Sokol, Prokůpek LS

"Ke konci roku 1926 jsme se dozvěděli, že v Praze na Královských Vinohradech u kteréhosi košíkáře, a jehož jméno se již nepamatuji, je na prodej loutkové divadlo. Divadélko, složené v podzemním malém krámku, nepůsobilo právě dojmem příznivým. Zaprášení panáci, dosti chudě oblečení, se váleli na jedné hromadě mezi skládací konstrukcí divadla a spletí elektrických drátů, a ani jejich principál, vinohradský košíkář, nebudil právě dojem velkého umělce. Ale nakonec jsme si přece plácli a koupili jsme divadlo za 2400 Kč i s dopravným do Velkých Hamrů. Usmlouvali jsme, jak to u horáků ani jinak nejde, plných 600 Kč a stali jsme se majiteli hromady trámků, kulis, pláten, elektrických drátů a asi 30 neživých herců, z nichž dvěma scházela hlava a jeden byl hrbatý.

Naše jednota právě tehdy dokončovala stavbu sokolovny a měla značně finanční starosti. Neodvážili jsme se proto vůbec předstoupiti před tvář našeho tehdejšího pokladníka, který se při každé žádosti o peníze sice vždycky velmi laskavě tvářil, ale nikdy nic nedal, a sehnali jsme si provozovací kapitál sami. Tři sestry, Marie Rydvalová-Tůmová, Anna Strnadová a Františka Tůmová, půjčily nám bezúročně po 1000 Kč, což tak asi právě stačilo, abychom zaplatili divadlo a podnikli nejnutnější investice.
Stavbu jeviště na malém sále sokolovny provedl na úvěr pracovní povinnosti br. Frant. Prediger, jeho syn p. Vlastimil Prediger, nám namaloval proscénium a vyzdobil je hlavou Matěje Kopeckého a heslem „Byli jsme a budem!“ Později nám namaloval i několik velmi pěkných scén. Elektrické světlo zařídil br. Čeněk Abraham, který tehdy ještě pracoval u p. St. Hlubučka z Velkých Hamrů.
Poněvadž loutky byly na „Malou Paříž“ příliš chudě a prostě oblečeny, rozmnožily některé dámy jejich garderobu. O to mají kromě sester z loutkařského odboru – největší zásluhu sl. A. Dolenská, pí M. Jakubičková, pí Málka Riegrová, sestra Pavla Pavlatová a Marie Rydvalová-Tůmová.

1927 Bylo postaveno jeviště „na malém sále“. Pomalu se začal vytvářet kádr souboru loutkařů. Prvním ředitelem se stává řídící učitel Karel Tůma. A tak se přiblížil den všemi dětmi toužebně očekávaný. 20. únor 1927, kdy bylo sehráno první loutkové představení „Honza hledá Kašpárka“. Návštěva byla opravdu veliká a nálada slavnostní. Kašpárková úloha byla přidělena Slávovi Šimůnkovi, na něhož si děti tak zvykly, že už ani jiného Kašpárka nechtějí. O úlohy hloupých Honzů a strýců Škrholů se svorně dělí bratři Petr Pavlata a Václav Strnad, intrikány si rád zahraje bratr Josef Pavlata, která nám také dovednou rukou vyřezal povedeného Špejbla. Bratr František Rydval ovládá bytosti nadpřirozené, pekelné mocnosti a vodníky. Kdysi si rád s námi zahrál i nebožtík br. Jaromír Brožek. Dámské úlohy si vzájemně nabízejí sestry Rydvalová, Strnadová a Tůmová. Sál byl skutečně přeplněn, o čemž svědčí, že se vybralo 305 Kč při vstupném 1 Kč za dítě. Nálada byla slavností. Kašpárek vesele zvonil rolničkami a jiskřil vtipem, hloupý Honza plýtval svou silou a hloupými nápady. Je pravda, mnohé loutky se vznášely ve vzduchu nebo lezly po kolenou, místo aby chodily po jevišti, sem tam porazily také nějaký kus nábytku – ale kdo by dbal takových maličkostí? Vždyť někdy loutce ulítla i noha a hrálo se dál!
Ale nejdůležitější osobou zákulisí je br. Oldřich Šimůnek. Opravuje scény, vymýšlí různé efekty, vodí velmi dovedně Kašpárka a kromě toho i někdy hraje. Bez něho by naše divadlo hodně pokulhávalo.
Br. Bouček, neboli Joska Březouskej, nechybí v sokolovně nikdy a při ničem. Také žádné loutkové divadlo se nesehraje bez něho. Vyrábí příšerné blýskání a strašlivé hromobití, zapaluje bengály, vytahuje oponu a plete se do všeho a všude. Velmi pěkně také hraje na gramofon.
Obětavou výběrčí je u poklady už po mnohá léta sestra Milka Kostlánová, která svědomitě přináší vždy v prvním meziaktí talíř drobných mincí a odevzdává je br. Pokladníku Rydvalovi.
A já, zakladatel a první ředitel loutkového divadla, hraji krále, kteří hned v prvním jednání umírají, a dobré duchy, kteří se na chvilečku objeví a hned tajemně zmizí v zákulisí. Nynější ředitelka loutkového divadla, sestra Marie Rydvalová, mi vůbec přiděluje takové „psy“, že se v nich nemůže můj herecký talent plně rozvinout, a proto to na ni tady na věčné časy poznamenávám.

Od té doby jsme sehráli na sto loutkových divadel, generace našich malých diváků se již vyměnila, ale o divadlo je stále zájem a stále se líbí. Bouřlivý úspěch mají ovšem jen hry s čerty, s příšerným blýskáním a hromobitím a bengálským osvětlením. Ale konečně – v každé hře je ušlechtilé mravní jádro a v každé hře vítězí dobro nad zlem. Snad přece něco v těch útlých dětských srdcích uvázne!"
Ze vzpomínek Karla Tůmy.

-------
1950 nová loutková scéna v sokolovně.
S původními loutkami se hrálo až do začátku 60. let minulého století, pak uskladněny v nevyhovujících podmínkách na půdě, byly v celkem dezolátním stavu.
V 70. letech bylo asi 8 loutek přeneseno do místní mateřské školy. paní učitelky Mlejnková, Eva Rydvalová a další jim ušily nové oblečky.
2014 - koncem roku - byly tyto loutky vystaveny v sokolovně.


2015 Loutková scéna Prokůpek - obnova loutkového divadla - -----

2015 - v září - se po složitých přípravných pracích - mohlo začít zkoušet.
2015 - premiéra obnoveného souboru 6. 12. - Jaroslav Průcha: Kašpárek dvorním lékařem. Poprvé se hrálo ve složení Jana Hniličková, Eva Rydvalová, Martina Cónová, Tereza Červenková, Božena Kadečková, Tereza Kadečková, Iveta Kořenská, Jarča Krejčí, Věra Pavlatová, Bohouš Pavlata st. Ty všechny překvapila hojná účast na premiéře - 54 dospělých a 40 dětí.

2016 - Jak mámin mazánek přemohl draka, dále - Václav Čtvrtek: Honza, Čert a Kašpárek a Jak obyčejný Honza přemohl čerta medem;
Legenda o sv. Prokopu, aneb, Kterak Prokop čerty zkrotil - představení hráno o zásadské pouti u kaple a 12. 11. bylo opakováno v 1. patře sokolovny, která byla příjemně vytopena. Místnost se zaplnila dětmi i jejich dospělým doprovodem.

2017 - Čarovný proutek, uveden 22. 2., 26. 2.,11.3. a 1. 4.;
2017 - O mlsném drakovi, aneb, Lež má krátké nohy, uvedeno 8. 7. o Zásadské pouti, dále 2. 12. a 27. 12.; ve stejných zimních termínech byla jako druhá polovina představení uvedena hra Kuba a zlá princezna.
2017 - hrána - 23. 10. a 11. 11. - Kašpárek Popleta (vypráví 3 klasické pohádky - O Smolíčkovi, Popelku a O Růžence a potřebuje dětskou radu).

2023 - ČAROVNÝ PROUTEK. Účast na CP sokolských LD - Přerovský Kašpárek.

HNILIČKOVÁ Jana, MUDr.: Kašpárkova cesta z půdy na jeviště, aneb novodobá historie loutek v Zásadě. Datace 2. 2. 2076. (kART)


Vyprávění řídícího učitele a prvního ředitele Karla Tůmy.

Zprávy Loutkářského soustředění 1950, č. 8, s. 5.