Texty: FALTEJSEK, Rudolf: Kapitoly z historie amatérského divadla v okrese Hradec Králové

Rkp. Hradec Králové 1999. DbČAD: Hradec Králové,okres/Text

V centru regionu, v Hradci Králové, byly latinské školy v 17. století v rukách jezuitů. Ti pěstovali školní divadlo s výrazně náboženskou tématikou. Jezuité zajímavým způsobem začlenili divadlo do pedagogického procesu.; realizovali tak Komenského myšlenku „schola ludus“. S podobným zvykem hraní divadla ve škole se lze dnes běžně potkat ve školách anglických, setkáte se s nimi i ve školách waldorfských v Německu, u nás bohužel zcela vyjímečně. 1. doložené představení bylo provozováno r. 1637, v neděli po sv. Třech králích, kdy mládež škol jezuitských uvedla v kostele sv. Antonína na podměstí Mýtském pod správou svých učitelů hru „O narození Páně“ v češtině sepsanou. Jiný autor uvádí na Slezském podměstí. Kostel dnes nenajdeme, byl pravděpodobně zbourán při stavbě josefinské pevnosti asi r. 1645 . Kronikář zaznamenal obsah hry:…“ Člověk sestupující z Jeruzalema do Jericha a syn Boha Nejvyššího s nebe do života Panny, byl se vtělil a pro člověka byl raněn.“
Od té doby hrávalo se nejvíce ve školních místnostech vícekrát za rok.. R. 1668 byla již zřízena zvláštní divadelní síň. Na tomto jevišti provedla studující mládež hru Svatý Václav , trvající 3 hodiny. Hry se hrály zásadně odpoledne, střídavě latinsky a česky , až do roku 1766, kdy další pořádání her bylo zakázáno kabinetem Marie Terezie. Josef II. později zakázal činnost jezuitského řádu a následně všechny „hry prostonárodní, frašky a hry extemporované vůbec“.
Za Josefa II. pronikly do života liberální změny, nastoupilo osvícenství. Významnou roli sehrálo uzákonění povinné školní docházky. Tak se na vesnici dostali první učitelé, zárodek budoucího obrození na vesnici, čeští synkové z vesnic a městeček se dostali do vyšších škol a zpětně se vrátili do rodných míst jako studenti ; tím ve vesnici značně rozšířili povědomost občanů o okolním světě . Později začali působit jako kněží, učitelé, úředníci, lékaři a pod. - Pro Hradec Králové to byla doba významná stavbou hradecké pevnosti. Tím se z města stalo hradbami uzavřené městečko s 5000 obyvateli a s výrazným vojenským životem. První ochotnická divadla té doby hráli důstojníci, samozřejmě německy. Dnešní předměstí byla městečka a vesnice se samostatným životem: Pražské Předměstí, Třebeš, Malšovice, ale i dnes téměř neviditelné Kluky, Lhota pod Strání, Zámeček ... V Praze vycházejí od r.1782 české noviny a od června 1786 byla zahájena česká divadelní představení v Boudě na Koňském trhu.


Počátek devatenáctého století
Jak už je to v našich krajích častou praxí, po období naděje v r. 1792 nastupující císař František I. postupně zrušil všechny liberální reformy, upevnil absolutistickou vládu s mohutnou policií, výrazně reakční. Vesnice na to doplatila pokusy o vynucení úlev řadou neúspěšných revolt. V Holohlavech se hrála hra s tématikou selských bouří Soumrak. Napsal ji kronikář obce Vojtěch Prokop a končí popravou dvou holohlavských sousedů : Špringra a Víznara oběšením.
Naopak ve městech pomalu a nezadržitelně se šířilo národní uvědomění . Nositeli byli mladí intelektuálové a zejména Hradec Králové měl v této době významné postavení.
V Hradci Králové 1766 - 1789 byla dostavěna pevnost a město se zcela změnilo.Byla to změna skutečně obrovská ; byl například rozvezen vrch Rožberk s vinicemi, obyvatelé okraje města byli vystěhováni zejména na Pouchov a byl založen Nový Hradec Králové. V r. 1790 uvedli důstojníci, nová společenská vrstva ve městě, německy hrané divadlo v č. 139. Avšak již v r.1791 provedli žáci normální školy pod vedením katechety Žumpeho česky hrané představení. Současník zaznamenal, že :“v r.. 1791 v neděli křížovou někteří měšťané od oné vojenské společnosti pohnuti, také v českém jazyku na onom divadle bystrost svou prokázali“. 1796 zřídili sobě městští ochotníci stálé divadlo v domě č.123 U zlatého orla ; zpočátku téměř výlučně německy hraného.
Výrazným oživením pro hradecké ochotnické divadlo se stal příchod profesora Václava Klimenta Klicpery v roce 1819; absolutismus rakouský neumožňoval vytvoření spolku se stanovami, leč hrálo se dosti pilně. Například jen v roce 1833 inscenoval Klicpera své hry Rohovín Čtverrohý,Veselohru na mostě, Divotvorný klobouk a Každý něco pro vlast . V r. 1838 bylo divadlo Uzlatého orla přestavěno. V přízemí a na galerii byla číslovaná sedadla, z obou stran 4 lože a šatna. Jeviště bylo do čtverce 4 sáhy , což je dost prostorné, bylo to asi 7,5 m , dekorací bylo 20 – mimo jiné: gotický sál,, modrý sál, selská světnice, les, vězení, zahrada, město, hornatá krajina, moře, jezero, množství stojek . Malíř Mössner po celou zimu maloval oponu : je na ní vidět červená nařasená záclona a pohled na Hradec od Zámečku . Od r. 1825 začal V.K. Klicpera u Jana Hostivíta Pospíšila vydávat Almanach dramatických her svých a později českých. Vydával je na svůj náklad, jejich význam pro celou zemi je zásadní.
Odchod Klicpery v r.1846 z Hradce ukončuje i tuto éru a z draze pořízeného fondu kostýmního, dekoračního i knihovnického nezbylo téměř nic - vše bylo zničeno nebo rozkradeno.
Představení ochotnická jsou doprovázena vystoupeními hostujících divadelních kočovných společností. V roce 1825 za spolučinkování místních ochotníků byla uvedena opera Čarostřelec. Do konce 1850 se v Hradci představily společnosti: ředitele Suvarova -105 představení, ředitele Převora – 42 vystoupení, společnost ředitele A Müllera, Sieg-Heidla hrála 33 krát, Walburga, a Knispla 54 krát, Maschka 15 krát, společnost Magdaleny Kochanovské provedla 76 vystoupení.
Rok 1848
Rok 1848 přinesl významnou změnu. Na dva roky je zrušena cenzura. Najednou v Čechách vychází na 30 titulů českých novin. I v městech okresu jsou zřizovány národní gardy (podle dokumentů nejsou však příliš revoluční, mnohdy působí jako obecní policie, která bere spravedlnost do svých rukou proti drobným zlodějíčkům a podvodníčkům). České divadlo se stává výrazným činitelem národního obrození.
Po dvou letech nadějí nastupuje tvrdá reakce v podobě Bachova absolutismu. Po roce 1849 byl vydán úplný zákaz Tylových historických her, cenzura tvrdě zasahovala . Porážka rakouských vojsk u Magenta přivodila pád Bacha spolu s objevením rozsáhlé korupce ve státní správě. Následuje vydání spolčovacího zákona v r.1867; to umožňuje výrazný rozkvět spolkové činnosti vůbec. Divadelní ochotníci sehráli v konci 19. a začátku 20. stol. v národním obrození a v budování občanské společnosti prokazatelně nejdůležitější roli.



Počátek devatenáctého století
Jak už je to v našich krajích častou praxí, po období naděje v r. 1792 nastupující císař František I. postupně zrušil všechny liberální reformy, upevnil absolutistickou vládu s mohutnou policií, výrazně reakční. Vesnice na to doplatila pokusy o vynucení úlev řadou neúspěšných revolt. V Holohlavech se hrála hra s tématikou selských bouří Soumrak. Napsal ji kronikář obce Vojtěch Prokop a končí popravou dvou holohlavských sousedů : Špringra a Víznara oběšením.
Naopak ve městech pomalu a nezadržitelně se šířilo národní uvědomění . Nositeli byli mladí intelektuálové a zejména Hradec Králové měl v této době významné postavení.
V Hradci Králové 1766 - 1789 byla dostavěna pevnost a město se zcela změnilo.Byla to změna skutečně obrovská ; byl například rozvezen vrch Rožberk s vinicemi, obyvatelé okraje města byli vystěhováni zejména na Pouchov a byl založen Nový Hradec Králové. V r. 1790 uvedli důstojníci, nová společenská vrstva ve městě, německy hrané divadlo v č. 139. Avšak již v r.1791 provedli žáci normální školy pod vedením katechety Žumpeho česky hrané představení. Současník zaznamenal, že :“v r.. 1791 v neděli křížovou někteří měšťané od oné vojenské společnosti pohnuti, také v českém jazyku na onom divadle bystrost svou prokázali“. 1796 zřídili sobě městští ochotníci stálé divadlo v domě č.123 U zlatého orla ; zpočátku téměř výlučně německy hraného.
Výrazným oživením pro hradecké ochotnické divadlo se stal příchod profesora Václava Klimenta Klicpery v roce 1819; absolutismus rakouský neumožňoval vytvoření spolku se stanovami, leč hrálo se dosti pilně. Například jen v roce 1833 inscenoval Klicpera své hry Rohovín Čtverrohý,Veselohru na mostě, Divotvorný klobouk a Každý něco pro vlast . V r. 1838 bylo divadlo Uzlatého orla přestavěno. V přízemí a na galerii byla číslovaná sedadla, z obou stran 4 lože a šatna. Jeviště bylo do čtverce 4 sáhy , což je dost prostorné, bylo to asi 7,5 m , dekorací bylo 20 – mimo jiné: gotický sál,, modrý sál, selská světnice, les, vězení, zahrada, město, hornatá krajina, moře, jezero, množství stojek . Malíř Mössner po celou zimu maloval oponu : je na ní vidět červená nařasená záclona a pohled na Hradec od Zámečku . Od r. 1825 začal V.K. Klicpera u Jana Hostivíta Pospíšila vydávat Almanach dramatických her svých a později českých. Vydával je na svůj náklad, jejich význam pro celou zemi je zásadní.
Odchod Klicpery v r.1846 z Hradce ukončuje i tuto éru a z draze pořízeného fondu kostýmního, dekoračního i knihovnického nezbylo téměř nic - vše bylo zničeno nebo rozkradeno.
Představení ochotnická jsou doprovázena vystoupeními hostujících divadelních kočovných společností. V roce 1825 za spolučinkování místních ochotníků byla uvedena opera Čarostřelec. Do konce 1850 se v Hradci představily společnosti: ředitele Suvarova -105 představení, ředitele Převora – 42 vystoupení, společnost ředitele A Müllera, Sieg-Heidla hrála 33 krát, Walburga, a Knispla 54 krát, Maschka 15 krát, společnost Magdaleny Kochanovské provedla 76 vystoupení.
Rok 1848
Rok 1848 přinesl významnou změnu. Na dva roky je zrušena cenzura. Najednou v Čechách vychází na 30 titulů českých novin. I v městech okresu jsou zřizovány národní gardy (podle dokumentů nejsou však příliš revoluční, mnohdy působí jako obecní policie, která bere spravedlnost do svých rukou proti drobným zlodějíčkům a podvodníčkům). České divadlo se stává výrazným činitelem národního obrození.
Po dvou letech nadějí nastupuje tvrdá reakce v podobě Bachova absolutismu. Po roce 1849 byl vydán úplný zákaz Tylových historických her, cenzura tvrdě zasahovala . Porážka rakouských vojsk u Magenta přivodila pád Bacha spolu s objevením rozsáhlé korupce ve státní správě. Následuje vydání spolčovacího zákona v r.1867; to umožňuje výrazný rozkvět spolkové činnosti vůbec. Divadelní ochotníci sehráli v konci 19. a začátku 20. stol. v národním obrození a v budování občanské společnosti prokazatelně nejdůležitější roli.


Města za Rakouska
Hradec Králové
Po odchodu V.K.Klicpery se v Hradci střídaly převážně kočující společnosti -- zejména společnost Zöllnerova –s ní vystupoval v Hradci Králové i Josef Kajetán Tyl, a od roku 1852 první česká divadelní společnost J.A. Prokopa. Na počátku 60. let zorganizoval c.k. soudní oficiál Václav Hubka ochotnická představení .V r.1861 se hrál Rohovín Čtverrohý a Husička z Podháje a v r. 1863 Moliérův Lakomec. Kočující společnosti trvale hrají v Hradci, zajímavé je, že poslední vystoupení německy hrajících společností Knisplovy bylo v roce 1869. Do zániku Rakouska se v Hradci vystřídaly snad všechny české společnosti : Elišky Zöllnerové, Fr.Pokorného, Josefa Kramuele, Pavla Švandy ze Semčic, V. Svobody, J. Štandery, J.A. Prokopa, Mušky, Košnera, Čížka, Pištěka, Vendelína Budila, Chmelenského, Sukova, Honsova a některé další.
V roce 1867 se Lad. Pospíšil, Adolf Preitinger, Jan Vávra , V. Formánek, Nechanický sepsali stanovy, jejichž schválení dosáhli v roce 1868. Jednota se účastnila slavnosti položení základního kamene k Národnímu divadlu. Ve sbírkách na zbudování Národního divadla byl Hradec na čtvrtém místě za Prahou, Plzní a Kolínem. 24.3. 1885 došlo k otevření nového divadla, jemuž dáno jméno Klicperovo. Na stavbu divadla věnovala jednota svůj stavební fond 1030 zlatých rakouského čísla a svým nákladem dala vymalovat strop (460 zl.) foyer a chodby (820 zl.) a do divadla věnovala dekorace v ceně 380 zl. Malbu provedli akad. malíři bratři Nejedlí z Nového Bydžova. Strop byl vyzdoben malbou ranaissanční ve 4 polích, s figurami tragedie, lyriky, dějin a hudby. Za tyto zásluhy byla jednotě městem propůjčena permanentně čestná lože. – Toto privilegium bylo „zapomenuto“ v revolučním roce 1948 komunisty a již nikdy nebylo obnoveno. - Téhož roku zakoupena byla Alšova opona Příchod Čechů na Říp, která je dnes v Náchodě.
Za 1.světové války oslavila jednota třicetileté výročí založení v r.1915 Lucernou a v roce 1917 hráli Tylovu Fidlovačku, kdy obecenstvo provokativně zpívalo Kde domov můj. Po 12 reprízách bylo provozování hry úředně zakázáno.