Zásada, Tyl, opona Moravské Slovácko, 1912
Zdroj: Sokol Zásada, srpen 2015 Foto Jiří Němec, srpen, 2015
SYNECKÝ, Jakub: Zásada, DS Tyl, opona Moravské Slovácko, autor Bohumil Šourek, 1912
Pro spolek Tyl v Zásadě v Pojizeří namaloval zdejší rodák, akademický malíř Bohumil Šourek, v roce 1912 oponu o rozměrech 710 x 325 cm s námětem tance na Moravském Slovácku. Tento námět je nejen neobvyklý v rámci opon českých ochotnických divadel, ale můžeme se tázat, kde se vzali na oponě Moravští Slováci v Pojizeří. Částečnou odpověď dává výsadní postavení obce Zásady jako jedné z nejbohatších, s výrazným a o slovo se důrazně hlásícím podílem českého obyvatelstva. Také zdejší spolek nese programní jméno Tyl.
Bohumil Šourek studoval na pražské Akademii u Maxmiliána Pirnera, jehož malířským přednesem a protosecesním symbolismem byl hluboce ovlivněn. Jeho malba na slovácké téma prozrazuje i ve způsobu podání dobrou znalost díla obdivovaného Joži Úprky. Výjev je zarámován dvěma dekorativními závěsy a dolní bordurou v tvarosloví doznívající secese. Ústřední tančící dvojici obklopuje stafáž krojovaných vesničanů. U takto podaného žánrového výjevu pak velmi překvapí, že postava hudce, stojícího nalevo pod košatým stromem, je věnčena vavřínovou ratolestí, s níž se nad ním sklání okřídlený génius, reprezentující ducha hudby či umění. V tomto detailu shledáváme právě ovlivnění Pirnerovým symbolismem, přes moderní výtvarný výraz hluboce zakotveným v tradici oslavných alegorií předcházejícího století.
V námětovém rejstříku opon českého ochotnického divadla se ve dvacátém století, zejména v jeho první polovině, opakovaně shledáme s tím, že tradiční alegorie nepozbývaly své přitažlivosti a smyslu a byly opakovaně používány, v mnoha případech objednavateli díla přímo vyžadovány.
Zde byla situace patrně spolupodmíněna osobním zaměřením Šourkovým. Přesto je nápadné, jak ani v žánrově pojatém výjevu nesmí tradiční alegorie ve smyslu národ (svým uměním) sobě, chybět.
(Mgr. Jakub Synecký, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Bohumil Šourek studoval na pražské Akademii u Maxmiliána Pirnera, jehož malířským přednesem a protosecesním symbolismem byl hluboce ovlivněn. Jeho malba na slovácké téma prozrazuje i ve způsobu podání dobrou znalost díla obdivovaného Joži Úprky. Výjev je zarámován dvěma dekorativními závěsy a dolní bordurou v tvarosloví doznívající secese. Ústřední tančící dvojici obklopuje stafáž krojovaných vesničanů. U takto podaného žánrového výjevu pak velmi překvapí, že postava hudce, stojícího nalevo pod košatým stromem, je věnčena vavřínovou ratolestí, s níž se nad ním sklání okřídlený génius, reprezentující ducha hudby či umění. V tomto detailu shledáváme právě ovlivnění Pirnerovým symbolismem, přes moderní výtvarný výraz hluboce zakotveným v tradici oslavných alegorií předcházejícího století.
V námětovém rejstříku opon českého ochotnického divadla se ve dvacátém století, zejména v jeho první polovině, opakovaně shledáme s tím, že tradiční alegorie nepozbývaly své přitažlivosti a smyslu a byly opakovaně používány, v mnoha případech objednavateli díla přímo vyžadovány.
Zde byla situace patrně spolupodmíněna osobním zaměřením Šourkovým. Přesto je nápadné, jak ani v žánrově pojatém výjevu nesmí tradiční alegorie ve smyslu národ (svým uměním) sobě, chybět.
(Mgr. Jakub Synecký, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.