Texty: Kladno: heslo in Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 260-261

KLADNO

Oponu nazvanou Práce, spořivost, věda a umění, vytvořenou podle návrhu Josefa Weniga v roce 1929, darovala divadlu Městská spořitelna.

Josef Wenig vytvořil pomocí kombinace několika žánrů a témat oslavnou vizi prosperity průmyslového centra. Pokud se týče žánrů, jsou zde vedle sebe symbolická a alegorická vyobrazení tradičních kulturních ideálů spolu s portréty protagonistů města. Vysoké kulturní cíle, které patří k divadelní rétorice opony, jsou zdůrazněny dekorativní kompozicí, složenou z dominujících tvarů průmyslové aglomerace, a doplňujícími festony a prapory.
Tomáš Vlček

Celý výjev připomíná jeviště, které po stranách a nahoře rámuje iluzivní závěs, v jehož červeném čtvercovém štítě je vyobrazen stříbrný český lev. Zpoza pravého závěsu vyčnívá žerď s praporcem, na němž je znak města Kladna. V popředí sedí poloobnažená ženská postava, držící na klíně lipovou ratolest s trikolórou. Vpravo od ní nahá dívka hraje na housle, další dívka drží pravou rukou antickou divadelní masku a zády obrácená postava v černém má v rukou lyru. Vlevo od ústřední postavy sedí dívka v moderních šatech a podává jí kytičku. Za ní dělník čte knihu, u jeho nohou sedí žena v šátku a drží za ramena dítě.
Vzadu za touto skupinou se stařec opírá o hůl. Za alegorickou postavou uprostřed je sloup se zlatým opeřencem s hořícím srdcem na prsou, pod ním jsou ke sloupu červenou stužkou přivázány hornické odznaky – želízko a mlátek – a níže visí vavřínový věnec se stuhami. Vlevo od sloupu stojí dva muži – jeden v modré košili a kalhotách (dělník?) a druhý v hnědém obleku (úředník?). Zatímco ztvárnění alegorických postav v pravé části opony je pozdním ohlasem secese, postavy vlevo jako by byly předzvěstí poválečného socialistického realismu.
V levé části pozadí vidíme vysokou pec Lürmannova typu a vozíky se žhavým železem, v pravé části je socha rytíře na štítu nové kladenské radnice (snad od sochaře A. Poppa) a dále pod ní Mariánské sousoší z roku 1741 (K. I. Dientzenhofer a sochař K. J. Hiernle), zcela vpravo je pak budova Městské spořitelny (dnes Komerční banky a. s.).
Dle Zdeňka Kuchyňky

Téma opony bylo Městskou spořitelnou formulováno slovy Práce, Spořivost, Věda a Umění. V Kladně vyrostlo na počátku dvacátého století třetí mimopražské kamenné divadlo se stálým provozem. Divadelní budova byla nejprve půjčována ochotnickým spolkům, jež se střídaly s kočovnými společnostmi. Snaha ovlivňovat divadelní život v Kladně výrazněji však vedla roku 1915 k založení stálého profesionálního souboru. Wenigova opona je svým tématem výrazem vývoje, jenž učinil z Kladna důležité české průmyslové centrum, a vlastně vyjadřuje nejen divadelní, ale i společenský program.
Jan Císař

• Opona je dosud funkční ve Středočeském divadle Kladno.
÷ Putovní výstava fotografií Malované opony, realizovaná Muzeem českého amatérského divadla 2007–2010
~ JOSEF WENIG viz s. 182