Osobnosti: SCHERHAUFER, Peter, režisér Divadla Husa na provázku, Brno

Datum narození: 31.7.1942
Místo narození: Bratislava
Datum úmrtí: 26.6.1999
Místo úmrtí: Brno

Vyrůstal v bratislavské dělnické čtvrti jako nejstarší z pěti dětí.
Studoval na gymnáziu, hrál basketbal za Slovan Bratislava.
Na gymnáziu si podal přihlášku ke studiu dramaturgie a režie na bratislavské VŠMU,
ale nechal se „přetáhnout“ na Vojenskou akademii do Brna na obor letecké konstrukce. Vydržel dva roky, studium pak musel splácet. Nastoupil do uranových dolů, pak pracoval jako konstruktér v brněnské Zbrojovce.
V tamní knihovně objevil inzerát, že na Janáčkově akademii múzických umění otevírá Evžen Sokolovský ročník činoherní režie.
Absolvoval v roce 1968 s červeným diplomem.
Jeho pedagogové, vynikající divadelníci Ludvík Kundera, Evžen Sokolovský a Bořivoj Srba, měli zásadní vliv na Scherhauferův divadelní život. První angažmá nastoupil v brněnském Satirickém divadle Večerní Brno, kde mimo jiné nastudoval Kata a blázna Voskovce a Wericha.

Další působení mladého režiséra zásadně ovlivnila normalizace. Musel odejít z Večerního Brna, vystřídal několik zaměstnání.

1972 založil spolu s Evou Tálskou, Zdeňkem Pospíšilem a Bořivojem Srbou Divadlo Husa na provázku a čtvrt století byl jeho vůdčí osobností. Brněnská alternativní scéna, která musela z názvu vypustit slovo Husa (humor, satira) pro neustále dopisované „k“ na plakátech, se odvážně vydala na cestu moderního divadla, experimentujícího s různými styly i žánry, s prvky lidového divadla, pantomimy, commedie dell´ arte, hledajícího a nalézajícího neotřelý výraz i významy tam, kde je nikdo nečekal.
Scherhaufer autorsky i režijně připravil pro Divadlo na provázku sedmdesátku inscenací (k původnímu názvu se „Provázci“ vrátili po roce 1989), z nichž mnoho se stalo legendami.
1972 Jedenácti dnů na křižníku Potěmkin Tauričevský,
k nezapomenutelným se řadí Velký vandr, Prodaný a prodaná, Karamazovci, třídílná Shakespearománie,
1978 B. Brecht: Svatba, československá premiéra, s níž divadlo slavilo úspěchy v řadě měst Evropy i mimo ni.

Peter Scherhaufer pracoval i na mezinárodních projektech ( Labyrint světa o Komenském, Karavana míru, Cesta do Delf), složil jedinou českou operu novu Chameleon.
Působil také v Mahenově činohře (Havlova Asanace) i na jiných domácích a slovenských scénách. Na jeho uměleckém kontě je přes 250 inscenací, na nichž se podílel režijně i autorsky.

Jako pedagog začal Peter Scherhaufer v kurzech pro režiséry, které vedl 12 let po Osvětový ústav v Bratislavě.
1985 přivezl \"provázkovskou\" inscenaci Labyrint na Národní divadelní dílnu v Šumperku, 1987 zde působil jako lektor, uvedl tu inscenaci Prodaný a prodaná.
Jako režisér déledobě spolupracoval s malostranským divadlem Lucerna v Praze, vytvořil zde 8 režií: Z. Petrželka: Byl A.J. (1980), A. Mitta: Sviť, sviť, má hvězdo(1981), V. Katajev: Kvadratura kruhu (1983), A. Schnitzler: Hostinec U Zeleného papouška (1984), W. Allen: Zahraj to znovu, Same (1986), J. Švarc: Drak (1988), K. Steigerwald: Neapolská choroba (1988), J. Genet: Služky (1989).
Učil na brněnské konzervatoři, po roce 1989 jej Josef Kovalčuk přivedl na JAMU, kde byl postupně docentem, profesorem i prorektorem.
Do obsáhlého rejstříku jeho činností patří i překlady, zpracování dějin světové divadelní režie, organizace divadelního dění. Pracoval doslova do poslední chvíle svého života, přestože byl vážně nemocen.

Jeho poslední inscenací v Divadle Husa na provázku byla v květnu 1999 Ghelderodova Škola šašků. Do brněnských ulic přivedl v červnu téhož roku se svými studenty pouliční divadlo ve stylu commedie dell´arte. S úspěšnou obnovenou premiérou Brechtovy Svatby odjíždělo v červenci 1999 Divadlo Husa na provázku na festival do jihoafrického Grahamstownu a Kapského města. Den před odletem Peter Scherhaufer zemřel ve věku nedožitých 57 let.

Bibliografie:
FISCHEROVÁ, Marie: Jak Peter Scherhaufer rozsvěcoval pražskou Lucernu. AS 2002, č. 4, s. 28-30. viz Texty

AS 1989/8, s. 16; 1999/5, s. 30;