Kladno, Městské divadlo, opona Práce, spořivost, věda a umění, Josef Wenig, 1929
Zdroj: Městské divadlo, Kladno
Kladno, divadlo, Práce, spořivost, věda a umění, Josef Wenig, 1929, divadlo
Autor: Josef Wenig
Vročení: 1929
„Městská spořitelna u příležitosti svého výročí darovala kladenskému divadlu v září 1929 slavnostní oponu, kterou objednala u Josefa Weniga, významného scénografa kvapilovské éry ve vinohradském a také v Národním divadle.“
SEHNALOVÁ, Mojslava: Z historie stálého českého divadla v Kladně. In: Středočeské divadlo Kladno 1915 – 2000. Stálý soubor Divadla v královském horním městě Kladně. Kladno 2000, s. 41.
Kladenské divadlo dostávalo pravidelně od města podporu na hypoteční zápůjčky, které Družstvo pro postavení divadla muselo platit. V roce 1929 však ještě získalo od spořitelny novou oponu. V protokolu se přímo dočteme: „… žádá o darování representační opony figurální, jež by vyjadřovala práci a spořivost Kladna. Opona zhotovena by byla dle návrhu některého mistra a náklad by byl asi Kč 15-20 000. Ředitelstvím usneseno, když se bude prováděti zápůjčka, aby opona se zakoupila. Zhotovením opony pověřen byl mistr J. Wenig jak návrhem, tak i provedením.“ Josef Wenig zhotovil oponu, která vyhovovala požadavkům výboru. Opona nese název „Práce, spořivost, věda a umění“. Autor symbolicky charakterizoval Kladno. Na výjevu najdeme jak symbol kladenských hutí, tak novou budovu spořitelny, Mariánské sousoší i rytíře z kladenské radnice.
VEVERKOVÁ, Irena: 100 let spořitelny v Kladně 1899 – 1999. Kladno 1999, s. 23.
Popis opony:
Celý výjev připomíná jeviště, které po stranách a nahoře rámuje výjev iluzivní závěs, z jehož středu visí „praporec“ se střapcem, v jehož levém dolním rohu je na červeném čtvercovém štítě stříbrný český lev. Zpoza pravého závěsu vykukují dvě girlandy a žerď s praporcem, na němž je znak města Kladna bez hornických odznaků, které byly do znaku dodány po povýšení na královské horní město.
Na „scéně“ v popředí sedí poloobnažená ženská postava se secesní ozdobou hlavy, levou rukou drží na klíně lipovou ratolest s trikolórou. Vpravo od ní nahá dívka hraje na housle, další dívka drží pravou rukou antickou divadelní masku a zády obrácená postava v černém drží v rukou lyru. Vlevo od alegorické postavy sedí dívka v moderních šatech a podává jí kytičku. Za ní sedí dělník s knihou v ruce, před ním je na zemi taška a bandaska, u jeho nohou sedí žena v šátku a drží za ramena dítě. Vzadu za touto skupinou se stařec opírá o hůl. Uprostřed za alegorickou postavou je sloup se zlatým opeřencem s hořícím srdcem na prsou, pod ním jsou ke sloupu červenou stužkou přivázány hornické odznaky – želízko a mlátek - a pod nimi vavřínový věnec se stuhami. Vlevo od sloupu stojí muž v modré košili a kalhotách (dělník?) a vpravo od něj muž v hnědém obleku (úředník?). Zatímco ztvárnění alegorické postavy je velmi pozdním ohlasem secese, postavy dvou mužů vlevo jako by byly předzvěstí poválečného socialistického realismu.
Pozadí:
V levé části vidíme hutní provoz s vysokou pecí Lürmannova typu v pozadí, vpředu brázdí oblohu potrubí a pod ním stojí vozíky se žhavým železem. V pravé části scéna začíná sochou rytíře na štítu nové kladenské radnice (snad od sochaře A. Poppa), vpravo od ní je Mariánské sousoší z roku 1741 (K. I. Dientzenhofer a sochař K. J. Hiernle), zcela vpravo je pak budova Městské spořitelny (dnes Komerční banky a. s.), v pozadí jsou domy na východní straně náměstí (dnes Náměstí Starosty Pavla) a v pozadí za nimi komíny kladenských hutí.
Zdeněk Kuchyňka, Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně
doc. PhDr. Tomáš Vlček:
Opona městského divadla v Kladně, vytvořená podle návrhu Josefa Weniga roku 1929.
Josef Wenig vytvořil pomocí kombinace několika žánrů a témat oslavnou vizi prosperity průmyslového centra. Pokud se týče žánrů jsou zde vedle sebe symbolické a alegorické vyobrazení tradičních kulturních ideálů spolu s portréty protagonistů města: vedle dámy (podané zde ve velmi civilní podobě s národními symboly v klíně), je zde alegorická postava hudební múzy v podobě dospívající dívky, a jsou zde elegantní bohyně dobového života. Vysoké kulturní cíle, které patří k divadelní rétorice pojetí opony jsou zdůrazněny dekorativní kompozicí složenou z dominujících tvarů průmyslové aglomerace doplněných tvary festonů a praporů. Opona se odvolává k dílu protagonistů i lidu. Jejím autorem byl zkušený jevištní výtvarník pražského Vinohradského divadla Josef Wenig (1885-1939).
SEHNALOVÁ, Mojslava: Z historie stálého českého divadla v Kladně. In: Středočeské divadlo Kladno 1915 – 2000. Stálý soubor Divadla v královském horním městě Kladně. Kladno 2000, s. 41.
Kladenské divadlo dostávalo pravidelně od města podporu na hypoteční zápůjčky, které Družstvo pro postavení divadla muselo platit. V roce 1929 však ještě získalo od spořitelny novou oponu. V protokolu se přímo dočteme: „… žádá o darování representační opony figurální, jež by vyjadřovala práci a spořivost Kladna. Opona zhotovena by byla dle návrhu některého mistra a náklad by byl asi Kč 15-20 000. Ředitelstvím usneseno, když se bude prováděti zápůjčka, aby opona se zakoupila. Zhotovením opony pověřen byl mistr J. Wenig jak návrhem, tak i provedením.“ Josef Wenig zhotovil oponu, která vyhovovala požadavkům výboru. Opona nese název „Práce, spořivost, věda a umění“. Autor symbolicky charakterizoval Kladno. Na výjevu najdeme jak symbol kladenských hutí, tak novou budovu spořitelny, Mariánské sousoší i rytíře z kladenské radnice.
VEVERKOVÁ, Irena: 100 let spořitelny v Kladně 1899 – 1999. Kladno 1999, s. 23.
Popis opony:
Celý výjev připomíná jeviště, které po stranách a nahoře rámuje výjev iluzivní závěs, z jehož středu visí „praporec“ se střapcem, v jehož levém dolním rohu je na červeném čtvercovém štítě stříbrný český lev. Zpoza pravého závěsu vykukují dvě girlandy a žerď s praporcem, na němž je znak města Kladna bez hornických odznaků, které byly do znaku dodány po povýšení na královské horní město.
Na „scéně“ v popředí sedí poloobnažená ženská postava se secesní ozdobou hlavy, levou rukou drží na klíně lipovou ratolest s trikolórou. Vpravo od ní nahá dívka hraje na housle, další dívka drží pravou rukou antickou divadelní masku a zády obrácená postava v černém drží v rukou lyru. Vlevo od alegorické postavy sedí dívka v moderních šatech a podává jí kytičku. Za ní sedí dělník s knihou v ruce, před ním je na zemi taška a bandaska, u jeho nohou sedí žena v šátku a drží za ramena dítě. Vzadu za touto skupinou se stařec opírá o hůl. Uprostřed za alegorickou postavou je sloup se zlatým opeřencem s hořícím srdcem na prsou, pod ním jsou ke sloupu červenou stužkou přivázány hornické odznaky – želízko a mlátek - a pod nimi vavřínový věnec se stuhami. Vlevo od sloupu stojí muž v modré košili a kalhotách (dělník?) a vpravo od něj muž v hnědém obleku (úředník?). Zatímco ztvárnění alegorické postavy je velmi pozdním ohlasem secese, postavy dvou mužů vlevo jako by byly předzvěstí poválečného socialistického realismu.
Pozadí:
V levé části vidíme hutní provoz s vysokou pecí Lürmannova typu v pozadí, vpředu brázdí oblohu potrubí a pod ním stojí vozíky se žhavým železem. V pravé části scéna začíná sochou rytíře na štítu nové kladenské radnice (snad od sochaře A. Poppa), vpravo od ní je Mariánské sousoší z roku 1741 (K. I. Dientzenhofer a sochař K. J. Hiernle), zcela vpravo je pak budova Městské spořitelny (dnes Komerční banky a. s.), v pozadí jsou domy na východní straně náměstí (dnes Náměstí Starosty Pavla) a v pozadí za nimi komíny kladenských hutí.
Zdeněk Kuchyňka, Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně
doc. PhDr. Tomáš Vlček:
Opona městského divadla v Kladně, vytvořená podle návrhu Josefa Weniga roku 1929.
Josef Wenig vytvořil pomocí kombinace několika žánrů a témat oslavnou vizi prosperity průmyslového centra. Pokud se týče žánrů jsou zde vedle sebe symbolické a alegorické vyobrazení tradičních kulturních ideálů spolu s portréty protagonistů města: vedle dámy (podané zde ve velmi civilní podobě s národními symboly v klíně), je zde alegorická postava hudební múzy v podobě dospívající dívky, a jsou zde elegantní bohyně dobového života. Vysoké kulturní cíle, které patří k divadelní rétorice pojetí opony jsou zdůrazněny dekorativní kompozicí složenou z dominujících tvarů průmyslové aglomerace doplněných tvary festonů a praporů. Opona se odvolává k dílu protagonistů i lidu. Jejím autorem byl zkušený jevištní výtvarník pražského Vinohradského divadla Josef Wenig (1885-1939).
Bibliografie:
2011 šot o oponě zařazen do cyklu TV2 Toulky za uměním / Malované opony českých divadel, 6. díl, Procházka českou historií, režie Jan Hojtaš, průvodní slovo Jiří Valenta
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10369954439-malovane-opony-ceskych-divadel/21154215564/
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10369954439-malovane-opony-ceskych-divadel/21154215564/
Výstavy:
Putovní výstava Malované opony, realizované Muzeem českého amatérského divadla v Miletíně 2007-2008. Scénář Jiří Valenta, grafik Martin Taller.
Majitel/umístění:
Divadlo Kladno
Divadlo Kladno
Fyzický stav:
existuje, funkční
Tematická skupina:
Alegorie míst
http://www.theatre-architecture.eu/cs/internetove-museum.html?page=9&theatreId=44
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.