Zásada, jeviště DS Tyl v hostinci U Vondráčků, opona Moravské Slovácko, autor Bohumil Šourek, 1912, depozitář Sokola

Námět opony je převzat z Moravského Slovácka. Uprostřed opony je zachycena dvojice Slováků tančící šátečkový tanec. Napravo před domem pěje skupina zpěváků a vlevo ji potulný Vlach pod lípou doprovází na housle. Vpravo v popředí vyšívá selka ornamenty na národní kroj. Vlevo v předu všechny svým věncem odmění klečící dívka. Z koruny lípy všem žehná genius umění. (Tímto výrazem je popsán anděl, který zobrazeným postavám na oponě žehná.).

---

Pro spolek Tyl v Zásadě v Pojizeří namaloval zdejší rodák, akademický malíř Bohumil Šourek, v roce 1912 oponu o rozměrech 710 x 325 cm s námětem tance na Moravském Slovácku. Tento námět je nejen neobvyklý v rámci opon českých ochotnických divadel, ale můžeme se tázat, kde se vzali na oponě Moravští Slováci v Pojizeří. Částečnou odpověď dává výsadní postavení obce Zásady jako jedné z nejbohatších, s výrazným a o slovo se důrazně hlásícím podílem českého obyvatelstva. Také zdejší spolek nese programní jméno Tyl.
Bohumil Šourek studoval na pražské Akademii u Maxmiliána Pirnera, jehož malířským přednesem a protosecesním symbolismem byl hluboce ovlivněn. Jeho malba na slovácké téma prozrazuje i ve způsobu podání dobrou znalost díla obdivovaného Joži Úprky. Výjev je zarámován dvěma dekorativními závěsy a dolní bordurou v tvarosloví doznívající secese. Ústřední tančící dvojici obklopuje stafáž krojovaných vesničanů. U takto podaného žánrového výjevu pak velmi překvapí, že postava hudce, stojícího nalevo pod košatým stromem, je věnčena vavřínovou ratolestí, s níž se nad ním sklání okřídlený génius, reprezentující ducha hudby či umění. V tomto detailu shledáváme právě ovlivnění Pirnerovým symbolismem, přes moderní výtvarný výraz hluboce zakotveným v tradici oslavných alegorií předcházejícího století.
V námětovém rejstříku opon českého ochotnického divadla se ve dvacátém století, zejména v jeho první polovině, opakovaně shledáme s tím, že tradiční alegorie nepozbývaly své přitažlivosti a smyslu a byly opakovaně používány, v mnoha případech objednavateli díla přímo vyžadovány.
Zde byla situace patrně spolupodmíněna osobním zaměřením Šourkovým. Přesto je nápadné, jak ani v žánrově pojatém výjevu nesmí tradiční alegorie ve smyslu národ (svým uměním) sobě, chybět.
(Mgr. Jakub Synecký, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)

Spolková opona SDO, následně Sokola

Depozitář Sokola Zásada