Texty: Kamenice nad Lipou, Ochotnické divadlo v Kamenici nad Lipou - z webu města

Kamenice nad Lipou byla malým venkovským městem, kde čas plynul pomalu a které kulturně žilo z domácích zdrojů. Pamětníci odcházejí, ubývá pramenů, z nichž bychom se mohli dovědět, „jak to ve skutečnosti bylo“. Proto i kamenické divadelnictví má jistě svou předhistorii. Dle Václava Škorpíka (1873–1949) v roce 1868 Spolek divadelních ochotníků sehrál o posvícení hru „Posvícení v Malšicích“.
Že Kamenice žila kulturně i před rokem 1868, vysvítá ze zpráv dvou obrozeneckých kronikářů Josefa Antonína Svobody (1804–1856) a Englberta Lendra. Před tímto rokem se v Kamenici nad Lipou jistě objevovali kočovní herci, snad i loutkoherecké společnosti, možná, že tu hrávali studenti o prázdninách, snad tu bylo i školní divadlo.
Prameny o kamenickém ochotnickém divadle jsou ovšem velmi sporné. Čerpat lze z písemné pozůstalosti Karla Kvěcha (1873–1968).
Kamenické divadelnictví dostalo mocnou vzpruhu založením Sokola (1894). Kameničtí sokolové nacvičili obdivuhodný počet kusů. Hrávalo se v hostincích (Pošta, U Plocků, U Švíků). V roce 1908 bylo zřízeno jeviště a šatny v nově postaveném hotelu U lípy. Tento rok považovali kameničtí divadelníci za významný zlom. Od této doby byl již veden i seznam her, schválen Řád divadelní a z této doby jsou také dochovány první divadelní cedule – plakáty.
Léta první světové války znamenala narušení úspěšně se rozvíjející divadelní činnosti.
Nový rozmach nastává po válce. Na kamenickém jevišti se úspěšně prosadil herec tělem i duší Karel Kvěch. Jeho vzorem byl Jindřich Mošna. Svým divadlem tehdy dýchala a žila i Žofie Širůčková.
V červnu 1945 byl ustanoven ochotnický spolek J. K. Tyl.
Všechny podrobnosti o rozmachu kamenického ochotnického divadla mezi světovými válkami nelze zjistit. Sokol nebyl jediným místem, kde se divadlo hrálo. Významný hudebník Jindřich Vacek (1889–1946) ředitel kůru, hrál divadlo s kamenickým Orlem. Kamenický Orel sehrál mnoho dětských představení (náboženského obsahu, ale i pohádek). V rámci kamenického ochotnického divadelnictví byl Orel významnou školou pro řadu herců. Například Jarmila Hanzálková hrála s Orlem od svých 14 let.
Po druhé světové válce byl obnoven Sokol. Měl tyto odbory: divadelní, vzdělavatelský, biografický, tenisový a očistný.
Nový kulturní dům (rok 1963) dal městu nové možnosti pro rozmach kulturního života. Napomáhala tomu i osobnost prvního ředitele KD, zkušeného divadelníka Arnošta Orzese. Kamenickým divadelníkům se dostalo i mnoha podnětů ze styku s profesionálními herci, kteří na prknech jeviště KD hostovali. V roce 1968, ve hře Cestující bez zavazedel, vystupoval herec Divadla E. F. Buriana Josef Langmiler, kterého Kameničtí dobře znali. Žila tu jeho matka a on sám byl ve styku s městem. Pro spolupráci s kamenickými ochotníky tohoto vynikajícího herce získal dlouholetý vedoucí divadelního souboru a také i ředitel kulturního domu Josef Švarc.
(Čerpáno z materiálu PhDr Josefa Bílka, vydaného ke 100. výročí Kamenického divadelnictví)

Současnost

V současné době kameničtí ochotníci studují a hrají jednu hru ročně. Obsazení souboru stárne a je velmi pracné získat nové členy. V posledních letech se soubor omladil pouze o Jana Hadravu a Janu Uhlíkovou.
Ochotníci se zaměřují převážně na operety a hry se zpěvy, které mají u diváků největší úspěch.
Stručný přehled nastudovaných her:
Perly panny Serafínky, Neočekávaný host, Podivná paní Savageová, Podskalák, Cestující bez zavazadel, Balada z hadrů, Mrtví žijí dál, Jitřní paní, Slovácká princezna, Sto dukátů za Juana, Chudák manžel, Lucerna, Jedenáctý v řadě, Košilka, Sládci, Nejlíp je u nás, Nazdar tati, Tulák, Srdce v rákosí a další.

Jedna z posledních nejúspěšnějších her má název Stromy umírají vstoje (španělského autora Casona).
Kameničtí ochotníci hrají nejenom ve svém městě, ale hostují i v okolí. V Třešti hráli při zahájení divadelního festivalu, dále v Českém Rudolci, ve Strmilově, Deštné, Mnichu …..
Hraní divadla ale není jedinná činnost ochotnického divadla. Jednotlivý členové spolupracují při různých akcích města hlavně recitací, pořádají komorní pořady ‚Ctení pod lampou“ a spolupracují s kulturním domem při akcích pro seniory „Seniorpárty“.

Obsazení :
Režisérka: Jaroslava Bednářová
Ostatní herci: Karel Beránek, Jan Hadrava, Luďka Houserová, František Kameník, Ofín Kašparů, Radko Kinšt, Olga Krejčová, Ladislav Kubů, Josefa Kyselová, Miroslav Kysela, Věra Nováčková, Helena Palcová, Jaroslav Pařík, Milan Pauk, Marie Ratajová, Lenka Salvová, Marie Tunková, Jana Uhlíková, Vincenc Veselý, Jiřina Vrzalová, František Zedník, Eva Zikmundová, Stanislava Zikmundová.

Hudební doprovod:
Divadelní orchestr pod vedením dirigenta Antonína Lipperta.