Osobnosti: FREIWALD, Jindřich, arch., Praha, Hronov

Datum narození: 6.6.1890
Místo narození: Hronov
Datum úmrtí: 8.5.1945
Místo úmrtí: Praha

Jindřich Freiwald se narodil v Hronově.
Pocházel ze známé rodiny Freiwaldů, kteří byli spřízněni s Aloisem Jiráskem. Mládí prožil v rodném Padolí. Cvičil v Sokole a působil v hronovském ochotnickém spolku. Byl znalcem a milovníkem díla Aloise Jiráska.

Architekt, autor Jiráskova divadla v Hronově, Městského Pippichova divadla v Chrudimi, Nového divadla v Kolíně, Prozatímního divadla v Poděbradech aj.

0d 1910, po ukončení pražské vyšší průmyslové školy stavitelské působil jako asistent profesora Antonína Balšánka, který ho přizval ke spolupráci na interiérech Obecního domu v Praze a vršovické záložny.
Od roku 1913 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze architekturu u profesora Jana Kotěry, který ovlivnil jeho princip účelovosti v architektuře; prof. Balšánek zas měl vliv na zdobnost, smysl pro barvu a ornamentální rytmiku, projevující se zejména ve Freiwaldových návrzích interiérů.
Freiwald ve své tvorbě vždy osvědčoval i smysl pro praktické řešení úkolů, jak dosvědčuje i fakt , že svou profesionání dráhu proti vůli rodičů zahájil jako zednický učeň. Po celý život a tvorbu byl v kontaktu s praktickou stránkou staveb.
V roce 1921 založil s Ing. Jaroslavem Böhmem projekční a stavitelskou firmu pod názvem Inženýři Freiwald - Böhm v Praze - Karlíně, v níž působil až do konce svého života.
Začínal jako projektant a budovatel sídlišť, dělnických, hornických a úřednických rodnných domků, městských a družstevních domů (kolonie rodinných domků i vily v Praze na Smíchově, v Dejvicích, Kolíně, Opavě, Pardubicích) . Plánoval a stavěl obytné, obchodní, průmyslové i veřejné budovy, např. spořitelny (v Kolíně, Železném Brodě, Dvoře Králové nad Labem, Hronově, Polici nad Metují, Červeném Kostelci), jichž vytvořil na 40, vždy s citlivým přístupem k danému prostředí, pro něž byly navrženy.

K divadlu jako umění měl osobně vřelý vztah, od mládí se zapojoval do činnosti ochotnických scén, vždy více v zákulisí než na scéně. Pomáhal při návrhu a stavbě kulis, v Praze jako student statoval v Národním divadle (za 2 koruny za představení) a \"pletl se\" tam i mezi kulisáky. To vše se projevilo i při řešení architektonických úkolů v souvislosti s divadlem - při projektování a stavbě divadelních scén.

Prvním velkým úkolem v této oblasti se stalo Jiráskovo divadlo v Hronově. Arch. Freiwald měl hlavní podíl na vypracování projektu divadla, včetně městského muzea a dalšího divadelního zázemí. V době počátku stavby, kdy Družstvo pro postavení divadla mělo na hotovosti pouhých patnáct tisíc korun, Jindřich Freiwald věnoval tento projekt včetně všech plánů zdarma. Byl to největší přínos do začátku stavby. Arch. Freiwald pečlivě sledoval postup stavebních prací, sháněl materiál a dodavatele za výhodných podmínek. Při otevření divadla 28. září 1930 napsal do divadelní kroniky oslavné verše. Byl prý i autorem „hronovské hymny“ … že ta naše láska není žádný špás…

Zde a posléze i u dalších divadelních budov vždy vtipně řešil propojení účelovosti stavby s divadelními i společenskými požadavky, estetickou úpravností interiérů a účelnou vnější podobu. Divadelní projekty přitom nepostrádaly Freiwaldovu příslovečnou okázalost architektonického gesta. Hronovské Jiráskovo divadlo znamenalo nově koncipovaný typ venkovského divadla v českých zemích.

Jindřich Freiwald zahynul v Pražském povstání v květnu 1945.
(\"Pan architekt netrpělivě očekával konec války a návrat svobody. Při pražském povstání si hned 5. května oblékl důstojnickou uniformu (byl důstojníkem čsl. armády) a šel vyjednávat s komandem SS, aby z Prahy odešli a nevraždili naše lidi. Byl zatčen a při odchodu jednotky SS 8.5. 1945 na kopci nad krčskou nemocnicí jej i s jeho pomocníkem zastřelili. Malý pomníček na levé straně silnice na Benešov připomíná hrdinný čin tohoto našeho rodáka a surovou vraždu nacistů. Původně byl pohřben již 11.5.1945 na hřbitově v Braníku, ale tak jako Alois Jirásek měl i Jindřich Freiwald přání být uložen v rodné půdě hronovského hřbitova. Pohřeb byl v době 15. Jiráskova Hronova vypraven z budovy divadla a Ing. arch. Freiwald je pochován na hronovském legionářském hřbitově.\")

Bibliografie:
VE SLUŽBÁCH Thalie II, kap. Tomu věnec budiž dán, Ak. arch. Ing. Jindřich Freiwald. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ, Praha, str. 70 – 71.

Amatérská scéna 1985, č. 3, s. 15-vzpomínka.

Divadlo 24, 1938, č. 10.

Patřil k nejproduktivnějším českým architektům dvacátých a třicátých let 20. století. Projekční kancelář, kterou vedl společně s Jaroslavem Böhmem /Freiwald & Böhm/ navrhla mezi světovými válkami množství rodinných domů i jejich kolonií, desítky nájemních obecních domů, finančních ústavů i několik sborů čs. církve husitské v územním záběru od Duchcova až po Slovensko, Podkarpatskou Rus (Užhorod a Chust). V kontextu Freiwaldova místy kvalitativně kolísavého díla jsou vysoce hodnoceny zejména tři divadelní budovy: v Hronově (1930), v Chrudimi (1934) a v Kolíně (1939).
http://www.mestohronov.cz/osobnosti-mesta/clanek/ing-arch-jindrich-freiwald

Archivy:
Hradec Králové, Státní okresní archiv, Nový Bydžov, Jirásek, Korespondence souboru, nezpracováno