Kounov, sokolovna, opona Apotheosa sokolského hnutí, autor Oskar Brázda, 1937

sokolské hnutí

Oskar Brázda namaloval oponu bez nároku na honorář, veřejnosti ji předal při otevření sokolovny 13. 6. 1937.

Popis dle autora Oskara Brázdy:

Levá skupina představuje český lid, pohlížející s údivem na oráče, který z tvrdé země vyoral práva i svobodu, znázorněné popelnicí a starým mečem, jímž předkové za práva svá i svobodu bojovali. Nad touto skupinkou vznáší se génius vlasti, přinášející posvátný oheň nadšení. Jej provází pár letících sokolů, jenž zobrazuje vznešenou myšlenku sokolskou, stavící se plně do služeb vlasti. Děcko v náručí ženy symbolizuje nové pokolení, které hlásí se ke svému češství.
Pravá skupina zobrazuje matku Vlast, obklopenou bohyněmi umění, hudby, poezie, písemnictví. Pracující žena přináší Vlasti chléb a sůl a ji provází český lid, odhodlaný hájit urvanou mu půdu ohněm i mečem. Postava sokolského borce, vztahující paže k blížícím se ptákům - sokolům, značí ideu Tyršovu, pronikající do území poněmčeného jako nositelka nadšení národního a vroucího vlastenectví a hlásá naše heslo: Co Čech, to Sokol.
Obraz vsazen je do typické české krajiny s vlnícími se lány obilí, dole pak namalovány jsou dary země: jablka a hrozny.
Dětská postavička dole, držící sokolský erb, značí mladé, zdravé pokolení, vychované v myšlence Tyršově.
Věncoví, krášlící dolní okraj opony, nese nápis "Zdar!"
(ex Sokolovna v Kounově, 1937 - 2007, Obec Kounov 2007, leták)

---

Opony s námětem oslavujícím sokolské hnutí nebyly ve 20. a 30. letech, kdy se sokolovny stavěly nebo obnovovaly v mnoha i malých obcích, nijak neobvyklé. Opona z Kounova, obce mezi Žatcem a Rakovníkem, se však z jejich průměru přece jen vymyká. Nemaloval ji totiž neškolený místní nadšenec, jako to bylo v mnoha dalších případech, ale školený akademický umělec, který do spíše tradičního oboru vnesl nepříliš typický duch soudobých uměleckých směrů. Oskar Brázda (1887–1977), žák vídeňské akademie a císařský stipendista v Itálii, namaloval oponu bez nároku na honorář a veřejnosti ji předal při otevření nové sokolovny v červnu 1937.
Opona o rozměrech 650 x 390 cm, provedená v duchu evropského neoklasicismu pozdních 20. a 30. let 20. stol., představuje mnohofigurovou Apoteózu sokolského hnutí v kompozici výrazně inspirované barokními plátny italských a francouzských klasiků. Autorem sepsaný program přitom převléká notně omšelé oslavné motivy staršího umění do aktuálního, silně národního hávu.
Alespoň v barevném provedení kounovské opony Brázda reaguje na některé progresivnější meziválečné neoklasicistní tendence, k nimž mohl načerpat inspiraci především v sociálně laděném italském malířství 20. let. Černobílý návrh k oponě, datovaný už do roku 1935, má však mnohem blíž k jeho mnohem tradičněji provedeným pozdějším pracím. V některých z nich, jako např. v oponě pro Žatec (1948), se Brázda vztahuje už k ryze národní tradici a motivy a provedení okopírované od malířů generace Národního divadla spojuje s patetickou ikonografií v duchu socialistického akademického realismu.
Návrh ke kounovské oponě, černobílá uhlová kresba, se zachoval v malířově pozůstalosti a je vystaven jen několik kilometrů od Kounova v jeho expozici na zámku v Líčkově u Žatce, kde Brázda žil a pracoval. (Mgr. Jiří Bláha)
(iří Bláha, červenec 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)

STROTZER, Milan (ed.) Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Jiří Bláha, s. 104-105.

Sokolovna v Kounově, 1937 - 2007, Obec Kounov 2007, leták

sokolovna Kounov čp.86

sokolovna Kounov čp.86

Alena Dörnerová
Obec Kounov, starostka Dana Bechyňská