Osobnosti: GALLAT, Jaroslav, Chrudim

Datum narození: 23.3.1855
Místo narození: Chrudim
Datum úmrtí: 8.8.1932
Místo úmrtí: Chrudim

Pocházel z rodiny chrudimského hostinského a nadšeného člena místní vlastenecké družiny. Jeho otec i starší bratr Alois Gallat patřili k místním iniciátorům kulturního života, což ho významně ovlivnilo. Po těžkém úrazu z dětství se pohyboval pouze s pomocí berlí, proto se vyučil hodinářství, kde mu jeho postižení nejmíň překáželo. Mnohem více však omezovalo jeho kulturní aktivity, protože již od dětství projevoval zájem o herectví. Nakonec se soustředil na recitace veršů a přednes kupletů na různých zábavních večírcích i veřejných slavnostech. V době všeobecné velké popularity ochotnických akademii se svými výkony brzy dostal do veřejného povědomí. Předcházela ho pověst výborného komika a byl často zván k účinkování v řadě východočeských měst, vystupoval s úspěchem dokonce i v České besedě ve Vídni.
Mnohé výstupy, kuplety a písní si sám složil, některé vyšly ve Sbírce veselých přednášek a kupletů pro zábavné večery, kterou vydával E. Šolc v Karlíně.
Pro ochotnické představení napsal úspěšnou satirickou aktovku Co by tomu řekl básník Heyduk?.
Jeho pozornost upoutalo také loutkové divadlo. Napsal řadu loutkových her (většina vyšla v roce 1909). Podobně jako jeho bratr vycházel z parodie a burlesky, na rozdíl od něho však řada jeho her byla určena pro dětské diváky, kde dominoval spíše dobrosrdečný humor, jistá sentimentalita a mírná výchovná tendence.
Již před první světovou válkou podnikal první pokusy o vytvoření loutkové scény v Chrudimi. Nejdříve se hrálo po domácky, na repertoáru byly hry jeho bratra i jeho vlastní hry. Spolupracoval s Josefem Špičákem, který pro něho vyráběl loutky a dekorace.
V roce 1915 se ujal myšlenky vytvořit v Chrudimi loutkovou scénu pro děti.
Zahajovacím představením loutkové scény Kacafírek byla opera F. Škroupa Dráteník. Pod vlivem pražského Loutkového divadla Umělecké výchovy byla uvedená také hra M. Gebauerové Jak Jaromil ke štěstí přišel. Hrálo se nejdříve v hostinci pana Tichého, později "U Capicárů" na hlavním náměsti. Dekorace maloval Norbert Sommer, který působil i jako loutkoherec.
1917 byl pozván do Čáslavě k prvnímu povedení své hry Chudobka.
Zdravotní stav však Gallata omezoval, a proto bylo pro něho schůdnější psát pro divadlo, než divadlo řídit.

Bibliografie:
DUBSKÁ, Alice: Heslo pro Databázi ČAD. Rkp. 2005.
---
Autorské práce:

Bratři (loutková hra, 1909)
Co by tomu řekl básník Heyduk? (aktovka, 1915)
Ctibor a Celina (loutk. hra, 1909)
Čert na dovolené (loutk. hra, 1908)
Červené nosy (kuplety, 1910)
Čtyři obecní sloupové (kuplety, 1910)
Jmeniny paní kancelistové (kuplety, 1909)
Kašpárek na dostaveníčku (loutk. hra, 1909)
Kmotr Brázda na výstavě (loutk. hra, 1908)
Kolportérka (kuplety, 1909)
Macecha (loutk. hra, s. a.)
Na zdar Ústřední matice školské (loutk. hra, 1909)
Princ a uhlíř (loutk. hra, 1909)
Strašidlo ve mlýně (loutk. hra, 1909)
U telefonu (kuplety, 1911)
V redakci (loutk. hra 1909)
Vystavovatel zvláštností (kuplety, 1909)

Životopisné:
BEZDĚK, Zdeněk: Dějiny české loutkové hry do roku 1945. Praha 1983, s. 28.

BLAŽEK, A: Chrudimští bratři Gallatové, propagátoři loutkových her minulého věku, Loutkář 1932/33, s. 39-44.

pš.: Jaroslav Gallat. Heslo in Lexikon české literatury, 1985, s. 786-787.

Obrázky:
Loutkář 1932/33, s. 41