvobození nebyla schopná provozu.
Po 1945
Proto sokolové chtěli začít po válce uvedením Šubrtova dramatu Jan Výrava v zámeckém parku v Krásně. Dokonce se uskutečnily i dvě zkoušky, ale nakonec se první poválečná hra, Čapkova Matka, hrála v prosinci 1945 už v sokolovně. Jenže kromě majetku se během války Sokolům rozpadl i divadelní kolektiv.
1946 sice uvedl Sokol ještě tři premiéry a
1947 jednu a po ní slavnostním představením Zeyerova Radúze a Mahuleny oslavil osmdesátiny sokolského divadla ve Valašském Meziříčí, ale pak už šlo všechno špatně.
Po Únoru 1948 došlo ke „sjednocení tělovýchovy“, což znamenalo, že se ze Sokola stal Sokol I. a z DTJ Sokol II. a jejich divadelníci měli být v roce 1950 proti své vůli sloučeni. K tomu sice nedošlo, ale soubory byly v roce 1952 byly převedeny pod ZV ROH Stavomontáže (Sokol I.) a ZV ROH Tesla (Sokol II.).
To byl konec činnosti Sokola II., který pod Teslou vůbec nehrál a
Sokol I. zahrál v roce 1953 Jiráskovu Lucernu a Goldoniho Lháře a sokolské divadlo skončilo.
(Koncem roku 1953 se sice meziříčští ochotníci dohodli, že vytvoří nový soubor s názvem Valašské divadlo a potom hrálo v sokolovně divadlo Tatran, ale to už je jiný příběh.)
O činnost sokolského ODi do 2. svět v. se kromě již uvedených nejvíce zasloužili Fr. Blažek, Jos. Demel, K. Fišer, Jindř. a Zdena Gratzovi, Fr. a Jana Hanusovi ad.
Bibliografie:
BALETKA, Ladislav: Z divadelní tradice Valašského Meziříčí. (Klubové zařízení mladých.) In: Valašské Meziříčí od minulosti k dnešku. Valašské Meziříčí 1974, s. 25–28.
DEMEL, Jiří: Ochotnické divadlo ve Valašském Meziříčí. Libreto výstavy s použitím práce Miroslava Doláka a zasloužilého umělce Františka Hanuse. Panely A2, nestr. ilustrace, foto, dokumenty. Valašské Meziříčí, Jednotné kulturní zařízení 1983. kART.
FABIÁN, Josef, DEMEL, Jiří: Heslo pro Databázi ČAD. Rkp. 2006. kART.
FABIÁN, Josef: Otevřená opona aneb Historie valašskomeziříčských divadel. Edice Krásno. Valašské Meziříčí, o. s. Valašské Ahény, 2007, s. 7.
KŘESADLO, A.: Jubileum amatérské aktivity. (Z dějin amatérského divadla.) Nové Valašsko 18. 10. 1972, s. 5.
MEZIAKTÍ. Časopis Ochotnické družiny Sokola ve Valašském Meziříčí, zodp. red. J. Malík. Valašské Meziříčí 1921-1935.
PAMÁTNÍK Sokola Valašsko-Meziříčského na oslavu třicetiletého trvání, vydaný při jubilejní oslavě svého založení pořádané 28. - 29. dne měsíce července 1894. Holešov, 1894 s. 36-46
Tělocvičná jednota Sokol ve Valaš. Meziříčí n1864 - 1914. Valašské Meziříčí, 1914 s.15-50
PAMÁTNÍK sokolského divadla ve Valašském Meziříčí, Valašské Meziříčí, 1934 KK s. 89 a 90
80. let divadelní činnosti Sokola ve Valašském Meziříčí. Valašské Meziříčí, 1947
SMAŽÍK, František: Jak jsme hrávali Shakespeara. Amatérská scéna 1964, č. 12, s. 2-5.
STEHLÍKOVÁ, Eva: Productions of Greek and Roman Drama on the Czech Stage. (Ochotnická družina valašsko-meziříčského Sokola, 1907, Sofoklés: Elektra, r. Joža Divoký, první české provedení Elektry.) Studia graeca et latina (Theatralia), Eirene XXXVII, 2001, s. 95.
Lidové noviny 3. 12. 10. 12. 1899.
Lidové noviny 5. 4., 13. 4., 6. 10. 1900.
Divadelní listy 1902-3, č. 10, s. 180, č. 12, s. 216, č. 13, s. 235, č. 14, s. 251, č. 17, s. 310, č. 18, s. 326.
Divadlo 1904, č. 12-13, s. 291.
Divadlo, roč. 4, 1905-1906, č. 5, s. 125.
Divadlo 1909, č. 7, s. 291
Divadlo roč. 11, 1912-1913, příl. 3, s. 25.
Ochotnické divadlo 1911/1912, roč. 1, č. 2, listopad 1911, s. 26; č. 4, 5. 12., s. 46; č. 5, 20. 12. 1911, s. 62; č. 13, 20. 4. 1912, s. 165; č. 14, 5. 5. 1912, s. 177; č. 15, 20. 5. 1912, s. 193.
Československé divadlo 1925, č. 12, 2. str. obálky; č, 15, s. 240.
Československé divadlo 1928, č. 10, s. 160.
BALETKA, Ladislav: Z divadelní tradice Valašského Meziříčí. (Klubové zařízení mladých.) In: Valašské Meziříčí od minulosti k dnešku. Valašské Meziříčí 1974, s. 25–28.
DEMEL, Jiří: Ochotnické divadlo ve Valašském Meziříčí. Libreto výstavy s použitím práce Miroslava Doláka a zasloužilého umělce Františka Hanuse. Panely A2, nestr. ilustrace, foto, dokumenty. Valašské Meziříčí, Jednotné kulturní zařízení 1983. kART.
FABIÁN, Josef, DEMEL, Jiří: Heslo pro Databázi ČAD. Rkp. 2006. kART.
FABIÁN, Josef: Otevřená opona aneb Historie valašskomeziříčských divadel. Edice Krásno. Valašské Meziříčí, o. s. Valašské Ahény, 2007, s. 7.
KŘESADLO, A.: Jubileum amatérské aktivity. (Z dějin amatérského divadla.) Nové Valašsko 18. 10. 1972, s. 5.
MEZIAKTÍ. Časopis Ochotnické družiny Sokola ve Valašském Meziříčí, zodp. red. J. Malík. Valašské Meziříčí 1921-1935.
PAMÁTNÍK Sokola Valašsko-Meziříčského na oslavu třicetiletého trvání, vydaný při jubilejní oslavě svého založení pořádané 28. - 29. dne měsíce července 1894. Holešov, 1894 s. 36-46
Tělocvičná jednota Sokol ve Valaš. Meziříčí n1864 - 1914. Valašské Meziříčí, 1914 s.15-50
PAMÁTNÍK sokolského divadla ve Valašském Meziříčí, Valašské Meziříčí, 1934 KK s. 89 a 90
80. let divadelní činnosti Sokola ve Valašském Meziříčí. Valašské Meziříčí, 1947
SMAŽÍK, František: Jak jsme hrávali Shakespeara. Amatérská scéna 1964, č. 12, s. 2-5.
STEHLÍKOVÁ, Eva: Productions of Greek and Roman Drama on the Czech Stage. (Ochotnická družina valašsko-meziříčského Sokola, 1907, Sofoklés: Elektra, r. Joža Divoký, první české provedení Elektry.) Studia graeca et latina (Theatralia), Eirene XXXVII, 2001, s. 95.
Lidové noviny 3. 12. 10. 12. 1899.
Lidové noviny 5. 4., 13. 4., 6. 10. 1900.
Divadelní listy 1902-3, č. 10, s. 180, č. 12, s. 216, č. 13, s. 235, č. 14, s. 251, č. 17, s. 310, č. 18, s. 326.
Divadlo 1904, č. 12-13, s. 291.
Divadlo, roč. 4, 1905-1906, č. 5, s. 125.
Divadlo 1909, č. 7, s. 291
Divadlo roč. 11, 1912-1913, příl. 3, s. 25.
Ochotnické divadlo 1911/1912, roč. 1, č. 2, listopad 1911, s. 26; č. 4, 5. 12., s. 46; č. 5, 20. 12. 1911, s. 62; č. 13, 20. 4. 1912, s. 165; č. 14, 5. 5. 1912, s. 177; č. 15, 20. 5. 1912, s. 193.
Československé divadlo 1925, č. 12, 2. str. obálky; č, 15, s. 240.
Československé divadlo 1928, č. 10, s. 160.
Archivy:
Třebíč, Státní okresní archiv:
Moravské Budějovice, TJ Sokol, ka 6, i.č. 52-55 – Reklamní osmistránková tiskovina Ateliéru Franty Sklenáře, Přerov
---
Archiv St. Olbricht – Slavkov, Brno: excp. Lidové noviny 1900, pro DČAD červenec 2014. LN 1899, pro DČAD červenec 2017.
Třebíč, Státní okresní archiv:
Moravské Budějovice, TJ Sokol, ka 6, i.č. 52-55 – Reklamní osmistránková tiskovina Ateliéru Franty Sklenáře, Přerov
---
Archiv St. Olbricht – Slavkov, Brno: excp. Lidové noviny 1900, pro DČAD červenec 2014. LN 1899, pro DČAD červenec 2017.
Související Osobnosti
- BRZOBOHATÝ , Radoslav, herec
- BUBLÍKOVÁ, Věra - herečka
- DEMEL, František, ml., Valašské Meziříčí
- DEMEL, Jiří, Mgr., Valašské Meziříčí
- DIVOKÝ, Josef, Valašské Meziříčí
- FIŠER, Karel, Valašské Meziříčí:
- GLEICH, Jaroslav, pěvec
- GRATZOVÁ, Zdena, Valašské Meziříčí
- HANUS , František, herec
- HANUS, František, st., Valašské Meziříčí
- HANUSOVÁ-ČAPKOVÁ, Jana, pěvkyně, Valašské Meziříčí
- KAŠLÍK , Václav, hudební skladatel, dirigent a režisér
- KOSÍK, Jan Hanuš, Valašské Meziříčí
- LEVÝ, Otto, Valašské Meziříčí
- MALÍK, Jaroslav, Valašské Meziříčí, Rožnov p. R.
- PETRŮSEK, František, Valašské Meziříčí
- ŠIMČÍKOVÁ, Milada, Valašské Meziříčí
- WEISSHAMMER, Vilém, Valašské Meziříčí
Související Bibliografie
- BALETKA, Ladislav: Z divadelní tradice Valašského Meziříčí
- DEMEL, Jiří: Ochotnické divadlo ve Valašském Meziříčí
- FABIÁN, Josef: Otevřená opona aneb Historie valašskomeziříčských divadel
- PAMÁTNÍK sokolského divadla ve Valašském Meziříčí
- STEHLÍKOVÁ, Eva: Productions of Greek and Roman Drama on the Czech Stage
Mapa působení souboru - Sokolské divadlo
Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná. Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
