Náchod: heslo in Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 76, 77

NÁCHOD
Opona Příchod praotce Čecha na horu Říp byla namalována podle nevelké Alšovy kresby Karlem Maškem a Vojtěchem Bartoňkem za přímé spolupráce
Mikoláše Alše výhradně pro Národopisnou výstavu v Praze a byla tam také nainstalována. Tvořila zadní prospekt hudebního pavilonu a před ní tedy
koncertovala hudební tělesa, která zpestřovala program výstavy.
Když se výstava likvidovala, byla opona na prodej. Zajímala se o ni řada měst a mezi nimi i Náchod. Naše město ale nemělo velké naděje ji získat, protože
vážnějšími uchazeči byla města Tábor a Hradec Králové. Došlo však k zajímavému zvratu. Zjistilo se, že jeviště v obou městech jsou příliš malá a že oponu by
bylo třeba zmenšit nevhodným odstřižením. K tomu nedal Aleš svolení. V Náchodě ovšem byla krátce před tím (1892) přestavěna a zmodernizována Městská
dvorana a jeviště bylo dostatečně veliké. Oponu proto výstavní výbor nabídl Spolku divadelních ochotníků v Náchodě. O jejím zakoupení pak bylo definitivně
rozhodnuto na schůzi dne 18. března 1896 a ihned vyslána delegace do Prahy k dojednání definitivní ceny a k převzetí opony. V Praze čekalo nemilé překvapení.
Oponu nalezli v ateliéru J. V. Myslbeka, kam byla z výstaviště přenesena, ale byla ve velmi špatném stavu. Vyžadovala nutnou opravu. Po jednání s likvidačním
výborem výstavy bylo dohodnuto, že bude Náchodským prodána za 300 zlatých, malíři Mašek s Bartoňkem provedou nutnou opravu, oponu nabalí na veliký
válec a pošlou do Náchoda. Ale nastaly komplikace. Malíři Mašek s Bartoňkem odmítli opravu provést s poukazem na to, že nedostali od Aleše dosud zaplaceno
ani za namalování opony. Věc řešil výbor výstavy a nechal nakonec opravu provést na vlastní náklad. Pak se konečně v Náchodě opony dočkali a mohli ji zavěsit
na jeviště v Městské dvoraně. Před představením Vrchlického Noci na Karlštejně dne 4. října 1896 byla poprvé odhalena a spuštěna.
Oldřich Šafář: Jak to bylo s Alešovou oponou? Náš čas 4. 4. 1995

K Národopisné výstavě dal popud první ředitel Národního divadla F. A. Šubert, jehož inspiroval ohromný a mimořádný úspěch České chalupy, kterou postavil
v roce 1891 na zemské jubilejní výstavě architekt Wiehl. Jinak ovšem romantické motivace českého národovectví hledaly a nacházely na českém venkově,
v jeho kultuře i způsobu života kolébku českého národa. Výstava vznikla z ohromného sběru materiálu, jejž se účastnilo 209 krajinských odborů, z toho jeden
vídeňský a dva americké. Byla otevřena 15. května 1895 a navštívilo ji přes dva miliony platících návštěvníků. I když se stále připomínalo, že není záležitostí
politickou, ve skutečnosti jí byla jako výraz sebevědomého češství, které tu prezentovalo své tradice i svou současnou vyspělost. Výstava byla rozdělena do čtyř
skupin a skupina D kromě kulturně historických památek předváděla současný stav české kultury. Proto onen hudební pavilon s obrazem příchodu praotce
Čecha na horu Říp. Mikoláš Aleš patřil k těm umělcům, kteří vykonali ohromný kus práce pro růst nového národního sebevědomí a charakterem své tvorby
nepochybně patří k našim nejoriginálnějším výtvarným umělcům. Není divu, že o obraz, na němž se podílel, byl takový zájem. A je jistě i výrazem rozvoje
ochotnického divadla v Náchodě, že jej koupili místní ochotníci pro své divadlo. Od příchodu dr. J. Čížka, jenž byl starostou města i významnou osobností, která
se zasloužila o výstavbu divadelní budovy, očividně stoupla i divadelní kvalita místního spolku. Ve svém souhrnu jsou všechna tato fakta dokonalým příkladem
kulturní orientace i síly českého měšanstva před první světovou válkou.
Jan Císař