Výstavy: Srbsko, České ochotnické divadlo v Kruščici. Výstava v Českém domě v Kruščici od 22. 9. do 6. 10. 2013.

Jednou z nejvýraznějších aktivit všech zahraničních českých spolků byla téměř bez výjimky činnost divadelní.

1921 nebo 1922 - se začalo hrát české divadlo v Banátu, a to jak v Kruščici, tak také v Bele Crkvi a Fabiánu.
Ve Velikém Središti jsou doložena pouze dětská představení, v Gaji a ve Vršci nikdy český ochotnický soubor nevznikl, ale příležitostně tam zajížděly soubory z Bele Crkve a okolí.

Kruščické ochotnické divadlo, třebaže nejstarší v Banátu, procházelo zřejmě nejsložitějším vývojem. Naráželo na nedostatek divadelní literatury, který se podařilo částečně vyřešit teprve v roce 1960, kdy Beseda v Kruščici získala asi 2000 knih ze zrušené české školy v Bělehradě.

Závažnějším problémem bylo, že chyběly vhodné místnosti ke spolkové činnosti, a tedy i k divadelním produkcím.
Hrávalo se ve škole (především dětská představení),
v meziválečném období v hostinci Šimana Veselého,
od 1956 ve dvou pronajatých místnostech Františka Veselého. Z fotografií je patrné, v jak stísněných prostorách museli herci účinkovat, jeviště téměř splývalo s jevištěm a nápověda seděla spolu s diváky v první řadě.
Zkoušelo se ve škole nebo v domech jednotlivých ochotníků.

1967 postaven Český dům.

Rok konání:
2013

Autor vyýstavy:
Slavomír Linda, Praha

Bibliografie: LINDA, Lubomír: České ochotnické divadlo v Kruščici. Kruščice: Česká beseda, 2013, 31 str., ISBN 978-86-915919-1-5.

Vydání knihy i výstavu podpořilo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky v rámci programu na podporu krajanských aktivit

Dokumentace: Každý, kdo se odhodlá vydat svědectví o minulosti Čechů v banátské obci Kruščice, narazí hned na začátku svého bádání na fakt, že nejsou dochovány – s výjimkou písemností kostelního výboru – prakticky žádné dobové dokumenty. Podle neověřených zpráv byly zničeny někdy v 70. letech.


Základní informace pochzejí z archivu Svazu Čechů v Daruvaru - především novinové zprávy, které do daruvarských časopisů Jugoslávští Čechoslováci (1922–1941) a Jednota (od r. 1946) zasílali banátští Češi, nejčastěji zdejší učitelé.
Další informace byly získány z Českého lidového kalendáře, který od roku 1954 vychází rovněž v Daruvaru.
V tamním archivu Svazu Čechů se dochovaly vyplněné oběžníky se zprávami o činnosti jednotlivých českých spolků z 50. a 60. let, několik fotografií a rukopisný nástin dějin jednotlivých osad s českou menšinou v Banátu od kruščického rodáka Václava Kvapila.