Texty: Benátky (o. Svitavy) Hospodářsko-ochotnická Beseda, informace z neuvedené knihy

Archiv obce Benátky
Název: Hospodářsko-ochotnická Beseda v Benátkách u Litomyšle
Autor textu: Neznámý
Datum vzniku: Pravděpodobně kolem roku 1942
Archivace originálu: Pouze xerox z knihy uložený u paní Milady Jiskrové. Kniha je neznámá.

Hospodářsko-ochotnická Beseda v Benátkách u Litomyšle
Předchůdcem dnešní Hospodářsko-ochotnické besedy v Benátkách u Litomyšle byl ochotnický spolek, který vznikl z iniciativy nadšeného ochotnického pracovníka učitele Vostřebala a několika jeho přátel. Byli to vesměs mladí lidé, kteří toužili nésti pochodeň osvěty obcí a kypřiti národní píchu dobrým českým divadlem a dobrou českou knihou. Jaký proto div, že učitel Vostřebal sdružil kolem sebe mládež a jeho nadšeným pomocníkem se stal student Matěj Curych, pozdější známý pražský advokát a otec spisovatelky Marie Calmy, J. Kroupa, Kavka a jiní.
S počátku se omezil na pořádání dětských her, ale později se věnovali plně ochotnickému divadlu. Původní ochotnický spolek byl založen v roce 1867, ale po 25 letech byla založena dnešní Hospodářsko-ochotnická beseda, která vedle snahy o hospodářské povznesení kraje vzala si do programu pořádání ochotnických divadel. Aby práce na poli a kulturním nebyla tříštěna, bylo dosaženo dohody, aby se oba spolky sloučily a původní ochotnický spolek se stal div. odborem Hospodářské besedy, v níž měl autonomní postavení. Odbor pokračoval pak v dobré tradici svých předchůdců a snažil se, aby udržel vzestupnou linii a aby obecenstvu předváděl hodnotná díla českého dramatického umění.
Jak odpovědně bral tento svůj úkol, svědčí i okolnosti , že navázal spojení s dramat. spisovateli, především s Aloisem Jiráskem, jemuž ze své výstavy zaslal bedničku jablíček a tento dar každoročně opakoval. Mezi Mistrem Jiráskem a Besedou vznikl srdečný vztah, což dokumentují četné Mistrovi dopisy i knihy s vlastnoručním věnováním , jež spolku zaslal.
Za tři čtvrti století svého trvání vykonal spolek velmi záslužnou činnost na poli kulturním i hospodářském. Sehrál přes 200 divadelních her, z nichž mnohé musily být pro velký úspěch několikráte opakovány. Mezi nejúspěšnější náležely: „Noc na Karlštejně“, která byla hrána 5krát, „Naši furianti“, „Její pastorkyňa“, „Otec“, Vojnarka“, a jiné, vesměs cenné divadelní hry českých dramatiků. Spolek založil rovněž vlastní knihovnu, aby co nejvíce mohl šířit osvětu v oblasti své působnosti půjčoval nejen knihy, ale pořídil i okružní čítárnu, která plnila svůj úkol v širším okolí.
Jeho dílo, které po 75 let poctivě konal, je dílo čestné a záslužné a plným právem zasluhuje náležitého uznání veřejnosti.