Soubory: Ústřední matice školská, LD

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1903
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1951
Působení: 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x

Okolo roku 1900 hráli v Chrudimi loutkové divadlo bratři Gallatové, Jaroslav a starší Alois. Nejdříve se hrálo po domácku, na repertoáru byly hry humoristy a ochotníka Aloise a posléze i Jaroslavovy, které byly častěji určeny i dětskému divákovi. Spolupracovali s cukrářem Josefem Špičákem, který pro ně vyráběl loutky a dekorace.

Nadšení pro LD bratry brzy přivedlo na myšlenku vytvořit stálou loutkovou scénu pod ptronací Ústřední matice školské.
1903 Loutkové divadlo Ústřední matice školské (ÚMŠ), hrálo na hlavním náměstí v hostinci p. Tichého, později zv. U Cabicarů".
Jako malíře dekorací získali malíře pokojů Norberta Somara, který se brzy stal i loutkohercem.
Pro matiční divadlo řezal loutky profesor Průmyslové školy Jan Ullík, z jehož loutek byla oblíbena loutka principála Jaroslava Gallata. Později řezboval jeho mladší kolega Antonín Švimberský.

1914 předsedkyně Anna Trojanová.
1914 Loutkové divadlo Antonín Lagron: Doktor Faust.
1914 - počátkem 1. světové války pravděpodobně Gallatovo divadélko skončilo, konstrukce byla rozebrána a loutky uskladněny v budově místního sirotčince.
1915 - o vzkříšení LD se pokusil dr. Karel Pippich, když v jeho režii byla na jevišti městského divadla uvedena Škroupova opera Dráteník. Válečná doba se však podepsala na neúspěchu dalších pokusů.
1919 - 19. 1. - Spolek akademiků chrudimských sehrál v malém muzejním sále prvotinu Chrudimana Zd. Schmoranze Začarovaný les.
1919 - v září - student Jan Vopršál se stal jednatelem spolku a s několika nadšenci (bratři L. a B. Prokopovi, J. Ježek, V. Boček, Jan Střítezský, J. Weissová, Jan Stejskal, A. Kumpán) dal dohromady -

Kroužek přátel loutkového divadla pod patronací ÚMŠ a Národní jednoty severočeské (NJS).
Principálem Jan Vopršal, později, když odešel na studia do Prahy, Vítězslav Boček, student Obchodní akademie ... Jan Střítezský.
1919 zahajovací představení Matěj Kopecký: Oldřich a Božena. V repertoáru sezony 1919/1920 především hry Matěje Kopeckého a F. Pocciho.

1920 - 1. 1. - Jan Vopršal: Zlaté srdce.
1920 - 20. 1. - hra Julie Vlasákové: Žádost kmotra Jahelky, ukončení sezony, poslední režijní práce Jana Vopršala.
1920 - 12. 12. - Alois Rada: Čarovné zvonky na zlatém vrchu.
1921 - bylo nutno vrátit půjčené Prokopovo loutkové divadlo, na němž mladí loutkáři hráli. Naštěstí se našlo LD bratří Gallatů, uložené v sirotčinci, ve špatném stavu, s navimovací oponou malířky Berty Liebscherové i dostatkem loutek Ant. Švimberského, byť mnohé bylo třeba opravit. Loutkáří se ale zároveň museli vystěhovat z působiště v muzeu, kde bylo zřízeno kino.
1921/22 sezona ukončena představením hry Fr. Hurta Oldřich a Božena.
Divadlo vedl Vítězslav Boček do 1. 11. 1921, kdy odešel k div. společnosti, jeho asistentem byl Jan Stejskal (představitel Kašpárka, zajišťoval rekvizity, stavěl, maloval dekorace, hrál), který poté převzal jeho funkci.
Z repertoáru mj.: Q.M. Vyskočil: Baladový rytíř, B. Schweigstill: Pohádka o Rusalce, podle Jiráskových pověstí Stavitel chrámu a Knížecí sirotek - náročná výprava.

Po dalších dvou nucených stěhováních LD byl významným mezníkem rok -
1935 loutkové divadlo dostalo svůj stálý stánek v nově vystaveném Městském divadle. Připravená místanost byla sice beze vybavení, ale během 14 dní byly na ně vybrány prostředky a sálek bylo možno zařídit. Proscénium vymalováno podle návrhu malíře Richarda Landra. Divadlo vedl Jaroslav David, malíř pokojů, který pro divadlo mj. maloval dekorace. Zahájení hrou Zd. Schmoranze: Začarovaný les.
Výtvarníkem souboru se stal jevištní mistr Jiří Stehno první jím beze zbytku vypravenou hrou se stal Malíkův Míček-Flíček. Touto hrou byla také oslavena 20letá loutkářská činnost principála Davida. Repertoár se modernizoval.
1935 Jaroslav Rudolf: Kašpárek doktorem, František Zátka: Vodník, Jaroslav Průcha: O zakleté labuti, Bohumil Schweigstill: Jak tři čerti vyplatili čerta, J. Vojířová: Kašpárkova odměna, Bohumil Schweigstill: O kosteleckém hadu, J. Vopršal: Učeň černokněžníkův, B. Schweistill: Vánoční pohádka.
1936 J. Žemla: Kašpárek na posvícení, Jaroslav Průcha: Kašpárek v pekle.
1937 uvedena hra F. Ptáčka: Princezna Nafta, režie J. David, výprava a loutky J. Stehno.
1937-1951 ved. a režisér Otto Schütz, dlouholetá výtvarná spolupráce (do 70. let) Jiří Stehno.

1940 principál David odešel a soubor prožíval krizi.Navíc v prvním roce protektorátu německá správa zřídila v divadélku protiletecký kryt. Drobnými taktikami se však podařilo, aby se v divadélku mohlo dál hrát - především národní pohádky.
1940 František Ptáček: Princezna Nafta, Jan Malík: Míček Flíček, Zdeněk Schmorauz: Začarovaný les.
1943 Bohumil Schweigstill: Kašpárkovy čertoviny.
Od 1946 soubor opět hrál v LD v Městském divadle,
1946 obnovena činnost divadla hrou Začarovaný les, dekorace a loutky J. Stehno. Dále uvedena hra B.Schweigstilla: Čarovný zvon;
1947 premiéra hry Fr. Čecha Kouzelný koberec,
1948 J. Doepflová: Na dlani času - loutkové pásmo pro dospělé,
1949 premiéra hry J. Cimra: Kacafírkovo přátelství.

1950 J. K. Tyl: Bankrotář, 0. LCH 1950
1951 premiéra hry A. Jiráska Lucerna, výprava a loutky J. Stehno. Účast na LCH 1951.

---

Novodobé loutkářské počátky v Chrudimi jsou spojeny se jmény bratří Gallatových. Staršímu Aloisovi byly loutky inspiračním zdrojem pro činoherně uváděné parodie, ale Jaroslav pořádal loutková představení a usiloval o zřízení stálého loutkového divadla. To se podařilo v roce 1903 pod hlavičkou dámského odboru Ústřední matice školské (ÚMŠ). Hrálo se na několika místech, v hostinci U Cabicarů, v restauraci Na sklepích i jinde a to s loutkami A. Švimberského a J. Ullika, které pravděpodobně vznikaly za spolupráce žáků místní dřevařské školy. Představení byla nepravidelná a činnost byla ukončena v roce 1914. Divadelní fundus byl uložen v městském sirotčinci.
Ojedinělou událostí bylo představení Škroupovy opery Dráteník, které se uskutečnilo v roce 1915 z iniciativy a v režii Karla Pippicha v městském divadle. Pro toto představení bylo použito malované proscénium a opona Berty Liebscherové. K obnovení soustavnější činnosti došlo v roce 1919, ale hrálo se půjčenými loutkami v provizoriu městského muzea. V roce 1921 byl renovován starý loutkářský fundus uložený v městském sirotčinci a to včetně malované opony. Ten pak sloužil pravděpodobně až do roku 1935, kdy našlo LD Ústřední matice školské nové a stálé působiště v novostavbě městského divadla.
Autorkou malované opony byla Berta Liebscherová, některé prameny uvádějí i podíl jejího manžela Františka. Rok vzniku opony není doložitelný, ale pravděpodobně již sloužila v letech 1903 – 1914. Její druhý život lze vymezit roky 1922 – 1935. Poté byla v depozitu chrudimského loutkového divadla a roku 1972 ji někdejší vůdčí osobnost souboru Jiří Stehno věnoval nově zřízenému Muzeu loutkářských kultur. Opona o rozměrech 228 x 110 cm je malovaná na plátně, navíjela se na dřevěný válec.

BERTA LIEBSCHEROVÁ-HAVLÍČKOVÁ
Narodila se 4. 7. 1864 v Lovčicích u Klatov. Vystudovala Dámské oddělení pro kreslení na uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Jakuba Schikanedera. Po absolutoriu se stala asistentkou prof. Pinkasa na Vyšší dívčí škole, kde byla posléze jmenována první středoškolskou profesorkou. Učitelskou dráhu však opustila po svatbě s Františkem Liebscherem a věnovala se pak vlastní výtvarné tvorbě. Malovala zejména květiny a krajiny. Zdá se tedy, že malba opony byla ojedinělou prací. První samostatnou výstavu měla pod názvem Květiny a krajiny v Krásné jizbě v Praze, a to v roce 1946, kdy jí bylo 82 let. Zemřela 10. 5. 1954 v Praze.

(Ing. Jan Novák, srpen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)

Bibliografie:
BROUSIL, A. M.: Kritická kronika Loutkářské Chrudimi, Čs. loutkář 1, 1951, s.124

KNÍŽÁK, Milan: Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla. 1. díl A-L. Nucleus HK, 2005, s. 191.

NOVÁK, Jan: Fenomén českého loutkářství. Nejstarší amatérské loutkářské soubory. Vyd. KANT Praha, 2016, s. 61.

SCHÜTZ, Otto: Prameny k historii stálého loutkového divadla v Chrudimi. Strojopis. MLK.

A.V.: Chrudimské loutkové divadla D.O.Ústřední matice školní, Loutkář 23, 1936/37, s, 145

Archivy:
Chrudim, Muzeum loutkářských kultur, divadelní opona.

Chrudim, Regionální muzeum, Arch. č. 1302, 1303, 1309, 1294, 1295, 1297, 1298, 1299, 1301, 1307, 5848, 1300, 1308, 1296

Chrudim, Státní okresní archiv, Okresní úřad, i.č 1279 ukl.č. 589

Mapa působení souboru - Ústřední matice školská, LD

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.