Texty: LELEK, Břetislav, Mgr.: Giulio Scarnicci – Enzo Tarabusi: Otcové se rodí ve skříních - r. Rudolf Faltejsek - 12.11.2005

Divadelní soubor Symposion Třebechovice p. Orebem
Giulio Scarnicci – Enzo Tarabusi :
OTCOVÉ SE RODÍ VE SKŘÍNÍCH
Veselohra o třech dějstvích
Je tomu již skoro 40 let, co české publikum mohlo spatřit tvorbu dvou původem florentských autorů Scarnicciho a Tarabusiho, a to jejich komedii Kaviár nebo čočka. Objevila se v druhé polovině šedesátých let na jevištích řady profesionálních divadel, ale hrála se i v pozdějších letech. Např. v Hradci Králové ji profesionální divadlo uvádí ještě v r. 1983, když o rok před tím ji má na repertoáru právě třebechovický soubor Symposion. Uvedení autoři v Italii nejdříve spolupracovali s rozhlasem, později pracují jako autoři hudebních komedií a revue. (jejich revue „Passo doppio“ se hrála úspěšně např. v Paříži ). Pronikají však se svými hrami i na další evropské scény. Poněkud mimo pozornost dramaturgů českých divadel zůstala další z jejich her „Otcové se rodí ve skříních“. Soubor, jemuž se jevištně osvědčili uvedení autoři již před lety, si proto vybral tuto jejich další hru.
Je to komedie o Lotariovi, ilegálním výrobci ohňostrojů, který se ve svých 45 letech rozhodne prostřednictvím advokáta nalézt někoho, koho by mohl prohlásit za svého otce. K otcovství se přihlásí muž, který do jeho bytu vstoupí ze skříně propojené s dalšími k bytu nenáležejícími místnostmi a prohlásí sebe a tím i Lotaria jako svého syna za šlechtice. Způsobí záměnu kufrů s obrovskou částkou uloupených peněz, které se tak dostanou až do rukou Lotaria a jeho tety Isoliny. V domnělém otci je však postupem času odhalen schizofrenik, přijde se též i na podvod s uloupenými penězi, naplňuje se láska zamilovaných dvojic a vše směřuje ke šťastnému konci, vrcholícímu neplánovaným ohňostrojem.
Režisérovi i hercům se daří množství zápletek a situací rozehrát ve svěžím dialogu. Toto více jak dvouhodinové představení má patřičný spád, perfektní znalost textu umožňuje zejména ženským představitelům navodit onu atmosféru italského městečka. I když jednotliví aktéři přistupují ke ztvárnění svěřených postav s různým hereckým zázemím , je zřejmá režisérova snaha o kontinuitu žánru celé inscenace. Přes značné množství postav se režisérovi nápaditým aranžmá daří uplatnit jejich etrée i ozřejmit jejich poslání ve hře. Poměrně s přehledem řeší spletité vrstvení situací a kontaminuje konverzační a situační komiku hry.
Již v samém, začátku představení soubor navázal úzký kontakt s domácím publikem , které do posledního místečka zaplnilo sál třebechovického kulturního domu a to navzdory tomu, že paralelně televize přenášela 1. barážové utkání našich fotbalistů. Smíchem a potleskem na otevřené scéně provázelo jednotlivé výstupy.
Vzácná a pozoruhodná je též scénografie inscenace, kde scéna i dámské kostýmy tvoří jednotu. Jsou laděné zhruba do období vzniku hry (60. léta minulého století). Scéna rovněž nabízí svým půdorysem dostatečný prostor i k rozehrání situací hromadných scén.
Zpestřením inscenace je její hudební složka. Živá hudba vkusně a čistě doprovází zařazené zpěvy, které však v premiérovém ovzduší, jehož jsme byli svědky, ještě nemají místy onu potřebnou lehkost a jistotu projevu.
Představení svědčí nejen o vyspělosti souboru, jenž oplývá širokou plejádou schopných herců a o režijní erudici Rudolfa Faltejska, ale i o dobrém zázemí, které kromě sponzorů tvoří m.j. i početné místní publikum, jež projevuje o práci souboru mimořádný zájem.
Mgr.Břetislav Lelek

Režie: Rudolf Faltejsek, hudba a texty písní: Drahomíra Francková, návrh scény a kostýmů : Lenka Faltová
Premiéra : 12.11.2005
Kontakt: ČERNÝ, Martin
E-mailová adresa: cerny@atron.cz, tel.777 864 023