Osobnosti: WENIG, Josef

Datum narození: 12.2.1885
Místo narození: Staňkov u Horšovského Týna
Datum úmrtí: 8.9.1939
Místo úmrtí: Praha

Malíř, jevištní a kostýmní výtvarník (mj. Městské divadlo na Vinohradech, Národní divadlo v Praze), knižní ilustrátor. Strýc malíře Adolfa Weniga.

UMPRUM u prof. E. Lišky.
1905 absolvoval na AVU.

1907 se stal scénografem Městských divadel pražských, kde působil s krátkým přerušením až do smrti jako šéf výpravy.
Současně spolupracoval s menšími pražskými i mimopražskými divadly a kabarety. Významná je jeho spolupráce s ND Praha, pro které vytvořil řadu významných jevištních výprav, zejména ve spolupráci s režisérem Jaroslavem Kvapilem.

1913 se podílel na první sérii tištěných Dekorací českých umělců návrhem Rytířského sálu.
1914 sál divadla v Náchodě oživil malbami z historie města.

Patřil k významným českým scénografům, kteří svou tvorbou ovlivnili vývoj naši moderní scénografie. V počátku tvorby vycházel z tradičního kulisového typu dekorace, brzy se však snažil oprostit jevištní výpravu od zastaralých konvencí a zjednodušit jevištní obraz . Ovlivněn názory A. Appii, soustřeďoval se zejména na vytvoření jevištní náladové atmosféry. Pro jeho tvorbu se staly typické náznakové scény se závěsy či zvětšenými detaily zastupujícími celek, přitom se stylizací vysoké výtvarné úrovně. Jeho historické kostýmy představovaly vrchol soudobého pojetí divadelního kostýmu. Ve výtvarném řešení vycházel ze secesní ornamentální dekorativnosti, postupně ho ovlivnil i konstruktivismus a funkcionalismus.

Ovlivnil řadu výtvarníků pracujících v ochotnických divadelních souborech. Jeho snahy o zjednodušení scény využitím náznakových dekorací a využitím světla a barvy pro jedinečnou atmosféru měly vliv i na řadu loutkářských výtvarníků, např. Annu Suchardovou-Brichovou.

Vedle scénografických návrhů dekorací a kostýmů navrhoval i opony, divadelní plakáty, loutky a ilustroval loutkové hry.
Namaloval např. oponu pro rožďalovické ochotníky, pro divadlo v Kladně, pro Prátr v Liberci.

Bibliografie:
BLECHA, Jaroslav: Rodinná loutková divadélka. Brno, 2009, s. 36, 38.

DUBSKÁ, Alice: Dvě století českého loutkářství, Praha 2004, s. 160, 185.

HEPNER, V.: Scénografické dílo Josefa Weniga, Praha 1963. Rkps. v Divadelním ústavu, Praha.

MALOVANÉ opony divadel českých zemí. Ed. J. Valenta. Praha, NIPOS 2011, s. 182–183, 380.

NÁRODNÍ divadlo a jeho předchůdci, Praha 1988, s. 580.

PTÁČKOVÁ, Věra: Česká scénografie XX. století. Praha 1982, s. 22, 319.

TOMAN, Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců, Praha 1950, s. 695.