Kruščice
Úplný výčet souborů působících v této obci (o kterých víme) naleznete v odkazech níže pod textem.
Typ geografického celku: Obec
První zpráva: 1921
Jednou z nejvýraznějších aktivit všech zahraničních českých spolků byla téměř bez výjimky činnost divadelní.
1921 nebo 1922 - se začalo hrát české divadlo v Banátu, a to jak v Kruščici, tak také v Bele Crkvi a Fabiánu.
Ve Velikém Središti jsou doložena pouze dětská představení, v Gaji a ve Vršci nikdy český ochotnický soubor nevznikl, ale příležitostně tam zajížděly soubory z Bele Crkve a okolí.
Kruščické ochotnické divadlo, třebaže nejstarší v Banátu, procházelo zřejmě nejsložitějším vývojem. Naráželo na nedostatek divadelní literatury, který se podařilo částečně vyřešit teprve v roce 1960, kdy Beseda v Kruščici získala asi 2000 knih ze zrušené české školy v Bělehradě.
Závažnějším problémem bylo, že chyběly vhodné místnosti ke spolkové činnosti, a tedy i k divadelním produkcím.
Hrávalo se ve škole (především dětská představení),
v meziválečném období v hostinci Šimana Veselého,
od 1956 ve dvou pronajatých místnostech Františka Veselého. Z fotografií je patrné, v jak stísněných prostorách museli herci účinkovat, jeviště téměř splývalo s jevištěm a nápověda seděla spolu s diváky v první řadě.
Zkoušelo se ve škole nebo v domech jednotlivých ochotníků.
1967 postaven Český dům.
1921 nebo 1922 - se začalo hrát české divadlo v Banátu, a to jak v Kruščici, tak také v Bele Crkvi a Fabiánu.
Ve Velikém Središti jsou doložena pouze dětská představení, v Gaji a ve Vršci nikdy český ochotnický soubor nevznikl, ale příležitostně tam zajížděly soubory z Bele Crkve a okolí.
Kruščické ochotnické divadlo, třebaže nejstarší v Banátu, procházelo zřejmě nejsložitějším vývojem. Naráželo na nedostatek divadelní literatury, který se podařilo částečně vyřešit teprve v roce 1960, kdy Beseda v Kruščici získala asi 2000 knih ze zrušené české školy v Bělehradě.
Závažnějším problémem bylo, že chyběly vhodné místnosti ke spolkové činnosti, a tedy i k divadelním produkcím.
Hrávalo se ve škole (především dětská představení),
v meziválečném období v hostinci Šimana Veselého,
od 1956 ve dvou pronajatých místnostech Františka Veselého. Z fotografií je patrné, v jak stísněných prostorách museli herci účinkovat, jeviště téměř splývalo s jevištěm a nápověda seděla spolu s diváky v první řadě.
Zkoušelo se ve škole nebo v domech jednotlivých ochotníků.
1967 postaven Český dům.
Bibliografie:
LINDA, Lubomír: České ochotnické divadlo v Kruščici. Kruščice: Česká beseda, 2013, 31 str., ISBN 978-86-915919-1-5.
Poznámka:
V tomto nástinu ochotnické činnosti v Kruščici (přičemž se jedná o vůbec první takový pokus) autor musel kombinovat a dohledávat údaje z více pramenů v archivu Svazu Čechů v Daruvaru. Jde především o novinové zprávy, které do daruvarských časopisů Jugoslávští Čechoslováci
(1922–1941) a Jednota (od r. 1946) zasílali banátští Češi, nejčastěji zdejší učitelé. Další informace našel v Českém lidovém kalendáři, který od roku 1954 vychází rovněž v Daruvaru. V tamním archivu Svazu Čechů se také dochovaly vyplněné oběžníky se zprávami o činnosti jednotlivých českých spolků z 50. a 60. let, několik fotografií a rukopisný nástin dějin jednotlivých osad s českou menšinou v Banátu od kruščického rodáka Václava Kvapila.
Cenné pro tuto práci byly rovněž informace o divadle, které mu poskytli především aktéři a svědkové ochotnického divadla z Kruščice, třebaže často byly neúplné nebo si protiřečily. Při rozhovorech s nimi se mu podařilo vypátrat také cenné fotografie z jednotlivých představení, které tvořily jádro výstavy z roku 2013. Zapůjčili je Františka Hlaváčková, Jaroslav Irovič, Milada Marešová a Jan Marek.
Výstava i knížečka, která ji doprovázela, byla věnována všem kruščickým ochotníkům, a především všem dosud žijícím režisérům: Františce
Hlaváčkové, Ludmile Marešové, Josefu Veselému a Janu Markovi.
________
(1922–1941) a Jednota (od r. 1946) zasílali banátští Češi, nejčastěji zdejší učitelé. Další informace našel v Českém lidovém kalendáři, který od roku 1954 vychází rovněž v Daruvaru. V tamním archivu Svazu Čechů se také dochovaly vyplněné oběžníky se zprávami o činnosti jednotlivých českých spolků z 50. a 60. let, několik fotografií a rukopisný nástin dějin jednotlivých osad s českou menšinou v Banátu od kruščického rodáka Václava Kvapila.
Cenné pro tuto práci byly rovněž informace o divadle, které mu poskytli především aktéři a svědkové ochotnického divadla z Kruščice, třebaže často byly neúplné nebo si protiřečily. Při rozhovorech s nimi se mu podařilo vypátrat také cenné fotografie z jednotlivých představení, které tvořily jádro výstavy z roku 2013. Zapůjčili je Františka Hlaváčková, Jaroslav Irovič, Milada Marešová a Jan Marek.
Výstava i knížečka, která ji doprovázela, byla věnována všem kruščickým ochotníkům, a především všem dosud žijícím režisérům: Františce
Hlaváčkové, Ludmile Marešové, Josefu Veselému a Janu Markovi.
________
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.