Osobnosti: HRDLIČKA, František, Hostomice, Chomutov

Datum narození: 3.10.1913
Místo narození: Hostomice nad Bílinou
Datum úmrtí: 9.8.1989
Místo úmrtí: Chomutov

Amatérský divadelník František Hrdlička
Pocházel z dělnické rodiny. Právě z jeho rodné obce vyrůstaly na přelomu devatenáctého a dvacátého století kořeny severočeského bezvěreckého hnutí.
František Hrdlička na vlastní kůži poznal velkou hospodářskou krizi. Přestože chodil pěšky do Teplic učit se zámečníkem, denně musel na haldě vybírat uhlí.
V šestnácti letech vstoupil do Komsomolu.
Holdoval také trampskému hnutí v hostomické osadě Havaj. Tato trampská osada byla levicově orientovaná a vystupovala na různých schůzích, akademiích, večírcích i veřejných cvičeních;
1932 na silvestrovském večírku uvedla dva obrazy z revue Voskovce a Wericha Caesar.
1935, když se zvyšovalo nebezpečí fašismu, utvořila se kolem adepta herectví Oldřicha Hoblíka (1913-1981) skupina divadelních nadšenců (patrně DTJ, viz), kteří každoročně nastudovali jednu hru z autorské dílny Osvobozeného divadla.
1935 začali výrazně protinacistickou revue Kat a blázen,
1936 pokračovali neméně aktuální Baladou z hadrů s hostujícím Otou Ornestem (1913-2002, profesionální herec a režisér, legendární ředitel Městských divadel pražských, překladatel) v roli Françoise Villona;
1937 následoval Rub a líc.
V rolích Voskovce a Wericha vystupovali Oldřich Hoblík a František Hrdlička, kteří se také podíleli na režii.
1938 jejich činnost vygradovala nastudováním Čapkovy Bílé nemoci.
František Hrdlička byl hlavním a známým protagonistou hostomického divadla a agitační skupiny Výpad, kterou tam založil.
Proto nejprve uprchl z okupovaného severu, ale pak se domů vrátil. České divadlo hrál dál, dokud to bylo možné. Zapojil se do odboje.
1944 byl zatčen a strávil půl roku v mostecké věznici a několik dalších měsíců v Oranienburgu.

1945 po osvobození se vypravil pěšky z Chebu až do Komořan u Mostu.
První dva poválečné roky žil v Ústí nad Labem.
Na divadlo mu zbyl čas teprve po přestěhování do Ervěnic.
1947-1952 organizoval divadlo v tamním spolku J. K. Tyl,
1952 přešel do Chomutova.
Tam hrál s Malou scénou a
1957 po ustavení Závodního klubu Dolu Jan Šverma dával dohromady divadelní soubor Horník.
Od 1967 byla aktivním předním členem a režisérem souboru Karel Čapek při Závodním klubu ROH železničářů.
K jeho nejznámějším a nejslavnějším inscenacím patřila
1978 Balada z hadrů a
1984 Vévodkyně valdštejnských vojsk ochotnického divadelního souboru Karel Čapek.

Bibliografie:
KOUKAL, Pavel, Za Františkem Hrdličkou. Průboj, 23. 8. 1989.

VÝZNAMNÉ osobnosti Chomutovska 8. Chomutov, Středisko knihovnických a kulturních služeb, 2010. Zprostředkoval Petr Matoušek.

Amatérská scéna 1984, č. 12, s. 14-zpráva.