Texty: Libochovice, Vyskočil, K.: Dvacet let ochotnické práce

Dvacet let ochotnické práce
K.Vyskočil

Vážení hosté, milí přátelé ze Scény!


Prožívám dnes opravdu radostnou chvíli, když mohu vás uvítati a pozdraviti při dnešní slavnostní schůzi sdružení přátel umění "Scéna", konané ve 20.roce jejího trvání. Činím tak nejen ze své funkce předsednické, ale jako jeden z těch, kteří před 20 lety kladli "Scéně" základy. Kladli jsme je s láskou, s nadšením, s pevnou vírou, že našemu společnému úsilí podaří se vytvořiti v našem městě to, po čem již dlouho bylo voláno všemi, kdož před námi divadlo zde hráli - divadelní spolek s pevným řádem, řádnými stanovami, pevným cílem, takový, který by po všech stránkách čestně representoval poslání českého ochotnictva v městě i jeho okolí. Stál jsem nejen u kolébky, ale byl jsem i při křtu tohoto novorozeňátka, počatého při studování Koptovy "Revoluce", jejíž jméno chtěl původně nově založený spolek vepsati ve svůj štít. Zvolen však konečně název dnešní, uznaný shodně všemi jako plně vystihující poslání nového spolku. Nechtěli jsme se omeziti toliko na hraní divadla, ale hodlali jsme umění sloužiti a pomáhati všude, kde naše síly na to postačí. A to jsme také poctivě dělali. Svému prvotnímu poslání jsme se nezpronevěřili. Svědomitou prací a radostnou součinností podařilo se nám vytvořiti ze "Scény" ochotnický spolek, který brzy stál - a já se netajím svým odůvodněným přesvědčením - i dnes stojí čestně na čelném místě ochotnického podnikání celého Libochovicka. Doufám, že budu míti ještě příležitost, abych tento fakt ještě jindy podtrhl, zdůvodnil i zdůraznil, neboť dvacetiletí "Scény" nezastihuje ji v nečinnosti a pohodlí, ale v intensivní práci, konané za daných poměrů co nejobětavěji a na podnicích hodnotných. Probíjeli jsme se, pravda, často velmi těžce, zejména v poslední době nebylo tak snadné po šestiletém útlaku a jeho průvodních následcích pokračovati, v práci kdesi přerušené a nad to zmnožiti ji. Ale dokázali jsme to. A já nepovažuji za neskromnost - protože nikoli za svou zásluhu - řeknu-li znovu, že za stávajících poměrů, okolností a možností jsme se tohoto úkolu zhostili čestně. Letošní naše vánoční jubilejní podniky, jak tato slavnostní schůze, tak bohatá výstava upomínek a památek na činnost i z doby nedávné a rovněž zítřejší slavnostní představení mluví o tom řečí jasnou a přesvědčivou. A to je vědomí radostné, které nás v dnešní den a v tuto chvíli prochvívá.
Naše práce byla značně ztížena, když po osídlování pohraničí zúžil se náš režisérský sbor a prořídly řady výkonného členstva. S tím však bylo nutno se smířiti. Těžko a smutno však je při vzpomínce, že naše řady prořídly odchodem těch, kteří už se mezi nás vrátit nemohou. A na ty dnes s bolestí vzpomínáme při pohledu na vykonanou práci, protože oni mají na ní svůj podíl, a to namnoze velmi značný.
Jak by nás všechny těšilo, kdyby dnes zasedl tu s námi první předseda pan ředitel Křenek, který do posledních chvil života projevoval o naše snažení tak živý a opravdový zájem. Kdo znal jeho vřelý vztah k umění a divadlu zvláště, kdo poznal, jak rád mezi námi pobýval a do poslední chvíle radou i skutkem ochotně napomáhal, ten ví, že jmenování jeho čestným a doživotním předsedou spolku bylo jen skrovným uznáním jeho práce pro Scénu a lásky k ní. A tak ztratili jsme během minulých let i další obětavé činovníky. První jednatel Scény, vykonávající tuto funkci s takovou láskou a obětavostí, Váša Cimrman, režisér, divadelní mistr, jednatel a výkonný ochotník v jedné osobě, není tu s námi, aby sdílel naši radost z vykonané práce, na níž má tak vynikající podíl, že historik Scény stále a stále se bude setkávati s jeho jménem, protože se stále bude setkávati s jeho prací.
Za to mu dnes děkujeme.