Parník, Vojan, opona Příchod praotce Čecha, 1924
Zdroj: Foto Jiří Němec, srpen 2014
Parník, Vojan, detail opony Příchod praotce Čecha, 1924
Zdroj: Foto Jiří Němec, srpen 2014
Parník, Česká Třebová, soubor informací o oponě Příchod praotce Čecha, s. 12, detail
Zdroj: Kulturní centrum Česká Třebová
Parník, Česká Třebová, soubor informací o oponě Příchod praotce Čecha, s. 14, detail
Zdroj: Kulturní centrum Česká Třebová
Parník, Česká Třebová, soubor informací o oponě Příchod praotce Čecha, s. 7, detail opony, 1924
Zdroj: Kulturní centrum Česká Třebová
Parník, SDO Vojan, opona Příchod praotce Čecha, namalovala fa Petránek podle opony Mikoláše Alše, 1924, KC Česká Třebová
Autor: Dle opony Mikoláše Alše, fa Petránek
Rozměr: 723 x 430 cm
Vročení: 1924
Kopie opony Mikoláše Alše namalované pro Národopisnou výstavu českoslovanskou 1895. (Od 1896 byla instalována v Náchodě.)
Pro divadelní spolek Vojan kopii namalovala fa Petránek 1924.
Dle zápisu v pamětní knize hasičů 1924 byla opona součástí jeviště v hostinci Ladislava Rybky.
Činnost divadelního spolku Vojan byla ukončena 8. 11. 1960, kdy byl oddělán horizont a malovaná velká opona ze sálu současného nečinného parnického kina.
Od té doby byla opona pokládána za nezvěstnou.
Na popud hasičského sboru bylo v roce 2011 obnoveno pátrání a opona objevena.
2012 oponu vlastnil místní Sbor dobrovolných hasičů, který měl v úmyslu oponu restaurovat a potom ji věnovat městu Česká Třebová
2013 opona byla předána městu Česká Třebová, uložena v Kulturním centru města Česká Třebová.
---
Divadelní spolek Vojan v Parníku (dnes místní část České Třebové), řešil v roce 1924 potřebu opony zakázkou v profesionálním pražském ateliéru malovaných dekorací Františka Petránka, kde objednal kopii Alšovy opony Příchod praotce Čecha na Říp. Tuto oponu vytvořil Mikoláš Aleš pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v roce 1895, následujícího roku byla zakoupena náchodskými pro nové městské divadlo. Alšova opona byla chápána takřka jako obrazová kodifikace národního mýtu o příchodu Čechů do pravlasti, motivy praotce na bílém koni pozvedajícího ruce k nebesům a pohanského kněze s bůžky, který líbá zem, takřka zobecněly. U Alše se nad celým výjevem klene duha.
Petránkova kopie o rozměrech 723 x 430 cm je profesionálním věrným napodobením předlohy, dostala však jiný formát než předloha v Náchodě. Proto je celý výjev orámován dekorativní bordurou a po stranách vymalovány na šedém pozadí rozviliny v Alšově duchu. Tento nově koncipovaný dekorativní aparát není poplatný době vzniku díla ve 20. letech 20. století, nýbrž přesně duchu předlohy z konce století devatenáctého.
Opona pro Parník názorně ukazuje, jak i v atmosféře prvorepublikového Československa trvá společnenská poptávka po tradičních obrazových výjevech v duchu pozdního národního obrození.
(Mgr. Jakub Synecký, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Pro divadelní spolek Vojan kopii namalovala fa Petránek 1924.
Dle zápisu v pamětní knize hasičů 1924 byla opona součástí jeviště v hostinci Ladislava Rybky.
Činnost divadelního spolku Vojan byla ukončena 8. 11. 1960, kdy byl oddělán horizont a malovaná velká opona ze sálu současného nečinného parnického kina.
Od té doby byla opona pokládána za nezvěstnou.
Na popud hasičského sboru bylo v roce 2011 obnoveno pátrání a opona objevena.
2012 oponu vlastnil místní Sbor dobrovolných hasičů, který měl v úmyslu oponu restaurovat a potom ji věnovat městu Česká Třebová
2013 opona byla předána městu Česká Třebová, uložena v Kulturním centru města Česká Třebová.
---
Divadelní spolek Vojan v Parníku (dnes místní část České Třebové), řešil v roce 1924 potřebu opony zakázkou v profesionálním pražském ateliéru malovaných dekorací Františka Petránka, kde objednal kopii Alšovy opony Příchod praotce Čecha na Říp. Tuto oponu vytvořil Mikoláš Aleš pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v roce 1895, následujícího roku byla zakoupena náchodskými pro nové městské divadlo. Alšova opona byla chápána takřka jako obrazová kodifikace národního mýtu o příchodu Čechů do pravlasti, motivy praotce na bílém koni pozvedajícího ruce k nebesům a pohanského kněze s bůžky, který líbá zem, takřka zobecněly. U Alše se nad celým výjevem klene duha.
Petránkova kopie o rozměrech 723 x 430 cm je profesionálním věrným napodobením předlohy, dostala však jiný formát než předloha v Náchodě. Proto je celý výjev orámován dekorativní bordurou a po stranách vymalovány na šedém pozadí rozviliny v Alšově duchu. Tento nově koncipovaný dekorativní aparát není poplatný době vzniku díla ve 20. letech 20. století, nýbrž přesně duchu předlohy z konce století devatenáctého.
Opona pro Parník názorně ukazuje, jak i v atmosféře prvorepublikového Československa trvá společnenská poptávka po tradičních obrazových výjevech v duchu pozdního národního obrození.
(Mgr. Jakub Synecký, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Majitel/umístění:
Město Česká Třebová
Město Česká Třebová
Fyzický stav:
existuje, uložena v depozitáři
fyzický stav nutné restaurování
fyzický stav nutné restaurování
Tematická skupina:
Česká historie
Informátoři:
2011 Jaroslav Horský, jednatel SDH Parník
2012 Miluše Tučková, Parník
2013 František Preisler, Česká Třebová, Kulturní centrum
2012 Miluše Tučková, Parník
2013 František Preisler, Česká Třebová, Kulturní centrum
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.