BLÁHA, Jiří: Kounov, sokolovna, opona Apotheosa sokolského hnutí, autor Oskar Brázda, 1937

Opony s námětem oslavujícím sokolské hnutí nebyly ve 20. a 30. letech, kdy se sokolovny stavěly nebo obnovovaly v mnoha i malých obcích, nijak neobvyklé. Opona z Kounova, obce mezi Žatcem a Rakovníkem, se však z jejich průměru přece jen vymyká. Nemaloval ji totiž neškolený místní nadšenec, jako to bylo v mnoha dalších případech, ale školený akademický umělec, který do spíše tradičního oboru vnesl nepříliš typický duch soudobých uměleckých směrů. Oskar Brázda (1887–1977), žák vídeňské akademie a císařský stipendista v Itálii, namaloval oponu bez nároku na honorář a veřejnosti ji předal při otevření nové sokolovny v červnu 1937.
Opona, provedená v duchu evropského neoklasicismu pozdních 20. a 30. let 20. stol., představuje mnohofigurovou Apoteózu sokolského hnutí v kompozici výrazně inspirované barokními plátny italských a francouzských klasiků. Autorem sepsaný program přitom převléká notně omšelé oslavné motivy staršího umění do aktuálního, silně národního hávu.
Alespoň v barevném provedení kounovské opony Brázda reaguje na některé progresivnější meziválečné neoklasicistní tendence, k nimž mohl načerpat inspiraci především v sociálně laděném italském malířství 20. let. Černobílý návrh k oponě, datovaný už do roku 1935, má však mnohem blíž k jeho mnohem tradičněji provedeným pozdějším pracím. V některých z nich, jako např. v oponě pro Žatec (1948), se Brázda vztahuje už k ryze národní tradici a motivy a provedení okopírované od malířů generace Národního divadla spojuje s patetickou ikonografií v duchu socialistického akademického realismu.
Návrh ke kounovské oponě, černobílá uhlová kresba, se zachoval v malířově pozůstalosti a je vystaven jen několik kilometrů od Kounova v jeho expozici na zámku v Líčkově u Žatce, kde Brázda žil a pracoval. (Mgr. Jiří Bláha)

Autorský popis opony:
„Levá skupina představuje český lid, pohlížející s údivem na oráče, který z tvrdé země vyoral práva i svobodu, znázorněné popelnicí a starým mečem, jímž předkové za práva svá i svobodu bojovali. Nad touto skupinkou vznáší se génius vlasti, přinášející posvátný oheň nadšení. Jej provází pár letících sokolů, jenž zobrazuje vznešenou myšlenku sokolskou, stavící se plně do služeb vlasti. Děcko v náručí ženy symbolizuje nové pokolení, které hlásí se ke svému češství.
Pravá skupina zobrazuje matku Vlast, obklopenou bohyněmi umění, hudby, poezie, písemnictví. Pracující žena přináší Vlasti chléb a sůl a ji provází český lid, odhodlaný hájit urvanou mu půdu ohněm i mečem. Postava sokolského borce, vztahující paže k blížícím se ptákům - sokolům, značí ideu Tyršovu, pronikající do území poněmčeného jako nositelka nadšení národního a vroucího vlastenectví a hlásá naše heslo: Co Čech, to Sokol.
Obraz vsazen je do typické české krajiny s vlnícími se lány obilí, dole pak namalovány jsou dary země: jablka a hrozny.
Dětská postavička dole, držící sokolský erb, značí mladé, zdravé pokolení, vychované v myšlence Tyršově.
Věncoví, krášlící dolní okraj opony, nese nápis „Zdar!“
(Zdroj: leták Sokolovna v Kounově, 1937–2007, Kounov 2007)

(Mgr. Jiří Bláha, červenec 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)