Osobnosti: KOUBEK, Bohumír, LD Říše loutek Praha

Datum narození: 8.11.1931
Místo narození: Březové Hory u Příbrami
Datum úmrtí: 29.8.2018

Od dětství byl pilným návštěvníkem loutkových představení v boudách kočovných loutkářů, u Skupů a taky v Říši loutek, kde se již ve svých studentských letech stal podílníkem na bohatém zákulisním dění.
Absolvoval řezbářské oddělení Školy bytového průmyslu a sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (prof. J. Wágner). Povoláním sochař.

S LD aktivně začal 1946 v pražské Říši loutek u reflektoru, později jako mluvič a posléze i loutkovodič, nakonec též scénograf a režisér.
1957 se Bohumír Koubek stal uměleckým vedoucím Říše loutek. Přinesl jí žádoucí osvěžení: soudobý výtvarný jazyk, navazující na domácí tradici.
1957-1971 za jeho vedení se ŘL podařilo dostat z letité stagnace a dosáhla tehdy svého poválečného vrcholu. Vytvářel i výpravy pro pražský Zvoneček a Jiskru.
Navštěvoval přednášky Erika Kolára o režii a J. A. Novotného o dramaturgii.
1956 se Koubek poprvé představil na LCH v rámci Loutkových hrátek s individuálními výstupy Stoprocentní řečník, Toreador a Ó sole mio,
1957 vystoupil znovu společně se skupinou profesionálů z LK DAMU a
1960 opět v Malých loutkových formách s maňáskovým výstupem Koloraturní pěvkyně.
Na LCH je podepsán pod 10 inscenacemi Říše loutek (9x jako režisér, 7x scénograf, 6x mluvič, a 1x autor) a dvakrát jako mluvič u inscenací pražského Zvonečku (1977, 78).
Kromě tří cen za mluvičský výkon (1961, 1971 a s vynikajícím "zvonečkovským" Marcelinem a Boronelim 1978) získala pod jeho režií a s jeho scénografií ŘL cenu hned při své prvé účasti na LCH s Hračkami na cestách.
Skutečným Koubkovým triumfem byl
1968 Johan doktor Faust (1. místo v kategorii dospělých souborů) a zejména
1971 Malé loutkové varieté (cena ministerstva kultury SSR, České sekce UNIMA a cena diváka v kategorii dospělých; individuální cena za mimořádný mluvičský výkon v roli šaška už byla zmíněna), opakované i roku 1974.

17. 9. 1974 byla mj. z iniciativy SAL v Bavorově odhalena pamětní deska s reliéfním obrazem dr. Jindřicha Veselého. Autorem je ak. sochař Bohumír Koubek z pražské Říše loutek.

V Koubkově výtvarném projevu jsou tři základní tendence.
1. Snad nejosobitější jsou jeho výrazně stylizované loutky, přičemž stylizace vychází z geometrických tvarů, zejména z koule a jehlanu. Tato linie začíná maňáskovými inscenacemi Hurá na jeviště (1957) a Zlá princezna Rozalinda (1958), vrcholného účinu pak dosahuje v Pohádkovém zákonu (1961) a Kouzelníkovi Smaragdového města (1966).
2. Nepokryté přihlášení se k primitivnímu kouzlu marionet kočovných loutkářů, Koubek se dokázal přímo geniálně vcítit do ducha tohoto naivního výtvarného projevu. Stylově čistým souborem jsou loutky k majstrštyku kočovných marionetářů – Johanu doktoru Faustovi (1968), a tato linie pokračuje Malým loutkovým varieté (1970), Donem Šajnem (1977) a Bezhlavým rytířem (1989).
3. Třetí linii bychom mohli nazvat zvětšeným rodinným divadélkem. Jednoduchá modelace, zejména v pozdějších pracích až s příklonem k naivnímu výrazu. Z raných inscenací např. Hračky na cestách (1957), z pozdějších Kašpárkovu maminku (1998).
Najdeme však výpravy, které do uvedeného schématu příliš nezapadají. Je to kupříkladu Labutí princ (1972), který nezapře inspiraci v severských ságách, a zejména Krása Nevídaná (1973), jejíž loutky jakoby hrubě osekané z dřevěných špalků jsou hodně „nekoubkovské“. V těchto případech dokázal Koubek zřejmě osvědčit šíři svého výtvarného výrazu pod tlakem silné režijní individuality. V této souvislosti je třeba konstatovat dvě skutečnosti, které Bohumíra Koubka odlišují od loutkářských výtvarníků jeho generace a generací mladších. Koubek loutky nejen navrhoval, ale vždy také sám realizoval. Za neméně důležité pokládáme hereckou zkušenost – řadu svých loutek Koubek na jevišti také oživoval, a to jak pohybem, tak hlasem. (dle Nováka)
B. Koubek navrhoval a konstruoval loutky, jejichž konstrukci též vylepšil. Upřel pozornost na odakademizování ŘL směrem k hravosti, vyloučení zastaralých her, omlazení souboru, prosazoval vytváření nové scénografie dle potřeb každé inscenace. Navazoval na tradici, ale nenapodoboval ji.

Po roce 2000 Koubek několikrát realizoval loutky i pro kobyliskou Jiskru, 2008 pro Havraní pohádku Petra Slunečka.

2007 - Pohádkový svět Bohumíra Koubka, výstava v Hornickém muzeu v Příbrami. "Bilanční výstava k umělcovým pětasedmdesátinám sem byla přenesena z Muzea hlavního města Prahy a potrvá od června do konce září 2007. Autor tak dostal jedinečnou příležitost představit významnou část svého celoživotního díla ve svém rodišti. Unikátní je skutečnost, že loutky oživily prostory, které byly za Rakousko-Uherska služebním bytem obersteigra dolu Vojtěch, pana Josefa Chyby - takto dědečka Bohumíra Koubka." (jn, Loutkář 2007, č. 4, s. 150)

2008 - v Říši loutek večer k oslavě 80 let působení souboru v žatecké ulici na Starém Městě, v areálu Městské knihovny. Při této příležitosti B. Koubek převzal ocenění - Zlatý odznak J. K. Tyla.
Na své místo vedle vchodu do Říše loutek byla po restaurování vrácena pamětní reliéfní deska k založení UNIMA, dílo B. Koubka.

2016 - 5. 2. - Výbor Společnosti bratří Čapků udělil PAMĚTNÍ MEDAILI KARLA ČAPKA akademickému sochaři BOHUMÍRU KOUBKOVI za dlouholetou aktivitu ve prospěch šíření demokratického a humanitního odkazu bratří Čapků a za poctivou a vynikající divadelní a uměleckou činnost, která obohatila naši kulturu,
--------

Bohumír Koubek (1931 v Březových Horách u Příbrami). Absolvoval řezbářskou speciálku Státní ústřední školy bytového průmyslu (1949) a užitou plastiku studoval (1949-1954) u prof. Josefa Wágnera na pražské UMPRUM. Od roku 1946 je členem divadla Říše loutek v Praze, v letech 1957-1971 byl jejím uměleckým vedoucím. Vytvořil pro ni čtyřiatřicet výprav, ke všem realizoval i loutky, někdy včetně kostýmů. V Říši loutek se uplatnil i jako vodič loutek a mluvič - zejména charakterních a komických rolí - a patří k jejím kmenovým režisérům. Spolupracuje také s dalšími pražskými loutkovými divadly, Jiskrou a Zvonečkem. Koubkova sochařská tvorba je často inspirována loutkami.
Zpracoval Bronislav Pražan

Bibliografie:
KOUTEK SAL SČDO. Amatérská scéna 1974, č. 11, s. 21.

MALÍKOVÁ, Nina: Orákulum podle Bohumíra Koubka. Rozhovor. Loutkář 1995, č. 10, s. 229.

- nm-: Úctyhodná jubilea. Loutkář 2009, č. 1, s. 39.

NOVÁK, Jan: Čas loutek Bohumíra Koubka, Říše loutek, 2011 - monografie

NOVÁK, Jan: text pro katalog výstavy „Říše loutek Bohumíra Koubka“, 2007 (viz Texty)

RICHTER, Luděk, 50 Loutkářských Chrudimí. Praha, DDD a IPOS-ARTAMA 2001, str. 81 ( foto).

VALENTA, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 342, 343