Opony: Praha, Národní divadlo, návrh opony k inscenaci opery Pohádka o caru Saltánovi, autor Ivan Jakovlevič Bilibin, 1935, depozitář NM Praha

Autor: BILIBIN, Ivan Jakovlevič
Rozměr: 260 x 210 mm
Vročení: 1935

Motiv: pohádkový motiv

Návrh Ivana Jakovleviče Bilibina na oponu k inscenaci opery Nikolaje Rimského-Korsakova Pohádka o caru Saltanu a jeho synovi, slavném a mocném hrdinovi Kvidonovi a o krásné carevně-labuti pro Národní divadlo v Praze, tempera 260 x 210 mm, premiéra 18. VI.1935, režie Nikolaj Nikolajevič Jevrejnov.

---

Návrh opony pro pražskou inscenaci Rimského-Korsakovovy opery Pohádka o caru Saltánovi z roku 1935 je dílem významného ruského ilustrátora a divadelního výtvarníka Ivana Jakovleviče Bilibina (1876-1942). Bilibin byl typickým představitelem umělců z okruhu časopisu a skupiny Mir iskusstva, která představovala ruskou obdobu hnutí Art Nouveau, Jugendstilu či Sezession, spíše však v jejich aspektech novoromantických než modernistických. Úsilí o syntézu s novým západoevropským uměním bylo provázeno důrazem na ruské výtvarné tradice včetně folkloristického bádání.
Bilibin se prosadil již na přelomu 19. a 20. století jako ilustrátor pohádek. Vypracoval si svébytný styl založený na výrazné grafické lince vymezující plochy zářivých nelomených barev. Tento styl je bytostně neplastický, nikoli však ve smyslu moderní, nýbrž stylizované staroruské tradice. Prosadil se i při tvorbě divadelních dekorací, jimiž světově proslul. Jako emigrant pracoval vícekráte také pro Prahu a Brno. Jeho tvorba nemá mnoho společného s moderní scénografií, zůstává na úrovni bytostného dekorativismu přelomu století. Ve třicátých letech 20. století dochází ale k jistému přechodnému oživení zájmu o tyto proudy včetně jejich nacionalistických konotací, vyvolanému i jistou únavou z radikálního modernismu avantgardy.
Rok před definitivním návratem do vlasti vytváří Bilibin návrh opony pro Prahu. Dekoracemi právě pro Pohádku o caru Saltánovi se již dříve proslavil (Paříž, 1928) a na svém typickém stylu nic nemění. Pohádkový děj opery inspiruje k vytvoření pestrého zástupu bohatýrů staroruských i tatarských (neboť děj opery se částečně odehrává v Tmutarakáni), provázeného vlajícími prapory. Pojednání se vyznačuje zmíněnou jasnou grafickou linií obrysů. Horní výseč je lemována stylizovanými obláčky, což výjev vytrhuje z reality do pohádkového neskutečna.
V kontextu scénografie Národního divadla se jedná o počin archaický a cizorodý. Duchu opery Rimského-Korsakova však vyhovuje.

(Mgr. Jakub Synecký, září 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)

Historické užití:
Návrh opony

Současné užití:
Sbírka Národního muzea Praha, Česká republika, H6D-15860 / - S-I d- 1 f -

Majitel/umístění:
Praha, Národní muzeum