Texty: Dobronín, Zmatkaři na Třešťském div. jaru 2004 - Parohy na objednávku - Vl. Zajíc v AS 2004, č. 2

DA Zmatkaři Dobronín – M. Stránský, V. Volf, M. Balling: PAROHY NA OBJEDNÁVKU. Spíše než o komedii se zpěvy se jedná o frašku vycházející z modelu vídeňské lidové hry. Žánr se prosazuje především v první polovině inscenace, která má tempo, načasování gagů, záměn a nedorozumění tak, jak má být. Potom ovšem nastane rozostření a do řešení situací hereckými výrazovými prostředky vstupuje zcela nadbytečně psychologizování, přičemž místy se realismus – v expresivně vypjatých okamžicích – mění až v naturalistické výstupy. Paradoxně jsou tyto nepatřičnosti provedeny dobře, takže kdyby se hrála jiná hra, jiný žánr, nebylo by co podotknout. Tím též chci říci, že když do zaběhnutého „drilu“ dobronínských Zmatkařů vstoupil jiný režisér, jiné divadelní cítění, odkryly se zajímavé valéry hereckých dispozic. Ale zpět k frašce, neboť je nutné vyzdvihnout výkony M. Srponě a L. Dostálové, kteří po celé představení neukročili z žánru a drželi jej v chodu jak to jen šlo. Otázkou je též funkce písní. Hudebně jsou zajímavé a interprety dobře odzpívané, ale jejich smysl uvnitř inscenace není jasně vymezen, takže se stávají spíše samostatným estetickým zážitkem, než esteticky významovým prvkem. Určitě by stálo za to inscenaci žánrově srovnat, učinit ji lehkonohou, prostě přidáním šantánové rozvernosti exploatovat dovednosti v ní zatím latentně ukryté.