ALEŠ, Mikoláš, malíř a ilustrátor

Mikoláš Aleš (1852 Mirotice – 1913 Praha), malíř, kreslíř a ilustrátor byl předním představitelem generace Národního divadla.
1869–1876 studoval na pražské AVU, od roku 1877 byl členem Umělecké besedy a roku 1887 se stal prvním starostou SVU Mánes.Tvorba v pozdně romantickém stylu odpovídala jeho zálibě v historii, jež se odráží jak v jeho obrazech (Husitský Tábor, Setkání Jiřího Poděbradského s Matyášem Korvínem), tak v jeho návrzích pro výzdobu ND (cyklus Vlast vytvořený ve spolupráci s F. Ženíškem). Po roce 1884 se umělec věnoval převážně již jen ilustrační tvorbě. Jeho dílo začalo být ve 20. století považováno za reprezentativní příklad českého národního umění.

Zpracoval Bronislav Pražan

Otcem Mikoláše Alše byl František Aleš, písař a později městský tajemník, člen významné a zámožné mirotické rodiny, matkou Veronika Alšová, rozená Famfulová. Kvůli finančním potížím se celá rodina několikrát přestěhovala. V roce 1856 nejprve do Písku a následně do Prahy. Ani tam se však nepodařilo situaci zlepšit a Alšové se v únoru 1859 vrátili zpět do Mirotic.

ALBUM dekorací českých umělců. 2. 13 obrazů scén, 13 plánků a 116 obr. Alšových loutek. Praha, Münzberg (asi 1917). 28 s.

ALBUM dekorací českých umělců 3. 15 obrazů scén. Praha, Veselý (asi 1919). 24 s.

ALBUM dekorací českých umělců. 2. 13 obrazů scén, 13 plánků a 116 obr. Alšových loutek. Praha, Münzberg (asi 1917). 28 s.

ALBUM všech Alešových loutek. Praha, Storch 1915. 8 s.

Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 76, 77, 134