Texty: Libochovice, Tlustý, Jaromír: Soutěžení ve 40. letech, čl.

80 let „Scény“ – Soutěžení

Jedním z hybných momentů českého ochotnického hnutí po druhé světové válce byla existence Ústřední matice divadelního ochotnictva českého (ÚMDOČ) a především jejich regionálních poboček. Divadelní soubor „Scéna“ SZK ROH Libochovice náležel do Podřipského okrsku mající sídlo v Roudnici nad Labem.
Přínos pro rozvíjející se novou éru divadelního ochotničení tehdejší doby lze spatřovat především v možnosti, kdy si jednotlivé soubory mohly navzájem předávat zkušenosti a také konfrontovat svá představení. Ke konfrontaci sloužila soutěž Lidové umělecké tvořivosti (LUT). Pořadatelem byla již zmíněná Ústřední matice divadelního ochotnictva českého a soutěž byla postupová, přičemž nejnižším stupněm bylo kolo okrskové. Následovalo kolo krajské, z něhož se postupovalo do kola zemského. A vysněným Olympem byl stupeň nejvyšší, Jiráskův Hronov.
První ročník soutěže se konal v roce 1946 a libochovická „Scéna“ se na něj pečlivě připravovala. Prvním krokem bylo vybrat hru, jež by byla hodna přehlídky a u které by bylo možno se domnívat, že zaujme jak diváky, tak i porotu a bude tedy mít naději na postup.
Byla vybrána hra „Soupeři“ jejímž autorem byl dramaturg Národního divadla v Praze František Götz. Volba to byla správná, hra postoupila až do krajského kola.
Zajímavé je nahlédnout do příprav i samotného průběhu soutěže. Zprvu organizátoři předpokládali, že soutěžní představení budou odehrána na jednom jevišti a to v ústeckém divadle D2N. Krom zjednodušení organizace přehlídky bylo také velkým lákadlem pro zúčastněné soubory, zahrát si na profesionálním jevišti. Z technickým důvodů, či z neochoty ze strany ústeckého divadla byla soutěžní představení přesunuta do několika jiných divadel. (Uvažovalo se také o libochovické scéně u Tří lip. Ta však nevyhovovala počtem sedadel - 272). A tak byla jednotlivá soutěžní představení hrána následovně. V mělnickém divadle sehrál Roudnický spolek Gogolova „Revizora“ a divadlo z Ústí nad Labem „Velký případ“ od Emanuela Synka. V Ústí nad Labem představil mělnický divadelní spolek hru Karla Čapka „Loupežník“. Drama Karla Čapka „Matka“ si pro soutěžní přehlídku připravil i litoměřický soubor, jež se představil v divadle mosteckém. V Litoměřicích poté sehrálo další z mělnických divadel hru Jana Tomana „Vina“. A v Roudnici nad Labem vystoupilo mostecké divadlo se hrou Jiřího Vernera „Bohatý chudák“.
Ve stejný den (28. 2. 1946) jako mostecké divadlo, představila „Scéna“ v Roudnici svou hru „Soupeři“. Je zajímavé, že v té době existovala mezi libochovickými ochotníky averze proti vystupování v Roudnici. Především Alois Pilař byl tak dotčen skutečností, že na „Scénu“ připadlo roudnické jeviště, že se zdráhal vystoupit. Nakonec však „Scéna“ „Soupeře“ sehrála a to ke spokojenosti své, diváků a především poroty. Ta představení označila za zajímavé, především pro jeho atmosféru a vzájemný vztah postav. Vyzdvižen byl i herecký výkon Antonína Zezulky a Loidy Slavatové.
Přestože bylo představení porotou hodnoceno velmi kladně nestalo se představením vítězným. První místo a postup na Jiráskův Hronov vyhrál divadelní soubor z Roudnice nad Labem. Tato skutečnost byla dalším důvodem k Pilařově odporu k roudnickému divadlu. Jakou se mu tedy stala satisfakcí skutečnost, že v následující soutěži Lidové umělecké tvořivosti získala hra Edmunda Konráda „Skřivan a smršť“, již Alois Pilař režíroval a navrhl pro ni scénu, první místo v okrskovém kole, právě před roudnickým souborem.

Ještě jednou si dovolíme požádat pamětníky a to doby vzdálené i nedávno minulé o jejich vzpomínky. A to nejen herce, jevištní techniky či činovníky spolku, ale i diváky a příznivce libochovického divadla, zda by nám své vzpomínky nezaslali a to na adresu redakce Libochovických novin či elektronickou formou na adresu tlustyj@seznam.cz.
Stejnou cestou je možné odpovědět na následující otázky:
• Která z her Divadelního spolku Scéna Libochovice vám nejvíce utkvěla v paměti?
• Který z mužských hereckým výkonů v představeních Divadelního spolku Scéna Libochovice považujete za nejzdařilejší?
• Který z ženských hereckým výkonů v představeních Divadelního spolku Scéna Libochovice považujete za nejzdařilejší?
• Vaše nezapomenutelné setkání s Divadelním spolkem Scéna Libochovice.

Otázka soutěžní. Správné odpovědi na následující otázku budou slosovány a výherce bude odměněn. Své odpovědi zasílejte do konce měsíce na výše uvedené adresy.
První hrou jíž „Scéna“ nastupovala po skončení druhé světové války byla hra Nikolaje Vasilijeviče Gogola:
a) „Ženitba“
b) „Revizor“
c) „Hráči“

Správná odpověď na předchozí otázku bylo a) Režíroval ji. Václav Cimrman se ujal režie hry Josefa Kopty „Revoluce“ a není bez zajímavosti, že tištěný scénář hry dostal od Josefa Kopty s osobním věnováním.

Za Divadelní spolek Scéna Libochovice Jaromír Tlustý

Libochovické noviny, roč. 2006, čís. 9, s. 11, 12
http://www.libochovice.cz/ln/art_pub_detail.asp?art_ID=829